Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 3 (vyšlo 19. ledna, ročník 2 (2004)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Dobývání Marsu na přelomu let 2003/2004

Karel Řezáč

Mars! Rudá planeta! Planeta mimozemšťanů! Možná ještě další pojmenování bychom našli pro čtvrtou planetu Sluneční soustavy, která je stále opředena tajemstvím, které se snažíme rozluštit. Moc se nám to ale nedaří. Mnoho misí, které byly směrovány k Marsu, končí neúspěchem a stále vyvstávají další a další záhadné otázky. Podaří se nám na konci roku 2003 a začátkem roku 2004 znovu přistát na povrchu planety? Podaří se nám rozluštit alespoň nějaké záhady?

Mariner 3 a 4  Přistávací modul sondy Viking.

Jedny z prvních sond vyslaných k Marsu. Nalevo sonda Mariner 3 a 4,
napravo přistávací modul sondy Viking. Kresby NASA.

Historie dobývání Marsu sahá až do šedesátých let dvacátého století. Mezi roky 1962 a 1973 bylo vyvinuto 10 sond, pojmenovaných Mariner, určených k průzkumu vnitřních planet Sluneční soustavy. Všechny tyto sondy byly dílem laboratoře JPL (Jet Propulsion Laboratory), která je součástí NASA (National Aeronautics Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a vesmír).

Starty sond Mariner k Marsu
Mariner 3 5.11.1964 neúspěšná
Mariner 4 28.11.1964 úspěšná
Mariner 6 24.2.1969 úspěšná
Mariner 7 27.3.1969 úspěšná
Mariner 8 8.5.1971 neúspěšná
Mariner 9 30.5.1971 úspěšná

Vysláním sond Mariner průzkum Marsu zdaleka nekončí. V roce 1975 byly vypuštěny další sondy, které tentokrát nesly i přistávací moduly. Mise byly pojmenovány Viking 1Viking 2. Obě dopadly úspěšně. Lidé tak získaly několik fotografií povrchu a důležitá data o této záhadné planetě. Nicméně život na Marsu nebyl potvrzen ani vyvrácen.

Poté byl průzkum Marsu na delší dobu utlumen. Až po sedmnácti letech byla vypuštěna sonda Mars Observer. Ta ovšem skončila neúspěchem. Se sondou bylo ztraceno spojení během jejího sestupu do atmosféry. Další rok (1993) byl velkým mezníkem v průzkumu Rudé planety. Bylo rozhodnuto, že od roku 1996 až do roku 2005 budou každých 26 měsíců vyslány k Marsu dvě sondy. V roce 1996 startovaly Mars Global Surveyor a Mars Pathfinder, který nesl přistávací modul s vozítkem Sojourner. Obě mise tohoto roku byly úspěšné. Na konci roku 1998 byly vyslány sondy Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander. Tyto výpravy skončily velkým neúspěchem. Orbitální modul, díky velice nízkému průletu nad planetou, shořel v atmosféře (příčinou byla chyba výpočtu výšky zaviněná použitím dvou různých soustav jednotek). Přistávací modul i dva penetrátory, vypuštěné během přistání, se neozvaly. V roce 2001 přišla na řadu sonda Mars Odyssey. Hlavní úkolem bylo zmapovat množství a rozložení chemických prvků tvořících povrch Marsu. Hledala se voda, nejpravděpodobněji ve formě ledu. Při dalších experimentech se zjišťovalo množství radiace. Následující starty se uskutečnily v roce 2003 (Mars Exploration). Tento rok se také do průzkumu zapojuje ESA (European Space Agency, Evropská kosmická agentura), která vysílá sondu Mars Express. Jelikož cesta k Marsu trvá přibližně 5 až 12 měsíců (v závislosti na postavení planet), došlo v posledních týdnech k nejdůležitějším okamžikům těchto misí.

Mars - čtvrtá planeta Sluneční soustavy. Planeta, jejíž pozorování přiměla Johannese Keplera k formulaci třech zákonů pohybu planet. Mars má dva měsíce, obíhá Slunce ve vzdálenosti (207÷249)×106 km za dobu 687 pozemských dní a otočí se kolem osy za 24 hodin a 39 minut.

Mariner - deset sond NASA určených k výzkumu vnitřních planet Sluneční soustavy. K Marsu byly poslány sondy s označením 3, 4, 6, 7, 8 a 9. První, Mariner 3, odstartovala 5.12.1964.

Viking 1 & 2 - dvojice sond NASA vypuštěných k Marsu ve dnech 20.8.1975 a 19.9.1975. Obě měly orbitální i přistávací modul. Mise byly úspěšné a bez větších problémů trvaly několik let.

Mars Observer - sonda NASA vypuštěná k Marsu dne 25.9.1992. Mise byla neúspěšná.

Mars Pathfinder - sonda NASA vypuštěná k Marsu dne 4.12.1996. Obsahovala orbitální a přistávací modul s vozítkem Sojourner. Mise proběhla úspěšně.

