Tabulky → Mendělejevova tabulka prvků

 

1 1,01 1s1

xxxx – protonovĂ© ÄŤĂ­slo xx.xxxx.xx – relativnĂ­ hmotnost XX – znaÄŤka prvku xxxxxx – spinová struktura atomárnĂ­ho obalu

2 4,00 HeHelium – plynnĂ˝ chemickĂ˝ prvek, patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny a tvořícĂ­ druhou nejvĂ­ce zastoupenou sloĹľku vesmĂ­rnĂ© hmoty. BezbarvĂ˝ plyn, bez chuti a zápachu, chemicky zcela inertnĂ­. FrancouzskĂ˝ astronom Pierre Janssen objevil helium ze spektrálnĂ­ analĂ˝zy sluneÄŤnĂ­ korony. V roce 1895 se britskĂ©mu chemikovi Williamu Ramsayovi podaĹ™ilo izolovat plynnĂ© helium na Zemi. Je pojmenovanĂ© po staroĹ™eckĂ©m bohu Slunce, HĂ©liovi. 1s2

3 6,94 LiLithium – nejlehÄŤĂ­ ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ, znaÄŤnÄ› reaktivnĂ­, stříbĹ™itÄ› lesklĂ©ho vzhledu. Jedná se o lehkĂ˝ a mÄ›kkĂ˝ kov, kterĂ˝ lze krájet noĹľem. DobĹ™e vede elektrickĂ˝ proud a teplo. Bylo objeveno roku 1817 švĂ©dskĂ˝m chemikem Johannem Arfvedsonem. 2s1

4 9,01 BeBerylium – nejlehÄŤĂ­ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin, tvrdĂ˝, šedĂ˝ kov o znaÄŤnÄ› vysokĂ© teplotÄ› tánĂ­. Vede špatnÄ› elektrickĂ˝ proud a teplo. Velmi dobĹ™e propouštĂ­ radioaktivnĂ­ zářenĂ­. Jeho soli jsou mimořádnÄ› toxickĂ©. Berylium bylo objeveno roku 1798 Louisem Vauguelinem jako součást minerálu berylu a smaragdĹŻ. 2s2

5 10,81 BBor – Borum, nejlehÄŤĂ­ z III. hlavnĂ­ skupiny prvkĹŻ. SvĂ˝mi vlastnostmi leží na hranici mezi kovy a nekovy. Byl izolován roku 1808 sirem Humphry Davyem, Gay-Lusacem a L. J. ThĂ©nardem v nepříliš vysokĂ© ÄŤistotÄ› a teprve roku 1824 ho Jakob Berzelius oznaÄŤil za samotnĂ˝ prvek. Využívá se v metalurgii a sklářskĂ©m prĹŻmyslu. 2s22p1

6 12,01 2s22p2

7 14,01 2s22p3

8 15,99 2s22p4

9 19,00 FFluor – nekovovĂ˝ znaÄŤnÄ› toxickĂ˝ prvek, zelenoĹľlutĂ˝ plyn, chemicky mimořádnÄ› reaktivnĂ­, vyznaÄŤuje se nejvÄ›tší elektronegativitou ze všech prvkĹŻ periodickĂ© soustavy. Je nejlehÄŤĂ­m prvkem ze skupiny halogenĹŻ. Fluor poprvĂ© pĹ™ipravil Henri Moissan roku 1886. Fluor je součástĂ­ ÄŤasto používanĂ˝ch freonĹŻ, kterĂ© poškozujĂ­ ozĂłnovou vrstvu. 2s22p5

10 20,18 NeNeon – 2s22p6

11 22,99 3s1

12 24,31 3s2

13 26,98 3s23p1

14 28,09 3s23p2

15 30,97 PFosfor – 3s23p3

16 32,06 3s23p4

17 35,46 3s23p5

18 39,95 ArArgon – prvek patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny, kterĂ© tvoří necelĂ© 1 % zemskĂ© atmosfĂ©ry. Jde o nereaktivnĂ­ bezbarvĂ˝ plyn bez chuti a zápachu. Objev argonu je oficiálnÄ› pĹ™ipisován lordu Rayleighovi a Williamu Ramsayovi, kteří ho detekovali roku 1894. Jako inertnĂ­ atmosfĂ©ra se využívá v metalurgii, pĹ™i balenĂ­ potravin, v plazmovĂ˝ch technologiĂ­ch i ve vĂ˝bojkách. 3s23p6

19 39,10 4s1

20 40,08 4s2

21 44,96 ScSkandium – Scandium, stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, mÄ›kkĂ˝ a vĂ˝raznÄ› lehkĂ˝ kov, je podobnĂ˝ svĂ˝mi vlastnostmi hlinĂ­ku, titanu a lanthanoidĹŻm. Jeho existenci pĹ™edpovÄ›dÄ›l ruskĂ˝ chemik Dmitrij IvanoviÄŤ MendÄ›lejev. Skandium objevil švĂ©dskĂ˝ chemik Lars Fredrick Nilson za pomoci spektrálnĂ­ analĂ˝zy. 3d14s2

22 47,87 TiTitan (prvek) – Titanium, šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ lehkĂ˝ kov, pomÄ›rnÄ› hojnÄ› zastoupenĂ˝ v zemskĂ© kĹŻĹ™e. Je pomÄ›rnÄ› tvrdĂ˝ a mimořádnÄ› odolnĂ˝ proti korozi. Jeho vĂ˝raznÄ› vÄ›tšímu technologickĂ©mu uplatnÄ›nĂ­ bránĂ­ doposud vysoká cena vĂ˝roby ÄŤistĂ©ho kovu. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá jako sloĹľka rĹŻznĂ˝ch slitin a protikoroznĂ­ch ochrannĂ˝ch vrstev, ve formÄ› chemickĂ˝ch slouÄŤenin slouží ÄŤasto jako sloĹľka barevnĂ˝ch pigmentĹŻ. Titan byl objeven roku 1791 anglickĂ˝m chemikem Williamem Gregorem. 3d24s2

