Tabulky → Mendělejevova tabulka prvků

 

1 1,01
1s1
xxxx – protonovĂ© ÄŤĂ­slo xx.xxxx.xx – relativnĂ­ hmotnost
XX – znaÄŤka prvku
xxxxxx – spinová struktura atomárnĂ­ho obalu
    Mendělejevova tabulka                                            
2 4,00
HeHelium – plynnĂ˝ chemickĂ˝ prvek, patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny a tvořícĂ­ druhou nejvĂ­ce zastoupenou sloĹľku vesmĂ­rnĂ© hmoty. BezbarvĂ˝ plyn, bez chuti a zápachu, chemicky zcela inertnĂ­. FrancouzskĂ˝ astronom Pierre Janssen objevil helium ze spektrálnĂ­ analĂ˝zy sluneÄŤnĂ­ korony. V roce 1895 se britskĂ©mu chemikovi Williamu Ramsayovi podaĹ™ilo izolovat plynnĂ© helium na Zemi. Je pojmenovanĂ© po staroĹ™eckĂ©m bohu Slunce, HĂ©liovi.
1s2
3 6,94
LiLithium – nejlehÄŤĂ­ ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ, znaÄŤnÄ› reaktivnĂ­, stříbĹ™itÄ› lesklĂ©ho vzhledu. Jedná se o lehkĂ˝ a mÄ›kkĂ˝ kov, kterĂ˝ lze krájet noĹľem. DobĹ™e vede elektrickĂ˝ proud a teplo. Bylo objeveno roku 1817 švĂ©dskĂ˝m chemikem Johannem Arfvedsonem.
2s1
4 9,01
BeBerylium – nejlehÄŤĂ­ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin, tvrdĂ˝, šedĂ˝ kov o znaÄŤnÄ› vysokĂ© teplotÄ› tánĂ­. Vede špatnÄ› elektrickĂ˝ proud a teplo. Velmi dobĹ™e propouštĂ­ radioaktivnĂ­ zářenĂ­. Jeho soli jsou mimořádnÄ› toxickĂ©. Berylium bylo objeveno roku 1798 Louisem Vauguelinem jako součást minerálu berylu a smaragdĹŻ.
2s2
                                     
5 10,81
BBor – Borum, nejlehÄŤĂ­ z III. hlavnĂ­ skupiny prvkĹŻ. SvĂ˝mi vlastnostmi leží na hranici mezi kovy a nekovy. Byl izolován roku 1808 sirem Humphry Davyem, Gay-Lusacem a L. J. ThĂ©nardem v nepříliš vysokĂ© ÄŤistotÄ› a teprve roku 1824 ho Jakob Berzelius oznaÄŤil za samotnĂ˝ prvek. Využívá se v metalurgii a sklářskĂ©m prĹŻmyslu.
2s22p1
6 12,01
2s22p2
7 14,01
2s22p3
8 15,99
2s22p4
9 19,00
FFluor – nekovovĂ˝ znaÄŤnÄ› toxickĂ˝ prvek, zelenoĹľlutĂ˝ plyn, chemicky mimořádnÄ› reaktivnĂ­, vyznaÄŤuje se nejvÄ›tší elektronegativitou ze všech prvkĹŻ periodickĂ© soustavy. Je nejlehÄŤĂ­m prvkem ze skupiny halogenĹŻ. Fluor poprvĂ© pĹ™ipravil Henri Moissan roku 1886. Fluor je součástĂ­ ÄŤasto používanĂ˝ch freonĹŻ, kterĂ© poškozujĂ­ ozĂłnovou vrstvu.
2s22p5
10 20,18
NeNeon
2s22p6
11 22,99
3s1
12 24,31
3s2
                                     
13 26,98
3s23p1
14 28,09
3s23p2
15 30,97
PFosfor
3s23p3
16 32,06
3s23p4
17 35,46
3s23p5
18 39,95
ArArgon – prvek patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny, kterĂ© tvoří necelĂ© 1 % zemskĂ© atmosfĂ©ry. Jde o nereaktivnĂ­ bezbarvĂ˝ plyn bez chuti a zápachu. Objev argonu je oficiálnÄ› pĹ™ipisován lordu Rayleighovi a Williamu Ramsayovi, kteří ho detekovali roku 1894. Jako inertnĂ­ atmosfĂ©ra se využívá v metalurgii, pĹ™i balenĂ­ potravin, v plazmovĂ˝ch technologiĂ­ch i ve vĂ˝bojkách.
3s23p6
19 39,10
4s1
20 40,08
4s2
21 44,96
ScSkandium – Scandium, stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, mÄ›kkĂ˝ a vĂ˝raznÄ› lehkĂ˝ kov, je podobnĂ˝ svĂ˝mi vlastnostmi hlinĂ­ku, titanu a lanthanoidĹŻm. Jeho existenci pĹ™edpovÄ›dÄ›l ruskĂ˝ chemik Dmitrij IvanoviÄŤ MendÄ›lejev. Skandium objevil švĂ©dskĂ˝ chemik Lars Fredrick Nilson za pomoci spektrálnĂ­ analĂ˝zy.
3d14s2
                           
