|
|
|
| |


A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z Ostatní Vše Hledat EADS Astrium
EADS Astrium – European Aeronautic Defence and Space Company, evropský
výrobce kosmické techniky. Společnost vznikla v roce 2 000 fúzí společností Matra Marconi Space a kosmického oddělení společnosti DaimlerChrysler Aerospace. Aktivity zahrnují především vědecký výzkum vesmíru, sledování Země a komunikační a navigační systémy. Společnost má roční obrat 1,2 miliardy dolarů, 7 200 zaměstnanců a pobočky ve Velké Británii, Německu, Francii a Španělsku.
Čas
Čas – veličina, jejíž sledování a měření je založeno na zjišťování následností událostí. Otázkou, čím je dáno, že je zde čas a proč ho dokážeme vnímat, se v minulosti zabývalo mnoho významných myslitelů. Z fyzikálního hlediska nám však obvykle stačí, máme-li dobře zaveden způsob jeho měření.
Částicový kalorimetr
Částicový kalorimetr – součást částicového detektoru, určená k měření energie částic. Měření energie v kalorimetru je pro částici posledním krokem detekce. Částice deponuje svoji energii do kalorimetru a tím se zastaví nebo rozpadne. Vhodnou
volbou materiálu kalorimetru můžeme provést selekci různých druhů částic. V detektorech na urychlovačích
se používají elektromagnetické a hadronové kalorimetry.
Částicový spektrometr
Částicový spektrometr – zařízení, které měří hmotnosti a energie částic. Nejjednodušší jsou spektrometry nabitých částic, jejichž dráhu lze ovlivnit magnetickým polem a ze zakřivení trajektorie určit hmotnost či energii částice. Výsledkem měření částicovým spektrometrem je zpravidla statistické rozdělení energií částic.
Čerenkovovo záření
Čerenkovovo záření – kužel elektromagnetického záření v podobě rázové vlny, který vzniká za nabitou částicí pohybující se nadsvětelnou rychlostí v daném prostředí.
Čerenkovův detektor
Čerenkovův detektor – detektor částic využívající kužele Čerenkovova záření za nabitou částicí pohybující se v daném prostředí nadsvětelnou rychlostí. Často se využívá k detekci elektronů nebo mionů v nádrži naplněné vodou. Stěny nádrže jsou pokryty fotonásobiči detekujícími světelný kužel. Jinou variantou jsou aerogelové Čerenkovovy detektory umísťované na sondách. Dalším typem detektoru je speciální pozemský dalekohled, který sleduje Čerenkovovo záření vznikající v atmosféře ze sekundárních spršek kosmického záření.
Černá díra
Černá díra – objekt, který kolem sebe zakřiví čas a prostor natolik, že z něho nemůže uniknout ani světlo. Část z nich vzniká kolapsem hvězdy v závěrečných fázích vývoje, jiné, obří černé díry, sídlí v centrech galaxií. Rotující černé díry kolem sebe vytvářejí akreční disky látky a v ose rotace výtrysky vysoce urychlených částic. Paradoxně akreční disky i výtrysky vznikající v bezprostředním okolí černé díry velmi intenzivně vyzařují.
Červený gravitační posuv
Červený gravitační posuv – závislost frekvence fotonů na vzdálenosti od tělesa. Fotony opouštějící těleso snižují svou frekvenci (červenají), naopak fotony přibližující se k tělesu zvyšují svou frekvenci (modrají). Jev je způsoben změnou rychlosti chodu hodin v blízkosti hmotných těles.
Červený obr
Červený obr – (giant) Hvězda v závěrečné fázi vývoje. Počáteční hmotnost na hlavní posloupnosti je 1,5 ÷ 10 Sluncí. Ve fázi obra hvězda zvětší své rozměry maximálně na několik desítek původního průměru, svítivost se zjasní maximálně o dva řády původní svítivosti při nízké povrchové teplotě. S rostoucí počáteční hmotností přechází větev obrů v HR diagramu do oblasti veleobrů. Spektrální typ se pohybuje zhruba v intervalu O5 ÷ M5, kde obři s nejnižší hmotností mají spektrum F5. Hmotnost roste směrem ke spektrálnímu typu M, povrchová teplota opačným směrem.
