| |
Viking 1 Orbiter
Viking 1 Lander
(Mars)
|
Viking 2 Orbiter
Viking 2 Lander
(Mars)
|
start: 20. srpna 1975
ukončení činnosti (Orbiter): 17.8.1980 po 1400 obězích
ukončení činnosti (Lander): 13.11.1982
hmotnost (Orbiter): 883 kg
hmotnost (Lander): 590 kg
nominální výkon (Orbiter): 620 W
nominální výkon (Lander): 70 W |
start: 19.9.1975
ukončení činnosti (Orbiter): 25.8.1978 po 706 ob.
ukončení činnosti (Lander): 11.4.1980
hmotnost (Orbiter): 883 kg
hmotnost (Lander): 590 kg
nominální výkon (Orbiter): 620 W
nominální výkon (Lander): 70 W |
přílet k Marsu: 19. června 1976
přistání na Marsu: 20. července 1976 |
přílet k Marsu: 7. srpna 1976
přistání na Marsu: 3. září 1976
|
 Historie
V roce 1975 se k Marsu vydala dvojice sond Viking. Ze snímků pořízených těmito
sondami byla poskládána animace Marsova Měsíce Phobosu
(v odpovídající velikosti je vidět i Mars a
Slunce; 0,7 MB, mpg) a Deimosu
(0,5 MB, mpg). Každá ze sond měla orbitální a přistávací část.
Orbitální části obíhaly Mars ve výšce 35 000–1500 km.
Rozlišovací schopnost snímků z oběžné dráhy u vybraných lokalit byla až
8 m. Přímo z povrchu bylo odvysíláno 1400 snímků. Byly
pozorovány prachové bouře, přenos hmoty z polárních čepiček, vyhaslé
vulkány, kaňony, krátery, lávová pole. Kromě snímků byly odebírány
vzorky půdy a prováděny testy na přítomnost života na Marsu. V obou místech
přistání byly tyto testy záporné. Teploty v místech přistání se
pohybovaly mezi 150 až 250 K, povrch byl tvořen prachem bohatým
na železo.
 Popis
sondy
Přistávací modul (lander) měl tři hliníkové nohy, které v základně tvořily
trojúhelník o straně 2.21 m. Zdrojem energie byly dva
radioizotopové termální generátory s plutoniem 238 a nepřetržitým výkonem
70 W. Na palubě také byly čtyři NiCd baterie s kapacitou 8
Ah. Sestup z orbitální dráhy zajišťovalo 12
monometylhydrazinových trysek s tahem 35 N. Závěrečný sestup a
přistání provedlo 6 monometylhydrazinových motorů s maximálním tahem
2650 N. Přistávací modul měl při startu 73
kg paliva. Poloha byla kontrolována čtyřmi gyroskopy, aerodecelerátorem,
radarovým výškoměrem a přistávacím radarem. Ke komunikaci sloužily dvě
20 W antény a 20 W S-pásmový trasmitér. Dvouosá vysokozisková
anténa i všesměrová nízkozisková anténa umožňovaly přímou komunikaci
se Zemí. UHF (381 MHz) anténa umožňovala spojení s oběžným modulem. Data
se ukládala na magnetickou pásku (40 Mbit) a počítač přistávacího
modulu měl paměť 6 000 slov (instrukcí).
V přistávacím modulu byly přístroje zjišťující chemické složení
(organické i anorganické) povrchu a atmosféry, plynový chromatograf, hmotový
spektrometr, seismometr, magnetometr, RTX fluorescenční spektrometr. Bylo možné
sledovat teplotu, tlak, směr a rychlost větru. Všechny vědecké přístroje
vážily dohromady 91 kg.
Přistání
 V
okamžiku oddělení orbitální a přistávací části měla sonda rychlost 4
km/s. Po oddělení se zapálily raketové motory a navedly přistávací modul
na orbitu ve výšce 300 km. V této výšce začal brzdit raketu i
tepelný štít a začalo se provádět vědecké sledování atmosféry. Ve výšce
6 km měla sonda rychlost 250 m/s a otevřely se padáky o průměru 16
m. O sedm sekund později byl odhozen aerodynamický tepelný štít a po
dalších osmi sekundách se vysunuly tři přistávací nohy. V průběhu 45
sekund zpomalily padáky sondu na rychlost 60 m/s. Ve výšce 1.5
km byly zapáleny raketové motory (celkem 18 trysek), které hořely 40
sekund a zbrzdily sondu na 2.4 m/s. S touto rychlostí sonda přistála. Tvar a
počet trysek byly navrženy tak, aby sonda co nejméně poškodila povrch v blízkosti
přistání. Odhaduje se, že povrch byl zahřán o pouhý 1° C a
byl odfouknut 1 mm prachu na povrchu planety. Do okolí místa přistání
bylo vyfoukáno celkem 22 kg paliva.
U Vikingu 1 se při přistání zaseklo rameno se seismometrem a bylo
uvolněno až po pěti dnech. Ostatní přístroje fungovaly normálně. První
snímek povrchu byl odvysílán 25 sekund po přistání. Sonda fungovala do
13.11.1982, kdy byl ze Země odeslán chybný povel a se sondou bylo ztraceno
spojení.
Při přistání Vikigu 2 radar chybně interpretoval skálu v místě
přistání. Motory proto hořely o 0.4 s déle. Sonda přistála jednou nohou
na skále a naklonila se o 8.2°. Snímkování povrchu začalo ihned po přistání.
Viking 2 pracoval na povrchu 1281 marsovských dní a byl vypnut 11.4.1980 pro
nedostatek energie v bateriích.
Další informace o této sondě
naleznete zde:
|
|
