CESTA DO TURECKA ZA ÚPLNÝM ZATMĚNÍM SLUNCE

První antické památky – Side a Perge

Cesta z Alanye přes Manavgat do Side. Pohár amfiteátru se zbytky antického města. Moře, vysoký rákos, knihovna a Agora, kde se krucifixovalo. Slunce a mramor. Hipodrom v Perge – nebe splývá v antickou šeď. Bloudění Antalyí a snaha nalézt cestu na jih. Beldibi – pokus s místním lingvistou (Lonely Planet: Turci jsou lingvisté) nekončí kempováním u moře. Dvojí průjezd hotelovou zónou. Kemp nenalezen. Končíme v plesnivém nedostavěném objektu s personálem věšícím hotelovou ceduli. Vše bylo dosud zavřeno, protože hotelová sezóna začíná až za týden. Nevěda zamykám Martina na pokoji a odcházíme na pláž. Míjíme úplně prázdný kemp – sezóna ještě nezačala a kemp by asi byl gratis. Kamenitá pláž, ocelové konstrukce mol vybíhající nad hladinou do tmy bez prken. Z obou stran – konců – pevniny je rozpoznatelný obzor na horizontu. Svítící vzdálená města a majáky. Moře obzor nemá. Přede mnou se ze tmy vynořují vlny a nad hlavou svítí šedooranžová plocha mraků. Vše vychází z obrovitého neviděného černého tvora tmy, který jen tušen vše viditelné spojuje. Hlasy vody a vln a ticha. Kolem fontány se pstruhy zpět do penzionu. Večer končí pod střechou, kde chybí stěny, jsou tu ale dvě křesla, sluneční kolektory a výhled na město.

Hypodrom v Perge. Na rozdíl od Side vstup zdarma.

Beldibi, střecha hotelu