23 50,94 VVanad – Vanadium, spolu s niobem a tantalem ÄŤlenem V. skupiny periodickĂ© tabulky prvkĹŻ. Vanad patří mezi kovovĂ© prvky, v praxi je používán pro vĂ˝robu speciálnĂ­ch slitin a prĹŻmyslovĂ˝ch katalyzátorĹŻ. PoprvĂ© ho objevil v roce 1801 A. M. del Rio ve vzorku mexickĂ© olovÄ›nĂ© rudy. 3d34s2

24 52,0 3d54s1

25 54,94 MnMangan – Manganum, svÄ›tle šedĂ˝, paramagnetickĂ˝, tvrdĂ˝ kov. Používá se v metalurgii jako přísada do rĹŻznĂ˝ch slitin, katalyzátorĹŻ a barevnĂ˝ch pigmentĹŻ. Mangan objevil roku 1774 švĂ©dskĂ˝ chemik Carl W. Scheele. Oxid manganiÄŤitĂ˝ (burel) je znám jiĹľ od starovÄ›ku, kdy se používal pĹ™i vĂ˝robÄ› skla. 3d54s2

26 55,85 3d64s2

27 58,9 CoKobalt – Cobaltum, namodralĂ˝, feromagnetickĂ˝, tvrdĂ˝ kov. Používá se v metalurgii pro zlepšovánĂ­ vlastnostĂ­ slitin pĹ™i barvenĂ­ skla a keramiky a je dĹŻleĹľitĂ˝ i biologicky. Kov, kterĂ˝ byl součástĂ­ rud využívanĂ˝ch k barvenĂ­ skla, objevil roku 1735 švĂ©dskĂ˝ chemik George Bradnt. 3d74s2

28 58,69 NiNikl – Niccolum, bĂ­lĂ˝, feromagnetickĂ˝, kujnĂ˝ a taĹľnĂ˝ kov. VyznaÄŤuje se vysokou elektrickou vodivostĂ­. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin a k povrchovĂ© ochranÄ› jinĂ˝ch kovĹŻ pĹ™ed korozĂ­. PĹ™edmÄ›ty ze slitin niklu se podaĹ™ilo nalĂ©zt v ÄŚĂ­nÄ› a jejich stáří je vĂ­ce neĹľ 2 000 let. Nikl byl objeven roku 1751 nÄ›meckĂ˝m chemikem baronem Axelem Frederikem Cronstedtem. 3d84s2

29 63,55 3d104s1

30 65,41 ZnZinek – mÄ›kkĂ˝ lehce tavitelnĂ˝ kov, používanĂ˝ ÄŤlovÄ›kem jiĹľ od starovÄ›ku. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin, používá se pĹ™i vĂ˝robÄ› barviv a jeho přítomnost v potravÄ› je nezbytná pro správnĂ˝ vĂ˝voj organizmu. 3d104s2

31 69,72 GaGalium – Gallium, velmi lehce tavitelnĂ˝ kov, bĂ­lĂ© barvy s modrošedĂ˝m nádechem, mÄ›kkĂ˝ a dobĹ™e taĹľnĂ˝. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v elektronice jako sloĹľka polovodiÄŤovĂ˝ch materiálĹŻ. Objevil jej roku 1875 spektroskopicky francouzskĂ˝ chemik Paul Èmile Lecoq de Boisbaudran. 3d104s24p1

32 72,64 GeGermanium – vzácnĂ˝ polokovovĂ˝ prvek, nalĂ©zajĂ­cĂ­ nejvÄ›tší uplatnÄ›nĂ­ v polovodiÄŤovĂ©m prĹŻmyslu. Objevil jej roku 1886 nÄ›meckĂ˝ chemik Clemens A. Winkler a pojmenoval jej podle svĂ© vlasti. Využívá se pĹ™i vĂ˝robÄ› tranzistorĹŻ, integrovanĂ˝ch obvodĹŻ a svÄ›tlovodnĂ© techniky. 3d104s24p2

33 74,92 3d104s24p3

34 78,96 SeSelen – Selenium, nekovovĂ˝ prvek ze skupiny chalkogenĹŻ, vĂ˝znamnĂ˝ svĂ˝mi fotoelektrickĂ˝mi vlastnostmi. Selen je pomÄ›rnÄ› vzácnĂ˝ prvek, byl objeven roku 1817 Jonsem Jacobem Berzeliem. Selen se využívá pĹ™i vĂ˝robÄ› fotoÄŤlánkĹŻ. Nedostatek selenu v potravÄ› zpĹŻsobuje srdeÄŤnĂ­ potĂ­Ĺľe. 3d104s24p4

35 79,90 3d104s24p5

36 83,80 KrKrypton – plynnĂ˝ chemickĂ˝ prvek, patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny. Je bezbarvĂ˝, bez chuti a zápachu, nereaktivnĂ­, tĂ©měř inertnĂ­. ChemickĂ© slouÄŤeniny tvoří pouze vzácnÄ› s fluorem a kyslĂ­kem. Krypton byl objeven v roce 1898 Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem. Využívá se ve vĂ˝bojkách, k datovánĂ­ hornin a dříve se jeden z jeho zářivĂ˝ch pĹ™echodĹŻ využíval v definici metru. 3d104s24p6

37 85,47 RbRubidium – prvek ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ, vyznaÄŤuje se velkou reaktivitou. Rubidium je mÄ›kkĂ˝ (asi jako vosk), lehkĂ˝ a stříbrolesklĂ˝ kov, kterĂ˝ lze krájet noĹľem. Na rozdĂ­l od pĹ™edchozĂ­ch alkalickĂ˝ch kovĹŻ je těžší neĹľ voda. Velmi dobĹ™e vede elektrickĂ˝ proud a teplo. Rubidium bylo objeveno roku 1861 nÄ›meckĂ˝m chemikem Robertem W. Bunsenem a nÄ›meckĂ˝m fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem. 5s1

