glossary glossary

 

A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

Jaderná magnetická rezonance Jaderná magnetická rezonance – spiny atomových jader mohou konat precesní pohyb kolem silokřivek silného magnetického pole. Tento pohyb může být vyvolán rezonančním průchodem elektromagnetické vlny vhodné frekvence.
Jaderný izomer Jaderný izomer – atomové jádro obsahující stejný počet protonů i neutronů. Jaderné izomery se odlišují způsobem, jakým nukleony obsazují metastabilní hladiny. Jaderný izomer se označuje písmenem „m“ (metastabilní) v nukleonovém čísle, například 53mFe.
Jakubova hůl Jakubova hůl – (1) jednoduchý astronomický přístroj na měření úhlové vzdálenosti dvou objektů. Jde o pravítko s úhlovou stupnicí opatřenou kolmým posuvným ramenem. Oko přiložíme ke konci pravítka tak, abychom si ho nevypíchli a posouváme ramenem tak, aby objekty byly na jeho koncích. Na pravítku odečteme úhel mezi objekty. Pokud si oko přeci jen vypíchneme, odečítáme hodnoty druhým okem.

(2) hůl ředitele Hvězdárny a planetária Hlavního města Prahy, kterou nutí své zaměstnance těžce pracovat.

JAMSTEC JAMSTEC – japonská agentura určená k vědeckému výzkumu vztahu oceánů a Země (Japan's Agency for Marine-Earth Science and Technology's). Funguje jako výzkumný ústav. Založena byla v roce 1971 se sídlem v japonském městě Jokosuka. Dnes má vědecká střediska v dalších pěti městech.
Jasnost Jasnost – osvětlení vyvolané hvězdou nebo jiným tělesem v rovině proložené pozorovacím místem a kolmé k dopadajícím paprskům. Logaritmická míra této veličiny se nazývá hvězdná velikost neboli magnituda. Jasnost je vázána na vzdálenost a pohlcování světla v mezihvězdném prostoru – tzv. extinkci. Vztah mezi jasností a hvězdnou velikostí vyjadřuje Pogsonova rovnice:
m2m1 = 2,5 log I1 / I2.

Jasnost hvězdy Jasnost hvězdy – osvětlení vyvolané hvězdou na rovině proložené pozorovacím místem a kolmé k dopadajícím paprskům. Jasnosti hvězd na obloze se liší o mnoho řádů, proto se využívá logaritmická míra této veličiny – hvězdná velikost neboli magnituda. Jasnost klesá se vzdáleností objektu a závisí na pohlcování světla v mezihvězdném prostoru – tzv. extinkci. Vztah mezi jasností a hvězdnou velikostí vyjadřuje Pogsonova rovnice:
m2m1 = 2,5 log J1 / J2.