22 47,87
TiTitan (prvek) – Titanium, šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ lehkĂ˝ kov, pomÄ›rnÄ› hojnÄ› zastoupenĂ˝ v zemskĂ© kĹŻĹ™e. Je pomÄ›rnÄ› tvrdĂ˝ a mimořádnÄ› odolnĂ˝ proti korozi. Jeho vĂ˝raznÄ› vÄ›tšímu technologickĂ©mu uplatnÄ›nĂ­ bránĂ­ doposud vysoká cena vĂ˝roby ÄŤistĂ©ho kovu. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá jako sloĹľka rĹŻznĂ˝ch slitin a protikoroznĂ­ch ochrannĂ˝ch vrstev, ve formÄ› chemickĂ˝ch slouÄŤenin slouží ÄŤasto jako sloĹľka barevnĂ˝ch pigmentĹŻ. Titan byl objeven roku 1791 anglickĂ˝m chemikem Williamem Gregorem.
3d24s2
23 50,94
VVanad – Vanadium, spolu s niobem a tantalem ÄŤlenem V. skupiny periodickĂ© tabulky prvkĹŻ. Vanad patří mezi kovovĂ© prvky, v praxi je používán pro vĂ˝robu speciálnĂ­ch slitin a prĹŻmyslovĂ˝ch katalyzátorĹŻ. PoprvĂ© ho objevil v roce 1801 A. M. del Rio ve vzorku mexickĂ© olovÄ›nĂ© rudy.
3d34s2
24 52,0
3d54s1
25 54,94
MnMangan – Manganum, svÄ›tle šedĂ˝, paramagnetickĂ˝, tvrdĂ˝ kov. Používá se v metalurgii jako přísada do rĹŻznĂ˝ch slitin, katalyzátorĹŻ a barevnĂ˝ch pigmentĹŻ. Mangan objevil roku 1774 švĂ©dskĂ˝ chemik Carl W. Scheele. Oxid manganiÄŤitĂ˝ (burel) je znám jiĹľ od starovÄ›ku, kdy se používal pĹ™i vĂ˝robÄ› skla.
3d54s2
26 55,85
3d64s2
27 58,9
CoKobalt – Cobaltum, namodralĂ˝, feromagnetickĂ˝, tvrdĂ˝ kov. Používá se v metalurgii pro zlepšovánĂ­ vlastnostĂ­ slitin pĹ™i barvenĂ­ skla a keramiky a je dĹŻleĹľitĂ˝ i biologicky. Kov, kterĂ˝ byl součástĂ­ rud využívanĂ˝ch k barvenĂ­ skla, objevil roku 1735 švĂ©dskĂ˝ chemik George Bradnt.
3d74s2
28 58,69
NiNikl – Niccolum, bĂ­lĂ˝, feromagnetickĂ˝, kujnĂ˝ a taĹľnĂ˝ kov. VyznaÄŤuje se vysokou elektrickou vodivostĂ­. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin a k povrchovĂ© ochranÄ› jinĂ˝ch kovĹŻ pĹ™ed korozĂ­. PĹ™edmÄ›ty ze slitin niklu se podaĹ™ilo nalĂ©zt v ÄŚĂ­nÄ› a jejich stáří je vĂ­ce neĹľ 2 000 let. Nikl byl objeven roku 1751 nÄ›meckĂ˝m chemikem baronem Axelem Frederikem Cronstedtem.
3d84s2
29 63,55
3d104s1
30 65,41
ZnZinek – mÄ›kkĂ˝ lehce tavitelnĂ˝ kov, používanĂ˝ ÄŤlovÄ›kem jiĹľ od starovÄ›ku. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin, používá se pĹ™i vĂ˝robÄ› barviv a jeho přítomnost v potravÄ› je nezbytná pro správnĂ˝ vĂ˝voj organizmu.
3d104s2
31 69,72
GaGalium – Gallium, velmi lehce tavitelnĂ˝ kov, bĂ­lĂ© barvy s modrošedĂ˝m nádechem, mÄ›kkĂ˝ a dobĹ™e taĹľnĂ˝. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v elektronice jako sloĹľka polovodiÄŤovĂ˝ch materiálĹŻ. Objevil jej roku 1875 spektroskopicky francouzskĂ˝ chemik Paul Èmile Lecoq de Boisbaudran.
3d104s24p1
32 72,64
GeGermanium – vzácnĂ˝ polokovovĂ˝ prvek, nalĂ©zajĂ­cĂ­ nejvÄ›tší uplatnÄ›nĂ­ v polovodiÄŤovĂ©m prĹŻmyslu. Objevil jej roku 1886 nÄ›meckĂ˝ chemik Clemens A. Winkler a pojmenoval jej podle svĂ© vlasti. Využívá se pĹ™i vĂ˝robÄ› tranzistorĹŻ, integrovanĂ˝ch obvodĹŻ a svÄ›tlovodnĂ© techniky.
3d104s24p2
33 74,92
3d104s24p3
34 78,96
SeSelen – Selenium, nekovovĂ˝ prvek ze skupiny chalkogenĹŻ, vĂ˝znamnĂ˝ svĂ˝mi fotoelektrickĂ˝mi vlastnostmi. Selen je pomÄ›rnÄ› vzácnĂ˝ prvek, byl objeven roku 1817 Jonsem Jacobem Berzeliem. Selen se využívá pĹ™i vĂ˝robÄ› fotoÄŤlánkĹŻ. Nedostatek selenu v potravÄ› zpĹŻsobuje srdeÄŤnĂ­ potĂ­Ĺľe.
3d104s24p4
35 79,90
3d104s24p5
36 83,80
KrKrypton – plynnĂ˝ chemickĂ˝ prvek, patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny. Je bezbarvĂ˝, bez chuti a zápachu, nereaktivnĂ­, tĂ©měř inertnĂ­. ChemickĂ© slouÄŤeniny tvoří pouze vzácnÄ› s fluorem a kyslĂ­kem. Krypton byl objeven v roce 1898 Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem. Využívá se ve vĂ˝bojkách, k datovánĂ­ hornin a dříve se jeden z jeho zářivĂ˝ch pĹ™echodĹŻ využíval v definici metru.
3d104s24p6
37 85,47
RbRubidium – prvek ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ, vyznaÄŤuje se velkou reaktivitou. Rubidium je mÄ›kkĂ˝ (asi jako vosk), lehkĂ˝ a stříbrolesklĂ˝ kov, kterĂ˝ lze krájet noĹľem. Na rozdĂ­l od pĹ™edchozĂ­ch alkalickĂ˝ch kovĹŻ je těžší neĹľ voda. Velmi dobĹ™e vede elektrickĂ˝ proud a teplo. Rubidium bylo objeveno roku 1861 nÄ›meckĂ˝m chemikem Robertem W. Bunsenem a nÄ›meckĂ˝m fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem.
5s1
38 87,62
SrStroncium – Strontium, ÄŤtvrtĂ˝ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin, lehkĂ˝, velmi reaktivnĂ­ kov. Je pojmenoán podle vesnice Strontian ve Skotsku, kde byla poprvĂ© nalezena ruda stroncianit obsahujĂ­cĂ­ tento kov. Stroncium poprvĂ© elektrolyticky pĹ™ipravil sir Humphry Davy roku 1808.
5s2
39 88,91
YYtrium – stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, stĹ™ednÄ› tvrdĂ˝, pomÄ›rnÄ› vzácnĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kov. V zemskĂ© kĹŻĹ™e je obsaĹľeno v mnoĹľstvĂ­ pĹ™ibliĹľnÄ› 30 mg/kg. Bylo objeveno v roce 1794 švĂ©dskĂ˝m chemikem Johanem Gadolinem a poprvĂ© bylo v ÄŤistĂ© formÄ› izolováno Friedrichem Wohlerem roku 1828. Název zĂ­skalo podle obce Ytterby u Stockholmu, kde je nelezištÄ› nerostu, kterĂ˝ prvek obsahuje.
4d15s2
                           
