  | 
 									
 										CESTA DO TURECKA ZA ÚPLNÝM 
										ZATMĚNÍM SLUNCE
										
										Na místo zatmění
										
										Snídaně v Divan hotelu. Černé olivy, 
										vejce, kozí sýr, višňová marmeláda, čaj 
										a turkochleba podobný francouzské bagetě. 
										Vyměňuji své vejce za mnoho oliv. Cesta 
										na jih po silnicích měnících se v 
										dálnici a aut je čím dál méně. Máme 
										krajinu jen pro sebe. Hory se kolem 
										začínají bělat sněhem a krajina pustne. 
										Autobusová zastávka mnoho metrů od 
										silnice jako socha na hromadě hlíny a 
										betonu, ovčák ženoucí tunelem pod cestou 
										stádo, sám jeda na oslu. Zastávka na 
										oběd v Dinaru. Městečko jako z filmu U-Turn. 
										Krajina s kopci vystupujícími z mlhy. 
										Kopec klobouk nebo velký krtinec z mlhy 
										vyrostlý. V dobách bez záznamové 
										techniky mohlo být snadné zkreslení 
										příběhů cestovatelů chápané na základě 
										zkušeností posluchačů. Stačí slovům 
										dávat významy ze známého světa 
										vyrostlého z naší minulosti. Vypravující 
										cestovatel přinášející ve svých 
										rozzářených očích jiné světy je 
										poslouchán ušima našeho dvorečku a 
										příběh jeho se mění v náš – porozumění? 
										
										Oběd v Dinaru – opět kebab v chlebové 
										placce s paprikou pálivě zelenou a 
										cibulka a rýže a hranolky, čaj a čerstvá 
										rajčata. Koupě vína a snídaně 
										následujícího dne. Posíláme poštu - 
										pohledy – v Istanbulu jsme poštovní úřad 
										nenalezli a schránka byla daleko. Opět 
										cesta. Cesta krajinou mezi zasněženými 
										horami po prázdných dálnicích. Silnice 
										je teď mnohem lepší než v noci. Kamiony 
										v horách někam zmizely a jedeme sami. 
										Kouzelná údolí s borovicemi kolem, 
										potoky pod cestou a skály na vrcholcích.  
										
										  
										
										
										Průjezd horami 
										
										Průjezd dvěma tunely a u vodopádu 
										vyklopený kamion tureckého piva. 
										Zastavujeme u vodopádu za tunelem u 
										Milyasu, od uklízecí čety dostáváme 
										nerozbitá piva a zachraňujeme želvu. 
										Cesta se promítla do neplynoucího 
										nesouměřitelného bezčasí. Kilometry 
										neubývají a čas plyne. Konečně kolem 
										páté hodiny odpolední nalézáme 
										pozorovací místo. Na druhý pokus 
										stavíme, za proutěnými domky místních a 
										pískovnou, své stany na kopečku snad 15 
										či 20 m nad okolními políčky plnými žab. 
										Večer rychle padá, sestavujeme přístroje 
										a hledíme na nebe posunuté oproti nám o 
										13° na jih. Jsme na centrální linii, 
										nebe je jasné, otevíráme olivy a sýr a 
										víno zakoupené v Dinaru. Antares, Lev 
										nad hlavou, Corvus a Crater a Eridian. 
										Oheň a ochutnávka vína z Dinaru. 
										Jakubova francouzská fráze o koňských 
										chcankách nalezla svoji životní situaci. 
										Noc se rozpouští ve tmě. 
										
										  
										
										
										Konečně – místo pro pozorování 
										severozápadně od Manavgatu  |  									
 										  
 									 | 
 									  |