38 87,62 SrStroncium – Strontium, ÄŤtvrtĂ˝ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin, lehkĂ˝, velmi reaktivnĂ­ kov. Je pojmenoán podle vesnice Strontian ve Skotsku, kde byla poprvĂ© nalezena ruda stroncianit obsahujĂ­cĂ­ tento kov. Stroncium poprvĂ© elektrolyticky pĹ™ipravil sir Humphry Davy roku 1808. 5s2

39 88,91 YYtrium – stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, stĹ™ednÄ› tvrdĂ˝, pomÄ›rnÄ› vzácnĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kov. V zemskĂ© kĹŻĹ™e je obsaĹľeno v mnoĹľstvĂ­ pĹ™ibliĹľnÄ› 30 mg/kg. Bylo objeveno v roce 1794 švĂ©dskĂ˝m chemikem Johanem Gadolinem a poprvĂ© bylo v ÄŤistĂ© formÄ› izolováno Friedrichem Wohlerem roku 1828. Název zĂ­skalo podle obce Ytterby u Stockholmu, kde je nelezištÄ› nerostu, kterĂ˝ prvek obsahuje. 4d15s2

40 91,22 ZrZirkon – Zirkonium, šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ kovovĂ˝ prvek, mimořádnÄ› odolnĂ˝ proti korozi. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v jadernĂ© energetice, protoĹľe vykazuje velmi nĂ­zkĂ˝ účinnĂ˝ prĹŻĹ™ez pro záchyt neutronĹŻ. Dále je sloĹľkou rĹŻznĂ˝ch slitin a protikoroznĂ­ch ochrannĂ˝ch vrstev. Zirkon objevil Martin Heinrich Klaproth v roce 1789. 4d25s2

41 92,91 NbNiob – Niobium, pĹ™echodovĂ˝ kovovĂ˝ prvek, kterĂ˝ nacházĂ­ vyuĹľitĂ­ v elektronice a metalurgii pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin. PĹ™i teplotách nižších neĹľ 9,26 K a magnetickĂ˝ch polĂ­ch pod 410 mT je supravodivĂ˝. Niob byl objeven roku 1801 Charlesem Hatchttem v minerálu kolumbitu a byl pojmenován podle Niobe, dcery bájnĂ©ho krále Tantala. 4d4 5s1

42 95,94 MoMolybden – molybdaenum, kovovĂ˝ prvek VI. skupiny periodickĂ© soustavy prvkĹŻ. PraktickĂ© vyuĹľitĂ­ nalĂ©zá hlavnÄ› jako sloĹľka vysoce legovanĂ˝ch ocelĂ­ a pĹ™i vĂ˝robÄ› prĹŻmyslovĂ˝ch katalyzátorĹŻ. Roku 1778 švĂ©dskĂ˝ chemik C. W. Scheele izoloval z minerálu molybdenitu oxid dosud neznámĂ©ho prvku. P. J. Hjelm pĹ™ipravil z tohoto oxidu kovovĂ˝ molybden redukcĂ­ dĹ™evÄ›nĂ˝m uhlĂ­m. 4d5 5s1

43 98,0 TcTechnecium – nemá žádnĂ˝ stabilnĂ­ izotop. Existence technecia byla pĹ™edpovÄ›zena jiĹľ roku 1871 D. I. MendÄ›lejevem, kterĂ˝ jej nazval eka-mangan. SkuteÄŤnĂ˝ dĹŻkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 ItalovĂ© Carlo Perrier a Emilio G. SegrĂ© ve vzorku kovovĂ©ho molybdenu, kterĂ˝ byl v cyklotronu vystaven bombardovánĂ­ jádry deuteria. 4d55s2

44 101,1 RuRuthenium – drahĂ˝ kov šedivÄ› bĂ­lĂ© barvy. Ruthenium bylo objeveno roku 1844 v sibiĹ™skĂ© platinovĂ© rudÄ› ruskĂ˝m chemikem Karlem KarloviÄŤem Klausem. V přírodÄ› doprovázĂ­ platinovĂ© kovy. 4d75s1

45 102,9 RhRhodium – drahĂ˝ kov stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ© barvy. Chemicky je mimořádnÄ› stálĂ© s pomÄ›rnÄ› vysokĂ˝m bodem tánĂ­. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá ve slitinách s platinou pĹ™i vĂ˝robÄ› termoÄŤlánkĹŻ a chemicky a teplotnÄ› odolnĂ˝ch součástĂ­ prĹŻmyslovĂ˝ch vĂ˝robnĂ­ch zařízenĂ­. Rhodium objevil v roce 1803 anglickĂ˝m chemik William Hyde Wollaston. 4d85s1

46 106,4x 4d105s0

47 107,9 4d105s1

48 112,4 CdKadmium – Cadmium, mÄ›kkĂ˝, lehce tavitelnĂ˝, toxickĂ˝ kovovĂ˝ prvek. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin a k povrchovĂ© ochranÄ› jinĂ˝ch kovĹŻ pĹ™ed korozĂ­. Vzhledem k jeho toxicitÄ› je jeho praktickĂ© vyuĹľitĂ­ omezováno na nejnutnÄ›jší minimum. Kadmium pohlcuje neutrony, proto se kadmiovĂ© tyÄŤe využívajĂ­ v nÄ›kterĂ˝ch typech reaktorĹŻ k utlumenĂ­ štÄ›pnĂ© reakce. Kadmium bylo objeveno roku 1817 nÄ›meckĂ˝m chemikem Friedrichem Stohmeyerem. 4d105s2

49 114,8 InIndium – snadno tavitelnĂ˝ kov, bĂ­lĂ© barvy, mÄ›kkĂ˝ a dobĹ™e taĹľnĂ˝. Objevili jej roku 1863 Ferdinand Reich a Hieronymus T. Richter ve spektru zbytkĹŻ po zpracovánĂ­ zinkovĂ© rudy sfaleritu. V jadernĂ© energetice slouží jako materiál pro vĂ˝robu moderátorovĂ˝ch tyÄŤĂ­. Je dĹŻleĹľitĂ˝m prvek pĹ™i vĂ˝robÄ› tranzistorĹŻ, termistorĹŻ, kapalnĂ˝ch krystalĹŻ (LCD) a svÄ›tlo emitujĂ­cĂ­ch diod (LED). 4d105s25p1

50 118,7 4d105s25p2

51 121,8 SbAntimon – Stibium, patří mezi kovy, kterĂ© jsou známy lidstvu jiĹľ od starovÄ›ku. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin, používá se ve vĂ˝robÄ› elektronickĂ˝ch prvkĹŻ, barviv a keramickĂ˝ch materiálĹŻ. 4d105s25p3

52 127,6 TeTellur – Tellurium, polokovovĂ˝ stříbĹ™itÄ› lesklĂ˝ prvek ze skupiny chalkogenĹŻ používanĂ˝ v polovodiÄŤovĂ© technice a metalurgii. Byl objeven roku 1782 Franzem Josephem Mullerem. Chemicky patří spíše mezi kovy, ale jsou známy i kyseliny telluru a jejich soli, v nichĹľ chemicky pĹ™ipomĂ­ná spíše sĂ­ru nebo selen. 4d105s25p4

53 126,9 4d105s25p5

54 131,3 XeXenon – plynnĂ˝ chemickĂ˝ prvek, patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny. Je bezbarvĂ˝, bez chuti a zápachu, nereaktivnĂ­. ChemickĂ© slouÄŤeniny tvoří pouze vzácnÄ› s fluorem, chlorem a kyslĂ­kem. Xenon objevil William Ramsay v roce 1898. Využívá se v xenonovĂ˝ch vĂ˝bojkách. 4d105s25p6

55 132,9 CsCesium – Caesium, chemickĂ˝ prvek ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ, vyznaÄŤuje se velkou reaktivitou. Cesium je mÄ›kkĂ˝ (mÄ›kkÄŤĂ­ neĹľ vosk), lehkĂ˝ a zlatoĹľlutĂ˝ kov, kterĂ˝ lze krájet noĹľem. Na rozdĂ­l od ostatnĂ­ch alkalickĂ˝ch kovĹŻ je spolu s rubidiem těžší neĹľ voda. Velmi dobĹ™e vede elektrickĂ˝ proud a teplo. Cesium bylo objeveno roku 1860 nÄ›meckĂ˝m chemikem Robertem W. Bunsenem a nÄ›meckĂ˝m fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem. 6s1

56 137,3 BaBaryum – pátĂ˝ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin. MÄ›kkĂ˝, velmi reaktivnĂ­ a toxickĂ˝ kov. Všechny rozpustnĂ© soli jsou prudce jedovatĂ©. Dlouho známou slouÄŤeninou je sĂ­ran barnatĂ˝ (baryt, těživec). SamostanĂ© baryum poprvĂ© pĹ™ipravil sir Humphry Davy roku 1808 elektrolĂ˝zou barnatĂ©ho amalgámu. 6s2

57 138,9 LaLanthan – stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, mÄ›kkĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kov. Chemicky je lanthan znaÄŤnÄ› reaktivnĂ­m prvkem. JiĹľ za normálnĂ­ teploty reaguje se vzdušnĂ˝m kyslĂ­kem za vzniku velmi stabilnĂ­ho oxidu lanthanitĂ©ho. S vodou reaguje lanthan zvolna za vzniku plynnĂ©ho vodĂ­ku Byl objeven v roce 1839 Carlem Mosanderem, v ÄŤistĂ© podobÄ› byl izolován aĹľ roku 1923. 5d16s2

58 140,1 CeCer – Cerium, šedavÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, druhĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v metalurgickĂ©m prĹŻmyslu pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin a nebo jejich deoxidaci, je sloĹľkou nÄ›kterĂ˝ch skel a prĹŻmyslovĂ˝ch katalyzátorĹŻ. Cer objevil roku 1803 švĂ©dskĂ˝ chemik Jöns Jacob Berzelius a Wilhelm von Hisinger. NezávislĂ˝ objev se podaĹ™il tĂ©hoĹľ roku v NÄ›mecku Martinovi Heinrichu Klaprothovi. 4f15d16s2

59 140,9 PrPraseodym – Praseodymium, mÄ›kkĂ˝, stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, tĹ™etĂ­ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v metalurgickĂ©m prĹŻmyslu pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin anebo jejich deoxidaci a je sloĹľkou skel se zvláštnĂ­mi vlastnostmi. Praseodym izoloval rakouskĂ˝ chemik baron Carl Auer von Welsbach v roce 1885. 4f25d16s2

60 144,2 NdNeodym – Neodymium, mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, ÄŤtvrtĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá ve vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch skel a keramiky a slouží takĂ© k vĂ˝robÄ› mimořádnÄ› silnĂ˝ch permanentnĂ­ch magnetĹŻ. Neodym izoloval rakouskĂ˝ chemik baron Carl Auer von Welsbach v roce 1885. 4f35d16s2

61 145,0 PmPromethium – jedinĂ˝ lanthanoid, kterĂ˝ nemá stabilnĂ­ izotop a v přírodÄ› se nevyskytuje. DĹŻkaz o existenci promethia podali teprve v roce 1945 Jacob A. Marinsky, Lawrence E. Glendenin a Charles D. Coryell na základÄ› analĂ˝zy produktĹŻ jadernĂ©ho rozpadu uranu v jadernĂ©m reaktoru. 4f45d16s2

62 150,4 SmSamarium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, šestĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá ve vĂ˝robÄ› mimořádnÄ› silnĂ˝ch permanentnĂ­ch magnetĹŻ a slouží takĂ© k vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch skel a keramiky. Samarium objevil švĂ˝carskĂ˝ chemik Jean Charles Galissard de Marignac roku 1853. 4f55d16s2