40 91,22
ZrZirkon – Zirkonium, šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ kovovĂ˝ prvek, mimořádnÄ› odolnĂ˝ proti korozi. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v jadernĂ© energetice, protoĹľe vykazuje velmi nĂ­zkĂ˝ účinnĂ˝ prĹŻĹ™ez pro záchyt neutronĹŻ. Dále je sloĹľkou rĹŻznĂ˝ch slitin a protikoroznĂ­ch ochrannĂ˝ch vrstev. Zirkon objevil Martin Heinrich Klaproth v roce 1789.
4d25s2
41 92,91
NbNiob – Niobium, pĹ™echodovĂ˝ kovovĂ˝ prvek, kterĂ˝ nacházĂ­ vyuĹľitĂ­ v elektronice a metalurgii pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin. PĹ™i teplotách nižších neĹľ 9,26 K a magnetickĂ˝ch polĂ­ch pod 410 mT je supravodivĂ˝. Niob byl objeven roku 1801 Charlesem Hatchttem v minerálu kolumbitu a byl pojmenován podle Niobe, dcery bájnĂ©ho krále Tantala.
4d4 5s1
42 95,94
MoMolybden – molybdaenum, kovovĂ˝ prvek VI. skupiny periodickĂ© soustavy prvkĹŻ. PraktickĂ© vyuĹľitĂ­ nalĂ©zá hlavnÄ› jako sloĹľka vysoce legovanĂ˝ch ocelĂ­ a pĹ™i vĂ˝robÄ› prĹŻmyslovĂ˝ch katalyzátorĹŻ. Roku 1778 švĂ©dskĂ˝ chemik C. W. Scheele izoloval z minerálu molybdenitu oxid dosud neznámĂ©ho prvku. P. J. Hjelm pĹ™ipravil z tohoto oxidu kovovĂ˝ molybden redukcĂ­ dĹ™evÄ›nĂ˝m uhlĂ­m.
4d5 5s1
43 98,0
TcTechnecium – nemá žádnĂ˝ stabilnĂ­ izotop. Existence technecia byla pĹ™edpovÄ›zena jiĹľ roku 1871 D. I. MendÄ›lejevem, kterĂ˝ jej nazval eka-mangan. SkuteÄŤnĂ˝ dĹŻkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 ItalovĂ© Carlo Perrier a Emilio G. SegrĂ© ve vzorku kovovĂ©ho molybdenu, kterĂ˝ byl v cyklotronu vystaven bombardovánĂ­ jádry deuteria.
4d55s2
44 101,1
RuRuthenium – drahĂ˝ kov šedivÄ› bĂ­lĂ© barvy. Ruthenium bylo objeveno roku 1844 v sibiĹ™skĂ© platinovĂ© rudÄ› ruskĂ˝m chemikem Karlem KarloviÄŤem Klausem. V přírodÄ› doprovázĂ­ platinovĂ© kovy.
4d75s1
45 102,9
RhRhodium – drahĂ˝ kov stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ© barvy. Chemicky je mimořádnÄ› stálĂ© s pomÄ›rnÄ› vysokĂ˝m bodem tánĂ­. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá ve slitinách s platinou pĹ™i vĂ˝robÄ› termoÄŤlánkĹŻ a chemicky a teplotnÄ› odolnĂ˝ch součástĂ­ prĹŻmyslovĂ˝ch vĂ˝robnĂ­ch zařízenĂ­. Rhodium objevil v roce 1803 anglickĂ˝m chemik William Hyde Wollaston.
4d85s1
46 106,4x
4d105s0
47 107,9
4d105s1
48 112,4
CdKadmium – Cadmium, mÄ›kkĂ˝, lehce tavitelnĂ˝, toxickĂ˝ kovovĂ˝ prvek. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin a k povrchovĂ© ochranÄ› jinĂ˝ch kovĹŻ pĹ™ed korozĂ­. Vzhledem k jeho toxicitÄ› je jeho praktickĂ© vyuĹľitĂ­ omezováno na nejnutnÄ›jší minimum. Kadmium pohlcuje neutrony, proto se kadmiovĂ© tyÄŤe využívajĂ­ v nÄ›kterĂ˝ch typech reaktorĹŻ k utlumenĂ­ štÄ›pnĂ© reakce. Kadmium bylo objeveno roku 1817 nÄ›meckĂ˝m chemikem Friedrichem Stohmeyerem.
4d105s2
49 114,8
InIndium – snadno tavitelnĂ˝ kov, bĂ­lĂ© barvy, mÄ›kkĂ˝ a dobĹ™e taĹľnĂ˝. Objevili jej roku 1863 Ferdinand Reich a Hieronymus T. Richter ve spektru zbytkĹŻ po zpracovánĂ­ zinkovĂ© rudy sfaleritu. V jadernĂ© energetice slouží jako materiál pro vĂ˝robu moderátorovĂ˝ch tyÄŤĂ­. Je dĹŻleĹľitĂ˝m prvek pĹ™i vĂ˝robÄ› tranzistorĹŻ, termistorĹŻ, kapalnĂ˝ch krystalĹŻ (LCD) a svÄ›tlo emitujĂ­cĂ­ch diod (LED).
4d105s25p1
50 118,7
4d105s25p2
51 121,8
SbAntimon – Stibium, patří mezi kovy, kterĂ© jsou známy lidstvu jiĹľ od starovÄ›ku. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin, používá se ve vĂ˝robÄ› elektronickĂ˝ch prvkĹŻ, barviv a keramickĂ˝ch materiálĹŻ.
4d105s25p3
52 127,6
TeTellur – Tellurium, polokovovĂ˝ stříbĹ™itÄ› lesklĂ˝ prvek ze skupiny chalkogenĹŻ používanĂ˝ v polovodiÄŤovĂ© technice a metalurgii. Byl objeven roku 1782 Franzem Josephem Mullerem. Chemicky patří spíše mezi kovy, ale jsou známy i kyseliny telluru a jejich soli, v nichĹľ chemicky pĹ™ipomĂ­ná spíše sĂ­ru nebo selen.
4d105s25p4
53 126,9
4d105s25p5
54 131,3
XeXenon – plynnĂ˝ chemickĂ˝ prvek, patřícĂ­ mezi vzácnĂ© plyny. Je bezbarvĂ˝, bez chuti a zápachu, nereaktivnĂ­. ChemickĂ© slouÄŤeniny tvoří pouze vzácnÄ› s fluorem, chlorem a kyslĂ­kem. Xenon objevil William Ramsay v roce 1898. Využívá se v xenonovĂ˝ch vĂ˝bojkách.
4d105s25p6
55 132,9
CsCesium – Caesium, chemickĂ˝ prvek ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ, vyznaÄŤuje se velkou reaktivitou. Cesium je mÄ›kkĂ˝ (mÄ›kkÄŤĂ­ neĹľ vosk), lehkĂ˝ a zlatoĹľlutĂ˝ kov, kterĂ˝ lze krájet noĹľem. Na rozdĂ­l od ostatnĂ­ch alkalickĂ˝ch kovĹŻ je spolu s rubidiem těžší neĹľ voda. Velmi dobĹ™e vede elektrickĂ˝ proud a teplo. Cesium bylo objeveno roku 1860 nÄ›meckĂ˝m chemikem Robertem W. Bunsenem a nÄ›meckĂ˝m fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem.