Červený trpaslík
Červený trpaslík – málo hmotná hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy K nebo M.
Červený veleobr
Červený veleobr – (supergiant) Hvězda v závěrečné fázi vývoje. Počáteční hmotnost na hlavní posloupnosti je více než 10 Sluncí. Jako veleobr hvězda zvětší své rozměry několiksetkrát, svítivost může dosahovat až několikasettisícinásobku svítivosti Slunce při velmi nízké povrchové teplotě. Červení veleobři jsou největšími známými hvězdami ve vesmíru. Spektrální typ se pohybuje zhruba v intervalu O5 ÷ M5, veleobři s nejnižší hmotností mají spektrum F5.
Česká astronomická společnost
Česká astronomická společnost – Česká astronomická společnost byla založena v Praze 8. prosince 1917 jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva. Dnes jde o dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. ČAS dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. ČAS je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi.
Efemeridy
Efemeridy – součást navigační zprávy pro GPS obsahující velmi přesná data o poloze dané družice. Jsou vytvářeny Hlavním řídícím střediskem GPS, které je průběžně vypočítává na základě sledování drah družic pozemními stanicemi. Přibližně jednou za hodinu je aktualizované vysílá jednotlivým družicím, které je zahrnují do svých navigačních zpráv. Platnost efemerid trvá nanejvýše čtyři hodiny.
Efemeridy (astronomické)
Efemeridy (astronomické) – tabulka poloh astronomického objektu na obloze v daný okamžik, často doplněná o další údaje. Slovo pochází z řeckého ephemeros (denní, pro každý den).
EGRET
EGRET – Energetic Gamma Ray Experiment Telescope, gama dalekohled na palubě družice Compton (1991-2000). Detekce probíhala v rozsahu 20 MeV až 30 GeV se zorným polem 80°. Dnes se často využívá katalog 271 bodových gama zdrojů objevených tímto přístrojem.
ČGS
ČGS – Česká geologická služba, původně Český geologický ústav. Historie sahá do roku 1919. Česká geologická služba sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Poskytuje všem zájemcům regionální geologické informace.
ČHMÚ
ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav. Ústav vznikl v roce 1920 rozhodnutím ministerské rady Československé republiky, jímž byl vytvořen československý Státní ústav meteorologický. Spojením tohoto ústavu s hydrologií v roce 1954 vznikl dnešní hydrometeorologický ústav. V souvislosti s růstem významu ochrany životního prostředí byl v roce 1967 do ústavu začleněn třetí obor – ochrana čistoty ovzduší.
Einsteinium
Einsteinium – jedenáctý člen řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. Jako první identifikoval einsteinium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley a současně ohlásil objev tohoto prvku i G. R. Choppin v Los Alamos.
Ekliptika
Ekliptika – zdánlivá dráha Slunce na obloze. Průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná světovou sféru. Rovina ekliptiky je rovinou oběžné dráhy Země.
Ekvatoreál
Ekvatoreál – dalekohled na paralaktické montáži, hlavní osa směřuje ke světovému pólu. K této ose je kolmá osa deklinační. Dalekohled může sledovat pohyb hvězdy pohybem v jediné ose.
ELC (ISS)
ELC (ISS) – Express Logistic Carrier, brazilsko-americký modul, který bude připojen k Mezinárodní kosmické stanici v roce 2009. Jde o soubor podpůrných plošin a zdrojů energie pro experimenty prováděné za vnějšího tlaku.
Elektrické napětí
Elektrické napětí – rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma místy, jde o elektrickou intenzitu sečtenou podél křivky mezi těmito body U = ∫E·dl. Napětí označujeme U, jednotkou je volt (V).
Elektrický náboj
Elektrický náboj – základní kvantový náboj elektromagnetické interakce. Elektrický náboj označujeme Q, jednotkou je coulomb (C). Nejmenším volným nábojem je náboj elektronu (1,6×10−19 C), jde o tzv. elementární náboj.
Elektrický proud
Elektrický proud – elektrický náboj proteklý daným místem za jednotku času, I = dQ/dt. Elektrický proud označujeme I, jednotkou je ampér (A = C/s).