63 152,0 EuEuropium – mÄ›kkĂ˝, stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 7. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Z tĂ©to skupiny je prakticky nejžádanÄ›jším prvkem dĂ­ky svĂ©mu uplatnÄ›nĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› barevnĂ˝ch televiznĂ­ch obrazovek, kde funguje jako luminofor. Europium objevil Paul Émile Lecoq de Boisbaudran roku 1890. 4f65d16s2

64 157,3 GdGadolinium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ feromagnetickĂ˝ prvek, osmĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ v jadernĂ© energetice a pĹ™i vĂ˝robÄ› poÄŤĂ­taÄŤovĂ˝ch pamÄ›tĂ­. Má nejvyšší účinnĂ˝ prĹŻĹ™ez pro záchyt tepelnĂ˝ch neutronĹŻ ze všech známĂ˝ch prvkĹŻ. Gadolinium objevil spektroskopicky švĂ˝carskĂ˝ chemik Jean Charles Galissard de Marignac v roce 1880. JmĂ©ho zĂ­skalo gadolinium podle minerálu, ten byl pojmenován po finskĂ©m chemiku a geologovi Johanu Gadolinovi. 4f75d16s2

65 158,9 TbTerbium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, devátĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin pro elektroniku a barevnĂ˝ch luminoforĹŻ pro televiznĂ­ obrazovky. Terbium objevil roku 1843 švĂ©dskĂ˝ chemik Carl Gustaf Mosander. 4f85d16s2

66 162,5 DyDysprosium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 10. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin pro jadernou energetiku a pĹ™i vĂ˝robÄ› laserĹŻ. Dysprosium objevil roku 1886 francouzskĂ˝ chemik Paul-Emile Lecoq de Boisbaudran. 4f95d16s2

67 164,9 HoHolmium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 11. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› silnĂ˝ch permanentnĂ­ch magnetĹŻ, speciálnĂ­ch slitin pro jadernou energetiku a pĹ™i vĂ˝robÄ› laserĹŻ. Holmium objevili roku 1878 souÄŤasnÄ› Marc Delafontaine, Jacques Louis Soret a Per Teodor Cleve. Holmium je v zemskĂ© kĹŻĹ™e obsaĹľeno v koncentraci pĹ™ibliĹľnÄ› 1,2 mg/kg. 4f105d16s2

68 167,3 ErErbium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 12. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin pro jadernou energetiku a ve sklářskĂ©m a keramickĂ©m prĹŻmyslu. Erbium objevil roku 1843 švĂ©dskĂ˝ chemik Carl Gustaf Mosander. Erbium je v zemskĂ© kĹŻĹ™e obsaĹľeno v koncentraci pĹ™ibliĹľnÄ› 2,6 mg/kg. 4f115d06s2

69 168,9 TmThulium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 13. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Thulium objevil roku 1879 švĂ©dskĂ˝ chemik Per Teodor Cleve a pojmenoval je po bájnĂ© zemi Thule. V zemskĂ© kĹŻĹ™e je obsaĹľeno pouze v koncentraci 0,2 aĹľ 0,5 mg/kg. 4f125d16s2

70 173,0 YbYtterbium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 14. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Ytterbium objevil roku 1878 švĂ˝carskĂ˝ chemik Jean Charles Galissard de Marignac. Ytterbium se vyskytuje v zemskĂ© kĹŻĹ™e v koncentraci 3 mg/kg. 4f135d16s2

71 175,0 LuLutecium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, poslednĂ­ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Lutecium objevili teprve roku 1907 nezávisle na sobÄ› francouzskĂ˝ chemik Georges Urbain a rakouskĂ˝ mineralog Carl Auer von Welsbach. Lutecium je pomÄ›rnÄ› dosti vzácnĂ˝ prvek, v zemskĂ© kĹŻĹ™e se vyskytuje jen v koncentraci 0,5 aĹľ 0,75 mg/kg. 4f145d16s2

72 178,5 HfHafnium – šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, kovovĂ˝ prvek, chemicky velmi podobnĂ˝ zirkonu. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá jako sloĹľka nÄ›kterĂ˝ch speciálnĂ­ch slitin. Hafnium bylo objeveno roku 1923 v dánskĂ©m hlavnĂ­m mÄ›stÄ› Kodani, podle jehoĹľ latinskĂ©ho jmĂ©na bylo takĂ© pojmenováno. Objeviteli byli chemici Dirk Coster a Georg von Hevesy. 4f145d26s2

73 180,9 TaTantal – Tantalum, vzácnĂ˝, tvrdĂ˝, modro-šedĂ˝, lesklĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kov. Je vysoce korozivzdornĂ˝ a používá pro vĂ˝robu chirurgickĂ˝ch nástrojĹŻ a implantátĹŻ, protoĹľe je zcela inertnĂ­ vĹŻÄŤi organickĂ˝m tÄ›lesnĂ˝m tkánĂ­m. Tantal byl objeven roku 1802 švĂ©dskĂ˝m chemikem Andersem G. Ekebergem, ÄŤistĂ˝ prvek byl izolován aĹľ v roce 1820 Jönsem Berzeliem. 4f145d36s2

74 183,8 WWolfram – Wolframium, šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, velmi těžkĂ˝ a mimořádnÄ› obtĂ­ĹľnÄ› tavitelnĂ˝ kov. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá jako sloĹľka rĹŻznĂ˝ch slitin, v ÄŤistĂ© formÄ› se s nĂ­m běžnÄ› setkáváme jako s materiálem pro vĂ˝robu žárovkovĂ˝ch vláken. Wolfram byl objeven roku 1781 švĂ©dskĂ˝m chemikem Wilhelmem Scheelem. 4f145d46s2

75 186,2 ReRhenium – velmi vzácnĂ˝, těžkĂ˝ a tvrdĂ˝, odolnĂ˝ kovovĂ˝ prvek s vysokĂ˝m bodem tánĂ­. Rhenium objevili Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto C. Berg v roce 1925. V zemskĂ© kĹŻĹ™e ÄŤinĂ­ prĹŻmÄ›rnĂ˝ obsah rhenia pouze kolem 3 ng/kg. 4f145d56s2