6s1
56 137,3
BaBaryum – pátĂ˝ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin. MÄ›kkĂ˝, velmi reaktivnĂ­ a toxickĂ˝ kov. Všechny rozpustnĂ© soli jsou prudce jedovatĂ©. Dlouho známou slouÄŤeninou je sĂ­ran barnatĂ˝ (baryt, těživec). SamostanĂ© baryum poprvĂ© pĹ™ipravil sir Humphry Davy roku 1808 elektrolĂ˝zou barnatĂ©ho amalgámu.
6s2
57 138,9
LaLanthan – stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, mÄ›kkĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kov. Chemicky je lanthan znaÄŤnÄ› reaktivnĂ­m prvkem. JiĹľ za normálnĂ­ teploty reaguje se vzdušnĂ˝m kyslĂ­kem za vzniku velmi stabilnĂ­ho oxidu lanthanitĂ©ho. S vodou reaguje lanthan zvolna za vzniku plynnĂ©ho vodĂ­ku Byl objeven v roce 1839 Carlem Mosanderem, v ÄŤistĂ© podobÄ› byl izolován aĹľ roku 1923.
5d16s2
58 140,1
CeCer – Cerium, šedavÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, druhĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v metalurgickĂ©m prĹŻmyslu pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin a nebo jejich deoxidaci, je sloĹľkou nÄ›kterĂ˝ch skel a prĹŻmyslovĂ˝ch katalyzátorĹŻ. Cer objevil roku 1803 švĂ©dskĂ˝ chemik Jöns Jacob Berzelius a Wilhelm von Hisinger. NezávislĂ˝ objev se podaĹ™il tĂ©hoĹľ roku v NÄ›mecku Martinovi Heinrichu Klaprothovi.
4f15d16s2
59 140,9
PrPraseodym – Praseodymium, mÄ›kkĂ˝, stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, tĹ™etĂ­ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá v metalurgickĂ©m prĹŻmyslu pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin anebo jejich deoxidaci a je sloĹľkou skel se zvláštnĂ­mi vlastnostmi. Praseodym izoloval rakouskĂ˝ chemik baron Carl Auer von Welsbach v roce 1885.
4f25d16s2
60 144,2
NdNeodym – Neodymium, mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, ÄŤtvrtĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá ve vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch skel a keramiky a slouží takĂ© k vĂ˝robÄ› mimořádnÄ› silnĂ˝ch permanentnĂ­ch magnetĹŻ. Neodym izoloval rakouskĂ˝ chemik baron Carl Auer von Welsbach v roce 1885.
4f35d16s2
61 145,0
PmPromethium – jedinĂ˝ lanthanoid, kterĂ˝ nemá stabilnĂ­ izotop a v přírodÄ› se nevyskytuje. DĹŻkaz o existenci promethia podali teprve v roce 1945 Jacob A. Marinsky, Lawrence E. Glendenin a Charles D. Coryell na základÄ› analĂ˝zy produktĹŻ jadernĂ©ho rozpadu uranu v jadernĂ©m reaktoru.
4f45d16s2
62 150,4
SmSamarium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, šestĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá ve vĂ˝robÄ› mimořádnÄ› silnĂ˝ch permanentnĂ­ch magnetĹŻ a slouží takĂ© k vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch skel a keramiky. Samarium objevil švĂ˝carskĂ˝ chemik Jean Charles Galissard de Marignac roku 1853.
4f55d16s2
63 152,0
EuEuropium – mÄ›kkĂ˝, stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 7. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Z tĂ©to skupiny je prakticky nejžádanÄ›jším prvkem dĂ­ky svĂ©mu uplatnÄ›nĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› barevnĂ˝ch televiznĂ­ch obrazovek, kde funguje jako luminofor. Europium objevil Paul Émile Lecoq de Boisbaudran roku 1890.
4f65d16s2
64 157,3
GdGadolinium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ feromagnetickĂ˝ prvek, osmĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ v jadernĂ© energetice a pĹ™i vĂ˝robÄ› poÄŤĂ­taÄŤovĂ˝ch pamÄ›tĂ­. Má nejvyšší účinnĂ˝ prĹŻĹ™ez pro záchyt tepelnĂ˝ch neutronĹŻ ze všech známĂ˝ch prvkĹŻ. Gadolinium objevil spektroskopicky švĂ˝carskĂ˝ chemik Jean Charles Galissard de Marignac v roce 1880. JmĂ©ho zĂ­skalo gadolinium podle minerálu, ten byl pojmenován po finskĂ©m chemiku a geologovi Johanu Gadolinovi.
4f75d16s2
65 158,9
TbTerbium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, devátĂ˝ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin pro elektroniku a barevnĂ˝ch luminoforĹŻ pro televiznĂ­ obrazovky. Terbium objevil roku 1843 švĂ©dskĂ˝ chemik Carl Gustaf Mosander.
4f85d16s2
66 162,5
DyDysprosium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 10. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin pro jadernou energetiku a pĹ™i vĂ˝robÄ› laserĹŻ. Dysprosium objevil roku 1886 francouzskĂ˝ chemik Paul-Emile Lecoq de Boisbaudran.
4f95d16s2
67 164,9