Elektromagnetická interakce
Elektromagnetická interakce – působí na všechny částice s elektrickým nábojem. Má nekonečný dosah, mezi tělesy ubývá s druhou mocninou vzdálenosti. Polními částicemi jsou fotony, které vytvářejí mezi nabitými tělesy elektromagnetické pole. Nemají elektrický náboj, mají nulovou klidovou hmotnost a spin rovný jedné.
Elektron
Elektron – první objevená elementární částice. Je stabilní. Hmotnost má 9,1×10−31 kg a elektrický náboj 1,6×10−19 C. Elektron objevil sir Joseph John Thomson v roce 1897. Existenci antičástice k elektronu (pozitron) teoreticky předpověděl P. Dirac v roce 1928 a objevil C. Anderson v roce 1932.
Elektronový mikroskop
Elektronový mikroskop – mikroskop, který k zobrazení předmětů využívá vlnových vlastností elektronu. Elektron se chová podobně jako světlo, jeho vlnová délka je ale výrazně kratší a tak je možné sledovat menší předměty než za pomoci světla. Elektronový mikroskop byl vynalezen v roce 1931 E. Ruskem.
Elektronvolt
Elektronvolt – jednotka energie. Jde o energii, kterou získá elektron urychlením v potenciálovém rozdílu jeden volt, 1 eV = 1,6×10−19 J. V jaderné fyzice se používají spíše větší násobky této jednotky, kiloelektronvolt keV (103 eV), megaelektronvolt MeV (106 eV), gigaelektronvolt GeV (109 eV) nebo teraelektronvolt TeV (1012 eV). V těchto jednotkách se také vyjadřuje hmotnost (E=mc2) a teplota (E=kT).
Elektronvolt (eV)
Elektronvolt (eV) – jednotka energie. Jde o energii, kterou získá elektron urychlením v potenciálovém rozdílu jeden volt, 1 eV = 1,6×10−19 J. V jaderné fyzice se používají spíše větší násobky této jednotky, kiloelektronvolt (keV, 103 eV), megaelektronvolt (MeV, 106 eV), gigaelektronvolt (GeV, 109 eV) nebo teraelektronvolt (TeV, 1012 eV).
Elementární buňka
Elementární buňka – nejmenší možný mnohostěn, jehož posunutím v hlavních směrech je možné vyplnit celý prostor a vygenerovat celou strukturu krystalové mříže.
Elongace
Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.
EMR (elektronová magnetická rezonance)
EMR (elektronová magnetická rezonance) – magnetická spinová rezonance na spinech elektronů v atomárních obalech. Rezonanční frekvence je úměrná vnějšímu magnetickému poli s koeficientem úměrnosti 1,44 MHz/T.
Eneolit
Eneolit – doba měděná. Jde o závěrečnou fázi doby kamenné. Přichází po neolitu a plynule přechází v dobu bronzovou.
Enzymy
Enzymy – jednoduché či složené bílkoviny, které katalyzují chemické přeměny v živých organismech.
Erbium
Erbium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 12. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Erbium objevil roku 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander. Erbium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 2,6 mg/kg.
Eris
Eris – největší trpasličí planeta. Objevena byla v roce 2003, průměr má 2 600 km, Slunce obíhá ve vzdálenosti 38÷98 AU a je větší než Pluto. Excentricita dráhy je 0,44. Slunce oběhne za 557 roků. Eris má jediný měsíc Dysnomii.
Eruptivní proměnné
Eruptivní proměnné – proměnné hvězdy měnící náhle svou jasnost. Důvodem může být interakce dvojhvězd nebo různé katastrofické procesy. Do této třídy patří novy, supernovy, hypernovy, symbiotické proměnné, kataklyzmatické proměnné a některé mladé hvězdy.
ESA
ESA – European Space Agency, Evropská kosmická agentura. ESA spojuje úsilí 18 evropských zemí na poli kosmického výzkumu. Centrální sídlo je v Paříži, pobočky v mnoha členských zemích. ESA byla založena v roce 1973 jako přímý následovník organizací ESRO a ELDO. Nejznámější nosnou raketou využívanou ESA je Ariane. Česká republika vstoupila do ESA v listopadu 2008.