76 190,23 OsOsmium – drahĂ˝ kov modro-šedĂ© barvy. Osmium bylo objeveno roku 1804. UšlechtilĂ˝, znaÄŤnÄ› tvrdĂ˝ a kĹ™ehkĂ˝ kov, elektricky i tepelnÄ› stĹ™ednÄ› dobĹ™e vodivĂ˝. Patří spolu s iridiem a platinou do tzv. triády těžkĂ˝ch platinovĂ˝ch kovĹŻ. SpoleÄŤnÄ› s iridiem je prvkem s nejvÄ›tší známou hustotou. V přírodÄ› doprovázĂ­ v rudách platinovĂ© kovy, hlavnĂ­ nalezištÄ› jsou na Urale a v Americe. 4f145d66s2

77 192,2 IrIridium – drahĂ˝ kov šedivÄ› bĂ­lĂ© barvy. Iridium bylo objeveno roku 1804. UšlechtilĂ˝, pomÄ›rnÄ› tvrdĂ˝ i kdyĹľ kĹ™ehkĂ˝ kov, elektricky i tepelnÄ› stĹ™ednÄ› dobĹ™e vodivĂ˝. V přírodÄ› se vyskytuje tĂ©měř pouze jako ryzĂ­ kov, pĹ™evážnÄ› v okolĂ­ mĂ­st dopadu meteoritĹŻ. 4f145d76s2

78 195,1 PtPlatina – velmi těžkĂ˝ a chemicky mimořádnÄ› odolnĂ˝ drahĂ˝ kov stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ© barvy. Jako doba objevenĂ­ platiny je obvykle oznaÄŤován rok 1735. UšlechtilĂ˝, odolnĂ˝, kujnĂ˝ a taĹľnĂ˝ kov, elektricky i tepelnÄ› stĹ™ednÄ› dobĹ™e vodivĂ˝. V přírodÄ› se vyskytuje zejmĂ©na ryzĂ­. VyuĹľitĂ­ má v elektrotechnickĂ©m prĹŻmyslu a ĹˇperkaĹ™stvĂ­. 4f145d86s2

79 197,0 AuZlato – aurum, chemicky odolnĂ˝, velmi dobĹ™e tepelnÄ› i elektricky vodivĂ˝, ale pomÄ›rnÄ› mÄ›kkĂ˝ drahĂ˝ kov ĹľlutĂ© barvy. JiĹľ od dávnovÄ›ku byl používán pro vĂ˝robu dekorativnĂ­ch pĹ™edmÄ›tĹŻ, šperkĹŻ a jako mÄ›nová záruka pĹ™i emisĂ­ch bankovek. V souÄŤasnĂ© dobÄ› je navĂ­c dĹŻleĹľitĂ˝m materiálem v elektronice, kde je cenÄ›na jeho vynikajĂ­cĂ­ elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodÄ› se vyskytuje zejmĂ©na ryzĂ­. 4f145d96s2

80 200,6 4f145d106s2

81 204,4 TlThalium – znaÄŤnÄ› toxickĂ˝ mÄ›kkĂ˝, lesklĂ˝ kov bĂ­lĂ© barvy. Objevil jej roku 1861 sir William Crookes pĹ™i spektroskopickĂ©m zkoumánĂ­ obsahu telluru ve zbytcĂ­ch po zpracovánĂ­ sirnĂ˝ch rud. Dříve se používalo jako součást jedu na krysy. 4f145d106s26p1

82 207,2 PbOlovo – Plumbum, těžkĂ˝ toxickĂ˝ kov, kterĂ˝ je znám lidstvu jiĹľ od starovÄ›ku. Má velmi nĂ­zkĂ˝ bod tánĂ­ a je dobĹ™e kujnĂ˝ a odolnĂ˝ vĹŻÄŤi korozi. Je součástĂ­ barviva – olovnatĂ© bÄ›loby, ĹľlutĂ˝ chroman olovnatĂ˝ je známĂ˝ jako chromová ĹľluĹĄ. Zvyšuje oktanovĂ© ÄŤĂ­slo paliva. Velmi ÄŤistĂ˝ PbS je citlivĂ˝m detektorem infraÄŤervenĂ©ho zářenĂ­ a využívá se pĹ™i vĂ˝robÄ› fotografickĂ˝ch expozimetrĹŻ a fotoÄŤlánkĹŻ. 4f145d106s26p2

83 209,0 BiVizmut – Bismuthum, patří mezi těžkĂ© kovy, kterĂ© jsou známy lidstvu jiĹľ od starovÄ›ku. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin, používá se pĹ™i vĂ˝robÄ› barviv a keramickĂ˝ch materiálĹŻ. 4f145d106s26p3

84 209,0 PoPolonium – nestabilnĂ­ radioaktivnĂ­ prvek, nejtěžší za skupiny chalkogenĹŻ. Byl objeven roku 1898 MariĂ­ Sklodovskou-Curiea pojmenován podle Polska. Chemicky patří mezi kovy. Polonium je ÄŤlenem uran-radiovĂ©, neptuniovĂ© i thoriovĂ© rozpadovĂ© Ĺ™ady a v přírodÄ› se proto vyskytuje v přítomnosti uranovĂ˝ch rud. 4f145d106s26p4

85 210 AtAstat – Astatinum, nejtěžší známĂ˝ prvek ze skupiny halogenĹŻ, existuje pouze ve formÄ› nestabilnĂ­ch radioaktivnĂ­ch izotopĹŻ. Byl objeven roku 1940 pomocĂ­ cyklotronem iniciovanĂ© pĹ™emÄ›ny izotopu bismutu 209. 4f145d26s26p5