HoHolmium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 11. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› silnĂ˝ch permanentnĂ­ch magnetĹŻ, speciálnĂ­ch slitin pro jadernou energetiku a pĹ™i vĂ˝robÄ› laserĹŻ. Holmium objevili roku 1878 souÄŤasnÄ› Marc Delafontaine, Jacques Louis Soret a Per Teodor Cleve. Holmium je v zemskĂ© kĹŻĹ™e obsaĹľeno v koncentraci pĹ™ibliĹľnÄ› 1,2 mg/kg.
4f105d16s2
68 167,3
ErErbium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 12. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. NacházĂ­ vyuĹľitĂ­ pĹ™i vĂ˝robÄ› speciálnĂ­ch slitin pro jadernou energetiku a ve sklářskĂ©m a keramickĂ©m prĹŻmyslu. Erbium objevil roku 1843 švĂ©dskĂ˝ chemik Carl Gustaf Mosander. Erbium je v zemskĂ© kĹŻĹ™e obsaĹľeno v koncentraci pĹ™ibliĹľnÄ› 2,6 mg/kg.
4f115d06s2
69 168,9
TmThulium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 13. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Thulium objevil roku 1879 švĂ©dskĂ˝ chemik Per Teodor Cleve a pojmenoval je po bájnĂ© zemi Thule. V zemskĂ© kĹŻĹ™e je obsaĹľeno pouze v koncentraci 0,2 aĹľ 0,5 mg/kg.
4f125d16s2
70 173,0
YbYtterbium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, 14. ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Ytterbium objevil roku 1878 švĂ˝carskĂ˝ chemik Jean Charles Galissard de Marignac. Ytterbium se vyskytuje v zemskĂ© kĹŻĹ™e v koncentraci 3 mg/kg.
4f135d16s2
71 175,0
LuLutecium – mÄ›kkĂ˝ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝ pĹ™echodnĂ˝ kovovĂ˝ prvek, poslednĂ­ ÄŤlen skupiny lanthanoidĹŻ. Lutecium objevili teprve roku 1907 nezávisle na sobÄ› francouzskĂ˝ chemik Georges Urbain a rakouskĂ˝ mineralog Carl Auer von Welsbach. Lutecium je pomÄ›rnÄ› dosti vzácnĂ˝ prvek, v zemskĂ© kĹŻĹ™e se vyskytuje jen v koncentraci 0,5 aĹľ 0,75 mg/kg.
4f145d16s2
72 178,5
HfHafnium – šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, kovovĂ˝ prvek, chemicky velmi podobnĂ˝ zirkonu. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá jako sloĹľka nÄ›kterĂ˝ch speciálnĂ­ch slitin. Hafnium bylo objeveno roku 1923 v dánskĂ©m hlavnĂ­m mÄ›stÄ› Kodani, podle jehoĹľ latinskĂ©ho jmĂ©na bylo takĂ© pojmenováno. Objeviteli byli chemici Dirk Coster a Georg von Hevesy.
4f145d26s2
73 180,9
TaTantal – Tantalum, vzácnĂ˝, tvrdĂ˝, modro-šedĂ˝, lesklĂ˝, pĹ™echodnĂ˝ kov. Je vysoce korozivzdornĂ˝ a používá pro vĂ˝robu chirurgickĂ˝ch nástrojĹŻ a implantátĹŻ, protoĹľe je zcela inertnĂ­ vĹŻÄŤi organickĂ˝m tÄ›lesnĂ˝m tkánĂ­m. Tantal byl objeven roku 1802 švĂ©dskĂ˝m chemikem Andersem G. Ekebergem, ÄŤistĂ˝ prvek byl izolován aĹľ v roce 1820 Jönsem Berzeliem.
4f145d36s2
74 183,8
WWolfram – Wolframium, šedĂ˝ aĹľ stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ˝, velmi těžkĂ˝ a mimořádnÄ› obtĂ­ĹľnÄ› tavitelnĂ˝ kov. HlavnĂ­ uplatnÄ›nĂ­ nalĂ©zá jako sloĹľka rĹŻznĂ˝ch slitin, v ÄŤistĂ© formÄ› se s nĂ­m běžnÄ› setkáváme jako s materiálem pro vĂ˝robu žárovkovĂ˝ch vláken. Wolfram byl objeven roku 1781 švĂ©dskĂ˝m chemikem Wilhelmem Scheelem.
4f145d46s2
75 186,2
ReRhenium – velmi vzácnĂ˝, těžkĂ˝ a tvrdĂ˝, odolnĂ˝ kovovĂ˝ prvek s vysokĂ˝m bodem tánĂ­. Rhenium objevili Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto C. Berg v roce 1925. V zemskĂ© kĹŻĹ™e ÄŤinĂ­ prĹŻmÄ›rnĂ˝ obsah rhenia pouze kolem 3 ng/kg.
4f145d56s2
76 190,23
OsOsmium – drahĂ˝ kov modro-šedĂ© barvy. Osmium bylo objeveno roku 1804. UšlechtilĂ˝, znaÄŤnÄ› tvrdĂ˝ a kĹ™ehkĂ˝ kov, elektricky i tepelnÄ› stĹ™ednÄ› dobĹ™e vodivĂ˝. Patří spolu s iridiem a platinou do tzv. triády těžkĂ˝ch platinovĂ˝ch kovĹŻ. SpoleÄŤnÄ› s iridiem je prvkem s nejvÄ›tší známou hustotou. V přírodÄ› doprovázĂ­ v rudách platinovĂ© kovy, hlavnĂ­ nalezištÄ› jsou na Urale a v Americe.
4f145d66s2
77 192,2
IrIridium – drahĂ˝ kov šedivÄ› bĂ­lĂ© barvy. Iridium bylo objeveno roku 1804. UšlechtilĂ˝, pomÄ›rnÄ› tvrdĂ˝ i kdyĹľ kĹ™ehkĂ˝ kov, elektricky i tepelnÄ› stĹ™ednÄ› dobĹ™e vodivĂ˝. V přírodÄ› se vyskytuje tĂ©měř pouze jako ryzĂ­ kov, pĹ™evážnÄ› v okolĂ­ mĂ­st dopadu meteoritĹŻ.
4f145d76s2
78 195,1
PtPlatina – velmi těžkĂ˝ a chemicky mimořádnÄ› odolnĂ˝ drahĂ˝ kov stříbĹ™itÄ› bĂ­lĂ© barvy. Jako doba objevenĂ­ platiny je obvykle oznaÄŤován rok 1735. UšlechtilĂ˝, odolnĂ˝, kujnĂ˝ a taĹľnĂ˝ kov, elektricky i tepelnÄ› stĹ™ednÄ› dobĹ™e vodivĂ˝. V přírodÄ› se vyskytuje zejmĂ©na ryzĂ­. VyuĹľitĂ­ má v elektrotechnickĂ©m prĹŻmyslu a ĹˇperkaĹ™stvĂ­.
4f145d86s2
79 197,0
AuZlato – aurum, chemicky odolnĂ˝, velmi dobĹ™e tepelnÄ› i elektricky vodivĂ˝, ale pomÄ›rnÄ› mÄ›kkĂ˝ drahĂ˝ kov ĹľlutĂ© barvy. JiĹľ od dávnovÄ›ku byl používán pro vĂ˝robu dekorativnĂ­ch pĹ™edmÄ›tĹŻ, šperkĹŻ a jako mÄ›nová záruka pĹ™i emisĂ­ch bankovek. V souÄŤasnĂ© dobÄ› je navĂ­c dĹŻleĹľitĂ˝m materiálem v elektronice, kde je cenÄ›na jeho vynikajĂ­cĂ­ elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodÄ› se vyskytuje zejmĂ©na ryzĂ­.
