Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics)
Číslo 2 – vyšlo 11. ledna, ročník 17 (2019)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Malý krok pro lidstvo, velký skok pro Izrael

Rudolf Mentzl

Tento rok oslavíme padesát let od okamžiku, kdy se lidská noha poprvé dotkla povrchu Měsíce. Jak lépe událost uctít, než zopakováním akce! Člověk letos tak daleko nejspíš nepoletí, ale obnovení zájmu o MěsícMěsíc – přirozený satelit Země, rotuje tzv. vázanou rotací (doba oběhu a rotace je shodná). Díky tomu stále vidíme přibližně jen přivrácenou polokouli Měsíce. Měsíc je prvním cizím tělesem, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong, 1969, Apollo 11). Voda na Měsíci byla objevena v stinných částech kráterů a pod povrchem (Lunar Prospektor, 1998). Povrch Měsíce je pokryt regolitem (drobná drť s vysokým obsahem skla). Malé pevné jádro je obklopené plastickou vrstvou (v hloubce 1 000 km pod povrchem). Velké množství kráterů má rozměry od milimetrů po stovky kilometrů. Několik z nich je pojmenováno i po českých osobnostech (například kráter Anděl). je nepopiratelné. Čínská sonda tu letos již přistála (dokonce na odvrácené straně), indický Čandraján-2 s robotickým vozítkem vystartuje 31.ledna 2019 a jestli vše dobře dopadne, zanedlouho zde, poněkud nečekaně, přistane sonda s izraelskými výsostnými znaky. Izrael se tak stane pátou (nebo čtvrtou, pokud Indie neuspěje) zemí v historii, která dobyla Měsíc.

Před necelými dvanácti lety, v září 2007 vyhlásila společnost Google, patrně pod dojmem úspěchů soukromého sektoru na poli kosmonautiky, soutěž Google Lunar X PrizeGoogle Lunar X Prize – soutěž vyhlášená v roce 2007 společností Google. Výhru až 20 milionů dolarů měla vyhrát ta soukromá společnost, která jako první dokáže vyslat na Měsíc sondu, dosednout, přemístit se o nejméně 500 metrů a odeslat na Zem snímky ve vysokém rozlišení. Dalších deset milionů mělo pokrýt vedlejší ceny. Soutěž byla ukončena v březnu 2018, aniž by získala vítěze.. Hlavní cenu 20 milionů dolarů měla vyhrát společnost, která se jako první dotkne povrchu Měsíce. Pravidla byla jednoduchá: přistát, přemístit se o 500 metrů a odeslat na Zem snímky s vysokým rozlišením. Důležitá byla podmínka, aby finance kryly soukromé společnosti s přispěním státu ve výši maximálně 10 %. Pokud na Měsíci do té doby přistane nějaký nesoukromý produkt, měla být hlavní cena zmenšena o 5 milionů dolarů. To se pohříchu stalo už v roce 2013, kdy na Měsíc dosedla čínská sonda Čchang-e 3Čchang-e 3 – čínská měsíční sonda, která dosedla na povrch Měsíce 14. prosince v severozápadní části Moře dešťů. Na palubě nesla šestikolové lunární vozítko Nefritový králík. (viz AB 40/2013). Nicméně tu zůstaly další dodatkové ceny v rozmezí od jednoho do čtyř milionů dolarů za splnění některých dalších úkolů, jako například ujetí pěti kilometrů po měsíčním povrchu, potvrzení výskytu vody na Měsíci nebo přečkání měsíční noci. Do soutěže se zapojilo celkem 29 společností z devatenácti zemí světa. V březnu 2018 byla soutěž zrušena, aniž by kdokoli ze zúčastněných dosáhl cíle.

Měsíc z ISS

Měsíc vyfotografovaný nad Novým Foundlandem z Mezinárodní kosmické stanice.
Zdroj: NASA/ISS.

Space IL – izraelská organizace založená v roce 2011, která si za cíl klade dosáhnout měkkého přistání automatické sondy na Měsíci. Je financována ze soukromých prostředků. Původně měla v úmyslu vyhrát závod o dobytí Měsíce vypsaný firmou Google (Google X Prize). Po ukončení soutěže ve svých snahách pokračuje, start družice na palubě rakety Falcon 9 je plánovaný na 13. února 2019.

IAI – Israel Aerospace Industries, izraelská společnost zaměřená na letectví a hi-tech elektroniku. Má bohaté zkušenosti s vývojem a výrobou raketových systémů pro civilní i vojenské využití. Je hlavním partnerem společnosti Space IL, stojí za vývojem první izraelské měsíční sondy.