86 222,0 RnRadon – Radonum, nejtěžší prvek ve skupinÄ› vzácnĂ˝ch plynĹŻ, je radioaktivnĂ­ a nemá žádnĂ˝ stabilnĂ­ izotop. Byl objeven roku 1900 Friedrichem Ernstem Dornem. V geologii slouží studium obsahu izotopĹŻ radonu v podzemnĂ­ch vodách k urÄŤenĂ­ jejich pĹŻvodu a stáří. Radon se využívá i v medicĂ­nÄ› jako zářiÄŤ s krátkĂ˝m poloÄŤasem rozpadu. 4f145d106s26p6

87 223,0 FrFrancium – nejtěžší známĂ˝ prvek ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ. Je nestabilnĂ­, velmi silnÄ› radioaktivnĂ­. NejstabilnÄ›jší izotop francia Fr 223 má poloÄŤas rozpadu 21 minut a podlĂ©há beta rozpadu. Francium bylo objeveno aĹľ roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle zemÄ› svĂ©ho objevu. 7s1

88 226,0 RaRadium – šestĂ˝ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin, silnÄ› radioaktivnĂ­, vzniká v rozpadovĂ© Ĺ™adÄ› uranu a thoria. Radium bylo objeveno roku 1898 MariĂ­ Curie-SkÂłodowskou, jejĂ­m manĹľelem Pierem a Gustavem BĂ©montem v jáchymovskĂ©m smolinci. 7s2

89 227,0 AcAktinium – silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, kterĂ˝ nemá žádnĂ˝ stabilnĂ­ izotop. Yáří pĹ™ibliĹľnÄ› 150Ă— intenzivnÄ›ji neĹľ radium a ve tmÄ› proto vydává namodralĂ© svÄ›tlo. Aktinium objevil francouzskĂ˝ chemik AndrĂ©-Louis Debierne v uranovĂ© rudÄ› roku 1899. 6d17s2

90 232,0 ThThorium – druhĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek. DĂ­ky velmi dlouhĂ©mu poloÄŤasu rozpadu jader thoria nacházĂ­me tento prvek v horninách zemskĂ© kĹŻry v mnoĹľstvĂ­ 8 aĹľ 12 mg/kg. Thorium je potenciálnĂ­m palivem v jadernĂ© energetice. Objevil jej jiĹľ roku 1828 švĂ©dskĂ˝ chemik Jöns Jakob Berzelius a pojmenoval ho po ThĂłrovi, bohu blesku ve skandinávskĂ© mytologii. 5f16d17s2

91 231,0 PaProtaktinium – tĹ™etĂ­ z Ĺ™ady aktinoidĹŻ, radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek. Jako prvnĂ­ identifikovali izotop 234 Kasimir Fajans a O. H. Göhring jako produkt rozpadu uranu 238. Za objevitele jsou ale oznaÄŤováni Otto Hahn a Lise Meitner z NÄ›mecka a Frederick Soddy a John Cranston z VelkĂ© Británie, kteří roku 1918 nezávisle na sobÄ› oznámili objev izotopu 231 s mnohem delším poloÄŤasem rozpadu. 5f26d17s2

92 236,8 UUran (prvek) – radioaktivnĂ­ chemickĂ˝ prvek, kov, patří mezi aktinoidy. Prvek objevil v roce 1789 Martin Heinrich Klaproth, v ÄŤistĂ© formÄ› byl uran izolován roku 1841 Eugene-Melchior Peligotem. Izotop 235 se využívá jako palivo v jadernĂ˝ch elektrárnách. Je pojmenován po planetÄ› Uran. 5f36d17s2

93 237,1 NpNeptunium – prvnĂ­ z Ĺ™ady transuranĹŻ a pátĂ˝ prvek z Ĺ™ady aktinoidĹŻ. Byl objeven roku 1940 Edwinem McMillanem a Phillipem Abelsonem. Jde o umÄ›lĂ˝ radioaktivnĂ­ kov, stříbrnĂ© barvy. Je pojmenován po planetÄ› Neptun. 5f46d17s2

94 244,0 PuPlutonium – šestĂ˝ ÄŤlen z Ĺ™ady aktinoidĹŻ, druhĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ toxickĂ˝ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ˝ch reaktorech pĹ™edevším pro vĂ˝robu atomovĂ˝ch bomb. Plutonium má poloÄŤas rozpadu pĹ™ibliĹľnÄ› 88 rokĹŻ. Je vyuĹľitelnĂ© rovněž jako palivo pro jadernĂ© reaktory a jako zdroj energie pro radioizotopovĂ˝ termoelektrickĂ˝ generátor. Plutonium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno roku 1940 dvÄ›ma vÄ›deckĂ˝mi tĂ˝my bombardovánĂ­m uranu 238 neutrony. V Berkeley jej pĹ™ipravili Edwin M. McMillan a Philip Abelson a v britskĂ© Cambridgi Norman Feather a Egon Bretscher. Plutonium je pojmenováno po trpasliÄŤĂ­ planetÄ› Pluto. 5f56d17s2

95 243,0 AmAmericium – sedmĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, tĹ™etĂ­ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ˝ch reaktorech pĹ™edevším z plutonia. Americium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno roku 1944 bombardovánĂ­m Pu 239 neutrony v jadernĂ© laboratoĹ™i chicagskĂ© university. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Leon O. Morgan, Ralph A. James a Albert Ghiorso. 5f66d17s2

96 247,0 CmCurium – osmĂ˝ ÄŤlenem Ĺ™ady aktinoidĹŻ, ÄŤtvrtĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ˝ch reaktorech pĹ™edevším z plutonia. Curium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno roku 1944 bombardovánĂ­m Pu 239 částicemi α v cyklotronu jadernĂ© laboratoĹ™e kalifornskĂ© univerzity v Berkeley. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Ralph A. James a Albert Ghiorso. 5f76d17s2

97 247,0 BkBerkelium – devátĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, pátĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader americia. Berkelium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1949 bombardovánĂ­m Am 241 částicemi α v cyklotronu jadernĂ© laboratoĹ™e kalifornskĂ© univerzity v Berkeley. Vznikl izotop Bk 243 s poloÄŤasem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso. 5f86d17s2