4f145d96s2
80 200,6
4f145d106s2
81 204,4
TlThalium – znaÄŤnÄ› toxickĂ˝ mÄ›kkĂ˝, lesklĂ˝ kov bĂ­lĂ© barvy. Objevil jej roku 1861 sir William Crookes pĹ™i spektroskopickĂ©m zkoumánĂ­ obsahu telluru ve zbytcĂ­ch po zpracovánĂ­ sirnĂ˝ch rud. Dříve se používalo jako součást jedu na krysy.
4f145d106s26p1
82 207,2
PbOlovo – Plumbum, těžkĂ˝ toxickĂ˝ kov, kterĂ˝ je znám lidstvu jiĹľ od starovÄ›ku. Má velmi nĂ­zkĂ˝ bod tánĂ­ a je dobĹ™e kujnĂ˝ a odolnĂ˝ vĹŻÄŤi korozi. Je součástĂ­ barviva – olovnatĂ© bÄ›loby, ĹľlutĂ˝ chroman olovnatĂ˝ je známĂ˝ jako chromová ĹľluĹĄ. Zvyšuje oktanovĂ© ÄŤĂ­slo paliva. Velmi ÄŤistĂ˝ PbS je citlivĂ˝m detektorem infraÄŤervenĂ©ho zářenĂ­ a využívá se pĹ™i vĂ˝robÄ› fotografickĂ˝ch expozimetrĹŻ a fotoÄŤlánkĹŻ.
4f145d106s26p2
83 209,0
BiVizmut – Bismuthum, patří mezi těžkĂ© kovy, kterĂ© jsou známy lidstvu jiĹľ od starovÄ›ku. Slouží jako součást rĹŻznĂ˝ch slitin, používá se pĹ™i vĂ˝robÄ› barviv a keramickĂ˝ch materiálĹŻ.
4f145d106s26p3
84 209,0
PoPolonium – nestabilnĂ­ radioaktivnĂ­ prvek, nejtěžší za skupiny chalkogenĹŻ. Byl objeven roku 1898 MariĂ­ Sklodovskou-Curiea pojmenován podle Polska. Chemicky patří mezi kovy. Polonium je ÄŤlenem uran-radiovĂ©, neptuniovĂ© i thoriovĂ© rozpadovĂ© Ĺ™ady a v přírodÄ› se proto vyskytuje v přítomnosti uranovĂ˝ch rud.
4f145d106s26p4
85 210
AtAstat – Astatinum, nejtěžší známĂ˝ prvek ze skupiny halogenĹŻ, existuje pouze ve formÄ› nestabilnĂ­ch radioaktivnĂ­ch izotopĹŻ. Byl objeven roku 1940 pomocĂ­ cyklotronem iniciovanĂ© pĹ™emÄ›ny izotopu bismutu 209.
4f145d26s26p5
86 222,0
RnRadon – Radonum, nejtěžší prvek ve skupinÄ› vzácnĂ˝ch plynĹŻ, je radioaktivnĂ­ a nemá žádnĂ˝ stabilnĂ­ izotop. Byl objeven roku 1900 Friedrichem Ernstem Dornem. V geologii slouží studium obsahu izotopĹŻ radonu v podzemnĂ­ch vodách k urÄŤenĂ­ jejich pĹŻvodu a stáří. Radon se využívá i v medicĂ­nÄ› jako zářiÄŤ s krátkĂ˝m poloÄŤasem rozpadu.
4f145d106s26p6
87 223,0
FrFrancium – nejtěžší známĂ˝ prvek ze skupiny alkalickĂ˝ch kovĹŻ. Je nestabilnĂ­, velmi silnÄ› radioaktivnĂ­. NejstabilnÄ›jší izotop francia Fr 223 má poloÄŤas rozpadu 21 minut a podlĂ©há beta rozpadu. Francium bylo objeveno aĹľ roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle zemÄ› svĂ©ho objevu.
7s1
88 226,0
RaRadium – šestĂ˝ prvek ze skupiny kovĹŻ alkalickĂ˝ch zemin, silnÄ› radioaktivnĂ­, vzniká v rozpadovĂ© Ĺ™adÄ› uranu a thoria. Radium bylo objeveno roku 1898 MariĂ­ Curie-SkÂłodowskou, jejĂ­m manĹľelem Pierem a Gustavem BĂ©montem v jáchymovskĂ©m smolinci.
7s2
89 227,0
AcAktinium – silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, kterĂ˝ nemá žádnĂ˝ stabilnĂ­ izotop. Yáří pĹ™ibliĹľnÄ› 150Ă— intenzivnÄ›ji neĹľ radium a ve tmÄ› proto vydává namodralĂ© svÄ›tlo. Aktinium objevil francouzskĂ˝ chemik AndrĂ©-Louis Debierne v uranovĂ© rudÄ› roku 1899.
6d17s2
90 232,0
ThThorium – druhĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek. DĂ­ky velmi dlouhĂ©mu poloÄŤasu rozpadu jader thoria nacházĂ­me tento prvek v horninách zemskĂ© kĹŻry v mnoĹľstvĂ­ 8 aĹľ 12 mg/kg. Thorium je potenciálnĂ­m palivem v jadernĂ© energetice. Objevil jej jiĹľ roku 1828 švĂ©dskĂ˝ chemik Jöns Jakob Berzelius a pojmenoval ho po ThĂłrovi, bohu blesku ve skandinávskĂ© mytologii.
5f16d17s2
91 231,0
PaProtaktinium – tĹ™etĂ­ z Ĺ™ady aktinoidĹŻ, radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek. Jako prvnĂ­ identifikovali izotop 234 Kasimir Fajans a O. H. Göhring jako produkt rozpadu uranu 238. Za objevitele jsou ale oznaÄŤováni Otto Hahn a Lise Meitner z NÄ›mecka a Frederick Soddy a John Cranston z VelkĂ© Británie, kteří roku 1918 nezávisle na sobÄ› oznámili objev izotopu 231 s mnohem delším poloÄŤasem rozpadu.
5f26d17s2
92 236,8
UUran (prvek) – radioaktivnĂ­ chemickĂ˝ prvek, kov, patří mezi aktinoidy. Prvek objevil v roce 1789 Martin Heinrich Klaproth, v ÄŤistĂ© formÄ› byl uran izolován roku 1841 Eugene-Melchior Peligotem. Izotop 235 se využívá jako palivo v jadernĂ˝ch elektrárnách. Je pojmenován po planetÄ› Uran.
5f36d17s2
93 237,1
NpNeptunium – prvnĂ­ z Ĺ™ady transuranĹŻ a pátĂ˝ prvek z Ĺ™ady aktinoidĹŻ. Byl objeven roku 1940 Edwinem McMillanem a Phillipem Abelsonem. Jde o umÄ›lĂ˝ radioaktivnĂ­ kov, stříbrnĂ© barvy. Je pojmenován po planetÄ› Neptun.
5f46d17s2
94 244,0
