Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 1 (vyšlo 4. ledna, ročník 17 (2019)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Astronomické úkazy roku 2019

Lenka Soumarová

V roce 2019 nás na obloze čeká spousta zajímavého dění. Samozřejmě budeme pozorovat planety a jejich výjiměčná seskupení. Merkur nejlépe spatříme v únoru a na přelomu listopadu s prosincem, ale zajímavější jistě bude jeho přechod přes sluneční kotouč v listopadu. Venuše sice v tomto roce nedosahuje maximální jasnosti, ale jako lednová Jitřenka bude na obloze nepřehlédnutelná. I pro pozorování Marsu je bohužel rok 2019 méně příznivý, neboť v něm nenastává jeho opozice se Sluncem. Největší planety sluneční soustavy Jupiter a Saturn čeká opozice, a tedy i období nejlepší pozorovatelnosti, v červnu (Jupiter) a červenci (Saturn). Prstence Saturnu pozorujeme ze severní strany, pozorovatelé na severní polokouli je v nepřevracejícím dalekohledu vidí „shora“. Na počátku roku bychom si neměli nechat ujít pohled na kometu 46P/Wirtanen, jež by mohla být ještě vidět i pouhým okem. Z meteorických rojů můžeme doporučit Kvadrantidy, jejichž maximum nastává před novem, takže Měsíc nebude pozorování rušit. Zatmění Slunce bohužel z našeho území letos neuvidíme, zato téměř v celém svém průběhu bude možné pozorovat obě zatmění Měsíce, v lednu úplné a v červenci částečné. Dne 2. února budeme svědky zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz se ale odehraje jen nízko nad obzorem.

Přechod Merkuru 2016

Přechod Merkuru přes Slunce je výjimečný úkaz. Mohli jsme ho pozorovat 7. května 2003, poté 9. května 2016 (tento snímek NASA) a v letošním roce dojde k úkazu 11. listopadu. Snímek NASA/GDFC/SDO/Genna Duberstein.

SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.

AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů.

Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.

Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.

Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.

Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.

Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru).

Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.

Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.

Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.

Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor.

Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem.

Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v době platnosti letního času (SELČ).

Leden

Leden

Lednové večerní obloze bude kralovat Mars a bude zde zcela sám. Planeta je pozorovatelná v první polovině noci a nejvyšší jasnosti +0,4 mag dosahuje právě na začátku roku. Dvě nejjasnější planety VenušeJupiter ovládnou oblohu ranní. Venuše se 6. 1. v 6 hodin ocitne v největší západní elongaci a pro její pozorování nastávají letošní nejlepší podmínky. Přestože letos nedosahuje maximální jasnosti, bude planeta v lednu zářit na obloze jako objekt −4,5 mag a bude tedy zcela nepřehlédnutelná.

Dne 2. 1. v 7 hodin nastává konjunkce Saturnu se Sluncem, takže planeta je v tomto období bohužel zcela nepozorovatelná. Dne 22. 1. ve 13 hodin nastává konjunkce Venuše s Jupiterem, Venuše bude 2,41° severně a planety poblíž sebe spatříme téhož dne na ranní obloze.
Seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru a hvězdy Antares spatříme na ranní obloze mezi 1. a 4. 1. a poté ještě na konci měsíce od 30. 1. do 2. 2. Bez přítomnosti Měsíce spatříme toto seskupení 17. 1. po konjunkci Venuše s Antarem.

V neděli 6. 1. nastane letošní první zatmění. Půjde o částečné zatmění Slunce, které je od nás bohužel nepozorovatelné. Uvidí ho pozorovatelé z Dálného východu a přilehlých oblastí Tichého oceánu. Větší štěstí budeme mít 21. 1., kdy dojde k úplnému zatmění Měsíce, které naopak spatříme v podstatě v celém svém průběhu, neboť Měsíc zapadne krátce po konci částečné fáze.