Escherichia coli
Escherichia coli – gramnegativní baktérie tyčinkovitého tvaru, běžně osidlující tlusté střevo teplokrevných živočichů, včetně člověka. Je fakultativně anaerobní, což znamená, že v případě potřeby dokáže převést svůj metabolismus přizpůsobený na přítomnost kyslíku na fermentaci za nepřítomnosti kyslíku. Je významná z hygienického hlediska jako jeden z indikátorů fekálního znečištění pitné vody. Její přítomnost ve střevě je pro organismus obvykle prospěšná, může však nést genetickou výbavu, která z ní činí původce závažných střevních onemocnění. Vzhledem ke svým nenáročným růstovým vlastnostem a dobře prozkoumané DNA definovaných kmenů je oblíbeným modelovým organismem či nosičem cizorodých genů.
ESO
ESO – European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere, zkráceně European Southern Observatory, Evropská jižní observatoř. Organizace založená v roce 1962, která postavila řadu dalekohledů v Chile. Jde o lokality na La Silla (2 400 m), dalekohled VLT na Cerro Paranal (2 635 m) a v tuto chvíli se staví radioteleskopická síť ALMA na Llano de Chajnantor (5 080 m).
Éta Carinae
Éta Carinae – hvězda; zářivý modrý proměnný hyperobr o hmotnosti 100 až 150 Sluncí, který se nachází v souhvězdí Lodního kýlu ve vzdálenosti asi 7 500 až 8 000 světelných roků. V astronomicky blízké budoucnosti by měla vybuchnout jako supernova nebo hypernova. Je součástí dvojného hvězdného systému. V dubnu 1843 se náhle zjasnila a byla po Síriu druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Od té doby hvězdu obklopuje mlhovina Homunculus.
Eukaryota
Eukaryota – jedna ze tří domén (nadříší) organismů (archea, bacteria,
eukaryota), Jednobuněčné i vícebuněčné organismy, které obvykle mají
obsah buňky rozdělený membránami na oddělené prostory a genetickou
informaci umístěnou v podobě lineárních řetězců DNA v formovaném jádře.
Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně.
EURATOM
EURATOM – European Atomic Energy Community, mezinárodní společnost zabývající se využitím atomové energie v Evropě. Je složená z členů Evropské unie. Založena byla v roce 1957.
Europium
Europium – měkký, stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 7. člen skupiny lanthanoidů. Z této skupiny je prakticky nejžádanějším prvkem díky svému uplatnění při výrobě barevných televizních obrazovek, kde funguje jako luminofor. Europium objevil Paul Émile Lecoq de Boisbaudran roku 1890.
EUSO
EUSO – Extreme Universe Space Observatory, experiment Evropské kosmické agentury, který by měl být umístěn k boku evropského modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2009. Základním cílem je výzkum kosmického záření a neutrin s extrémními energiemi nad GZK mezí (5×1019 eV). Jako obří detektor bude využita celá atmosféra Země a budou sledovány fluorescenční záblesky způsobené interakcí kosmického záření s atmosférou.
Eutektická směs
Eutektická směs – směs dvou nebo více látek, která utuhne při určité teplotě. Látky jsou mísitelné v tekutém stavu, nemísitelné ve stavu pevném. Zatuhlá směs sestává z více fází. Eutektická teplota je nejnižší teplota, při níž je eutektická směs v kapalném stavu. Může být nižší než jednotlivé teploty tání složek směsi.
EUV
EUV – extrémní ultrafialový obor, někdy také značený XUV. Jde o UV na hranici s RTG, vlnová délka je 10 až 100 nm.
Evanescentní vlna
Evanescentní vlna – elektromagnetická vlna na rozhraní dvou prostředí s různými optickými vlastnostmi. Šíří se podél rozhraní a kolmo na rozhraní ubývá exponenciálně. Z hlediska řešení vlnových rovnic jde o pole krátkého dosahu, které zajišťuje spojitost normálových složek polí. Vzniká při průchodu světla rozhraním, nejznámější je situace při úplném odrazu. Obdobná vlna vzniká i při šíření zvuku.
Excentricita
Excentricita – poměr vzdálenosti ohniska od středu elipsy k délce hlavní poloosy.
Exoplaneta
Exoplaneta – extrasolární planeta, planeta obíhající okolo jiné hvězdy, než je naše Slunce. Jejich existence byla předpovězena dlouhou dobu, první expoplaneta byla ale objevena až v roce 1995. Na počátku roku 2010 bylo objeveno již přes 450 expoplanet. Většinou jde o velká tělesa s hmotností a velikostí jen o málo menší, než mají hnědí trpaslíci.
