A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

A-S A-S – AntiSpoofing, způsob ochrany vojenského P kódu GPS před případným podvržením nebo zneužitím nepřítelem. Bez použití režimu A-S není P kód nijak šifrován a není tak zaručena jeho stoprocentní autentičnost a integrita. Z tohoto důvodu je režim A-S je neustále zapnut a místo P kódu je vysílán šifrovaný Y kód. Klíčem k jeho rozluštění je W kód, podporovaný pouze v autorizovaných přístrojích, které z Y a W kódů vytvoří P kód použitelný pro navigaci.
AAA AAA – planetky, které se na své dráze dostávají do blízkosti Země a mohou ji ohrozit. Pojmenované jsou podle reprezentantů tří základních typů: Amor (kříží dráhu Marsu, nedosahuje až k dráze Země), Apollo (kříží dráhu Země, perioda je větší než rok), Aten (kříží dráhu Země, perioda je menší než rok).
AB experiment AB experiment – experiment, který navrhli v roce 1959 Yakir Aharonov a David Bohm. Experiment měl prokázat nesilové a nelokální působení magnetického pole soustředěného v ose solenoidu na chování elektronu vně solenoidu, kde je pole nulové. K interakci dochází ovlivněním fáze vlnové funkce elektronu v topologicky vícenásobně souvislé oblasti. Tento jev zřetelně ukazuje na kalibrační původ elektromagnetizmu. Experimentálně byl jev prokázán v roce 1986 Akira Tonomarou.
ABC ABC – Accelerator Based Conversion of Plutonium, urychlovačem řízená přeměna plutonia.
ABC domněnka ABC domněnka – též Oesterlého–Masserova domněnka. Mějme rovnici a + b = c. Čísla a, b jsou nestejná prvočísla. Domněnka říká, že součin různých prvočinitelů abc není „o mnoho“ menší než c.
Abell 2125 Abell 2125 – kupa galaxií v souhvězdí Malé medvědice. Vzdálenost se odhaduje na 3 miliard l.y.
Abell 754 Abell 754 – galaktická kupa v souhvězdí Hydry. Leží ve vzdálenosti cca 800 milionů světelných let a obsahuje kolem 1 300 galaxií.
Ablace Ablace – odtavování pevné látky a její následná změna v plynné skupenství. Ablace může nastat při dopadu meteoritu, na tepelném štítu návratového modulu kosmické lodi, při interakci laserového paprsku nebo radiofrekvenčního svazku s látkou apod.
ABRIXAS ABRIXAS – plánovaný rentgenový dalekohled (1999) v rozsahu 0,5÷10 keV. Experiment se neuskutečnil.
Absorbovaná dávka Absorbovaná dávka – D, energie ionizujícího záření pohlcená při průchodu látkou jednotkovým množstvím hmoty (dE/dm). Jednotkou je jeden gray (Gy = J/kg). U člověka dochází k prvním projevům nemoci z ozáření po celotělové aplikaci dávky 1 Gy, za smrtelnou je považována dávka cca 5 Gy. Dávky nad 100 Gy mohou člověka usmrtit i na místě.
Absorpční koeficient Absorpční koeficient – A, poměr intenzity záření pohlceného v systému vůči intenzitě dopadajícího záření. Tomuto koeficientu se také říká pohltivost. V Lambertově zákoně pro útlum I = I₀ exp[−βx] se stejným termmínem označuje koeficent β.
Absorpční koeficient pohlcení Absorpční koeficient pohlcení – přirozený logaritmus podílu intenzity záření prošlého vrstvou pohltivého materiálu jednotkové tloušťky a intenzity dopadajícího záření.
Acetonitril Acetonitril – také metylkyanid (MeCN), chemicky CH₃CN, je bezbarvá kapalina, která se používá jako polární rozpouštědlo. Acetonitril poprvé připravil francouzský chemik Jean-Baptiste Dumas v roce 1847.
Acidobasický proces Acidobasický proces – proces, kterého se zúčastní kyselé i zásadité látky.
ACS ACS – Advanced Camera for Surveys, přístroj umístěný na HST při třetí servisní misi v březnu 2002 namísto starší kamery FOC. ACS má ostřejší obraz, širší zorné pole (202″×202″) a větší vlnový rozsah (blízké IR, V, celé UV) než WFPC2. Přístroj je složen ze širokoúhlé kamery, kamery s vysokým rozlišením a z kamery pro pozorování Slunce. V roce 2007 kamera selhala. Opravena byla při poslední servisní misi v roce 2009.
ACS (Advanced Camera for Surveys) ACS (Advanced Camera for Surveys) – přístroj umístěný na HST při třetí servisní misi v březnu 2002 namísto starší kamery FOC (Faint Object Camera). ACS má ostřejší obraz, širší zorné pole (202″×202″) a větší vlnový rozsah (blízké IR, V, celé UV) než WFPC2. Přístroj je složen z širokoúhlé kamery, kamery s vysokým rozlišením a z kamery pro pozorování Slunce. V roce 2007 kamera selhala. Opravena byla při poslední servisní misi v roce 2009.
AD převodník AD převodník – analogově digitální převodník signálu.
ADAF ADAF – Advection Dominated Accretion Flow. Mechanismus, kterým protéká opticky řídký plyn z akrečního disku kolem černé díry pod horizont bez výrazného vyzařování. Experimentálně pozorováno u černé díry V404 Cygni.
Adaptivní optika Adaptivní optika – slouží ke korekci vysokofrekvenčních změn obrazu způsobených zejména turbulencí atmosféry (až 500 korekcí za sekundu). Korekce se provádí počítačem řízenými posuny a deformacemi pomocných zrcátek. K vyhodnocení aktuálního tvaru vlnoplochy slouží referenční hvězda, která se musí nacházet v blízkosti pozorovaného objektu. Asi v 1% případů lze využít přirozenou hvězdu (NGS – Natural Guide Star). Většinou se používá umělá hvězda (LGS – Laser Guide Star), která se vytváří laserovým paprskem fokusovaným do výšky přibližně 90 km, kde zpětným rozptylem vzniká skvrna zářících sodíkových atomů. Druhou možností je využití Rayleighovy difúze ve výškách 10 až 20 km. Umělou hvězdu můžeme vytvořit jakkoli blízko sledovanému objektu, vyvstávají ale problémy spojené s její konečnou výškou a velikostí.
ADEP ADEP – Accelerator Driven Energy Production, urychlovačem řízená produkce energie.
ADEPT ADEPT – Advanced Dark Energy Physics Telescope. Projekt sondy NASA, která by za pomoci supernov typu Ia měla zkoumat expanzi vesmíru. Uvažuje se o dalekohledu 1,1 m velikém.
Adhezní síla Adhezní síla – přitažlivá síla mezi různými molekulami, která působí napříč rozhraní, zpravidla mezi kapalinou a pevnou látkou. Je způsobena nerovnoměrným rozložením náboje v molekule a jeho prosakováním mimo molekulu.
ADMX ADMX – Axion Dark Matter eXperiment, experiment hledající částice temné hmoty (axiony) na americké univerzitě ve Washingtonu, který funguje od roku 1995. Obdobně jako ostatní experimenty využívá faktu, že v silném magnetickém poli by se axiony měly konvertovat na fotony, v případě zařízení ADMX na mikrovlnné fotony. Experimentální zařízení se skládá ze supravodivého magnetu o indukci 8 T, který má hmotnost 6 tun.
ADP ADP – adenosindifosfát, makroergní nukleotid tvořený dusíkatou heterocyklickou bází adeninem navázanou na sacharid ribózu, na niž jsou zároveň navázány dva zřetězené zbytky kyseliny fosforečné.
ADTT ADTT – Accelerator Driven Transmutation Technologies, urychlovačem řízené transmutační technologie.
AED AED – Automatický Externí Defibrilátor, malý kufřík, se kterým se můžete setkat na letištích nebo ve větších institucích a obchodních domech, který je označen symbolem srdce v kroužku s bleskem v popředí. Slouží k obnově funkce srdce za pomoci elektrického impulzu. Použití je usnadněno pomocí hlasových pokynů. Úkolem zachránce je správně přilepit elektrody na tělo pacienta. AED sám změří a vyhodnotí elektrickou aktivitu srdce pacienta a umožní průchod proudu tělem pacienta jen v případě, kdy to bude mít léčebný efekt.
Aero Vironment Aero Vironment – společnost zabývající se především vývojem bezposádkových letadlových systémů.
Aerobraking Aerobraking – způsob brzdění, který využívá tření atmosféry planety k pozvolnému sestupu kosmické lodi. Zpravidla se tohoto manévru využívá ke snížení výšky oběžné dráhy.
Aerogel Aerogel – vysoce porézní látka vyrobená z kapalného gelu odpařením kapalné složky za nadkritické teploty a tlaku. Aerogely jsou průhledné, charakterizuje je mimořádně nízká hustota, pevnost a vynikající tepelně izolační vlastnosti.
Aeronomie Aeronomie – výzkum horních vrstev atmosféry, v nichž se projevuje silná ionizace a disociace.
Aeroponie Aeroponie – získávání živin ze vzduchu.
Aerosol Aerosol – homogenní směs malých částic v plynu. Částice mohou být kapalné (mlha), nebo pevné (dým). Aerosoly se do atmosféry uvolňují jak přirozeně (během sopečné činnosti, požárů lesů), tak i působením člověka (spalováním fosilních paliv). Množství aerosolů v atmosféře má vliv na globální ochlazování (na aerosolech je rozptylováno sluneční světlo).
AeroVironment AeroVironment – americká společnost se sídlem ve dvou kalifornských městech (Simi Valley a Monrovii), která se zabývá vývojem elektrických systémů, zejména malých létajících dronů. Společnost byla založena v roce 1971 a v současnosti velmi úzce spolupracuje se společností Lockheed Martin.
Afelium Afelium – odsluní, bod na eliptické dráze kolem Slunce, který je Slunci nejdále. Obdobně apogeum je stejný bod na orbitě kolem Země a apoluna na orbitě kolem Měsíce.
AFM AFM – Atomic Force Microscope, mikroskop atomárních sil, zařízení skenující povrch materiálu pomocí hrotu zavěšeného na pružném výkyvném raménku. Hrot je přitahován k povrchu elektrostatickými a van der Waalsovými silami. Sledování pohybu raménka (zpravidla laserem) umožní rekonstruovat třírozměrný obraz povrchu studovaného materiálu. Mikroskop je tak citlivý, že může sledovat jednotlivé atomy. AFM mikroskop byl vynalezen v roce 1986 Gerdem Binningem, Calvinem Quatem a Christophem Gerberem.
AGASA AGASA – Akeno Giant Air Shower Array, japonský detektor kosmického záření s vysokými energiemi. Rozkládá se na ploše 100 km² a skládá se ze 111 pozemních detektorů a 27 mionových detektorů krytých absorbérem. Detektor je v provozu od roku 1991.
AGB AGB – Asymptotic Giant Branch, starší a chladnější hvězdy v HR diagramu, které leží mimo hlavní posloupnost. Mají mezi 0,6 až 10 slunečními hmotnostmi. V AGB hvězdách dochází k pulzacím doprovázeným ztrátou hmoty, která umožnuje transport těžkých prvků (které v těchto hvězdách vznikají) do okolního prostoru, díky čemuž jsou AGB hvězdy největším producentem těžkých prvků.
AGILE AGILE – zkratka z italského Astrorivelatore Gamma a Immagini Leggero, rentgenová a gama observatoř italské kosmické agentury ASI. Observatoř byla vynesena na oběžnou dráhu v roce 2007. Na palubě má několik přístrojů pro rentgenový a gama obor včetně scintilačních detektorů a kalorimetru.
AGN AGN – Active Galactic Nuclei, aktivní jádra galaxií. Tato jádra produkují netepelné pulzní UV a RTG záření, v centru sídlí velmi hmotná černá díra obklopená akrečním diskem (n ~ 10¹⁶ cm^-3, T ~ 10⁵ K, B ~ 0,2 T). Přepojení silokřivek magnetického pole je doprovázeno ohřevem elektronů až na 10⁹ K a rentgenovým či gama zábleskem. Existuje celá řada galaxií s aktivními jádry, například Seyfertovy galaxie, linery, blazary a kvazary.
Agonistický Agonistický – souhlasně působící, například sval nebo lék.
Airy Airy – mechanizmus udržení izostáze navržený Airym a Heiskanenem. Podle této teorie je hustota planetární kůry všude přibližně stejně velká. Hydrostatickou rovnováhu pod horami udržuje mocnější vrstva kůry, pod prohlubněmi je naopak kůra tenčí.
Akacuki Akacuki – japonská sonda pro výzkum Venuše známá také jako Venus Climate Orbiter nebo Planet-C. Odstartovala pomocí nosné rakety H-IIA dne 21. května 2010 z Tanegašimského kosmického střediska.
Akari Akari – japonsko-evropská družice z roku 2006, která je určena pro sledování infračerveného oboru spektra. Na stavbě se podílely kosmické agentury JAXA a ESA. Zrcadlo má průměr 68 cm, přístroje jsou chlazeny 170 litry kapalného helia.
Akcelerometr Akcelerometr – zařízení pro měření zrychlení.
Akrece Akrece – srážení a slepování se malých pevných částic a tělísek do větších celků, zpravidla elektromagnetickou interakcí.
Akreční disk Akreční disk – rozptýlený materiál obíhající kolem centrálního tělesa. Díky vzájemným srážkám nakonec preferuje jednu rovinu oběhu, vytváří diskovou strukturu a padá po spirále do středu. Zároveň se materiál zahřívá a vyzařuje elektromagnetické záření. Je-li přítomno magnetické pole, jsou nabité částice urychlovány ve směru rotační osy pryč. Centrálním tělesem bývá hvězda v libovolné fázi svého vývoje.
Aktinium Aktinium – silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Yáří přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo. Aktinium objevil francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě roku 1899.
Aktinoidy Aktinoidy – skupina prvků s atomovým číslem mezi 90 a 103, tedy za aktiniem. V zemské kůře se vyskytují ve využitelných množstvích thorium a uran. Aktinoidy jsou radioaktivní a prvky za uranem je nutné připravovat uměle, v přírodě se nevyskytují.
Aktinová filamenta Aktinová filamenta – součást buněčného cytoskeletu. Jde o 7 nm tlustá vlákna, která tvoří síť podílející se na vnitřní stavbě a tvaru buňky. Podílejí se také na buněčném transportu. Jsou tvořeny pospojovanými jednotkami proteinu aktin.
Aktivita zdroje Aktivita zdroje – počet jaderných přeměn za jednotku času (dN/dt), které nastanou v daném zdroji ionizujícího záření. Každá jaderná přeměna bývá spojena s emisí jedné částice ionizujícího záření. Jednotkou je becquerel (Bq = s⁻¹), starší jednotkou je curie (1 Ci = 3,7×10¹⁰ Bq).
Aktivní optika Aktivní optika – způsob korekce nízkofrekvenčních (0,03 Hz a nižších) deformací primárního zrcadla. Poprvé byl systém aktivní optiky vyvinut a použit pro dalekohled NTT (New Technology Telescope) o průměru 3,5 metru, který patří ESO a je umístěn na hoře La Silla. Aktivní optika by měla eliminovat především tyto jevy: stálé výrobní vady, tepelné deformace způsobené teplotním gradientem, kompenzace vlastního průhybu zrcadla způsobeného gravitací, kompenzace nízkofrekvenční složky deformace zrcadla způsobené větrem a změny způsobené přechodem mezi Nasmythovým a Cassegrainovým ohniskem.
Aktivovaný parciální tromboplastinový čas Aktivovaný parciální tromboplastinový čas – aPTT je doba, která popisuje schopnost krevní plazmy konkrétního jedince vytvářet vnitřní koagulační cestou krevní staženinu.
Aktuátor Aktuátor – elektrostatický nebo hydraulický prvek. Takové prvky se využívají jak v nanotechnologiích, tak v klasických technologiích. V nanotechnologiích převádí prvek zaslanou informaci na mechanickou akci. V makrosvětě jde například o systém aktivní optiky – pod zrcadlem je sada aktuátorů, která kompenzuje jeho tvarové změny v závislosti na řídícím signálu. Podmínkou je, aby změny tvaru zrcadla probíhaly s vyšší frekvencí než změny v obrazu, který je korigován.
Akumulační prstenec Akumulační prstenec – pomocný cyklický urychlovač, sloužící k modifikaci urychovaných částic, například změně energetického spektra, proudové hustoty, apod.
Alanin Alanin – nepolární α-aminokyselina.
Albedo Albedo – míra odrazivosti povrchu tělesa. Jde o poměr dopadajícího a odraženého elektromagnetického záření vyjádřený zpravidla v procentech nebo desetinných číslech. Pokud není specifikováno jinak, jde o viditelné světlo a kolmý dopad. Například albedo sněhu je 90 % (0,9), albedo oceánů maximálně 10 % (0,1), Země má celkové albedo 31 % (0,31) a Měsíc 12 % (0,12).
Alcatel Space Alcatel Space – dceřiná společnost telefonní společnosti Alcatel, třetí největší výrobce telekomunikačních družic na světě (před ní jsou jen Boeing Space Systems a Lockheed Martin) a první v Evropě. Vyvíjí jak civilní, tak vojenská zařízení. Společnost vypustila také 11 meteorologických družic Meteosat, byla hlavním dodavatelem pro projekty Huygens, ISO (Infrered Space Astronomy), Planck a další.
Aldebaran Aldebaran – α Tauri, nejjasnější hvězda ze souhvězdí Býka. Jde o oranžového obra s poloměrem 38 krát větším než Slunce, jasností 0,87 magnitudy a spektrální třídou K5. Aldebaran má trpasličího průvodce spektrální třídy M2. Aldebaran je od nás vzdálený 65 světelných let a  má nepravidelně proměnnou jasnost s amplitudou 0,2 magnitudy. Název hvězdy pochází z arabštiny a znamená „Ten, který sleduje“. V názvu je tak vystiženo, že Aldebaran na své pouti noční oblohou sleduje výraznou hvězdokupu Plejády.
Alela Alela – konkrétní forma genu. Každý gen může mít jednu nebo více forem: alel. Je-li alel více, jedná se o genetický polymorfismus. Jako různé alely se obvykle definují formy podstatně odlišné ve svých projevech (drobná mutace, která nemá za výsledek dostatečně odlišnou expresi genu, se za novou alelu většinou nepovažuje). Zjednodušeně si lze představit, že například gen zodpovědný za barvu očí může mít modrou nebo hnědou alelu.
Alfa částice Alfa částice – jádro helia, vázaný stav dvou protonů a dvou neutronů. Přirozenou cestou vzniká při alfa rozpadu. Vzhledem k velké vazebné energii jde o vysoce stabilní částici.
Alfa efekt Alfa efekt – jev, při kterém u rotujícího tělesa (například Slunce) vzniká z azimutální složky magnetického pole složka dipólová. Jde o statistický jev. Fluktuace rychlostního pole (u Slunce jsou největší na hranici konvektivní a zářivé zóny) se kopírují na fluktuace magnetického pole. Z těchto fluktuací vzniká rostoucí nenulová střední hodnota magnetického pole v dipólovém směru.
Alfa helix Alfa helix – alfa šroubovice, typická sekundární struktura bílkovin. Pravotočivá šroubovice, jednotlivé závity jsou stabilizovány vodíkovými můstky.
alfa proces alfa proces – záchyt alfa částice (jádra helia-4) v jádře jiného prvku. Protože je třeba překonávat elektrostatickou bariéru, je proces možný jen pro lehká jádra.
Alfa rozpad Alfa rozpad – proces, při kterém se radioaktivní jádro posouvá ke stabilnější energetické konfiguraci emisí jádra ⁴He, tzv. alfa částice.
Alfred Nobel Alfred Nobel – narodil se 21. října 1833 ve Stockholmu, zemřel ve věku 63 let dne 10. prosince 1896 v San Remu. Alfred Nobel byl švédský vynálezce, který pracoval na výrobě nitroglycerinu. Shodou nešťastných náhod se stalo, že jeho továrna vylétla do vzduchu a švédská vláda zakázala znovu obnovit výrobu. Zanedlouho Nobel zjistil, že nitroglycerin přestane být výbušný, pokud se jím nasákne křemelina (rozsivková zemina) a k explozi ho převede až rozbuška. Dynamit spolu s rozbuškou si nechal patentovat v roce 1867. Věřil, že se vynález stane lidstvu užitečným a vůbec netušil, že bude již v první světové válce těžce zneužit. Před svou smrtí vlastnil 355 patentů a nashromáždil obrovský majetek. Alfred Nobel založil v roce 1895 nadaci, do které uložil svůj majetek (32 milionů švédských korun) a ve své závěti rozhodl, že z úroků bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.
Alfvénova vlna Alfvénova vlna – jedna ze tří magnetozvukových vln, které se mohou šířit plazmatem. Pro Alfvénovu vlnu je typická anizotropie, dominantně se šíří podél magnetického pole. Magnetické siločáry se rozvlní kolmo na svůj směr, což připomíná pohyby trávy ve větru. Alfvénova vlna se šíří Alfvénovou rychlostí a je pojmenována podle švédského fyzika Hannese Alfvéna.
Alfvénův čas Alfvénův čas – doba, za kterou magnetoakustická vlna šířící se Alfvénovou rychlostí v_A projde plazmatem s charakteristickým rozměrem L. Alfvénův čas je dán vztahem: τ_A ~ L/v_A.
ALICE ALICE – A Large Ion Collider Experiment. Experiment, jehož součástí je vybudování specializovaného detektoru těžkých iontů pro odhalení unikátních fyzikálních vlastností interakcí jádro-jádro při energiích, které dokáže iontům dodat urychlovač Large Hadron Collider.
Alice a Bob Alice a Bob – tradiční jména pro komunikující osoby užívaná v kryptografii. Jména patrně vznikla zpříjemněním označení osob A a B. Někdy se k nim přidává Eva (eavesdropper), která se snaží narušit bezpečnost komunikace.
Alkany Alkany – uhlovodíky, které obsahují jen jednoduché vazby mezi vodíkem a uhlíkem. Nemají žádné násobné vazby.
Alkogel Alkogel – mezifáze při výrobě aerogelu, kapalnou složku tohoto gelu tvoří alkohol, který je možné z gelu odstranit za technologicky příznivějších nadkritických parametrů než v případě, kdy tvoří kapalnou složku voda.
Alkylace Alkylace – zavedení alkylové skupiny do organické molekuly. Alkyl je uhlovodíkový zbytek, nejčastěji se používá methyl (–CH₃).
ALMA ALMA – Atacama Large Millimeter Array. Síť 66 radioteleskopů o průměru 12,5 metru, kterou vybudovala Evropská jižní observatoř (ESO) v chilských Andách ve výšce 5100 m nad mořem na planině Llano Chajnantor v blízkosti městečka San Pedro de Atacama. Smlouva o stavbě byla podepsána v roce 2002, se stavbou se započalo na podzim 2003, stavba byla dokončena na konci roku 2012 a dnes je radioteleskopické pole v plném provozu.
Almanach Almanach – jedna ze složek signálu GPS – součást navigační zprávy. Obsahuje méně přesná data o poloze družic GPS. Aktualizován je jednou za šest dnů. Všechny družice vysílají stejný almanach, který nese data o poloze všech družic GPS na oběžné dráze.
Alotropie Alotropie – vlastnost chemického prvku označující jeho schopnost vyskytovat se v několika různých strukturních formách, které mají výrazně odlišné fyzikální vlastnosti.
ALPS ALPS – Axion Like Particle Search), experiment hledající částice temné hmoty (axiony) v německé laboratoři DESY (Hamburg). Fotony emitované z laditelného laseru na volných elektronech by měly být v silném magnetickém poli (6 magnetů, každý s indukcí 2,24 T) konvertovány na axiony, které po průchodu neprůhlednou deskou budou opětovně převedeny na fotony. Měření s negativním výsledkem probíhala od roku 2008.
Am hvězda Am hvězda – hvězda spektrální třídy A s atypickými kovovými čarami ve spektru (m je zkratkou z anglického „metallic“).
Amaterasu Amaterasu – japonská bohyně Slunce. Podle báje se po hádce s bratrem ukryla do jeskyně a svět se propadl do tmy. Ostatní bohové, ve snaze vylákat ji ven, předstírali, že si našli náhradu a před vchod jeskyně postavili zrcadlo. Amaterasu ze zvědavosti vyšla ven a během doby, kdy byla zmatena svým odrazem, bohové zatarasili vchod do jeskyně. Od té doby je na světě opět světlo. Zrcadlo je umístěno v Císařském domě a smí do něj pohlédnout pouze císař.
AME AME – Anomalous Microwave Emission, anomální mikrovlnná emise. Jde o mikrovlnný signál v okolí 1 milimetru, který přichází z některých molekulárních mračen. Tento signál je pozorován od poloviny 90. let. Sonda Planck v roce 2011 potvrdila hypotézu, že je tento signál generován rotujícími prachovými zrnky s elektrickým dipólovým momentem.
Americium Americium – sedmý člen řady aktinoidů, třetí transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia. Americium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním Pu 239 neutrony v jaderné laboratoři chicagské university. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Leon O. Morgan, Ralph A. James a Albert Ghiorso.
Aminokyseliny Aminokyseliny – organické sloučeniny charakterizované přítomností karboxylové skupiny –COOH a aminoskupiny –NH₂. V biochemii jsou významné α-aminokyseliny, u kterých jsou obě funkční skupiny, karboxylová i aminoskupina, vázány ke stejnému uhlíku. V živých organismech se až na výjimky vyskytují převážně levotočivé aminokyseliny. Reakcí mezi karboxylovou skupinou a aminoskupinou dvou aminokyselin vzniká peptidová vazba. Aminokyseliny se pomocí peptidové vazby mohou řetězit do složitějších molekul, peptidů. Peptidy dělíme podle počtu aminokyselin na oligopeptidy, vzniklé zřetezením nejvýše deseti aminokyselin a polypeptidy tvořené větším počtem aminokyselin. Bílkoviny (proteiny), které jsou strukturním a funkčním základem živé hmoty, jsou polypeptidy s velkou molekulární hmotností.
Amoniak Amoniak – též čpavek, chemicky NH₃, bezbarvý štiplavý plyn lehčí než vzduch. Poškozuje sliznici a je toxický. Vyskytuje se v mlhovinách. Je odpadním produktem metabolizmu živočichů. Využívá se při výrobě hnojiv.
Amorfní látka Amorfní látka – látka, u které chybí pravidelné uspořádání atomů, rentgenovou difrakcí u této látky získáme pouze difúzní obrazec, svědčící o nahodilém uspořádání bez pravidelné struktury.
Ampér Ampér – stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti 1 metru od sebe vyvolá mezi nimi sílu 2×10⁻⁷ newtonu na 1 metr délky vodičů.
Amplitudový koeficient odrazivosti Amplitudový koeficient odrazivosti – vlastnost rozhraní dvou prostředí daná poměrem intenzity elektrického pole odraženého záření k intenzitě elektrického pole dopadajícího záření.
Amplitudový koeficient propustnosti Amplitudový koeficient propustnosti – vlastnost rozhraní dvou prostředí daná poměrem intenzity elektrického pole prošlého záření k intenzitě elektrického pole dopadajícího záření.
AMR AMR – Anizotropní magnetorezistence. Magnetorezistence je jev, při kterém dochází ke zvýšení rezistence (odporu) materiálu vlivem vnějšího magnetického pole. Tento jev poprvé pozoroval William Thomson v roce 1856. Anizotropní rezistence závisí na směru proudu tekoucího materiálem.
AMU AMU – Atomic Mass Unit, atomová hmotnostní jednotka, jedna dvanáctina hmotnosti volného izotopu ¹²C v základním stavu.
Amyloplast Amyloplast – druh plastidu (semiautonomní rostlinná organela), ve kterém rostliny skladují zásobní látku a škrob.
Android Android – robot, jehož cílem je napodobit člověka.
Andromeda Andromeda – Velká galaxie v Andromedě, spirální galaxie vzdálená od nás přibližně 2,5 milionu světelných roků. Svým tvarem a velikostí odpovídá naší Galaxii, je jen o něco málo větší. Jako galaxii tento objekt rozlišil Edwin Hubble v roce 1923. Šlo o první galaxii detekovanou po naší Mléčné dráze. Za přibližně 4 miliardy let se Andromeda srazí s naší Galaxií a obě galaxie splynou.
ANGIO ANGIO – Angiografie, rentgenová zobrazovací metoda využívající injekčně podaných kontrastních látek pro zobrazení cévních struktur v těle.
Angström Angström – jednotka délky pojmenovaná po švédském fyziku A. Angströmovi (1814-1874; studium atomových spekter), 1 Å = 10⁻¹⁰ m.
Anihilace Anihilace – proces zániku částice a antičástice, při kterém se obě přemění na záření. O existenci antičástic poprvé teoreticky uvažoval Paul Adrien Maurice Dirac v roce 1928.
Animatronie Animatronie – multidisciplinární obor, který spojuje anatomii, robotiku, mechatroniku a loutkářství za účelem živé animace.
ANN ANN – Artificial neural network, umělá neuronová síť, jeden z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci. Jejím vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat.
Annefrank Annefrank – planetka z hlavního pásu s pořadovým číslem 5535. Byla objevena Karlem Reinmuthem v roce 1942, který ji pojmenoval po Anně Frankové, židovce, která zemřela v koncentračním táboře. Má nepravidelný tvar, albedo 0,24 a je velká 6,6×5,0×3,4 km. Je poseta mnoha krátery. V roce 2002 kolem ní proletěla sonda Stardust ve vzdálenosti pouhých 3 079 km.
Anomerní uhlík monosacharidů Anomerní uhlík monosacharidů – hemiacetalový nebo hemiketalový uhlík monosacharidů, uhlík, který v monosacharidu vstupuje do karbonylové skupiny C=O, která může vytvářet cyklickou formu sacharidu.
Antagonismus Antagonismus – soupeření dvou neslučitelných nebo oponujících si subjektů, využívaný jako stylistický prvek také v umění (souboj dobra a zla).
Antagonistický Antagonistický – opačně působící, například sval nebo lék. Slovo je odvozené z řeckého slova pro „zápasníka“.
Antičástice Antičástice – částice, u které mají všechna kvantová čísla (elektrický náboj, barevný náboj, vůně atd.) opačné znaménko oproti běžné částici.
Antiferomagnetikum Antiferomagnetikum – systém spinů ve kterém je energeticky výhodné, aby sousední magnetické momenty měly různou hodnotu spinu (například opačný směr). Při nízkých teplotách se vytvářejí periodické struktury opačně orientovaných momentů. Příkladem antiferomagnetika může být supravodič URu₂Si₂, dále chróm, slitina železa a manganu nebo oxid niklu NiO.
Antigen Antigen – látka, kterou imunitní systém rozpozná jako cizorodou a reaguje na ni. Mohou to být rozpustné (solubilní) molekuly, například toxiny, nebo částice, například bakterie nebo viry. V tomto případě se jako antigeny chovají obvykle molekuly vázané na jejich povrch, jako jsou například bakteriální pouzdra nebo lipopolysacharidy. Antigeny mohou být proteiny, polysacharidy i nukleové kyseliny.
Antihmota Antihmota – látka složená z antičástic, které mají oproti částicím opačná znaménka všech kvantových nábojů. Atomární jádra jsou u antihmoty tvořena antiprotony a antineutrony, atomární obaly jsou složené z pozitronů.
Antimon Antimon – Stibium, patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se ve výrobě elektronických prvků, barviv a keramických materiálů.
Antiproton Antiproton – antičástice k protonu. Je stabilní, nicméně rychle anihiluje s okolní látkou. Antiproton byl objeven v roce 1955 Emiliem Segrém a Owenem Chamberlainem, kteří za tento objev získali Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1959.
Antiproton Decelerator (AD) Antiproton Decelerator (AD) – antiprotonový zpomalovač. Jde o prstenec v CERNu s obvodem 188 metrů, ve kterém jsou antiprotony drženy magnetickým polem dipólového a kvadrupólového charakteru. Zpomalení antiprotonů je provedeno silným elektrickým polem.
Antropický princip Antropický princip – tvrzení, že vesmír má přesně takové parametry, aby vyhovoval člověku. Existuje-li více vesmírů současně, žijeme právě v tom, kde se mohl vyvinout život našeho typu, a proto se nemůžeme divit, že parametry našeho vesmíru jsou nafitovány tak, aby život mohl vzniknout. Nepatrná odchylka od hodnot základních konstant či jiných parametrů by znamenala vznik úplně jiného vesmíru, kde by nemohl existovat život tak, jak ho známe. Název antropický princip poprvé použil v roce 1968 Brandon Carter. Jediným dosud nalezeným vědeckým východiskem je hypotéza multivesmíru: existuje mnoho různých vesmírů, přičemž život vzniká právě tam, kde jsou pro to vhodné podmínky. Silný antropický princip tvrdí, že se vesmír musel vyvinout tak, aby v něm mohly existovat inteligentní bytosti. Antropický princip má své skalní příznivce i odpůrce. Odpůrci argumentují zpravidla tím, že antropický princip odvádí pozornost od zkoumání skutečných počátečních podmínek ve vesmíru.
Aorta Aorta – srdečnice, největší tepna s vnitřním průměrem až 10 milimetrů.
Apertura Apertura – využitelný průměr čočky objektivu, primárního zrcadla dalekohledu nebo jiného optického zařízení.
Apertura kolimátoru Apertura kolimátoru – otvor v kolimátoru, jímž mohou volně pronikat částice.
Apex Apex – bod, k němuž Země směřuje v daném okamžiku při oběhu kolem Slunce.
APEX (radioteleskop) APEX (radioteleskop) – Atacama Pathfinder EXperiment, dvanáctimetrový radioteleskop ESO umístěný v Chile v Atacamské poušti ve výšce 5 080 metrů nad mořem. Do provozu byl uveden v roce 2007, stal se prvním radioteleskopem ze zamýšlené sítě 64 teleskopů ALMA.
APM Galaxy Survey APM Galaxy Survey – přehlídka oblohy více jak 2 milionů galaxií a 10 milionů hvězd pokrývající cca 1/10 celé oblohy kolem jižního galaktického pólu. Přehlídka je vytvořena skenováním 185 fotografických polí získaných dalekohledem UK Schmidt Telescope v Siding Spring v Austrálii. Snímání probíhalo mezi deklinací −72 a −18°. Limitní magnituda pro detekci obrazu je m < 21,5 , pro klasifikaci hvězd v galaxii m < 20,5. Výsledky byly publikovány v roce 1990.
Apocentrum Apocentrum – bod na eliptické dráze kolem centrálního tělesa, který je tomuto tělesu nejdále. Pro Slunce se používá výraz afélium, pro Zemi apogeum, pro Měsíc apoluna, pro Jupiter apojovum, pro Saturn apokronum, pro Mars apoareion a pro hvězdu apoastrum.
Apollo Apollo – americký program pilotovaných vesmírných letů probíhající v letech 1961 až 1972 a současně název kosmické lodi, která dopravila člověka na Měsíc. Vyvrcholením bylo přistání člověka na Měsíci (Apollo 11, Neil Armstrong, 20. 7. 1969). K cestě na Měsíc byla používána dosud největší nosná raketa Saturn V. Astronauté posledních misí využívali k pohybu po povrchu Měsíce speciální motorové vozítko.
Apoluna Apoluna – bod na eliptické dráze tělesa obíhajícího Měsíc, který je od Měsíce nejdále. Obdobně apogeum je stejný bod na orbitě kolem Země a afélium na orbitě kolem Slunce.
APS APS – Advanced Photon Source, zdroj RTG záření umístěný v Argonne Laboratory ve Spojených státech.
APT APT – Accelerator Production of Tritium, urychlovačem řízená produkce tritia.
Arachnoid Arachnoid – povrchová struktura na Venuši, která se skládá ze soustředných kruhových nebo oválných zlomů či hřebenů spolu se sítí zlomů a hřebenů mířících radiálně od centra. Název struktury má připomenout podobnost s pavoučí sítí. Typické rozměry jsou od 50 km do 175 km.
Arboviry Arboviry – viry z různých skupin, které jsou na člověka přenášeny drobnými členovci. Nejvýznamnější skupinou virů, které patří mezi arboviry jsou flaviviry. Arboviry vyvolávají u člověka infekční onemocnění řazené mezi antropozoonózy, nejtypičtějším příkladem je klíšťová encefalitida.
Archea Archea – dříve též archebakterie, jedna ze tří domén (nadříší) organismů (archea, bacteria, eukaryota). Jde o jednobuněčné organismy, které obvykle vytvářejí buněčnou stěnu a nemají obsah buňky rozdělený membránami na oddělené prostory. Osidlují Zemi nejméně 3,5 miliardy let. Vyskytují se v rozmanitých prostředích včetně stanovišť s extrémní teplotou, pH nebo s vysokým obsahem solí. Přestože jsou uspořádáním buněk podobné baktériím, z hlediska kódování genetické informace mají blíže k eukaryotům, organizmům vytvářejícím buněčná jádra a jiné organely ohraničené membránou. Jednotlivý organismus se označuje archeon.
Arecibo Arecibo – do roku 2016 nejvýkonnější radioteleskop světa, ostrov Portoriko. Průměr antény 304 metrů, anténa vyplňuje celé údolí. Povrch tvoří 40 000 hliníkových desek. Postaven byl v roce 1963. Objevy: první extrasolární planeta, změření periody rotace Merkuru, objev podvojného pulsaru PSR 1913+16 (nepřímé potvrzení existence gravitačních vln), potvrzení Jarkovského jevu u planetky Golevka.
Areocetrická dráha Areocetrická dráha – oběžná dráha kolem Marsu. Předpona areo- je dovozena od řecké varianty jména boha války Marta, Áres, po němž je čtvrtá planeta Sluneční soustavy pojmenována.
Argon Argon – prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří necelé 1 % zemské atmosféry. Jde o nereaktivní bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Objev argonu je oficiálně připisován lordu Rayleighovi a Williamu Ramsayovi, kteří ho detekovali roku 1894. Jako inertní atmosféra se využívá v metalurgii, při balení potravin, v plazmových technologiích i ve výbojkách.
Argument perihelu Argument perihelu – element dráhy udávající úhel ω mezi přímkou apsid (hlavní osou eliptické dráhy) a uzlovou přímkou (spojnicí průsečíků dráhy s rovinou ekliptiky).
Ariane Ariane – nosná raketa využívaná Evropskou kosmickou agenturou. Její název pochází z francouzského přepisu jména mytologické postavy Ariadne. Nosič byl vyvíjen od 70. let dvacátého století. První úspěšný start Ariane 1 proběhl v roce 1979. Poslední využívaná varianta je nosič Ariane 5 ECA s výškou 59 metrů, průměrem 5,4 metru, celkovou hmotností 770 tun a užitečným nákladem 10 tun. Tento nosič vynesl na orbitu například dalekohled Jamese Webba. Poslední start rakety proběhl 6. července 2023. Připravuje se další verze rakety, Ariane 6. Starty probíhají z kos­mod­ro­mu Guyanského kosmického centra v blízkosti Kourou ve Francouzské Guyaně.
Aridní oblast Aridní oblast – oblast, ve které je úhrn srážek nižší než vsak a výpar.
Aritmetická geometrie Aritmetická geometrie – použití technik algebraické teorie pro řešení problémů teorie čísel.
Artemis Artemis – americký program návratu člověka na Měsíc. Na programu se dominantně podílí americká NASA, v menší míře i další vesmírné agentury: evropská ESA, japonská JAXA a kanadská CSA. První fáze, která bude stát 35 miliard amerických dolarů, by měla být završena přistáním člověka v oblasti jižního pólu Měsíce v roce 2025. Přistávání bude probíhat z vesmírné stanice Gateway na oběžné dráze kolem Měsíce. Program je pojmenován podle Artemis, řecké bohyně Měsíce, která byla sestrou boha hudby Apolla. Jako nosná raketa poslouží nově vyvíjená SLS. Vlastní obytná loď programu Artemis se bude jmenovat Orion.
Artrodéza Artrodéza – chirurgické znehybnění kloubu. Odstraněním kloubních chrupavek dojde ke srůstu kostí. Provádí se u některých těžce poškozených kloubů a jejich silných bolestí. Artro znamená bolest, deo vázat.
Arzén Arzén – Arsenicum, toxický polokovový prvek, známý již od starověku. Jeho současné uplatnění se nachází v oblasti metalurgie jako součást speciálních slitin a v polovodičovém průmyslu. Za objevitele prvku je označován středověký alchymista Albertus Magnus, který ho izoloval kolem roku 1250. Oxidy i jiné sloučeniny jsou silně toxické.
ASI ASI – Agenzia Spaziale Italiana, Italská kosmická agentura. Byla založena v roce 1988, hlavním cílem je koordinování aktivit Itálie ve vesmíru. Agentura má zástupce v radě Evropské kosmické agentury.
Asociace Asociace – Nestabilní řídká seskupení mladých hvězd. Stáří 10⁶ až 10⁷ let. Nízká hustota hvězd. K nejznámějším patří OB asociace složené z mladých hvězd spektrální třídy O až B (tzv. asociace typu Orion). V Galaxii je jich asi 100. Dalším druhem jsou asociace typu T Tauri složené z velmi mladých hvězd spektrální třídy F až M. Menší hvězdy jsou schované v oblacích plynu a prachu, charakteristická je emise v IR oboru a přítomnost eruptivních proměnných. V Galaxii se nachází asi 1 000 exemplářů.
ASRG ASRG – Advanced Stirling radioisotope generator, generátor elektrické energie využívající jako zdroj tepla radioizotopový materiál. Stirlingův motor mění teplo uvolněné rozpadem na pohybovou energii, která je již snadno přeměnitelná na elektrickou. Předpokládaná účinnost je čtyřikrát vyšší než u přeměny energie prostřednictvím termočlánku.
Astat Astat – Astatinum, nejtěžší známý prvek ze skupiny halogenů, existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů. Byl objeven roku 1940 pomocí cyklotronem iniciované přeměny izotopu bismutu 209.
Astenosféra Astenosféra – zemská vrstva v hloubce cca 80 až 220 km, která je plastická a kloužou po ní litosférické desky. Astenosféra je součástí svrchního pláště, její teplota je přibližně 1 400 °C a je tvořena částečně natavenými horninami.
Asterizmus Asterizmus – výrazné seskupení hvězd, které nepatří do oficiálních souhvězdí. Nejznámějším asterismem je Velký vůz, který je částí souhvězdí Velká medvědice (Ursa Major).
Astigmatismus Astigmatismus – optická vada, při které se dva mimoosé paprsky zobrazí do dvou různých ohnisek kolmo na osu. Astigmatické zrcadlo je konstruováno tak, že tuto vadu nemá.
Astrograf Astrograf – dalekohled uzpůsobený k fotografování oblohy. Objektiv astrografu by měl být bez barevné vady. Normální astrograf je přístroj, který zobrazuje 1 obloukovou minutu jako 1 milimetr na fotografické desce umístěné v ohnisku. Pro Keplerův čočkový dalekohled tomu odpovídá ohnisková vzdálenost 344 cm.
Astrometrie Astrometrie – měření poloh a pohybů objektů, zejména hvězd. Určují se dvě úhlové souřadnice na nebeské sféře a z dlouhodobých měření paralaxa hvězdy a z ní její vzdálenost. První systematickou astrometrii hvězd ve větším měřítku provedla sonda Hipparcos (1989–1993), která připravila katalog poloh 118 000 hvězd.
Astronomická jednotka Astronomická jednotka – au (astronomical unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů.
Astroseismologie Astroseismologie – odvětví astronomie zkoumající vnitřní strukturu hvězd na základě analýzy chvění jejich povrchu. Vlnění povrchu lze detekovat fotometrickými metodami nebo rozborem posunů spektrálních čar způsobených přibližováním nebo vzdalováním hvězdného povrchu.
ATA ATA – Allen Telescope Array, projekt radioteleskopické sítě složené z 350 šestimetrových antén, jejichž celková sběrná plocha by měla mít hektometr čtvereční. Pole je pojmenováno podle nadace Paula Allena, která uvolnila pro rozjetí projektu prostředky. Výstavba probíhá na půdě rádiové observatoře Hat Creek v blízkosti Oaklandu patřící Kalifornské univerzitě. Jde o společné úsilí SETI a Kalifornské univerzity. Jedním z cílů sítě by mělo být hledání mimozemských civilizací. V současnosti se stavba neskutečně vleče, potýká se s obrovskými finančními problémy a v provozu je pouhých 42 radioteleskopů. Vize, že se ATA stane technologickým předskokanem radioteleskopického pole SKA (sběrná plocha kilometr čtvereční), odkráčela do říše snů.
ATHENA ATHENA – AnTiHydrogEN Apparatus, jeden ze dvou experimentů na výrobu antivodíku v CERNu. Skládá se z antiprotonové pasti, zásobníku pozitronů a rekombinační pasti, ve které dochází ke kontaktu antiprotonů s pozitrony. Athena v řecké mytologii symbolizuje bohyni moudrosti.
ATLAS ATLAS – A Toroidal LHC ApparatuS, detektor pro urychlovač LHC s hmotností 7 000 tun umístěný 100 metrů pod zemí. Jde o multifunkční detektor, který je mj. schopen detekovat Higgsovy bosony. Délka zařízení je 44 metrů, magnetické pole cívky vychylující nabité částice 2 T.
Atlas V Atlas V – nosná raketa NASA vyvíjena společností Boeing, od roku 2006 vyráběná společností United Launch Alliance. Celková výška Atlasu s druhým stupněm Centaur III je 60 m. Vzletová hmotnost je 333 000 kg. Připojením až pěti pomocných raketových motorů na tuhé palivo GEM 63 hmotnost vzroste až na 590 000 kg. První stupeň rakety Atlas V je poháněn jedním motorem RD-180 s tahem 3,8 MN a druhý stupeň – Centaur III je poháněn jedním motorem RL10C-1 o tahu 102 kN nebo dvěma motory RL10A-4-2 o celkovém tahu 198 kN.
Atmosféra Atmosféra – plynný obal vesmírného tělesa, který si těleso drží vlastní gravitací. Atmosféru mají především planety. Málo hmotné atomy z atmosféry relativně snadno unikají do meziplanetárního prostoru.
Atom Atom – základní strukturní jednotka hmoty, jádro je složeno z neutronů a protonů, obaly z elektronů. Rozměry atomu jsou 10⁻¹⁰ m, rozměry jádra 10⁻¹⁴ m, hustota atomu je 10¹¹ g·cm⁻³, hustota jádra 10¹⁴ g·cm⁻³. Elektrony nejsou v atomárnáím obalu lokalizovány, můžeme určit jen pravděpodobnosti jejich výskytu v tzv. orbitalech.
Atomová jednotka Atomová jednotka – délková jednotka pro měření vzdáleností v atomech. Je rovna tzv. Bohrovu poloměru (průměrné vzdálenosti elektronu od jádra v základním stavu atomu vodíku). 1 a.u. = 5,29×10⁻¹¹ m.
Atomové hodiny Atomové hodiny – hodiny, jejichž základním řídícím cyklem je frekvence vyzařovaná atomem při nějakém známém přechodu mezi jeho energetickými stavy. Běžná přesnost takových hodin je dnes asi 10⁻⁹ s za den. Nejlepší atomové hodiny pracují při teplotách blízkých absolutní nule. Ty mohou dosahovat až fascinující přesnosti desetiny sekundy za dobu, co existuje vesmír.
Atomový interferometr Atomový interferometr – zařízení využívající laserem excitovaných atomů či iontů, zpravidla v superpozici stavů, které se v přístroji pohybují po dvou drahách. Na každé dráze atomům přísluší hmotové vlny. Po setkání drah spolu tyto hmotové vlny interferují a vytvoří interferenční obrazec, který je možné přečíst. Zařízení je atomovou analogií Machova-Zehnderova interferometru známého z optiky a je součástí některých dnešních kvantových technologií.
ATP ATP – adenosintrifosfát, nejznámější makroergní nukleotid. Při hydrolýze na adenosindifosfát (ADP) a fosforečnanový anion se uvolňuje energie použitelná pro spřažené chemické reakce. ATP slouží jako buněčné energetické oběživo.
ATPázy ATPázy – enzymy hydrolyzující adenosintrifosfát. Tento děj je zpravidla spřažen s energeticky náročným procesem.
Atraktor Atraktor – množina, ke které se s rostoucím časem blíží řešení diferenciální rovnice s počátečními podmínkami nacházejícími se v okolí této množibny. Množina musí splňovat i některé další podmínky (invariantnost, uzavřenost a musí existovat řešení, které ji hustě pokryje).
ATRAP ATRAP – Antihydrogen Trap, jeden ze dvou experimentů na výrobu antivodíku v CERNu. Jde o gradientní magnetickou past, do které z jedné strany vnikají antiprotony a z druhé pozitrony (přes rotující elektrodu). Antivodík zde může být držen až několik hodin.
ATW ATW – Accelerator Transmutation of Waste, urychlovačem řízená transmutace odpadů.
AU AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů.
Aurora Aurora – toto slovo může mít několik významů. Především jde o ruskou bitevní loď, která jediným výstřelem změnila historii lidstva na následujících 80 let. Potom může jít o výkřik Hanáka, který zakopl o ropovod Družba. Slovo aurora také znamená záři. A o tu nám ve fyzice obvykle jde, o záři polární.
Aurorální ovál Aurorální ovál – plošný výboj zářící v okolí 70. geomagnetické rovnoběžky Země. Je způsoben excitacemi atomů atmosféry pronikajícími nabitými částicemi slunečního větru. Při zvýšeném přísunu částic se aurorální ovál rozvine do polárních září. Aurorální ovály byly detekovány i u Jupiteru a Saturnu.
Autentizace Autentizace – ověření totožnosti osoby, s níž komunikujeme.
Autokláv Autokláv – přístroj-reaktor konstruovaný pro reakce probíhající za vysokého tlaku a teploty. V laboratořích se autokláv typicky používá ke sterilizaci materiálů v laboratorním skle, zejména médií. Samotný proces sterilizace je prováděn za zvýšeného tlaku vlhkým teplým vzduchem.
Autonomie Autonomie – schopnost činit samostatná nevynucená rozhodnutí. Daná skupina (či jednotlivec) se řídí pravidly a zákony, které si sama dává a dobrovolně přijímá.
Autoradiografie Autoradiografie – metoda, která zaznamenává na radiografický film vlastní záření vydávané samotným studovaným objektem.
Autorizovaný uživatel Autorizovaný uživatel – má přístup k vojenským kódům GPS. Jde především o ozbrojené složky USA a jejich spojenců. V „bezpečných“ zemích je přístup k vojenským kódům povolen i pro civilní geodetické účely.
Avida Avida – počítačový systém pre simuláciu evolúcie digitálnych organizmov. Bol vytvorený v roku 1999 na Michigan State University. Dokázal, okrem iného, možnosť spontánneho vzniku komplexných orgánov, konkrétne vzniku komplexnej operácie porovnania dvoch čísel iba na základe selekčného evolučného tlaku.
AVO (Astrophysical Virtual Observatory) AVO (Astrophysical Virtual Observatory) – Astrofyzikální virtuální observatoř, projekt šesti evropských organizací v čele s ESO na vybudování celosvětové, globálně elektronicky přístupné sítě astronomických dat v jednotném standardizovaném formátu.
Avogadrova konstanta Avogadrova konstanta – konstanta udávající počet molekul, popřípadě jiných částic, v látkovém množství jeden mol. Značí se N_A. Někdy se také nesprávně označuje jako Avogadrovo číslo. Nejpřesnější metody jejího měření byly založeny na rentgenové difrakci aplikované na vzorky monokrystalů křemíku nebo kalcitu. V roce 2018 byla (s platností od 20. května 2019) Avogadrova konstanta zafixována na hodnotě N_A = 6,022 140 76×10²³ mol⁻¹. Tato hodnota určuje látkové množství jednoho molu v soustavě SI.
Axion Axion – hypotetická částice temné hmoty, málo hmotný, slabě interagující boson se spinem 0 postulovaný kvantovou chromodynamikou. Souvisí s nepozorováním narušení CP symetrie v silné interakci. Je jedním z kandidátů na temnou hmotu. Měl by vznikat v období krátce po Velkém třesku.
AXP AXP – Anomalous X-Ray Pulsar, nepravidelné zábleskové zdroje v RTG oboru, jejichž původcem jsou magnetary.
Azimut Azimut – úhel, který svírá svislá rovina procházející tělesem a zenitem s rovinou místního poledníku. V astronomii se azimut měří od jihu směrem k západu. Následkem otáčení nebeské sféry se mění azimut v závislosti na čase.



---