glossary glossary

 

A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

C invariance C invariance – symetrie vhledem k nábojovému sdružení (C = Charge). Nábojovým sdružením rozumíme nahrazení částice antičásticí, která má všechny kvantové charakteristiky s opačným znaménkem. O symetrii hovoříme, pokud by se přístroj vybudovaný z antičástic namísto částic choval stejně jako jeho částicový protějšek. Zkrátka vesmír z antihmoty by měl stejné vlastnosti jako vesmír z hmoty.
C symetrie C symetrie – symetrie vhledem k nábojovému sdružení (C = Charge). Nábojovým sdružením rozumíme nahrazení částice antičásticí, která má všechny kvantové charakteristiky s opačným znaménkem. O symetrii hovoříme, pokud by se přístroj vybudovaný z antičástic namísto částic choval stejně jako jeho částicový protějšek. Zkrátka vesmír z antihmoty by měl stejné vlastnosti jako vesmír z hmoty.
CALTECH CALTECH – California Institute of Technology, prestižní americká univerzita, která vznikla v roce 1921. Založil ji chemik Arthur A. Noyes spolu s významným fyzikem Robertem A. Millikanem. Předchůdcem byla Throopova univerzita z roku 1891. Univerzita sídlí v kalifornské Pasadeně. Univerzita zajišťuje provoz JPL (Jet Propulsion Laboratory) americké NASA, analyzuje data ze Spizerova vesmírného dalekohledu a spravuje hanfordskou část detektoru gravitačních vln LIGO.
CANN CANN – Continuous Attractor Neural Network, kontinuálně-atraktorová neuronová síť, síť atraktorů, která vlastní jednu nebo více kvazikontinuálních sad atraktorů, které se v limitě nekonečného počtu neuronových jednotek blíží spojitým atraktorům. Spojitá atraktorová síť je speciálním druhem atraktorové neuronové sítě, která je zase speciálním druhem nelineárního dynamického systému.
Cannyho algoritmus Cannyho algoritmus – numerický algoritmus na detekci hran v dvojrozměrném diskrétním obraze.
CAPS CAPS – CAssini Plasma Spectrometer, plazmový spektrometr na palubě sondy Cassini.
Čas Čas – veličina, jejíž sledování a měření je založeno na zjišťování následností událostí. Otázkou, čím je dáno, že je zde čas a proč ho dokážeme vnímat, se v minulosti zabývalo mnoho významných myslitelů. Z fyzikálního hlediska nám však obvykle stačí, máme-li dobře zaveden způsob jeho měření a okamžiky kauzálně spojených události tvoří rostoucí posloupnost.
Cas A Cas A – zbytek po explozi supernovy v souhvězdí Kasiopeji. Světlo z exploze dolétlo na Zemi přibližně v roce 1670, tehdy však supernovu nikdo nepozoroval. Možná jde o objekt z roku 1680, pozorovaný jako hvězda. Pozůstatek je vzdálený 9 100 světelných roků a září ve všech oborech spektra. Je cílem intenzivního vědeckého výzkumu, neboť jde o relativně mladou a blízkou supernovu a rozmetaná obálka nese ještě mnoho informací o původní hvězdě.
Cas proteiny Cas proteiny – proteiny asociované s CRISPR. Vážou se ke CRISPR sekvencím a poté stříhají či jinak upravují specifickou DNA.
Casimirův jev Casimirův jev – působení kvantového vakua na dvě blízké kovové rovnoběžné desky. Mezi deskami se mohou rozvinout fluktuace jen některých vlnových délek, mimo desky fluktuace libovolné vlnové délky. Výsledkem je přitažlivá síla působící na obě desky. Jev navrhli Hendrik Casimir a Dirk Polder. Experimentálně jev ověřili v roce 1948.
Cassegrainovo ohnisko Cassegrainovo ohnisko – paprsky jsou po odrazu na hlavním parabolickém zrcadle odraženy zpět hyperbolickým vydutým zrcadlem do otvoru v hlavním zrcadle, do tzv. Cassegrainova ohniska.
Cassegrainův dalekohled Cassegrainův dalekohled – zrcadlový dalekohled s vrtaným primárním zrcadlem a s vydutým sekundárním zrcadlem před primárním ohniskem. Světelný svazek se odráží od sekundárního zrcadla a vrací se pak v ose dalekohledu otvorem v primárním parabolickém zrcadle do okuláru. Výhoda tohoto typu spočívá v tom, že má podstatně delší ohniskovou vzdálenost a umožňuje tak větší rozlišení. Systém navrhl téměř neznámý francouzský sochař a vědec Sieur Cassegrain v roce 1672.
Cassini Cassini – meziplanetární sonda NASA, ESA a ASI (Italská kosmická agentura) určená k průzkumu Saturnu. Startovala z Cape Canaveral 15. října 1997, k Saturnu dorazila 30. června 2004. Celková hmotnost Cassini (včetně paliva a pouzdra Huygens) při startu byla 5 600 kg. Vyvrcholením mise bylo měkké přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu dne 14. ledna 2005. Sonda byla pojmenována podle italského matematika a astronoma Giana Domenica Cassiniho (1625-1712). Podle tohoto vědce je pojmenována i část Saturnových prstenců, tzv. Cassiniho dělení. Mise byla ukončena 15. září 2017 řízeným pádem sondy do atmosféry planety.
CAST CAST – CERN Axion Solar Telescope, experiment hledající částice temné hmoty (axiony) v evropském středisku jaderného výzkumu CERN. Jde vlastně o dalekohled určený pro pozorování axionů vznikajících v nitru Slunce. Silný magnet o indukci 9 T a délce 10 m by měl některé sluneční axiony konvertovat zpět na RTG fotony, které je možné zachytit detektory. Dalekohled funguje od roku 2003 s nulovým výsledkem.
Částicový kalorimetr Částicový kalorimetr – součást částicového detektoru, určená k měření energie částic. Měření energie v kalorimetru je pro částici posledním krokem detekce. Částice deponuje svoji energii do kalorimetru a tím se zastaví nebo rozpadne. Vhodnou volbou materiálu kalorimetru můžeme provést selekci různých druhů částic. V detektorech na urychlovačích se používají elektromagnetické a hadronové kalorimetry.
Částicový spektrometr Částicový spektrometr – zařízení, které měří hmotnosti a energie částic. Nejjednodušší jsou spektrometry nabitých částic, jejichž dráhu lze ovlivnit magnetickým polem a ze zakřivení trajektorie určit hmotnost či energii částice. Výsledkem měření částicovým spektrometrem je zpravidla statistické rozdělení energií částic.