98 251,0 CfKalifornium – Californium, desátĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, šestĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader curia. Kalifornium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1950 bombardovánĂ­m izotopu curia Cm 242 částicemi α v cyklotronu jadernĂ© laboratoĹ™e kalifornskĂ© univerzity v Berkeley. Vznikl tak izotop Cf 245 s poloÄŤasem rozpadu 44 minut. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso. 5f96d17s2

99 252,0 EsEinsteinium – jedenáctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, sedmĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader plutonia. Jako prvnĂ­ identifikoval einsteinium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornskĂ© univerzitÄ› v Berkeley a souÄŤasnÄ› ohlásil objev tohoto prvku i G. R. Choppin v Los Alamos. 5f106d17s2

100 257,0 FmFermium – dvanáctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, osmĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader plutonia. Jako prvnĂ­ identifikoval fermium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornskĂ© univerzitÄ› v Berkeley. 5f116d17s2

101 258,0 MdMendelejevium – tĹ™ináctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, devátĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader einsteinia. Mendelevium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno na v roce 1955 v laboratořích kalifornskĂ© university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey a Greg Choppin. 5f126d17s2

102 259,0 NoNobelium – ÄŤtrnáctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, desátĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader curia. SvĹŻj název zĂ­skal na poÄŤest Alfreda Nobela, objevitele dynamitu. Nobelium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1958 v laboratořích kalifornskĂ© university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland. 5f136d17s2

103 260,0 LrLawrencium – patnáctĂ˝ (poslednĂ­) ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, jedenáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader kalifornia. Lawrencium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1961 v laboratořích kalifornskĂ© university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. 5f146d17s2

104 265 RfRutherfordium – 12. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ©m reaktoru nebo urychlovaÄŤi částic. Ruthefordioum bylo pĹ™ipraveno v roce 1969 v Berkeley. PĹŻvodnĂ­ ohlášenĂ­ z roku 1964 (Dubna, SSSR) se nepotvrdilo. Tehdy se prvek mÄ›l jmenovat KurÄŤatovium.

105 262 DbDubnium – 13. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ©m reaktoru nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ příprava prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ăšstavu jadernĂ©ho vĂ˝zkumu v DubnÄ› v bĂ˝valĂ©m SovÄ›tskĂ©m svazu.

106 263 SgSeaborgium – ÄŤtrnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ příprava prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 106 byla ohlášena v roce 1974 nezávisle v Ăšstavu jadernĂ©ho vĂ˝zkumu v DubnÄ› v bĂ˝valĂ©m SovÄ›tskĂ©m svazu a v KalifornskĂ© univerzitÄ› v Berkeley.

107 272 BhBohrium – patnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 107 ohlásila skupina vedená Georgiem Flerovem v roce 1976 v Ăšstavu jadernĂ©ho vĂ˝zkumu v DubnÄ›.

108 278 HsHassium – šestnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 108 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici Peter Armbruster a Gottfried MĂĽnzenberg roku 1984 z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu. Prvek byl pojmenován po nÄ›meckĂ© spolkovĂ© zemi Hesensko.

109 268 MtMeitnerium – sedmnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 109 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici Peter Armbruster a Gottfried MĂĽnzenberg roku 1982 z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu. Prvek byl potĂ© pojmenován rakouskĂ© matematiÄŤce a fyziÄŤce Lise Meitner.

110 282 DsDarmstadtium – 18. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 110 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu v roce 1994. Prvek byl potĂ© pojmenován podle jmĂ©na mÄ›sta, v nÄ›mĹľ byl pĹ™ipraven.

111 284 RgRoentgenium – 19. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 111 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu v roce 1994.

112 285 CnKopernicium – silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 112, dvacátĂ˝ transuran. Izotop 277 byl objeven v roce 1996 v Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu. Patří do skupiny pĹ™echodovĂ˝ch kovĹŻ.

113 284 NhNihonium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 113 pĹ™ipravenĂ˝ v roce 2004 v ruskĂ© DubnÄ› a americkĂ© LawrencovÄ› národnĂ­ laboratoĹ™i v Berkeley. Vzniká pĹ™i alfa rozpadu moscovia. TĂ©hoĹľ roku potvrdili existenci prvku v japonskĂ©m pracovišti RIKEN. Nihon v japonštinÄ› znamená „zemÄ› vycházejĂ­cĂ­ho Slunce“.

114 289 FlFlerovium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 114. PoprvĂ© byl pĹ™ipraven v ruskĂ© DubnÄ› v roce 1999. Pojmenován je podle objevitele samovolnĂ©ho štÄ›penĂ­ a spoluzakladatele SpojenĂ©ho Ăşstavu jadernĂ˝ch vĂ˝zkumĹŻ v DubnÄ› Georgije NikolajeviÄŤe Fljorova.

115 288 McMoskovium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 115. Objeven byl v letech 2003 aĹľ 2004 v Rusku, SpojenĂ˝ch státech a Japonsku.

116 293 LvLivermorium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 116. Objeven byl v roce 1999 v LawrencovÄ› národnĂ­ laboratoĹ™i v Livermoru. Podle tohoto mÄ›sta byl takĂ© pojmenován.

117 292 TsTennessin – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 117. Prvek byl pĹ™ipraven v laboratořích v ruskĂ©m mÄ›stÄ› Dubna v roce 2012. Název má pĹ™ipomĂ­nat americkĂ˝ stát Tennessee, v nÄ›mĹľ sĂ­dlĂ­ NárodnĂ­ laboratoĹ™ Oak Ridge, která pĹ™ispÄ›la k objevĹŻm novĂ˝ch prvkĹŻ.

118 293 OgOganesson – chemická znaÄŤka Og, transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 118. Prvek je pojmenován na poÄŤest ruskĂ©ho jadernĂ©ho vÄ›dce Jurije ColakoviÄŤe Oganesjana. Objeven byl v letech 1999 aĹľ 2006 na vĂ­ce pracovištĂ­ch.

Použity byly zdroje informací z Wikipedie