JAXA JAXA – Japan Aerospace eXploration Agency, japonská kosmická agentura, která vznikla v roce 2003 sloučením tří institucí: ISAS (Institute of Space and Astronautical Science), NAL (the National Aerospace Laboratory of Japan)a NASDA (National Space Development Agency of Japan). Ke svým letům agentura využívá kosmodrom USC (Uchinoura Space Center). V současnosti používá JAXA nosnou raketu H-IIA. JAXA využívá Tanegašimské kosmické středisko (na ostrově Tanegašima, 115 km jižně od ostrova Kjúšú).
JCMT JCMT – James Clerk Maxwell Telescope, dalekohled pro submilimetrovou oblast postavený na hoře Mauna Kea na Havaji. Primární zrcadlo má průměr 15 metrů. V roce 1998 zde byla nainstalována kamera SCUBA, v roce 2011 byla zprovozněna výkonnější a kvalitnější kamera SCUBA-2.
JDEM JDEM – Joint Dark Energy Mission. Společný projekt NASA a Ministerstva energetiky USA pro výzkum temné energie.
Jeansova hustota Jeansova hustota – kritická hodnota hustoty pro samovolný hydrodynamický kolaps oblaku plynu (bez vlivu magnetických polí a nabitých částic). Po jejím překročení vzniká v oblaku protohvězda. ρJ = (81/32πM 2)·(kT/Gμm)3, kde M je hmotnost oblaku, m je průměrná hmotnost částic. Vztah odvodil James Jeans (1877–1946).
Jeansovo kritérium Jeansovo kritérium – hvězdy mohou vznikat jen v mlhovinách větších a hmotnějších než je určitá kritická mez. Typické zárodečné mlhoviny mají rozměry 20÷30 ly a hmotnosti 100÷1000 MS. V přítomnosti magnetického pole Jeansovo kritérium neplatí a hvězdy mohou vznikat i v menších mlhovinách.
Jednoduše souvislá množina Jednoduše souvislá množina – množina, která nevypadá jako „ementál“. Nemá žádné díry ani držadla, každou uzavřenou křivku lze stáhnout do bodu.
Jednofotonová výpočetní tomografie Jednofotonová výpočetní tomografie – SPE-CT, Single Photon Emission Computed Tomography, zobrazovací metoda využívající otáčivých scintilačních kamer k výpočetní rekonstrukci prostorové distribuce radionuklidového zářiče ve studovaném objemu.
Jemná struktura Jemná struktura – rozštěpení energetických hladin v elektronovém obalu způsobené interakcí orbitálního a spinového momentu elektronů. O řád menší je tzv. hyperjemná struktura, která vzniká dalším rozštěpením energetických hladin vlivem interakce elektronů s magnetickým polem jádra atomu.
JET JET – Joint European Torus, zařízení postavené v anglickém Culhamu. Stavba byla započata v roce 1978 a byla dokončena v roce 1983. První řízená termojaderná syntéza byla díky použití směsi deuteria a tritia uskutečněna v roce 1991 (1 MW), v roce 1997 byl dokonce dosažen fúzní výkon 16 MW. Společnost JET Joint Undertaking provozující tokamak ukončila činnost v roce 1999. Od té doby provozuje JET společnost UKAEA (United Kingdom Atomic Energy Authority) pro uživatele z celé Evropské unie a Švýcarska.
Jihoatlantická anomálie Jihoatlantická anomálie – oblast nacházející se nad Jižní Amerikou a Atlantickým oceánem mezi pobřežími Jižní Ameriky a Afriky. Jde o místo, kde se vnitřní radiační pás nejvíce přibližuje k Zemi, jde proto o oblast zvýšené radiace. V jihoatlantické anomálii je nejslabší magnetické pole Země, což je příčinou přiblížení radiačního pásu k Zemi.
JILA JILA – Joint Institute for Laboratory Astrophysics, americká laboratoř založená v roce 1962. Je společným pracovištěm Národního úřadu pro standardy a technologie NIST a Univerzity v Coloradu (v Boulderu). Výzkum se zabývá ultrachladnými atomy a kvantovou fyzikou, nanofyzikou, biofyzikou, laserovou technikou a astrofyzikou. Laboratoře se nacházejí na úpatí Skalistých hor a jsou součástí kampusu Univerzity v Coloradu. Z JILA pochází 6 nositelů Nobelových cen.
Jilin University Jilin University – Univerzita v Jilinu, velká čínská univerzita, která byla založena v roce 1946. Univerzita se spojila s mnoha jinými univerzitami. Má přes 40 000 studentů a je pojmenována podle provincie Jilin. Na univerzitě je pět národních laboratoří, provoz sedmi dalších významných laboratoří je placen z rozpočtu ministerstva školství a jedenácti laboratoří z rozpočtu ostatních ministerstev.
JINR JINR – Joint Institute for Nuclear Research, mezinárodní částicová laboratoř v Dubně v Rusku založená v roce 1956. Mezi 18 členských zemí patří také Česká republika. Laboratoř vlastní několik urychlovačů – Nuklotron, cyklotrony U-400 a U-400M, fázotron a také jaderný reaktor IBR-2 pro produkci neutronových pulzů. Mezi nejvýznamnější objevy patří identifikace prvků s protonovými čísly 113 až 118.
JLab JLab – Jeffersonova laboratoř, přesně Thomas Jefferson National Accelerator Facility, je jedna z deseti národních laboratoří Spojených států, které jsou financovány přímo ze státního rozpočtu. Laboratoř byla založena v roce 1984, nachází se ve Virginii a je zaměřena na jadernou fyziku. Motem laboratoře je „výzkum podstaty hmoty“.
Jód Jód – Iodum, prvek za skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu. Jód je velmi vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem.