CASTOR CASTOR – Czech Academy of Sciences TORus, tokamak v České republice, který byl postaven v Kurčatovově institutu v SSSR v roce 1961. Od roku 1977 byl umístěn v Praze a sloužil pro vědecké a výukové cíle Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. V roce 1983 prošel rekonstrukcí a získal novou komoru. Jeho provoz byl ukončen v roce 2006. Poloměr tokamaku byl 40 cm, maximální pole 1,5 T.
Cauchyho hyperplocha Cauchyho hyperplocha – prostoročasová plocha umožňující na základě potřebného souboru počátečních podmínek na této hyperploše jednoznačně určit fyzikální situaci v celém prostoročase, tj. předpovědět hodnoty polí, polohy a hybnosti všech částic v libovolném časovém okamžiku v budoucnosti, nebo minulosti. Taková je situace třeba v plochém Minkowského prostoročase speciální relativity, kde např. každá hyperplocha t = const je Cauchyovou hyperplochou. V obecnějších případech, jako jsou Reissnerova-Nordströmova, Kerrova a Kerrova-Newmanova geometrie však tento deterministický ideál klasické fyziky není obecně splněn – globální Cauchyho hyperplochy tam neexistují. Vezmeme-li např. obyčejný Minkowského prostoročas, z něhož vyřízneme jen jediný bod Q, pak kuželová hyperplocha, rozbíhající se od odstraněného bodu Q, odděluje oblast prostoročasu, v níž lze předvídat evoluci na základě údajů na nějaké hyperploše S ležící v minulosti, od oblasti, kde toto nelze. Takovouto kuželovou hyperplochu nazýváme Cauchyho horizont.
CBI CBI – Cosmic Background Imager. Přístroj určený zejména k pozorování reliktního záření. Je umístěn v Atacamské poušti na planině Llano de Chajnantor ve výšce 5 080 metrů. Jde o soustavu třinácti radioteleskopů o průměru 90 cm na společné montáži. CBI je společným projektem univerzit California Institute of Technology, Canadian Institute for Theoretical Astrophysics, University of Chicago, Universidad de Chile a observatoře National Radio Astronomy Observatory.
CCD CCD – Charge Coupled Device, zařízení s nábojovou vazbou, umožňuje převést paralelní analogový signál (elektrický náboj kumulovaný v potenciálových jámách) na sériový signál, daný časovou posloupností proudových pulzů úměrných kumulovanému náboji. Při serializaci paralelní informace CCD funguje jako posuvný registr, který umožňuje postupné posouvání náboje změnou potenciálového profilu řízenou hodinovým signálem. (Přesun náboje si lze přestavit podobně jako řetěz lidí předávajících si při požáru na povel různě naplněná vědra s vodou. S každým povelem se konkrétní vědro posune o krok blíže k požáru. Časový průběh proudu vody vylitého do ohně odráží prostorové rozložení objemů vody ve vědrech.) Potenciálové jámy mohou být umístěny vedle sebe pouze v jediné řadě (lineární CCD) nebo ve více řadách (plošné CCD). Nejznámějšími CCD jsou fotoelektrické snímače, kdy se rozložení náboje vytváří vnitřním fotoefektem. Mohou však sloužit i jako paměťové prvky (například jako odkládací paměť pro výše zmíněné fotoelektrické snímače). V zobrazovacích zařízeních jsou nejmenší rozměry jednoho CCD pixelu 9×9 mikrometrů a plošné senzory jsou tvořeny maticí velkou až 5120×5120 pixelů. Chlazené CCD senzory pracují se šumem odpovídajícím 4 až 7 elektronům. (Údaje z roku 2008.)
Čchang-e 3 Čchang-e 3 – čínská měsíční sonda, která dosedla na povrch Měsíce 14. prosince v severozápadní části Moře dešťů. Na palubě nesla šestikolové lunární vozítko Nefritový králík.
CCNY CCNY – City College of New York, jedna z fakult univerzity CUNY (City University of New York).
CD CD – Compact Disk, kompaktní disk. Jde o optický disk určený pro ukládání digitálních dat. Data jsou uložena ve stopách, které tvoří spirálu začínající ve středu média. Každá stopa může obsahovat digitální zvukovou nahrávku (tzv. audio CD) nebo (počítačem čitelná) data (CD-ROM). Příčný odstup stop je 1,6 μm. Pro čtení kompaktních disků se používá laserové světlo s vlnovou délkou 785 nm.
CDF CDF – Collider Detector at Fermilab, jeden ze dvou velkých detektorů na urychlovači Tevatron. CDF měl tvar krychle o hraně 12 m a vážil 6 000 tun. Více než 500 fyziků pracovalo na detektoru, kde byly objeveny kvarky „b“ (bottom) a „t“ (top). Dobíhajícím projektem je intenzívní hledání Higgsova bosonu v již nasbíraných datech. Brzy ho ale v množství nasbíraných dat předběhnou experimenty na urychlovači LHC.
CDM CDM – Cold Dark Matter. Chladná temná hmota je složka temné hmoty, která difunduje do menších vzdáleností, než jsou rozměry zárodečných fluktuací galaxií. Jde tak o jedinou složku temné hmoty, která je schopná tvořit makroskopické struktury. Předpokládá se, že většina temné hmoty je právě chladná temná hmota.
CDX-U CDX-U – zkratka pro Current Drive eXperiment Upgrade. Malý toroidální reaktor pro ověřování teorií pro větší zařízení, umístěn v PPPL od roku 1993. Parametry: hlavní poloměr 34 cm, vedlejší poloměr 22 cm, toroidální pole 2 kG, maximální proud plazmatem 100 kA, teplota elektronů 100 eV, koncentrace elektronů 5×1019 m-3.
Cefeidy Cefeidy – proměnné hvězdy se známou závislostí perioda/svítivost, využívají se při odhadech vzdáleností. Pojmenovány jsou podle hvězdy δ Cephei, jejíž proměnnost objevil John Goodricke (1764–1786). K určování vzdáleností využila tento typ proměnných hvězd poprvé Henrietta Swan Leavittová (1868–1921) v roce 1912.
Čeleď kolibříkovitých Čeleď kolibříkovitých – Trochilidae, čeleď pestře zbarvených ptáků z řádu svišťounů. Mají dlouhý trubičkovitý zobák. Jsou nejmenšími ptáky světa. Nejmenší druh kolibříka má tělo 2,8 cm dlouhé a hmotnost 1,8 g. Známo je celkem 319 druhů. 6 druhů je kriticky ohroženo vyhubením. Žijí v tropech Jižní a Střední Ameriky. Živí se nektarem květů a drobným hmyzem. V letu se dovedou udržet (třepotat) na místě. Žijí v malých hnízdech, která jsou pevně připojena k větvím.
Cer Cer – Cerium, šedavě bílý, přechodný kovový prvek, druhý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá v metalurgickém průmyslu při výrobě speciálních slitin a nebo jejich deoxidaci, je složkou některých skel a průmyslových katalyzátorů. Cer objevil roku 1803 švédský chemik Jöns Jacob Berzelius a Wilhelm von Hisinger. Nezávislý objev se podařil téhož roku v Německu Martinovi Heinrichu Klaprothovi.
Čerenkovovo záření Čerenkovovo záření – kužel elektromagnetického záření v podobě rázové vlny, který vzniká za nabitou částicí pohybující se nadsvětelnou rychlostí v daném prostředí.
Čerenkovův detektor Čerenkovův detektor – detektor částic využívající kužele Čerenkovova záření za nabitou částicí pohybující se v daném prostředí nadsvětelnou rychlostí. Bývá součástí detektorů na velkých urychlovačích. Často se využívá k detekci elektronů nebo mionů v podzemních nádržích naplněných vodou. Stěny nádrží jsou pokryty fotonásobiči detekujícími světelný kužel. Jinou variantou jsou aerogelové Čerenkovovy detektory umísťované na sondách. Dalším typem detektoru je speciální pozemský dalekohled, který sleduje Čerenkovovo záření vznikající v atmosféře ze sekundárních spršek kosmického záření.
Ceres Ceres – trpasličí planeta mezi drahou Marsu a Jupiteru. Objevena byla v roce 1801 Giuseppem Piazzim. Průměr má 974 kilometrů. Pojmenována je po římské bohyni úrody. Slunce oběhne jednou za 4,6 roku ve vzdálenosti 2,5÷3 AU.
CERN CERN – Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, Evropské centrum jaderného výzkumu. Komplex urychlovačů a laboratoří na pomezí Švýcarska a Francie založený v roce 1954. Na výzkumu se podílí 22 členských zemí včetně České republiky. K největším objevům patří detekce polních částic slabé interakce, příprava antivodíku a vytvoření kvarkového-gluonového plazmatu, pralátky, z níž vznikal vesmír. V současné době je zde vybudován největší urychlovač světa – Large Hadron Collider, který byl po závadě na jednom z magnetů opětovně spuštěn na konci roku 2009. V roce 2012 byl na LHC objeven Higgsův boson, poslední částice standardního modelu. V CERNu byl také vynalezen a poprvé použit Web.
Černá díra Černá díra – objekt, který kolem sebe zakřiví čas a prostor natolik, že z něho nemůže uniknout ani světlo. Část z nich vzniká kolapsem hvězdy v zá­vě­reč­ných fázích vývoje. Druhou skupinu tvoří obří černé díry sídlící v centrech galaxií. Rotující černé díry kolem sebe vytvářejí akreční disky látky a v ose rotace výtrysky vysoce urychlených částic. Paradoxně akreční disky i výtrysky, vznikající v bezprostředním okolí černé díry, velmi intenzivně vyzařují.
Černé těleso Černé těleso – idealizované těleso, které absorbuje veškeré záření na něho dopadající. Těleso je v termodynamické rovnováze, takže je nakonec veškerá absorbovaná energie opět vyzářena, ale pouze povrchem. Střední volná dráha fotonů je natolik malá ve srovnání s rozměry tělesa, že foton z vnitřku tělesa nemůže uniknout. Na vyzařování se podílejí jen fotony v těsném okolí povrchu. Černé těleso vyzařuje spojité spektrum záření (záření černého tělesa). Maximum vyzařování je na vlnové délce, která souvisí s teplotou povrchu. Čím vyšší je teplota, tím těleso vyzařuje na kratších vlnových délkách.
Černý trpaslík Černý trpaslík – bílý trpaslík, který se ochladil na takovou teplotu, že nevyzařuje detekovatelné světlo. Od počátku vesmíru zatím nebylo dostatek času, aby se nějaká hvězda stala černým trpaslíkem.
Cerro Armazones Cerro Armazones – hora v severní Chile, asi 130 km jihovýchodně od Antofagasty. Její vrchol leží 3064 m nad mořem. 89 % nocí je v této oblasti bezoblačných. Sídlí zde Observatoř Cerro Armazones, která je společným pracovištěm německé Porúrské univerzity v Bochumi a Severochilské katolické univerzity. V současné době je největším přítomným dalekohledem 1,5m reflektor Hexapod, jehož jméno připomíná neobvyklou montáž na Stewartově plošině. V budoucnosti zde bude stát Evropský extrémně velký dalekohled. Poloha: 24° 35′ 21″ S, 70° 11′ 32″ W.
Červený gravitační posuv Červený gravitační posuv – závislost frekvence fotonů v důsledku působení gravitačního pole. Fotony opouštějící těleso snižují svou frekvenci (červenají), naopak fotony přibližující se k tělesu zvyšují svou frekvenci (modrají). Jev je způsoben změnou rychlosti chodu hodin v blízkosti hmotných těles.
Červený obr Červený obr – hvězda v závěrečné fázi vývoje. Počáteční hmotnost na hlavní posloupnosti je 1,5 až 10 Sluncí. Ve fázi obra hvězda zvětší své rozměry maximálně na několik desítek původního průměru, svítivost se zjasní maximálně o dva řády původní svítivosti při nízké povrchové teplotě. S rostoucí počáteční hmotností přechází větev obrů v HR diagramu do oblasti veleobrů. Spektrální typ se pohybuje zhruba v intervalu O5 až M5, kde obři s nejnižší hmotností mají spektrum F5. Hmotnost roste směrem ke spektrálnímu typu M, povrchová teplota opačným směrem.
Červený trpaslík Červený trpaslík – málo hmotná hvězda hlavní posloupnosti. Má spektrální třídu K, nebo M. Tomu odpovídá povrchová teplota 2 400 až 5 000 kelvinů s maximem vyzařování v červené oblasti (odsud pochází název těchto hvězd). V nitru probíhá, obdobně jako v našem Slunci, slučování vodíku na helium.
Červený veleobr Červený veleobr – hvězda v závěrečné fázi vývoje. Počáteční hmotnost na hlavní posloupnosti je více než 10 Sluncí. Jako veleobr hvězda zvětší své rozměry několiksetkrát, svítivost může dosahovat až několikasettisícinásobku svítivosti Slunce při velmi nízké povrchové teplotě. Červení veleobři jsou největšími známými hvězdami ve vesmíru. Spektrální typ se pohybuje zhruba v intervalu O5 až M5, veleobři s nejnižší hmotností mají spektrum F5.
Cesium Cesium – Caesium, chemický prvek ze skupiny alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou. Cesium je měkký (měkkčí než vosk), lehký a zlatožlutý kov, který lze krájet nožem. Na rozdíl od ostatních alkalických kovů je spolu s rubidiem těžší než voda. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Cesium bylo objeveno roku 1860 německým chemikem Robertem W. Bunsenem a německým fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem.
Česká astronomická společnost Česká astronomická společnost – Česká astronomická společnost byla založena v Praze 8. prosince 1917 jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva. Dnes jde o dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. ČAS dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. ČAS je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi.
CfA Redshift Survey CfA Redshift Survey – první pokus o mapování velkorozměrové struktury vesmíru, který od roku 1977 provádělo Harvardovo-Smithonianovo centrum pro astrofyziku (CfA) ve dvou navazujících projektach CfA a CfA2. Proměřeno bylo 18 000 jasných galaxií a v roce 1989 byla objevena Velká stěna – útvar složený z několika galaktických kup.
CFHT CFHT – Canada-France-Hawaii Telescope, kanadsko-francouzský dalekohled na Hawaji o průměru 3,6 metru. Dalekohled je umístěn na hoře Mauna Kea ve výšce 4 200 metrů nad mořem.
CGPM CGPM – Conférence Générale des Poids et Mesures; General Conference on Weights and Measures; Všeobecná konference o mírách a váhách. Konference svolávaná za účelem řešení problematiky definice základních jednotek SI.
ČGS ČGS – Česká geologická služba, původně Český geologický ústav. Historie sahá do roku 1919. Česká geologická služba sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Poskytuje všem zájemcům regionální geologické informace.
Chameleon Chameleon – hypotetická částice temné hmoty, u níž je hmotnost výraznou funkcí hustoty energie okolního prostředí. Hmotnost chameleonu je proto v mezigalaktickém prostředí mnohem nižší než ve sluneční soustavě. Částice by měla být slabě interagujícím bosonem se spinem 0.
CHAMP CHAMP – CHAllenging Minisatellite Payload, malá německá družice z roku 2000 určená pro výzkum atmosféry a ionosféry z nízké oběžné dráhy. Připravila ji společnost Astrium. Po deseti letech provozu shořela v roce 2010 v zemské atmosféře. Startovala z ruského kosmodromu Pleseck. Jejími následovníky byly družice GRACE a GOCE.
Chandlerova perioda Chandlerova perioda – periodicita pohybu průsečíku zemské osy s povrchem Země. Amplituda je cca 9 metrů, perioda 433 dní. Toto kolísání zemské osy objevil americký astronom Seth Carlo Chandler v roce 1891. Z hlediska mechaniky jde o tzv. volnou nutaci, která souvisí s nesféričností rotujícího objektu. Existenci tohoto jevu pro naši Zemi předpověděli Isaac Newton a Leonhard Euler.
Chandra Chandra – družicová observatoř NASA zkoumající vesmír v rentgenovém oboru. Byla vypuštěna v roce 1999. Na palubě observatoře je rentgenový dalekohled o průměru 1,2 m a ohniskové vzdálenosti 10,05 m, tvořený čtyřmi soubory souosých paraboloidně-hyperboloidních zrcadel o délce 0,85 m, se zorným polem o průměru 1,0° a s rozlišením 0,5″.
Chandrasekharova mez Chandrasekharova mez – Mez stability bílého trpaslíka. Nad hodnotou 1,4 MS je bílý trpaslík nestabilní a rozmetá ho termojaderná exploze. Mez spočítal indický fyzik Subramanyan Chandrasekhar.
Chaotická inflace Chaotická inflace – jeden ze scénářů inflace, který vysvětluje vlastnosti našeho vesmíru. Chaotická inflace zahrnuje kvantové fluktuace inflatonového pole (může být v principu tvořeno i fluktuující mikrokřivostí prostoročasu) v předinflační fázi vesmíru. Potenciální energie inflatonového pole ϕ je úměrná ϕ4 a neobsahuje lokální minima (falešná vakua). Chaotickou inflaci navrhl ruský fyzik Andrej Linde v roce 1986 a také dokázal, že za určitých podmínek může být chaotická inflace trvalá. Při chaotické inflaci existují oblasti prostoru, v nichž je pole dostatečně silné, a přitom téměř homogenní, což efektivně generuje kosmologický člen Einsteinových rovnic, který pak v de sitterovském vesmíru způsobuje gravitační odpuzování.
Charakteristická časová konstanta Charakteristická časová konstanta – konstanta pro exponenciálně probíhající děj, která vyjadřuje, za jakou dobu se sledovaná veličina změní e násobně, kde e je Eulerovo číslo (základ přirozených logaritmů).
Charmonium Charmonium – vázaný stav kvarků charm a anticharm. Nejznámějším příkladem stavu charmonia je vektorová (se spinem 1) rezonance J/ψ, která má velkou pravděpodobnost rozpadu na pár mion a antimion (≈6 %), jenž se v koliderovém detektoru dá jednoduše identifikovat.
Chemická afinita Chemická afinita – schopnost slučovat se s jinými látkami.
Chemicky pekuliární hvězda Chemicky pekuliární hvězda – hvězdy, u kterých je povrchové chemické složení diametrálně odlišné od chemického složení samotné hvězdy. K tomuto jevu dochází u pomalu rotujících hvězd spektrální třídy A zářivou separací, kdy některé ionty stoupají v zářivém poli směrem vzhůru.
Chikyu Chikyu – vědecká loď s vrtnou plošinou, kterou zakoupila japonská agentura JAMSTEC v roce 2005. Loď byla pro tuto vědeckou agenturu vyrobena v roce 2001. Délka lodi je 210 metrů, výtlak 57 000 tun. Vrtná věž ční 121 metrů nad mořskou hladinu. Loď je schopna dosáhnout rychlosti 22 kilometrů za hodinu. Česká transkripce názvu lodi je Čikjú. V anglických materiálech se někdy objevuje přepis Chikyū, na samotné lodi je napsáno Chikyu.
CHIMRA CHIMRA – Collection and Handling for In-Situ Martian Rock Analysis
Chiralita Chiralita – vlastnost, která vyjadřuje, že objekt není zrcadlově totožný sám se sebou. Pravá ruka vypadá v zrcadle jako levá. Přitom nelze jednu zaměnit za druhou. Naproti tomu symetrické objekty, jako například koule, chirální nejsou, protože jsou zaměnitelné se svým zrcadlovým obrazem. Název pochází z řeckého χέρι [chéri], což znamená ruka.
Chlazení odpařováním Chlazení odpařováním – metoda, kterou se pokračuje po laserovém ochlazování a dosahuje se teplot nízkých až desítky nanokelvinů. Spočívá ve změnách magnetického pole, kterým je snižována hladina energetické pasti, ve které zůstávají jen atomy s nejnižší energií. Atomy s vyšší energií past opouštějí podobně jako v horkém šálku kávy odletují z povrchu molekuly vody s nejvyšší energií a tvoří páru.
Chlór Chlór – chloros, toxický světle zelený plyn, druhý člen skupiny halogenů. Byl objeven roku 1774 Carlem Wilhelmem Scheelem, ale dnešní pojmenování mu dal až roku 1810 anglický chemik sir Humphry Davy. Je hojně používán v různých technologiích, například k dezinfekci vody, průmyslově se používá kyselina chlorovodíková, dříve DDT k hubení hmyzu, polychlorovabné bufenily a jiná svinstva.
ČHMÚ ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav. Ústav vznikl v roce 1920 rozhodnutím ministerské rady Československé republiky, jímž byl vytvořen československý Státní ústav meteorologický. Spojením tohoto ústavu s hydrologií v roce 1954 vznikl dnešní hydrometeorologický ústav. V souvislosti s růstem významu ochrany životního prostředí byl v roce 1967 do ústavu začleněn třetí obor – ochrana čistoty ovzduší.
Chondrit Chondrit – druh kamenného meteoritu. Je složený z primitivní hmoty, která se svým obsahem blíží složení materiálu, ze kterého vznikala Sluneční soustava.
Chróm Chróm – Chromium, světle bílý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov. Používá se v metalurgii při výrobě legovaných ocelí a dalších slitin, tenká vrstva chromu chrání povrch kovových předmětů před korozí a zvyšuje jejich tvrdost. Byl objeven roku 1797 Louisem Nicolasem Vauquelinem.
Chromofor Chromofor – světlocitlivá molekula, která absorbuje světelná kvanta s vhodnou vlnovou délkou. Tato kvanta nějakým způsobem změní stav molekuly – zkroutí ji, excitují, změní její vodivost atp.
Chromosféra Chromosféra – nejnižší část sluneční atmosféry, barevná vrstva nad povrchem Slunce o tloušťce jen 2 500 km. Teplota chromosféry směrem od Slunce stoupá.
CIDA CIDA – Cometary and Interstellar Dust Analyzer instrument, analyzátor kometárního a mezihvězdného prachu umístěný na sondě Stardust.
Cín Cín – Stannum, patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku především jako součást slitiny zvané bronz. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi. Nachází využití při výrobě slitin (bronz, pájky, ložiskový kov), v potravinářství při dlouhodobém uchovávání potravin (pocínování konzerv, cínové fólie) a při výrobě uměleckých předmětů.
Čípek Čípek – fotoreceptorická buňka v oční sítnici, která umožňuje barevné vidění. Vyskytuje se v určité podobě u většiny obratlovců, ačkoliv chybí například u paryb či u některých nočních obratlovců. Čípek je pojmenován podle tvaru této buňky.
CIPM CIPM – Comité International des Poids et Mesures; International Committee for Weights and Measures; Mezinárodní výbor pro míry a váhy.
Cirkumbinární planeta Cirkumbinární planeta – planeta obíhající těsnou dvojvězdu.
Cirkumpolární Cirkumpolární – obtočnový; termín se používá pro hvězdy nebo jiné objekty, které zůstávají na daném místě Země nad horizontem po celý rok.
Cirkumzenitál Cirkumzenitál – přístroj na určování zeměpisné polohy z okamžiku, kdy předem zvolená hvězda dosáhne určité výšky nad obzorem. Právě tuto výšku měří cirkumzenitál. První cirkumzenitál zkonstruovali F. Nušl a J. Frič, zdokonalil ho E. Buchar. Zeměpisnou polohu bylo možné určit s přesností až 1,5 metru.
Citlivost detektoru gravitačních vln Citlivost detektoru gravitačních vln – 1) absolutní citlivost: relativní změna délky ramen interferometru h = Δl/l; 2) spektrální citlivost: využívá tzv. spektrální hustoty S(f), která je definována tak, aby střední kvadratická fluktuace signálu h byla úměrná integrálu S(f) přes frekvenci. Citlivost je pak úměrná odmocnině z tohoto integrálu.
Citrát Citrát – v úzkém slova smyslu sůl kyseliny citrónové, neboli kyseliny 2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylové. V biochemii se pojmem citrát myslí též anion kyseliny citronové, disociované ve vodě. Sama kyselina citrónová je bílá, krystalická látka kyselé chuti, používaná v potravinářství pod označením E330.
CKM matice CKM matice – unitární matice popisující sílu vazby mezi W bosonem a kvarky, popisuje mixáž mezi vlastními stavy hmotnosti kvarků a vlastními stavy působení slabé interakce. Je nazvaná podle počátečních písmen příjmení svých tvůrců (Cabibbo, Kobayashi a Maskawa).
CL CL – míra spolehlivosti (z anglického Confidence Level). Ve statistice se touto zkratkou označuje spolehlivost odhadu určená z většího počtu měření.
Clonové číslo Clonové číslo – poměr ohniskové vzdálenosti optické soustavy a apertury (průměru vstupního otvoru). Jde o bezrozměrné číslo vyjadřující nmnožství elektromagnetického záření dopadajícího do ohniska.
Cluster Cluster – čtveřice stejných družic pojmenovaných podle latinsko-amerických tanců (Rumba, Salsa, Samba a Tango) vypuštěných v roce 2000 Evropskou kosmickou agenturou. Šlo o druhý pokus, první proběhl v roce 1996 a skončil explozí nosné rakety Ariane. Kolem Země letí ve vzájemné formaci ve vr­cho­lech čtyřstěnu (vzdáleny 5 000 až 20 000 km) a provádějí dosud nejdetailnější prostorová měření parametrů slunečního větru a jeho interakce s mag­ne­to­sfé­rou Země. Cluster poprvé detekoval plazmové vlny v magnetopauze, přepojení magnetických silokřivek, pohyby rázové vlny pod nápory slunečního větru, prolétl polárním kaspem a vytvořil první třírozměrný obraz magnetosféry Země.
Clusterová fyzika Clusterová fyzika – obor fyziky zabývající se vlastnostmi clusterů. Clusterová fyzika existuje zhruba posledních 15 let a postupem času se rozdělila na dva hlavní směry. První z nich se zaměřuje na základní vlastnosti volných clusterů, druhý na jejich interakci s povrchem.
Clustery Clustery – shluky vytvořené z omezeného počtu atomů nebo molekul. Představují mezičlánek mezi jednotlivými molekulami na jedné straně a kompaktní látkou na straně druhé.
CME CME – Coronal Mass Ejection, výron sluneční koronální hmoty (s vmrznutým magnetickým polem) do meziplanetárního prostoru. K výronům CME dochází pravidelně, jejich četnost odpovídá sluneční aktivitě – v minimu dochází k CME přibližně jednou za den, v maximu dochází k CME až třikrát denně. Rychlé výrony CME se mohou dostat až do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy, takové putující plazmoidy se nazývají ICME (Interplanetary CME).
CMOS CMOS – Complementary Metal Oxid Semiconductor, technologie, která využívá tranzistorů MOSFET obou typů vodivosti (NMOS a PMOS). CMOS technologií se v současnosti vyrábí většina elektronických integrovaných obvodů včetně procesorů, pamětí a v posledních letech také obrazové senzory digitálních fotoaparátů (alternativa k CCD). CMOS součástky vynikají nízkou spotřebou a vysokou hustotou integrace. Technologie samotná je poměrně laciná a dobře technologicky zvládnutá.
CMS CMS – Compact Muon Solenoid. Víceúčelový detektor vybudovaný v CERN pro urychlovač LHC, vážící 12 500 tun, který je schopen mj. detekovat Higgsovy částice.
CNC CNC – Computer Numeric Control, počítačem ovládaný.
CNES CNES – Centre National d’Etudes Spatiales, národní francouzská vesmírná agentura, která má za cíl formovat francouzskou vesmírnou politiku. Založena byla v roce 1961. Zaměstnává 2 400 zaměstnanců z toho je 1 800 inženýrů a vedoucích pracovníků (35 % z tohoto počtu jsou ženy).
CNGS CNGS – Cern Neutrinos to Gran Sasso.
CNN CNN – Convolution Neural Network, konvoluční neuronová síť. Namísto obecného násobení matic používají CNN alespoň v jedné ze svých vrstev matematickou operaci zvanou konvoluce. V hlubokém učení je CNN třídou umělých neuronových sítí, které se nejčastěji používají k analýze vizuálních představ.
CNRS CNRS – francouzské Národní výzkumné centrum (Centre National de la Recherche Scientifique). Vedení je v Paříži, jednotlivá střediska jsou rozptýlena po celé Francii. CNRS je obdobou naší Akademie věd. Zaměstnává přibližně 12 000 vědců.
CNSA CNSA – China National Space Administration, Čínská národní kosmická agentura, založená v roce 1993. Agentura vlastní tři kosmodromy (Jiuquan, Xichang, Taiyuan) a nosnou raketu Long March.
COBE COBE – Cosmic Background Explorer, družice NASA vypuštěná v  roce 1989. Pomocí družice bylo zjištěno, že reliktní záření má teplotu 2,73 K a že jde s vysokou přesností o záření absolutně černého tělesa. V roce 1992 družice objevila fluktuace reliktního záření a jeho anizotropii způsobenou naším vlastním pohybem. Rozlišovací schopnost COBE byla 7°. Činnost sondy byla ukončena v roce 1993.
Cochliomyia Cochliomyia – rod z čeledi bzučkovitých. Jde o mušky z řádu dvoukřídlých. Larva Cochliomyia je obecně nazývaná jako „šroubovicový červ nového světa“. Liší se od larvy Chrysomya, obecně známé jako „šroubovicový červ starého světa“.
Čočková galaxie Čočková galaxie – galaxie, která svým tvarem připomíná spojnou čočku. Její centrální výduť je spojena s diskem galaxie. Nemá vyvinutá žádná spirální ramena.
Coelostat Coelostat – optická sestava povětšinou nejméně dvou rovinných zrcadel, která směřují obraz pozorovaného objektu do optické osy nepohyblivého dalekohledu. První - většinou i plošně větší - zrcadlo je nastavitelné v deklinaci a směřuje obraz pozorovaného objektu na druhé zrcadlo. Druhé rovinné zrcadlo pak odráží obraz přímo do objektivu. Obě zrcadla však musí být svým rozměrem větší než průměr použitého objektivu. Ve starších přístrojích řízených mechanicky bývala optická osa vycházejících paprsků shodná s osou rotace Země. V novějších konstrukcích je používána již altazimutální montáž řízená digitálně - optická osa může být svislá i při použití jen dvou zrcadel. Obraz v ohniskové rovině pak již jen rotuje kolem středu a to jedenkrát za den.
CoGeNT CoGeNT – Coherent Germanium Neutrino Technology, experiment hledající částice temné hmoty (zejména wimpy), který je provozován v americkém dole Soudan v Minnesotě. Aktivní látkou je mimořádně čistý krystal germania o hmotnosti 440 gramů, který je chlazen na teplotu kapalného dusíku. Kolem je stínění ze tří vrstev olova 210Pb, polyetylénu s borem, hliníku a 20 cm tlusté vrstvy plastu. Detektor začal sbírat data v prosinci 2009. V květnu 2011 obsahovala data z 442 dnů pozorování několik set záblesků s dobře patrnou roční periodicitou signálu. Jde o jeden ze tří detektorů s nenulovým signálem.
Columbus (ISS) Columbus (ISS) – evropský laboratorní modul připojený k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2008.
COMPTON COMPTON – Compton Gamma Ray Observatory (CGRO), první obří družice NASA určená pro výzkum gama záření, hmotnost měla 17 tun a na oběžnou dráhu ji vynesl raketoplán Atlantis 5. 4. 1991. Mise byla ukončena 4. 6. 2000 navedením družice do zemské atmosféry, kde shořela. Přesnost určení polohy zdroje gama záření činila několik stupňů. Družice byla pojmenována po americkém fyzikovi Arthuru Comptonovi, nositeli Nobelovy ceny za fyziku, a to za výzkum rozptylu vysoce energetických fotonů na elektronech. Právě tento mechanizmus sloužil k detekci gama záření na všech čtyřech přístrojích družice.
Comptonův rozptyl Comptonův rozptyl – rozptyl fotonů (zpravidla RTG nebo gama záření) na volných elektronech. Při tomto rozptylu se snižuje energie fotonů. V akrečních discích černých děr probíhá inverzní Comptonův rozptyl, při kterém se nízkoenergetické fotony rozptylují na elektronech s vysokou energií. Při tomto procesu fotony energii získávají a mění se na rentgenové nebo gama fotony.
CONTOUR CONTOUR – COmet Nucleus TOUR, sonda NASA, která startovala 3. července 2002. Sonda se měla setkat se dvěma kometárními jádry, s kometou Encke a Schwassmann-Wachmann-3. Se sondou byl ztracen kontakt v srpnu 2002.
Cooperův pár Cooperův pár – vázaný pár fermionů (elektronů, neutronů či protonů) s posonovými projevy. V případě elektronů vede na supravodivé vlastnosti některých materiál; za nízkých teplot. U nukleonů je vazba velmi silná a jedná se o klíčový proces zodpovědný za mnoho vlastností atomových jader.
COROT COROT – COnvection ROtation and planetary Transits, evropská družice, která vznikla na základě spolupráce Francouzské kosmické agentury a Evropské kosmické agentury. Hlavní úlohou je hledání exoplanet. Název má připomínat francouzského malíře Jeana Baptista Camilla Corota. Družice startovala na konci roku 2006 z kosmodromu Bajkonur. Družice je ve výšce 900 km, má hmotnost 670 kg a dalekohled o průměru 27 cm. Doba mise se předpokládala na 2,5 roku, ale postupně byla prodlužována až do roku 2015. V roce 2012 bylo ztraceno spojení se sondou. Pokusy o jeho obnovení byly zatím neúspěšné.
COS COS – Cosmic Origin Spectrograph, citlivý spektrograf pro ultrafialový obor, který byl umístěn na HST při čtvrté servisní misi v roce 2009. COS pracuje pro vlnové délky115÷320 nm a je desetkrát citlivější než minulý spektrograf NICMOS.
COSMOS COSMOS – Cosmic Evolution Survey, přehlídka oblohy probíhající od roku 2002, které se účastní vesmírné observatoře od infračerveného po rentgenový obor (Spitzer, Hubble, GALEX, XMM-Newton a Chandra) a mnoho pozemských optických dalekohledů. Podrobně je sledováno čtvercové rovníkové pole o hraně 2°. Bylo detekováno přes dva miliony galaxií v nejrůznějších vývojových stádiích. Jde o největší přehlídku tohoto druhu.
COSTAR COSTAR – Corrective Optical Space Telescope Axial Replacement, speciální optika pro korekci nesprávného chodu paprsků, který způsobilo chybné vyleštění primárního zrcadla Hubbleova dalekohledu. Jednotka COSTAR byla namontována při první servisní misi v roce 1993.
Coudé ohnisko Coudé ohnisko – paprsky jsou po odrazu na hlavním zrcadle odraženy na vydutém sekundárním zrcadle zpět na rovinné terciální zrcátko skloněné pod úhlem 45°, které paprsky odkloní kolmo na osu (do boku) do tzv. Coudé ohniska. Další pomocnou optikou lze docílit, že Coudé ohnisko je pevné v prostoru.
CP invariance CP invariance – levopravá symetrie kombinovaná se symetrií částice – antičástice. Označení CP pochází z anglických slov „charge“ a „parity“. Základní otázkou je, zda experiment připravený podle zrcadlového obrazu z antičástic by fungoval shodně s původním experimentem. Narušení CP symetrie v přírodě prokázali James Cronin a Val Fitch v roce 1964 v experimentech s rozpadem kaonů.
CP symetrie CP symetrie – levopravá symetrie kombinovaná se symetrií částice – antičástice. Označení CP pochází z anglických slov „charge“ a „parity“. Základní otázkou je, zda experiment připravený podle zrcadlového obrazu z antičástic by fungoval shodně s původním experimentem. Narušení CP symetrie v přírodě prokázali James Cronin a Val Fitch v roce 1964 v experimentech s rozpadem kaonů.
CPA CPA – technologie zesílení laserového pulzu. V první fázi se laserový impulz roztáhne, poté se pulz zesílí a nakonec komprimuje (časově zkrátí), přičemž dojde k velkému nárůstu intenzity. CPA je zkratkou z anglického „Chirped Pulse Amplification“ (kmitočtově rozmítané zesílení pulzu). Za vývoj této techniky získali v roce 2018 Nobelovu cenu za fyziku Gérard Mourou a Donna Strickland.
CPA antilaser CPA antilaser – Coherent Perfect Absorber, dokonalý koherentní pohlcovač, antilaser neboli laser s převráceným chodem času je zařízení schopné dokonalé absorpce laserového záření. Laserové záření se v ideálním pohlcovači CPA neodráží zpět a je zcela pohlceno.
CPG CPG – Central Pattern Generators, centrální generátory vzorů, biologické neurální obvody, které produkují rytmické výstupy při absenci rytmického vstupu. Jsou zdrojem úzce spjatých vzorů nervové aktivity, které řídí rytmické a stereotypní motorické chování, jako jsou chůze, plavání, létání, ejakulace, močení, vyprazdňování, dýchání nebo žvýkání. Schopnost fungovat bez vstupu z vyšších oblastí mozku stále vyžaduje modulační vstupy a jejich výstupy nejsou pevné. Flexibilita v reakci na smyslový vstup je základní kvalitou chování řízeného CPG.
CPT CPT – Coherent Population Trapping, technika vyvinutá v 70. letech jako alternativní metoda k vybuzení rezonanční emise elektronového obalu atomu v mikrovlnné oblasti.
CPT invariance CPT invariance – kombinovaná symetrie, podle které by měl experiment dopadnout stejně, pokud vyměníme všechny částice za antičástice (C = Charge, nábojová symetrie), levé směry za pravé (P = Parity, levopravá symetrie) a časový sled událostí pustíme pozpátku (T = Time, časová symetrie).
CPT symetrie CPT symetrie – kombinovaná symetrie, podle které by měl experiment dopadnout stejně, pokud vyměníme všechny částice za antičástice (C = Charge, nábojová symetrie), levé směry za pravé (P = Parity, levopravá symetrie) a časový sled událostí pustíme pozpátku (T = Time, časová symetrie).
CRESST CRESST – Cryogenic Rare Event Search with Superconducting Thermometers, experiment hledající částice temné hmoty (zejména wimpy), který je umístěn pod italskou horou Gran Sasso. Skládá se ze 17 modulů obsahujících scintilační látku CaWO4, jenž pracují za extrémně nízké teploty 15 mK. Při této teplotě lze detekovat zahřátí modulu způsobené interakcí s wimpem. Detektor tedy pracuje jako mimořádně citlivý kalorimetr. Na detektoru CRESST bylo v roce 2011 nalezeno 67 signálů, které odpovídají interakci wimpů s detekční látkou a nelze je vysvětlit žádným jiným známým způsobem.
CRISPR CRISPR – Clustered Regurarly Interspaced Short Palindromic Repeats, palindromatická sekvence bakterií a archea, která se využívá pro genové inženýrství.
CRT CRT – Conformal RadioTherapy, radioterapie s přesným vymezením ozařovacího pole na oblast nádorového ložiska, prostřednictvím mnohalistového kolimátoru (MultiLeaf Colimator).
CRT (Catode Ray Tube) CRT (Catode Ray Tube) – klasická katodová obrazovka, ve které vzniká obraz tak, že z elektronového děla, umístěného v zadní části monitoru, je vystřelován proud elektronů. Ten je vychylován elektromagnety a dopadá na luminofor na stínítku. Jednotlivé elektrony v atomech luminoforu po vybuzení opět "padají" zpět na své energetické hladiny a uvolní foton o specifické vlnové délce. Tím se rozsvítí červený, zelený či modrý bod. Jejich namícháním pak vzniká barevný obraz.
CSA CSA – Canadian Space Agency, Kanadská kosmická agentura existující od roku 1989. Agentura provozuje několik družic pro pozorování Země (RADARSAT, SCISAT), komunikační družice (MSAT, ANIKA) a vědecké družice (například CASSOPE a MOST).