PuPlutonium – šestĂ˝ ÄŤlen z Ĺ™ady aktinoidĹŻ, druhĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ toxickĂ˝ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ˝ch reaktorech pĹ™edevším pro vĂ˝robu atomovĂ˝ch bomb. Plutonium má poloÄŤas rozpadu pĹ™ibliĹľnÄ› 88 rokĹŻ. Je vyuĹľitelnĂ© rovněž jako palivo pro jadernĂ© reaktory a jako zdroj energie pro radioizotopovĂ˝ termoelektrickĂ˝ generátor. Plutonium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno roku 1940 dvÄ›ma vÄ›deckĂ˝mi tĂ˝my bombardovánĂ­m uranu 238 neutrony. V Berkeley jej pĹ™ipravili Edwin M. McMillan a Philip Abelson a v britskĂ© Cambridgi Norman Feather a Egon Bretscher. Plutonium je pojmenováno po trpasliÄŤĂ­ planetÄ› Pluto.
5f56d17s2
95 243,0
AmAmericium – sedmĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, tĹ™etĂ­ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ˝ch reaktorech pĹ™edevším z plutonia. Americium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno roku 1944 bombardovánĂ­m Pu 239 neutrony v jadernĂ© laboratoĹ™i chicagskĂ© university. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Leon O. Morgan, Ralph A. James a Albert Ghiorso.
5f66d17s2
96 247,0
CmCurium – osmĂ˝ ÄŤlenem Ĺ™ady aktinoidĹŻ, ÄŤtvrtĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ˝ch reaktorech pĹ™edevším z plutonia. Curium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno roku 1944 bombardovánĂ­m Pu 239 částicemi α v cyklotronu jadernĂ© laboratoĹ™e kalifornskĂ© univerzity v Berkeley. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Ralph A. James a Albert Ghiorso.
5f76d17s2
97 247,0
BkBerkelium – devátĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, pátĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader americia. Berkelium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1949 bombardovánĂ­m Am 241 částicemi α v cyklotronu jadernĂ© laboratoĹ™e kalifornskĂ© univerzity v Berkeley. Vznikl izotop Bk 243 s poloÄŤasem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso.
5f86d17s2
98 251,0
CfKalifornium – Californium, desátĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, šestĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader curia. Kalifornium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1950 bombardovánĂ­m izotopu curia Cm 242 částicemi α v cyklotronu jadernĂ© laboratoĹ™e kalifornskĂ© univerzity v Berkeley. Vznikl tak izotop Cf 245 s poloÄŤasem rozpadu 44 minut. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso.
5f96d17s2
99 252,0
EsEinsteinium – jedenáctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, sedmĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader plutonia. Jako prvnĂ­ identifikoval einsteinium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornskĂ© univerzitÄ› v Berkeley a souÄŤasnÄ› ohlásil objev tohoto prvku i G. R. Choppin v Los Alamos.
5f106d17s2
100 257,0
FmFermium – dvanáctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, osmĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader plutonia. Jako prvnĂ­ identifikoval fermium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornskĂ© univerzitÄ› v Berkeley.
5f116d17s2
101 258,0
MdMendelejevium – tĹ™ináctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, devátĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader einsteinia. Mendelevium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno na v roce 1955 v laboratořích kalifornskĂ© university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey a Greg Choppin.
5f126d17s2
102 259,0
NoNobelium – ÄŤtrnáctĂ˝ ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, desátĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader curia. SvĹŻj název zĂ­skal na poÄŤest Alfreda Nobela, objevitele dynamitu. Nobelium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1958 v laboratořích kalifornskĂ© university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland.
5f136d17s2
103 260,0
LrLawrencium – patnáctĂ˝ (poslednĂ­) ÄŤlen Ĺ™ady aktinoidĹŻ, jedenáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le ozaĹ™ovánĂ­m jader kalifornia. Lawrencium bylo poprvĂ© pĹ™ipraveno v roce 1961 v laboratořích kalifornskĂ© university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou oznaÄŤováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland.
5f146d17s2
104 265
RfRutherfordium – 12. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ©m reaktoru nebo urychlovaÄŤi částic. Ruthefordioum bylo pĹ™ipraveno v roce 1969 v Berkeley. PĹŻvodnĂ­ ohlášenĂ­ z roku 1964 (Dubna, SSSR) se nepotvrdilo. Tehdy se prvek mÄ›l jmenovat KurÄŤatovium.
 