Mars Global Surveyor - další z řady sond NASA určených k průzkumu Marsu. Start dne 7.12.1996. Má pouze orbitální modul. Mise je úspěšná a stále probíhá.

Mars Surveyor - označení pro dvě spolupracující mise NASA k Marsu (Mars Climate Orbiter, 11.12.1998 a Mars Polar Lander, 3.1.1999), dopadly totálním neúspěchem.

Mars Odyssey 2001 - sonda NASA k Marsu vypuštěná dne 7.4.2001, mise pokračuje bez problémů, sonda stále obíhá kolem Marsu.

Mars Express

Mars Express je první evropskou misí pořádanou k Marsu a k planetě vůbec. Mise by nám měla odpovědět na fundamentální otázky ohledně geologie, atmosféry, uspořádání povrchu, historie vody a potenciálního života na Marsu jak v minulosti, tak v současnosti. Start proběhl bez problémů 2. června 2003 z ruského kosmodromu Bajkonur (Kazachstán). Sonda se skládá z orbitálního a přistávacího modulu, který byl pojmenován Beagle 2. Pokud by se podařilo přistát, probíhal by výzkum pevniny zhruba 180 marťanských dnů (185 pozemských). Orbiter by podle plánu měl pracovat jeden marťanský rok (2 roky pozemské).

Orbitální modul evropské sondy Mars Express.  Přistávací modul Beagle 2.

Mars Express. Nalevo orbitální modul, napravo přistávací modul Beagle 2.
Oba obrázky jsou umělecké montáže.

Jaké jsou poslední novinky ohledně této mise? Dle předpokladů se 19. prosince 2003 oddělil přistávací modul Beagle 2 od orbitálního modulu. O šest dní později (25.12.2003) proběhlo přistání. To bohužel dopadlo neúspěchem. Beagle 2 se již neozval. Od té doby se neustále snažíme navázat kontakt, ale nedaří se to ani pomocí ostatních družic, které již Mars obíhají. Orbitální modul pracuje bez problémů podle plánu a má na palubě naprostou většinu přístrojů. Proto je možné i přes ztrátu přistávacíhio modulu považovat misi za velmi úspěšnou. 30. prosince se dokonce podařil zajímavý kousek, kdy byla sonda nasměrována z rovníkové oběžné dráhy na polární dráhu. Nadále bude pokračovat snižování výšky oběžné dráhy (orbitu). Připravené experimenty již byly zahájeny.

Mars Express – evropská mise k Marsu, start 2.6.2003. Sonda obsahovala orbitální a přistávací modul (Beagle 2). Přistání se nezdařilo, orbitální mise úspěšně probíhá.

Mars Exploration – dvojice sond NASA k Marsu, byly vypuštěny ve dnech 10.6.2003 a 7.7.2003, obsahují orbitální a přistávací modul. Modul Spirit úspěšně přistál na povrchu Marsu dne 3.1.2004, během týdne se očekává přistání modulu Opportunity na opačné straně Marsu.

Mars Exploration

Hlavním úkolem tohoto projektu JPL z americké NASA je odpovědět na otázku historie vody na této planetě. Samozřejmě budou následovat výzkumy hornin. Mise začala startem první sondy (10.6.2003), která nese přistávací pojízdný modul Spirit. Za necelý měsíc (7.7.2003) pak odstartovala i druhá sonda nesoucí přistávací pojízdný modul Opportunity. Pokud by se zdařilo přistání, měly by pojízdné moduly pracovat minimálně 90 marsovských dní.

Jak se dnes vyvíjí tato mise? Velice nadějně. První sonda - Spirit již úspěšně přistála 3.1.2004 na povrchu Marsu. Ihned odvysílala první snímky povrchu. Celé přistání představovalo sérii složitých manévrů. Jednoduše by šlo říci, že byl použit stejný typ přistání jako u sondy Mars Pathfinder. Sonda chráněna tepelným štítem nejdříve prolétla atmosférou, dále otevřela padák a po určité době zapnula brzdící trysky. Pak už stačilo jen nafouknout airbagy a pustit sondu směrem k povrchu. Celá sonda, v tuto chvíli vypadající jako slepenec 24 obřích míčů, pak dopadla a několikrát se odrazila. Po zastavení se airbagy vyfoukly a modul se otevřel. Přistání druhého modulu (Opportunity) se předpokládá přibližně za týden. Místo přistání bylo zvoleno na opačné straně planety.

Spirit  Jeden z prvních obrázků z navigační kamery vozítka Spirit.

Nalevo pojízdný modul Spirit (umělecká montáž),
napravo jeden z prvních snímků odvysílaných z Marsu chvíli po přistání.

I přes ztrátu přistávacího modulu Beagle 2 byl přelom roku 2003/2004 v poznávání Marsu úspěšný. Jen doufejme, že fotografie, analýza povrchu, výsledky měření atmosféry a další měření nás posunou v poznávání Marsu o kousek dál a napomohou k přípravě výpravy lidí, která se plánuje na dvacátá nebo třicátá léta tohoto století.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage