Gell-Mann, Murray
(1929–2019)
Americký fyzik, který nezávisle na Zweigovi pracoval na metodě systematizace hadronů (těžkých částic). Teoreticky předpověděl existenci kvarků, ze kterých jsou hadrony složeny. Dvojice kvark-antikvark vytváří tzv. mezony a trojice kvarků tzv. baryony. Mezi ně patří například proton a neutron, ze kterých jsou vystavena atomová jádra. za svou práci získal Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1969.
Jako patnáctiletý začal studovat Yalskou universitu, po válce studoval na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde získal PhD v roce 1951. Od roku 1952 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu při universitě v Chicagu. Od roku 1955 pracoval v California Institute of Technology, v roce 1967 byl jmenován profesorem teoretické fyziky.
Gell-Mann zavedl v roce 1953 podivnost (kvantovou vlastnost mezonů a baryonů obsahujících s kvark). V roce 1961 navrhl klasifikaci silně interagujících částic, které uspořádal do příbuzenských multipletů obsahujících 1, 8, 10 nebo 27 členů podobných vlastností. Na základě této klasifikace předpověděl existenci kvarků, ze kterých jsou tyto částice složeny. Prvním úspěchem nové teorie byla předpověď existence částice omega minus, která byla objevena v roce 1964.