Časový průběh úplného zatmění Měsíce dne 21. ledna (SEČ)
vstup Měsíce do polostínu 03 h 37 min
začátek částečného zatmění 04 h 34 min
začátek úplného zatmění 05 h 41 min
střed zatmění 06 h 12 min
konec úplného zatmění 06 h 43 min
konec částečného zatmění 07 h 51 min
západ Měsíce 07 h 58 min
výstup Měsíce z polostínu 08 h 48 min

V lednu bude ještě pozorovatelná kometa 46P/Wirtanen, která prošla perihelem už na konci roku 2018, ale ještě začátkem letošního roku by mohla být díky jasnosti kolem 4 mag  viditelná pouhým okem. Letos nastávají vhodné podmínky pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy, neboť Měsíc těsně před novem nebude pozorování vůbec rušit. Maximum roje nastává ve 3 hodiny 3. 1. a hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu. Ve čtvrtek 3. 1. v 6 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Dráha komety Wirtanen

Dráha komety Wirtanen. Zdroj: Stellarium / L.Maquet, Observatoire de Paris.

Únor

Únor

Na večerní obloze je k vidění stále pouze Mars, k němuž se kolem poloviny února přidá Merkur, planeta Slunci nejbližší. Jasnost Merkuru se v té době pohybuje kolem −1,1 mag, ale postupně klesá. V maximální východní elongaci se planeta nachází 27. 2. ve 2 hodiny a pozorovatelná bude do začátku března. Dvě nejjasnější planety – VenušiJupiter – na ranní obloze doplní Saturn, který spatříme nízko nad jihovýchodním obzorem.

V sobotu 2. 2. v 7 hodin dojde nízko nad jihovýchodním obzorem k zákrytu Saturnu Měsícem. Dne 10. 2. ve 23 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Marsem (Mars 6,14° severně). Na večerní obloze spatříme v blízkosti Měsíce kromě Marsu i planetu Uran. V pondělí 18. 2. ve 12 hodin se Venuše ocitá v konjunkci se Saturnem, Venuše bude 1,09° severně a planety spatříme na ranní obloze. Po konjunkci Měsíce s hvězdou Antares (26. 2. v 15 hodin) spatříme na ranní obloze seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru.

Březen

Březen

Mars můžeme v březnu pozorovat v první polovině noci, Merkur počátkem měsíce večer nad západním obzorem. Jasná trojka – Venuše, JupiterSaturn vévodí obloze ranní. Venuši spatříme nízko nad jihovýchodním obzorem a její jasnost klesá, Jupiter bude na jihovýchodě a jihu a Saturn nízko nad jihovýchodem.

V sobotu 2. 3. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Venuší, Venuše bude 1,67° severně. Seskupení čtyř nejjasnějších těles noční oblohy – Saturnu, Měsíce, Venuše a Jupiteru – spatříme ráno 2. a 3. 3. nad jihovýchodním obzorem. Dne 19. 3. ve 2 hodiny se Měsíc ocitne v konjunkci s Regulem, nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva, Regulus bude 1,74° jižně a úkaz spatříme v noci nad naším obzorem. Po konjunkci Měsíce s Antarem, nejjasnější hvězdou Štíra, k níž dojde 25. 3. ve 22 hodin (Antares 7,72° jižně), spatříme ve druhé polovině noci seskupení Měsíce, Jupiteru a Antara.

Jarní rovnodennost nastává 20. března ve 22 hodin 58 minut.

Duben

Duben

Mars spatříme v první polovině noci a kolem poloviny dubna se bude nacházet v blízkosti Aldebaranu, nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka, a hvězdokupy Plejády. Jupiter svítí na obloze ve druhé polovině noci, Saturn můžeme pozorovat ráno nad jihovýchodním obzorem.

Dne 9. 4. v 8 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 5,45° severně). Seskupení Měsíce, hvězdokupy Plejády, Marsu a Aldebaranu bude pozorovatelné na večerní obloze. Měsíc se v konjunkci s Antarem ocitne 22. 4. v 10 hodin. Hvězda bude 7,29° jižně a seskupení Měsíce, Antaru a Jupiteru spatříme ve dnech 22. a 23. 4. ve druhé polovině noci. K těsné konjunkci Měsíc se Saturnem dojde 25. 4. v 16 hodin. Saturn bude pouhých 0,80° severně. Měsíc v blízkosti Saturnu uvidíme 25. a 26. 4. ráno nad jihovýchodním obzorem.

Květen

Květen

Z planet spatříme v květnu na večerní obloze nad severozápadním obzorem Mars, zatímco Jupiter před opozicí je pozorovatelný po většinu noci kromě večera a ve druhé polovině noci můžeme spatřit také Saturn.

V květnu budeme svědky tří hezkých konjunkcí Měsíce. Dne 7. 5. v 0 hodin to bude konjunkce s Aldebaranem (Aldebaran 1,48° jižně), 19. 5. v 17 hodin s hvězdou Antares – ten bude 7,46° jižně – a seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru bude pozorovatelné 19. až 21. 5. Ke třetí konjunkci dojde 22. 5. ve 22 hodin, a to s planetou Saturn, která se bude nacházet 1,27° severně. Úkaz se odehraje pod naším obzorem, ale Měsíc u Saturnu bude pozorovatelný ve druhé polovině noci.

Červen

Červen

V červnu nastanou nejlepší pozorovací podmínky pro největší planetu sluneční soustavy – Jupiter, neboť se 10. 6. v 16 hodin ocitá v opozici se Sluncem a 12. 6. ve 4 hodiny nás od ní bude dělit nejmenší vzdálenost, a to 4,284 au. Planetu spatříme po celou noc jako objekt -2,6 mag, ale kulminuje jen nevysoko nad obzorem. Na večerní obloze ještě spatříme nízko nad severozápadem Mars a v první polovině měsíce také nízko nad severozápadním obzorem Merkur. Na začátku měsíce má planeta Merkur jasnost −1,1 mag, ale najdeme ji jen nízko obzorem. Největší východní elongace nastává 24. 6. v 0 hodin, jasnost Merkuru klesne na +0,6 mag a planeta se ztrácí na jasné obloze. Saturn je pozorovatelný po většinu noci kromě večera.

V červnu budeme svědky dvou zajímavých konjunkcí Měsíce a planet. Dne 4. 6. v 18 hodin to bude konjunkce s Merkurem (Merkur 4,23° severně). Měsíc v blízkosti Merkuru spatříme večer velmi nízko nad severozápadním obzorem. Ve středu 19. 6. v 6 hodin bude Měsíc v konjunkci se Saturnem. Saturn nalezneme pouhých 1,15° severně. Tělesa v těsné blízkosti uvidíme v noci z 18. na 19. 6. Těsná (0,22°) konjunkce Merkuru s Marsem nastane 18. 6. v 17 hodin. Přiblížení obou planet bude pozorovatelné večer, nízko nad severozápadním obzorem, ale na světlé obloze bude obtížně viditelné. V červnu nás ještě čekají dvě konjunkce Měsíce s jasnými hvězdami. Dne 8. 6. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Regulem (hvězda 2,29° jižně) a 16. 6. ve 3 hodiny se Měsíc ocitne v konjunkci s Antarem (Antares 7,05° jižně). Seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru uvidíme 15. až 17. 6.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 16 hodin 55 minut.

Červenec

Červenec

Červenec bude měsícem Saturnu. V úterý 9. 7. v 18 hodin nastává jeho opozice se Sluncem a týž den ve 22 hodin bude Saturn a Zemi dělit nejmenší vzdálenost – 9,033 au. Jasnost planety dosahuje +0,1 mag a pozorovat ji lze po celou noc. Jupiter po opozici najdeme na obloze po většinu noci kromě rána.

V sobotu 13. 7. v 8 hodin nastává konjunkce Měsíce s Antarem (Antares 7,47° jižně) a ve 21 hodin téhož dne bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 1,46° jižně ). Seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru bude pozorovatelné 12. až 14. 7. Dne 16. 7. v 9 hodin se pod naším obzorem odehraje těsná konjunkce Měsíce se Saturnem (Saturn 0,68° severně). Měsíc v blízkosti Saturnu spatříme 15. až 17. 7. Poslední červencová konjunkce 28. 7. v 1 hodinu, Měsíce s Aldebarenem, se odehraje nad naším obzorem. Hvězda Aldebaran bude jen 1,42° jižně od Měsíce.

Ani další zatmění Slunce, tentokrát úplné, k němuž dojde 2. července, nebude u nás viditelné. Pozorovatelné bude jako úplné pouze z pásu táhnoucího se na jižní polokouli. Částečné zatmění Měsíce dne 16. července už spatříme prakticky v celém svém průběhu, Měsíc vychází necelou čtvrthodinu po vstupu do polostínu.