Berešit – název první izraelské měsíční sondy. Startovat by měla 13. února 2019 z Cape Canaveral na palubě rakety Falcon 9. Původní název Sparrow (vrabec) byl poplatný způsobu pohybu sondy po povrchu Měsíce. Pomocí raketového motoru se měl přemísťovat několikasetmetrovými skoky. Dnes nese jméno podle výkladové knihy k První knize Mojžíšově – Genezis.

Google Lunar X Prize – soutěž vyhlášená v roce 2007 společností Google. Výhru až 20 milionů dolarů měla vyhrát ta soukromá společnost, která jako první dokáže vyslat na Měsíc sondu, dosednout, přemístit se o nejméně 500 metrů a odeslat na Zem snímky ve vysokém rozlišení. Dalších deset milionů mělo pokrýt vedlejší ceny. Soutěž byla ukončena v březnu 2018, aniž by získala vítěze.

Jednou ze soutěžících, která se dostala ve svých snahách opravdu daleko, byla izraelská společnost Space ILSpace IL – izraelská organizace založená v roce 2011, která si za cíl klade dosáhnout měkkého přistání automatické sondy na Měsíci. Je financována ze soukromých prostředků. Původně měla v úmyslu vyhrát závod o dobytí Měsíce vypsaný firmou Google (Google X Prize). Po ukončení soutěže ve svých snahách pokračuje, start družice na palubě rakety Falcon 9 je plánovaný na 13. února 2019.. Již v roce 2015 uzavřela kontrakt se soukromou firmou Space XSpaceX – Space Exploration Technologies Corporation, soukromá technologická společnost působící v aerokosmickém průmyslu. Byla založena Elonem Muskem v roce 2002, z peněz za prodej jeho podílu v systému PayPal. V současné době provozuje rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Raketa Falcon 9 se v dubnu 2020 stala raketou s nejvyšším počtem startů v aktivní službě (84 startů). Na tomto postu vystřídala raketu Atlas V (83 startů). SpaceX také provozovala kosmickou loď Dragon, která v rámci první fáze programu CRS (Commercial Resupply Services (CRS) dovážela zásoby k ISS. Celkem došlo k 20 misím, ze kterých 19 bylo úspěšných. Vylepšená verze této lodi Dragon 2 bude dopravovat nejen zásoby (druhá fáze programu CRS), ale i astronauty na ISS v rámci programu Commercial Crew Program. K prvnímu letu s lidskou posádkou by mělo dojít 27. května 2020. V rámci programu Artemis, bude zásobovací loď Dragon XL dopravovat zásoby k lunární stanici Gateway. V současné době SpaceX pracuje na svém ambiciózním projektu s názvem Starship, který, pokud bude úspěšný, se stane prvním zcela znovu použitelným raketovým nosičem, jehož upravený první stupeň (také pojmenovaný Starship) v rámci programu Human Landing System bude pravděpodobným přistávacím modulem pro program Artemis.. Modul doveze k Měsíci raketa Falcon 9. Ve chvíli, kdy byla soutěž Google Lunar X Prize zrušena, byl již izraelský projekt tak daleko, že by bylo škoda ho rozpustit. Mecenáši jsou projektu stále naklonění, osvícenci si od velké cesty slibují pozdvihnutí zájmu o vědu, široká veřejnost drží palce, a tak se snad brzy dočkáme.

Soutěž Google Lunar X Prize katalyzovala i jiné zajímavé projekty, díky kterým bychom se ještě letos mohli dočkat tří až čtyř dalších přistání na Měsíci. Je tu projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module) německého týmu PTScientists s plánem vypustit na povrch dva rovery vyrobené firmou Audi, které by měly hledat rover mise Apollo. Pak je tu Moon Expres se dvěma misemi MX-1E a MX-3. Poněkud nejistý, ale stále ještě reálný projekt avizuje indický tým Team Indus.

Model sondy

Model sondy. Zdroj: ??? ?? ????.