105 262
DbDubnium – 13. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v jadernĂ©m reaktoru nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ příprava prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ăšstavu jadernĂ©ho vĂ˝zkumu v DubnÄ› v bĂ˝valĂ©m SovÄ›tskĂ©m svazu.
 
106 263
SgSeaborgium – ÄŤtrnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ příprava prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 106 byla ohlášena v roce 1974 nezávisle v Ăšstavu jadernĂ©ho vĂ˝zkumu v DubnÄ› v bĂ˝valĂ©m SovÄ›tskĂ©m svazu a v KalifornskĂ© univerzitÄ› v Berkeley.
 
107 272
BhBohrium – patnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 107 ohlásila skupina vedená Georgiem Flerovem v roce 1976 v Ăšstavu jadernĂ©ho vĂ˝zkumu v DubnÄ›.
 
108 278
HsHassium – šestnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 108 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici Peter Armbruster a Gottfried MĂĽnzenberg roku 1984 z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu. Prvek byl pojmenován po nÄ›meckĂ© spolkovĂ© zemi Hesensko.
 
109 268
MtMeitnerium – sedmnáctĂ˝ transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 109 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici Peter Armbruster a Gottfried MĂĽnzenberg roku 1982 z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu. Prvek byl potĂ© pojmenován rakouskĂ© matematiÄŤce a fyziÄŤce Lise Meitner.
 
110 282
DsDarmstadtium – 18. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 110 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu v roce 1994. Prvek byl potĂ© pojmenován podle jmĂ©na mÄ›sta, v nÄ›mĹľ byl pĹ™ipraven.
 
111 284
RgRoentgenium – 19. transuran, silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek, pĹ™ipravovanĂ˝ umÄ›le v cyklotronu nebo urychlovaÄŤi částic. PrvnĂ­ přípravu prvku s atomovĂ˝m ÄŤĂ­slem 111 oznámili nÄ›meÄŤtĂ­ fyzici z Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu v roce 1994.
 
112 285
CnKopernicium – silnÄ› radioaktivnĂ­ kovovĂ˝ prvek s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 112, dvacátĂ˝ transuran. Izotop 277 byl objeven v roce 1996 v Ăšstavu pro vĂ˝zkum těžkĂ˝ch iontĹŻ v nÄ›meckĂ©m Darmstadtu. Patří do skupiny pĹ™echodovĂ˝ch kovĹŻ.
 
113 284
NhNihonium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 113 pĹ™ipravenĂ˝ v roce 2004 v ruskĂ© DubnÄ› a americkĂ© LawrencovÄ› národnĂ­ laboratoĹ™i v Berkeley. Vzniká pĹ™i alfa rozpadu moscovia. TĂ©hoĹľ roku potvrdili existenci prvku v japonskĂ©m pracovišti RIKEN. Nihon v japonštinÄ› znamená „zemÄ› vycházejĂ­cĂ­ho Slunce“.
 
114 289
FlFlerovium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 114. PoprvĂ© byl pĹ™ipraven v ruskĂ© DubnÄ› v roce 1999. Pojmenován je podle objevitele samovolnĂ©ho štÄ›penĂ­ a spoluzakladatele SpojenĂ©ho Ăşstavu jadernĂ˝ch vĂ˝zkumĹŻ v DubnÄ› Georgije NikolajeviÄŤe Fljorova.
 
115 288
McMoskovium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 115. Objeven byl v letech 2003 aĹľ 2004 v Rusku, SpojenĂ˝ch státech a Japonsku.
 
116 293
LvLivermorium – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 116. Objeven byl v roce 1999 v LawrencovÄ› národnĂ­ laboratoĹ™i v Livermoru. Podle tohoto mÄ›sta byl takĂ© pojmenován.
 
117 292
TsTennessin – transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 117. Prvek byl pĹ™ipraven v laboratořích v ruskĂ©m mÄ›stÄ› Dubna v roce 2012. Název má pĹ™ipomĂ­nat americkĂ˝ stát Tennessee, v nÄ›mĹľ sĂ­dlĂ­ NárodnĂ­ laboratoĹ™ Oak Ridge, která pĹ™ispÄ›la k objevĹŻm novĂ˝ch prvkĹŻ.
 
118 293
OgOganesson – chemická znaÄŤka Og, transuran s protonovĂ˝m ÄŤĂ­slem 118. Prvek je pojmenován na poÄŤest ruskĂ©ho jadernĂ©ho vÄ›dce Jurije ColakoviÄŤe Oganesjana. Objeven byl v letech 1999 aĹľ 2006 na vĂ­ce pracovištĂ­ch.
 

Použity byly zdroje informací z Wikipedie

Home

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage