Viking 1 Orbiter
Viking 1 Lander
(Mars)

Viking 2 Orbiter
Viking 2 Lander
(Mars)

start: 20. srpna 1975 
ukončení činnosti (Orbiter): 17.8.1980 po 1400 obězích 
ukončení činnosti (Lander): 13.11.1982
hmotnost (Orbiter): 883 kg
hmotnost (Lander): 590 kg
nominální výkon (Orbiter): 620 W
nominální výkon (Lander): 70 W
start: 19.9.1975 
ukončení činnosti (Orbiter): 25.8.1978 po 706 ob.
ukončení činnosti (Lander): 11.4.1980
hmotnost (Orbiter): 883 kg
hmotnost (Lander): 590 kg
nominální výkon (Orbiter): 620 W
nominální výkon (Lander): 70 W
přílet k Marsu: 19. června 1976 
přistání na Marsu: 20. července 1976 
přílet k Marsu: 7. srpna 1976 
přistání na Marsu: 3. září 1976 
 

Viking OrbiterHistorie

V roce 1975 se k Marsu vydala dvojice sond Viking. Ze snímků pořízených těmito sondami byla poskládána animace Marsova Měsíce Phobosu (v odpovídající velikosti je vidět i Mars a Slunce; 0,7 MB, mpg) a Deimosu (0,5 MB, mpg). Každá ze sond měla orbitální a přistávací část. Orbitální části obíhaly Mars ve výšce 35 0001500 km. Rozlišovací schopnost snímků z oběžné dráhy u vybraných lokalit byla až 8 m. Přímo z povrchu bylo odvysíláno 1400 snímků. Byly pozorovány prachové bouře, přenos hmoty z polárních čepiček, vyhaslé vulkány, kaňony, krátery, lávová pole. Kromě snímků byly odebírány vzorky půdy a prováděny testy na přítomnost života na Marsu. V obou místech přistání byly tyto testy záporné. Teploty v místech přistání se pohybovaly mezi 150 až 250 K, povrch byl tvořen prachem bohatým na železo. 


Viking Lander na ZemiPopis sondy

Přistávací modul (lander) měl tři hliníkové nohy, které v základně tvořily trojúhelník o straně  2.21 m. Zdrojem energie byly dva radioizotopové termální generátory s  plutoniem 238 a nepřetržitým výkonem 70 W. Na palubě také byly čtyři NiCd  baterie s kapacitou 8 Ah. Sestup z orbitální dráhy  zajišťovalo 12 monometylhydrazinových trysek s tahem 35 N. Závěrečný sestup a přistání provedlo 6 monometylhydrazinových motorů s maximálním tahem  2650 N. Přistávací  modul měl při startu  73 kg paliva. Poloha byla kontrolována čtyřmi gyroskopy, aerodecelerátorem, radarovým výškoměrem a přistávacím radarem. Ke komunikaci sloužily dvě 20 W  antény a  20 W S-pásmový trasmitér. Dvouosá vysokozisková anténa i všesměrová nízkozisková anténa umožňovaly přímou komunikaci se Zemí. UHF (381 MHz) anténa umožňovala spojení s oběžným modulem. Data se ukládala na magnetickou pásku (40 Mbit) a počítač přistávacího modulu měl paměť 6 000 slov (instrukcí).
V přistávacím modulu byly přístroje zjišťující chemické složení (organické i anorganické) povrchu a atmosféry, plynový chromatograf, hmotový spektrometr, seismometr, magnetometr, RTX fluorescenční spektrometr. Bylo možné sledovat teplotu, tlak, směr a rychlost větru. Všechny vědecké přístroje vážily dohromady 91 kg


Přistání

Přistávací místo Vikingu 2V okamžiku oddělení orbitální a přistávací části měla sonda rychlost 4 km/s. Po oddělení se zapálily raketové motory a navedly přistávací modul na orbitu ve výšce 300 km. V této výšce začal brzdit raketu i tepelný štít a začalo se provádět vědecké sledování atmosféry. Ve výšce 6 km měla sonda rychlost 250 m/s a otevřely se  padáky o průměru 16 m. O sedm sekund později byl odhozen aerodynamický tepelný štít a po dalších osmi sekundách se vysunuly tři přistávací nohy. V průběhu 45 sekund zpomalily padáky sondu na rychlost 60 m/s. Ve výšce 1.5 km byly zapáleny raketové motory (celkem 18 trysek), které hořely 40 sekund a zbrzdily sondu na 2.4 m/s. S touto rychlostí sonda přistála. Tvar a počet trysek byly navrženy tak, aby sonda co nejméně poškodila povrch v blízkosti přistání. Odhaduje se, že povrch byl zahřán o pouhý 1° C a byl odfouknut 1 mm prachu na povrchu planety. Do okolí místa přistání bylo vyfoukáno celkem 22 kg paliva.

U Vikingu 1 se při přistání zaseklo rameno se seismometrem a bylo uvolněno až po pěti dnech. Ostatní přístroje fungovaly normálně. První snímek povrchu byl odvysílán 25 sekund po přistání. Sonda fungovala do 13.11.1982, kdy byl ze Země odeslán chybný povel a se sondou bylo ztraceno spojení.

Při přistání Vikigu 2 radar chybně interpretoval skálu v místě přistání. Motory proto hořely o 0.4 s déle. Sonda přistála jednou nohou na skále a naklonila se o 8.2°. Snímkování povrchu začalo ihned po přistání. Viking 2 pracoval na povrchu 1281 marsovských dní a byl vypnut 11.4.1980 pro nedostatek energie v bateriích.
 


Další informace o této sondě naleznete zde:



 
 
  [ Astrofyzika ] [ Galerie ] [ Sondy ] [ Úkazy ] [ Plazma ] [ Slavní lidé ] [ Aplety ] [ Ke stažení ] [ Odkazy ]