Plán letu a vzhled sondy

Falcon 9 s modulem na palubě odstartuje již 13. února tohoto roku z Cape Canaveral. Jako spoluzavazadlo s sebou povezou komunikační družici PSN-6, která se oddělí brzy po navedení na oběžnou dráhu. Na rozdíl od programu ApolloApollo – americký program pilotovaných vesmírných letů probíhající v letech 1961 až 1972 a současně název kosmické lodi, která dopravila člověka na Měsíc. Vyvrcholením bylo přistání člověka na Měsíci (Apollo 11, Neil Armstrong, 20. 7. 1969). K cestě na Měsíc byla používána dosud největší nosná raketa Saturn V. Astronauté posledních misí využívali k pohybu po povrchu Měsíce speciální motorové vozítko., kde astronauti putovali pouhé tři dny, zvolili izraelští inženýři úspornější variantu a cesta potrvá dva a půl měsíce. Sonda bude nejprve navedena na kruhovou dráhu ve výšce 500 km. Později přejde na protáhlou dráhu, jejíž hlavní poloosa se bude po některých obletech prodlužovat. Nejprve přesune apogeum na 40 000 km, ve druhé fázi na 76 000 km, ve třetí na 164 000 km a konečně při poslední fázi (s apogeem 366 000 km) překříží dráhu Měsíce. V následujícím obletu začne obíhat po protáhlé dráze (200 km perilunaPeriluna – bod na eliptické dráze tělesa obíhajícího Měsíc, který je Měsíci nejblíže. Obdobně perigeum je stejný bod na orbitě kolem Země a perihélium na orbitě kolem Slunce. , 5 000 km apolunaApoluna – bod na eliptické dráze tělesa obíhajícího Měsíc, který je od Měsíce nejdále. Obdobně apogeum je stejný bod na orbitě kolem Země a afélium na orbitě kolem Slunce.) kolem Měsíce, kterou ve finále promění na kruhovou dráhu s výškou 200 km nad povrchem. Zde se oddělí vlastní modul a přistane na severním okraji Moře jasu. Sama sonda není velká, váží pouhých 585 kg, z toho tři čtvrtiny připadají na hmotnost paliva. Připomíná čtyřnohou stoličku o výšce 1,5 m a průměru 2 m. Ve střední části se nachází hlavní raketový motor, který bude zpomalovat sestup na měsíční povrch. Kolem trysky najdeme věnec menších motorků určených ke stabilizaci a zorientování sondy po oddělení na oběžné dráze a k drobným korekcím letu.

Berešit na Měsíci

Umělecká představa sondy stojící na měsíčním povrchu. Zdroj: Oshratsl.

Cíle mise

Od mise nečekáme výrazný vědecký přínos. Celý projekt je od počátku směřován ke splnění původních požadavků soutěže, tady přistát, přemístit se 500 m a odeslat na Zem fotografie. Způsob přemístění dal modulu jméno – Sparrow, neboli vrabec, tady něco, co nad zemí létá a na zemi se pohybuje přískoky. Po přistání měl modul zažehnout raketový motor, přeletět půl kilometru a opět dosednout. Teprve nedávno oficiálně získal nové jméno – BerešitBerešit – název první izraelské měsíční sondy. Startovat by měla 13. února 2019 z Cape Canaveral na palubě rakety Falcon 9. Původní název Sparrow (vrabec) byl poplatný způsobu pohybu sondy po povrchu Měsíce. Pomocí raketového motoru se měl přemísťovat několikasetmetrovými skoky. Dnes nese jméno podle výkladové knihy k První knize Mojžíšově – Genezis.. Otrocky přeloženo to znamená „Na počátku“, což je název výkladové knihy (tzv midraš) k První knize Mojžíšově – Genezis.

Vedlejším programem mise je měření magnetického pole Měsíce. Původní cíl přistání se měl nacházet poblíž oblasti Reiner GammaOceánu bouříOceán bouří – Oceanus Procellarum, největší z měsíčních moří, největší útvar na přivrácené straně Měsíce.. Nachází se nedaleko kráteru Reiner a je to místo, které by rozhodně za prozkoumání stálo. Je známé jako magnetická anomálie (při měření z výšky 28 km zde byla naměřena intenzita magnetického pole 15 nT). Je také charakteristické svou světlou barvou, což je přisuzováno nižší intenzitě dopadajícího slunečního větruSluneční vítr – proud nabitých částic ze Slunce, které zaplavují celou Sluneční soustavu. Zejména jde o protony, elektrony a alfa částice (jádra hélia). Typická rychlost částic u Země je kolem 500 km/s (rychlost zvuku v tomto prostředí je 50 km/s), teplota 3 eV (30 000 K) a koncentrace několik protonů v cm3. Částice vylétávající podél otevřených siločar mají vyšší rychlost (přibližně 750 km/s) a nazýváme je rychlý sluneční vítr. Sluneční vítr objevil anglický astronom Richard Carrington v roce 1859, kdy bylo za půl dne po slunečním vzplanutí narušeno magnetické pole Země. Pojmenování sluneční vítr pochází od amerického astronoma Eugena Parkera., který je magnetickým deštníkem odkláněn. Dnes se mluví o přistání v Moři Jasu, magnetometr však na palubě zůstává. Další zařízení modulu už bychom dnes za vědecká nejspíš neoznačili. Jsou to jednak kamery pro pořizování snímků okolí i sondy samotné a koutový odražeč pro lokalizaci sondy (dodalo Goddardovo letové středisko NASANASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. ).