CSI CSI – Crime Scene Investigation, v české mutaci Kriminálka Las Vegas.
CSIRO CSIRO – Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation, australská organizace na podporu vědy a výzkumu, která byla založena již v roce 1916. Dnes má 6 500 zaměstnanců a stojí u nejvýznamnějších australských vědeckých projektů.
CT CT – Computed Tomography, počítačová tomografie. Zobrazovací metoda vyvinutá Godfreyem Hounsfieldem a Alanem Cormackem na přelomu 60. a 70. let minulého století. Využívá rozdílnou schopnost struktur různé hustoty pohlcovat rentgenové záření (vyjádřenou v tzv. Hounsfieldových jednotkách) a zpětnou Fourierovu transformaci obrazu. Zobrazuje tenké řezy (tomogramy) skenovaným objektem prostřednictvím rentgenky a protilehlého detektoru, rotujících společně okolo objektu. Složením jednotlivých tomografických řezů vznikne kompletní 3D obraz.
CT komplex CT komplex – CT komplex, komplex elektron-akceptor-donor, slabá vazba mezi dvěma molekulami, či různými částmi jedné dlouhé molekuly, realizovaná elektrostatickým přitahováním v důsledku přechodu elektronu do excitovaného stavu, díky němuž dojde k přenosu části náboje od donorské molekuly k molekule akceptorové.
Čtvrtvlnná destička Čtvrtvlnná destička – optický prvek, jehož základní charakteristikou je různá rychlost šíření světla s různou polarizací. Při vhodně zvolené tloušťce materiálu dosáhneme fázového posuvu 90 stupňů mezi dvěma vlnami se vzájemně kolmými polarizacemi. Čtvrtvlnná destička tak může převést lineárně polarizované světlo na světlo polarizované kruhově.
CubeSats CubeSats – třída nanosatelitů, která využívá standardizovaný tvar a rozměry. Rozměr CubeSatů se udává v jednotkách U (z anglického unit), kde 1U představuje krychli o délce hrany 10 cm a s hmotností do 1,33 kilogramu. Nejčastější rozměry CubeSatů jsou 1U, 1,5U, 2U, 3U, 6U a 12U.
Cukr-fosfátová kostra Cukr-fosfátová kostra – základ nukleových kyselin, dlouhých polymerů skládajících se z neustále se opakujících podjednotek. Každá podjednotka se skládá z fosfátu, cukru (ribózy nebo deoxyribózy) a báze. Jednotlivé cukry jsou propojeny přes fosfáty fosfodiesterou vazbou vždy na 5' a 3' uhlíku. Touto vazbou je pak určena i směrovost DNA.
CUNY CUNY – City University of New York, největší městská univerzita v USA. Má 17 fakult a její kořeny sahají až do roku 1847. Dnes má škola přes 450 000 studentů a zaměstnanců.
Curieova teplota Curieova teplota – teplota fázového přechodu u magneticky aktivních materiálů. Nad touto teplotou jsou elementární magnety uspořádány chaoticky, pod touto teplotou se vytvářejí magnetické domény jednotně uspořádaných elementárních magnetů a materiál má magnetické vlastnosti.
Curium Curium – osmý členem řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia. Curium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním Pu 239 částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Ralph A. James a Albert Ghiorso.
CVD CVD – Chemical Vapour Deposition, způsob nanášení tenkých vrstev. Proces probíhá za vysoké teploty, podklad je vystaven působení prekurzoru, který reaguje s povrchem, čímž vzniká požadovaný materiál. Vedlejší produkty se odstraňují proudem plynu nebo unikají do komory se sníženým tlakem.
CVŘ CVŘ – Centrum Výzkumu Řež, s. r. o., dceřiná společnost Ústavu jaderného výzkumu, a. s., sídlící společně ve stejném areálu nedaleko Prahy (s detašovanými pracovišti v Plzni a v Brně).
Cydonia Cydonia – oblast Marsu, 40° zeměpisné šířky severně, ve které se nalézají mýtické „úkazy“ nazývané Tvář a Město.
Cyklóna Cyklóna – oblast, ve které je oproti okolní atmosféře snížený tlak.
Cyklotron Cyklotron – slouží k urychlování nabitých částic, které jsou vedeny na kruhové dráze pomocí magnetického pole. Vlastní urychlování probíhá vysokofrekvenčním elektrickým polem v mezeře mezi elektrodami (duanty). Opakovaným průchodem dochází k urychlování. Prvního předchůdce cyklotronu postavil roku 1929 až 1931 americký fyzik Ernest Lawrence z University of California.
Cyklotronní frekvence Cyklotronní frekvence – frekvence šroubovicového (Larmorova, gyračního) pohybu elektronů kolem magnetických siločar. Důležitá je tzv. cyklotronní rezonance, při které je vlna absorbována na této frekvenci. Z cyklotronní rezonance lze určit magnetické pole plazmatu. Cyklotronní frekvence je rovna QB/m.
Cyklotronní maserová nestabilita Cyklotronní maserová nestabilita – nestabilita v plazmatu, při které elektromagnetická vlna uspořádá fázi cyklotronního pohybu elektronů tak, aby emitovaly synchrotronní záření ve fázi s původní vlnou. Výsledkem jsou polarizované radiové emise na frekvenci blízké cyklotronní frekvenci. Tyto emise byly pozorovány u Země, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.
Cyklotronní rezonance Cyklotronní rezonance – ECR (Electron Cyclotron Resonation), rezonanční pohlcování elektromagnetických vln na frekvenci rotace elektronů kolem magnetických silokřivek. Tato frekvence se nazývá cyklotronní a je přímo úměrná magnetickému poli.
Cyklotronní záření Cyklotronní záření – záření generované elektrony rotujícími kolem magnetických siločar nebo elektrony kmitajícími v měnícím se magnetickém poli. Ve spektru záření dominuje cyklotronní frekvence a její násobky.
Cytoplazma Cytoplazma – tekuté vnitřní prostředí buňky ohraničené buněčnou mem­brá­nou, které zahrnuje veškeré buněčné struktury mimo jádra, například organely.
Cytoskelet Cytoskelet – buněčná kostra, opěrný a pohybový aparát buňky, dynamická struktura průběžně tvořená polymerací a rozkládaná disociací podle aktuálních potřeb. Buněčná kostra se skládá z vláken a tubulů. Její funkce je strukturní, ochranná i transportní.
CZ-3A CZ-3A – čínská nosná raketa řady CZ (Chang Zheng, Dlouhý pochod) čerpající z amerických a ruských vzorů. Celková počáteční hmotnost je kolem 240 t, délka 52,5 m, průměr 3,35 m a nosnost 2 500 kg na geostacionární dráhu.


Aldebaran Homepage