Jódová profylaxe Jódová profylaxe – podání 50 až 300 mg stabilního jodidu draselného (KI), který poskytuje téměř 100% ochranu štítné žlázy proti působení radioaktivního jódu, jenž je významnou součástí radioaktivního mraku uvolněného z havarovaného reaktoru. Radioaktivní izotopy jódu, zejména 131I, přecházejí v případě vdechnutí nebo požití do vnitřního prostředí organizmu, kde jsou vychytávány štítnou žlázou. V ní se mohou hromadit ve vysoké koncentraci a vést k jejímu poškození. Stabilní jodid draselný blokuje ukládání radiojódu do štítné žlázy, podá-li se 1 až 6 hodin před očekávanou dobou příjmu. Při podání profylaktické dávky 6 hodin po příjmu kontaminantu se účinek snižuje na méně než 50 %. Šíření radioaktivního mraku z havarovaného reaktoru však může pokračovat i několik dní a podání KI může být v takových případech zdůvodněno i řadu hodin po prvním kontaktu s radioaktivním mrakem.
Jodrell Bank Observatory Jodrell Bank Observatory – observatoř patřící Univerzitě v Manchesteru ve Velké Británii. Nejznámějším přístrojem je Lovellův radioteleskop o průměru 76 metrů. Observatoř také provozuje radioteleskopickou síť MERLIN (Multi-Element Radio Linked Interferometer Network).
Josephsonův jev Josephsonův jev – jev, při kterém dva supravodiče oddělíme tenkou vrstvou izolantu tak, aby Cooperovy páry mohly tunelovat izolantem. Rozhraním poteče elektrický proud, jehož velikost závisí na vnějším magnetickém poli a teplotě. Využívá jej například senzor magnetického pole SQUID (Superconducting Quantum Interference Device). Součástka založená na Josephsonově jevu se nazývá Josephsonův spoj.
Jouleův ohřev Jouleův ohřev – ohřev vodivého prostředí způsobený jeho nenulovým odporem. Nositelem elektrického proudu jsou elektrony a ionty, jejichž energie je při srážkách převáděna na teplo. Jev je pojmenován podle anglického fyzika Jamese Prescotta Joulea (1818–1889).
Jouleův-Thomsonův jev Jouleův-Thomsonův jev – ochlazení plynu, který podléhá adiabatické (bez výměny tepla s okolím) expanzi. Jev je pojmenován podle Jamese Prescotta Joulea (1818–1889) a Williama Thomsona (1824–1907), který byl povýšen do šlechtického stavu na lorda Kelvina. Proto se někdy jevu říká Jouleův-Kelvinův jev.
JRM JRM – jaderný raketový motor. Motor pracující na reaktivním principu. Pracovní médium (většinou vodík) je ohříváno jaderným štěpením probíhajícím v tyčích z karbidu uranu 235U.
JUICE JUICE – JUpiter ICy moons Explorer, průzkumník jupiterových ledových měsíců. Projekt ESA, který má za cíl studium ledových měsíců Jupiteru, zejména měsíce Ganymed, a i planety samotné. Start je plánován v roce 2022, délka základní mise se odhaduje na 11 let. Projekt byl schválen k realizaci v květnu 2012.
JUNO JUNO – americká sonda určená k průzkumu polárních oblastí planety Jupiter. Odstartovala dne 5. srpna 2011, na oběžnou dráhu Jupiteru byla navedena v roce 2016. Sonda Juno zkoumá atmosféru a hledá v ní molekuly vody. Zaměřuje se i na rozsáhlou magnetosféru Jupiteru a její vliv na planetu.
Jupiter Jupiter – největší a nejhmotnější (1,9×1027 kg) planeta Sluneční soustavy má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Se svými mnoha měsíci se Jupiter podobá jakési „sluneční soustavě“ v malém. Jupiter má, stejně jako všechny obří planety, soustavu prstenců. Rychlá rotace Jupiteru (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna, která je pozorována po několik století. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je −160 °C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupiteru silné dipólové magnetické pole.
Jurij Jarkovski Jurij Jarkovski – dnes částečně zapomenutý ruský inženýr polského původu (1844-1902), který kolem roku 1900 navrhl, že dynamika malých těles sluneční soustavy je ovlivněna příjmem záření a vlastním tepelným vyzařováním. Jev po něm pojmenoval v roce 1951 E. J. Öpik, který se v té době problematikou intenzivně zabýval.
JWST JWST – James Webb Space Telescope, vesmírný dalekohled Jamese Webba, následovník Hubblova dalekohledu připravovaný třemi kosmickými agenturami: americkou NASA, evropskou ESA a kanadskou CSA. Dalekohled vynese do vesmíru evropská nosná raketa Ariane. Bude umístěn do Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Slunce. Plánované rozměry segmentovaného zrcadla jsou 6,5 m. Vypuštění dalekohledu je neustále odkládáno, poslední termín byl stanoven na rok 2021. Dalekohled je pojmenován po prvním řediteli NASA.
JWST (James Webb Space Telescope) JWST (James Webb Space Telescope) – vesmírný dalekohled Jamese Webba, následovník HST připravovaný třemi kosmickými agenturami: americkou NASA, evropskou ESA a kanadskou CSA. Dalekohled vynese do vesmíru evropská nosná raketa Ariane. Bude umístěn do Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Slunce. Plánované rozměry segmentovaného zrcadla jsou 6,5 m. Vypuštění dalekohledu je neustále odkládáno, poslední termín byl stanoven na rok 2021. Dalekohled je pojmenován po prvním řediteli NASA.


Aldebaran Homepage