Sami Izraelci spatřují velký přínos hlavně v duchovní vzpruze. Mluví o nastartování efektu Apollo. Projekt Apollo proslul rozvojem technologií a zvýšením zájmu o technické obory. V neposlední řadě je tu pocit národního uvědomění. Snad proto na palubě nalezneme také časovou kapsli, která na třech discích obsahuje izraelskou deklaraci nezávislosti, národní hymnu, hebrejské písně, Wayfarerovu modlitbu (židovská modlitba pro bezpečnou cestu), obrazy od izraelských dětí, izraelskou vlajku, bibli a další artefakty židovské kultury.

Křest sondy

Odhalení modelu sondy starostou Jeruzaléma při slavnostním křtu. Zdroj: ???? ???.

A co my?

Celý projekt stál v přepočtu dvě miliardy korun, což přímo evokuje nekorektní srovnávání s nedávným zvýšením dotace pražské dopravy o jednu miliardu. Znamená to, že po dvou letech odříkání bychom mohli mít podobnou sondu i my? Odpověď bohužel zní záporně. Zdůvodnění stojí na několika bodech, které mají leccos společného. Společnost Space IL nezačala stavět na zelené louce. Nikoho asi nepřekvapí, že Izrael disponuje vyspělou raketovou technikou, která stojí na rocích vlastního výzkumu a vývoje. Není náhodou, že hlavním partnerem Space ILSpace IL – izraelská organizace založená v roce 2011, která si za cíl klade dosáhnout měkkého přistání automatické sondy na Měsíci. Je financována ze soukromých prostředků. Původně měla v úmyslu vyhrát závod o dobytí Měsíce vypsaný firmou Google (Google X Prize). Po ukončení soutěže ve svých snahách pokračuje, start družice na palubě rakety Falcon 9 je plánovaný na 13. února 2019. je IAIIAI – Israel Aerospace Industries, izraelská společnost zaměřená na letectví a hi-tech elektroniku. Má bohaté zkušenosti s vývojem a výrobou raketových systémů pro civilní i vojenské využití. Je hlavním partnerem společnosti Space IL, stojí za vývojem první izraelské měsíční sondy. (Israel Aerospace Industries), která se od roku 1948, kdy byla založena na obranu právě vznikajícího státu, věnovala nejenom vojenským aplikacím, ale dopracovala se i k vlastním vesmírným nosičům. Bez tohoto zázemí by SPACE IL v tak krátkém čase a za tak málo peněz zadaný úkol nezvládla.

Když mezi světovými válkami složili Cahim Tauber s Josephem Rumshinksym jidiš hit ???? ??? ?? ????? (Sheyn vi di lvnhMěsíc – přirozený satelit Země, rotuje tzv. vázanou rotací (doba oběhu a rotace je shodná). Díky tomu stále vidíme přibližně jen přivrácenou polokouli Měsíce. Měsíc je prvním cizím tělesem, na kterém stanul člověk (Neil Armstrong, 1969, Apollo 11). Voda na Měsíci byla objevena v stinných částech kráterů a pod povrchem (Lunar Prospektor, 1998). Povrch Měsíce je pokryt regolitem (drobná drť s vysokým obsahem skla). Malé pevné jádro je obklopené plastickou vrstvou (v hloubce 1 000 km pod povrchem). Velké množství kráterů má rozměry od milimetrů po stovky kilometrů. Několik z nich je pojmenováno i po českých osobnostech (například kráter Anděl).), jistě netušili, jak doslovně titulní verš jednou vyzní. Bylo by pěkné, kdybychom někdy v budoucnosti zažívali podobné pocity při poslechu árie rusalky: Měsíčku na nebi hlubokém.

Izraelská mise k Měsíci. Zdroj: Space IL.

Odkazy

Valid HTML 5Valid CSS

Aldebaran Homepage