Expanzní funkceR(t)
Expanzní funkceR(t) – udává, jakým způsobem se s časem mění vzdálenosti v rozpínajícím se vesmíru. Můžeme si ji představit jako poměr vzdálenosti libovolných dvou vzdálených objektů ve vesmíru dnes a v minulosti. Mezi expanzní funkcí a kosmologickým červeným posuvem existuje jednoduchý vztah z = (R − R0)/R0, kde R0 charakterizuje lineární rozměry vesmíru v době vyslání paprsku a R lineární rozměry vesmíru v době jeho zachycení. Z naměřeného kosmologického červeného posuvu můžeme tedy snadno vypočítat, jak se změnily rozměry vesmíru od doby, kdy byl vyslán dnes pozorovaný světelný paprsek, R = (1 + z)R0.
IACT
IACT – Imaging Atmospheric Cherenkov Telescopes. Pozemské dalekohledy pro sledování Čerenkovova záření, které vzniká při průletu nabitých částic atmosférou. Původcem těchto částic (tzv. sekundární spršky) je gama foton kosmického záření. K nejznámějším dalekohledům tohoto typu patří HEGRA, HESS, VERITAS nebo MAGIC.
IAP
IAP – Institut d'Astrophysique de Paris, jde o jednu z laboratoří Národního centra pro vědecký výzkum přidruženého k Univerzitě Pierra a Marie Curriových ve Francii. Založena byla v roce 1938.
IAU
IAU – Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union), organizace založená v roce 1919. Sdružuje astronomické společnosti z celého světa a vydává závazná rozhodnutí ohledně názvosloví těles a útvarů na nich. Vedení IAU sídlí v Paříži. Od roku 1922 (s výjimkou válečných let 1939–1948) zasedá IAU pravidelně každé tři roky na Valném shromáždění IAU.
ICME
ICME – Interplanetary Coronal Mass Ejection, oblak plazmatu vyvržený ze Slunce, který se pohybuje meziplanetárním prostorem rychleji než sluneční vítr. Postupně je tato pohybující se hmota ovlivňována meziplanetárním prostředím. Magnetické pole ICME je výrazně vyšší než pole okolního meziplanetárního prostoru. Od relativně homogenního pozadí slunečního větru se liší rychlostí, teplotou a poměrem p+/He++. U větších ICME jsou rozlišitelné menší oblasti – tzv. shluky MC.
ICRS
ICRS – International Celestial Reference System. Mezinárodní nebeský referenční systém určený statistickým zpracováním mnoha radioastronomických měření založených na metodě VLBI zahrnující přes 600 radiových zdrojů. V tomto systému je určována přesná orientace Země a také polohy hvězd na obloze, uváděné ve hvězdných katalozích. Z teoretického hlediska vlastně jde o souřadnicový systém nejvíce se blížící tzv. inerciálnímu systému. Jiné používané souřadnicové systémy, odvozené z poloh těles ve sluneční soustavě nebo hvězd z naší Galaxie, mají nevýhodu způsobenou pohybem vztažných bodů, na jejichž základě jsou realizovány. Například jarní bod, definující počátek ekliptikálního souřadnicového systému, závisí na parametrech dráhy Země kolem Slunce a na okamžité orientaci zemské osy.
IKONOS
IKONOS – řecky „obrázek“, komerční družice vypuštěná v roce 1999 poskytující obrázky zemského povrchu v submetrovém rozlišení.
Impaktní parametr
Impaktní parametr – záměrná vzdálenost, kolmá vzdálenost mezi směrem rychlosti nalétávajícího tělesa a středem dalšího (cílového) objektu.
IMT
IMT – Institute of Microtechnology, švýcarský ústav mikrotechnologií, část ústavu se zabývá metrologií a optikou. Ústav je součástí University of Neuchâtel.
In vitro
In vitro – ve zkumavce.
In vivo
In vivo – na živém organizmu.
Index lomu
Index lomu – podíl rychlosti šíření světla ve vakuu a v daném prostředí. Na rozhraní dvou prostředí je index lomu roven podílu sinu úhlu dopadu a sinu úhlu lomu (tzv. Snellův zákon).
Indium
Indium – snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný. Objevili jej roku 1863 Ferdinand Reich a Hieronymus T. Richter ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. V jaderné energetice slouží jako materiál pro výrobu moderátorových tyčí. Je důležitým prvek při výrobě tranzistorů, termistorů, kapalných krystalů (LCD) a světlo emitujících diod (LED).
Inflace
Inflace – prudké (exponenciální) zvětšení rozměrů raného vesmíru. Zpravidla se dává do souvislosti s oddělením silné interakce v čase 10−35 s po Velkém třesku. V průběhu inflace dojde k zvýšení entropie faktorem 1087 a k zvětšení rozměrů faktorem 1029. Uvolněná energie 1056÷1060 GeV způsobí opětovné ohřátí vesmíru.
Infrazvuk
Infrazvuk – zvukové vlny s frekvencí nižší než 16 Hz, které nejsou slyšitelné lidským uchem.
ING
ING – Isaac Newton Group of Telescopes. Skupina tří dalekohledů ING sestává z 4,2 m William Herschel Telescope (WHT), 2,5 m Isaac Newton Telescope (INT) a 1,0 m Jacobus Kapteyn Telescope (JKT). ING je na Roque de Los Muchachos Observatory ve výšce 2 400 m, na ostrově La Palma ve Španělsku. INT a JKT pracují od května 1984, WHT od srpna 1987. Projekt ING je řízen a podporován UK Particle Physics and Astronomy Research Council (PPARC), Nederlanse Organisatie voor Wetenschappelijk Onderzoek (NWO) a Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC).
Inklinace
Inklinace – úhel sklonu oběžné dráhy tělesa k rovině rovníku.
INMS
INMS – Ion and Neutral Mass Spectrometer, hmotnostní spektrometr pro ionty a neutrály, který je umístěný na palubě sondy Cassini.
INT
INT – Isaac Newton Telescope. Jeden ze tří dalekohledů skupiny ING. Dalekohled Isaac Newton Telescope má primární zrcadlo o průměru 2,54 m a ohniskový poměr f/2,94. Pracuje na rovníkové montáži. Přístroje mohou být umístěny do korigovaného primárního ohniska f/3,29 nebo do f/15 ohniska Cassegrainova. Celková hmotnost je okolo 90 tun. Dalekohled je určen k širokoúhlému snímkování a k nízkodisperzní spektroskopii.
INTEGRAL
INTEGRAL – INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory. Gama observatoř ESA o hmotnosti 4 tuny, navedená na oběžnou dráhu 17. 10. 2002 pomocí ruské nosné rakety Proton z kosmodromu Bajkonur. Na konci roku 2003 bylo rozhodnuto o prodloužení mise o čtyři roky (do roku 2008). Jde o dosud nejcitlivější přístroj v oblasti gama záření. INTEGRAL je evropská mise ve spolupráci s Ruskem a USA.
Interference
Interference – skládání vln z několika zdrojů. V daném místě se sčítají amplitudy vln. Jsou-li v protifázi, dojde k zeslabení výsledné vlny (destruktivní interferenci). Jsou-li ve fázi, dojde k zesílení výsledné vlny (konstruktivní interferenci). V detekčním přístroji se detekuje intenzita vlny, která je kvadrátem amplitudy.
Interferometr
Interferometr – soustava dvou a nebo více antén, ze kterých se signál přivádí do jednoho místa, kde interferuje (sčítají se amplitudy vln). Jsou-li v protifázi, může dojít k vyrušení výsledné vlny. V detekčním přístroji se zaznamenává intenzita vlny, která je kvadrátem amplitudy. Čím větší je základna interferometru, tím vyšší je jeho rozlišovací schopnost.
Invertor
Invertor – elektrické zařízení, které mění stejnosměrný proud na střídavý.
Io
Io – Jupiterův měsíc, průměr má 3 630 km, obíhá ve vzdálenosti 422 000 km. Objeven byl
Galileo Galileem v roce 1610. Na Iu je aktivní sopečná činnost, nitro je ohříváno slapovým působením a elektrickými proudy. Tyto proudy tekou podél
silokřivek Jupiteru a uzavírají se přes Io. Io se nachází na vnitřní straně plazmového toru, který obklopuje Jupiter.
IOC
IOC – Initial Operational Capability, částečná operační schopnost globálního polohového systému GPS. Označení pro stav, kdy je na oběžné dráze prvních 18 plně funkčních družic GPS podporujících nově zaváděnou technologii (např. frekvenci nebo vysílaný kód).
Ionosféra
Ionosféra – slabě ionizovaná oblast atmosféry Země, dělí se na vrstvy E (60÷90 km), D (90÷150 km), F (150÷800 km). Přes den se vrstva F dělí na F1 a F2. Ve výšce 300 km je koncentrace částic 106 cm−3.
IPCC
IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change, Mezivládní výbor pro změny klimatu. Byl ustaven v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací WMO (World Meteorological Organization) a Programem životního prostředí Společnosti národů UNEP (United Nations Environment Programme) s cílem sledovat problematiku globálních klimatických změn.
IRAS PSC Redshift Survey (PSCz)
IRAS PSC Redshift Survey (PSCz) – přehlídka červených posuvů 15 000 galaxií zachycených v katalogu bodových zdrojů IRAS Point Source Catalogue. Přehlídka zahrnuje více jak 83 % oblohy, jde o nejrozsáhlejší celooblohovou přehlídku, která v současnosti existuje. Pozorování probíhala na několika přístrojích v letech 1992 – 1995.
Iridium
Iridium – drahý kov šedivě bílé barvy. Iridium bylo objeveno roku 1804. Ušlechtilý, poměrně tvrdý i když křehký kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje téměř pouze jako ryzí kov, převážně v okolí míst dopadu meteoritů.
ISA
ISA – International Symposium on Aerogels, mezinárodní sympozium o aerogelech, vědecká konference specializovaná pouze na výzkum aerogelů, opakuje se každé tři roky, první proběhla v roce 1985 ve Würzburgu.
ISIS
ISIS – spalační zdroj neutronů a mionů v blízkosti říčky Isis, součást Rutherfordovy-Appletonovy laboratoře v blízkosti Oxfordu.
ISO
ISO – Infrared Space Observatory, infračervený dalekohled na oběžné dráze vypuštěný Evropskou kosmickou agenturou v roce 1995 pomocí nosné rakety Ariane 44P ve francouzské Guianě. Dalekohled byl funkční do roku 1998, kdy došla chladicí kapalina (2 286 litrů kapalného helia). Dalekohled pracoval na vlnových délkách 2,5÷240 μm, přístroje byly chlazeny na −273 °C a primární zrcadlo mělo rozměr 60 cm. Ve své době šlo o nejcitlivější IR přístroj vůbec.
ISS
ISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. ISS je neustále ve stavbě a potýká se s finančními problémy na ruské i americké straně. V roce 2008 byl k ISS připojen Evropský výzkumný modul Columbus.
ITER
ITER – International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termojaderný pokusný reaktor. Předpokládaný výkon reaktoru je 500 MW, stavba započne v blízkosti francouzského Cadarache v roce 2009, dokončena by měla být v roce 2016.
ITI
ITI – Innovation Triangle Initiative, program Evropské kosmické agentury (ESA), který si klade za cíl urychlit, zefektivnit a podpořit proces vyvíjení nových technologií pro výzkum vesmíru.
ITO
ITO – Indium-Tin Oxide, oxid india dotovaný oxidem cínu, používá se na průhledné vodivé povlaky, využití nalezl i jako kladný kontakt v novém typu solárního článku.
Itokawa
Itokawa – blízkozemní planetka typu Apollo s katalogovým číslem 25143. Je pojmenována podle Hideo Itokawy, otce japonského kosmického programu. Planetka byla objevena v roce 1998 v rámci projektu LINEAR. Rozměry planetky jsou 540×270×210 m, rotační perioda je 12,32 h, albedo 0,53 a průměrná teplota na povrchu činí 206 K.
Izotopy
Izotopy – jádra se stejným počtem protonů, ale různým počtem neutronů. Všechny izotopy prvku mají stejné chemické vlastnosti, liší se však od sebe svými fyzikálními vlastnostmi, například poločasem rozpadu, hmotností, atd.
Izotropní
Izotropní – stejný ve všech směrech.
|
|
|
|
|
|