Časový průběh částečného zatmění Měsíce dne 16. července (SEČ)
vstup Měsíce do polostínu 19 h 44 min
východ Měsíce 19 h 57 min
začátek částečného zatmění 21 h 02 min
střed zatmění 22 h 31 min
konec úplného zatmění 06 h 43 min
konec částečného zatmění (17. 7.) 00 h 00 min
výstup Měsíce z polostínu (17. 7.) 01 h 18 min

Ve čtvrtek 4. 7. ve 23 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Srpenec

Srpenec

Večerní obloze budou kralovat dvě největší planety sluneční soustavy JupiterSaturn. Jupiter uvidíme v první polovině noci, Saturn po většinu noci kromě rána. Na ranní obloze bude v polovině měsíce nízko nad severovýchodem Merkur. Planeta je 10. 8. v 0 hodin v největší západní elongaci. Poté planeta sice klesá k obzoru, ale zjasňuje. Kolem 25. 8. viditelnost končí při jasnosti −1,4 mag. Venuše je 14. 8. v 7 hodin v horní konjunkci se Sluncem, takže je zcela nepozorovatelná.

Dne 9. 8. ve 13 hodin bude Měsíc v konjunkci s Antarem. Hvězda bude 7,42° jižně a seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru spatříme na večerní obloze.

Perseidy mají maximum 13. 8. v 9 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 110 meteorů. Měsíc krátce před úplňkem bude pozorování značně rušit.

Měsíc září

Září

Večerní obloze stále vévodí JupiterSaturn. Jupiter najdeme na jihozápadě, Saturn bude pozorovatelný v první polovině noci. Mars je 2. 9. ve 12 hodin v konjunkci se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

Dne 5. 9. ve 21 hodin nastane konjunkce Měsíce s Antarem (hvězda 6,83° jižně) a 6. 9. v 8 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 1,84° jižně). Seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru spatříme 5. a 6. 9. večer nad jihozápadním obzorem. Další těsná konjunkce Měsíce, tentokrát se Saturnem, se odehraje 8. 9. ve 14 hodin. Měsíc v blízkosti Saturnu uvidíme večer.

Podzimní rovnodennost nastává 23. září v 8 hodin 50 minut.

Říjen

Říjen

Na večerní obloze je stále Jupiter se Saturnem. Koncem měsíce se ráno, nízko nad východem vynoří Mars.

Dne 3. 10. ve 4 hodiny bude Měsíc v konjunkci s Antarem (Antares 7,03° jižně) a ve 23 hodin s Jupiterem (Jupiter 1,10° jižně). Ve dnech 2. a 3. 10. večer lze nad jihozápadním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Antaru a Jupiteru. Těsná konjunkce Měsíce se Saturnem (Saturn 0,97° severně) nastává 5. 10. ve 23 hodin pod naším obzorem. Přiblížení Měsíce k Saturnu bude pozorovatelné večer nad jihozápadem. Ve čtvrtek 17. 10. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem (hvězda 2,17° jižně). Úkaz uvidíme nad naším obzorem v noci. Těsná konjunkce Měsíce s Jupiterem nastává 31. 10. v 16 hodin. Jupiter bude 0,38° jižně. Přiblížení obou těles spatříme později během soumraku krátce po konjunkci nad jihozápadním obzorem.

Listopad

Listopad

Večerní obloha stále patří Jupiteru se Saturnem a ve druhé polovině měsíce se k nim připojí ještě Venuše. Bude sice jen nízko nad jihozápadním obzorem, ale díky jasnosti −3,9 mag bude jistě nepřehlédnutelná. Mars svítí ráno nad jihovýchodem a v poslední dekádě listopadu se k němu připojí Merkur. Ten se v největší západní elongaci ocitne 28. 11. ve 12 hodin, později klesá k obzoru, ale zjasňuje.

V neděli 24. 11. ve 13 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 3,10° jižně). Ve dnech 24. a 25. 11. spatříme na obloze seskupení Měsíce, Spiky, Marsu a Merkuru ráno nad jihovýchodním obzorem. Dále nás 24. 11. v 15 hodin čeká konjunkce Venuše s Jupiterem. Venuše bude 1,41° jižně. Obě planety budeme pozorovat večer nad jihozápadem v doprovodu Saturnu. Pod naším obzorem se 25. 11. ve 3 hodiny odehraje konjunkce Měsíce a Merkuru. (Merkur 1,35° jižně), Merkur a Měsíc spatříme na ranní obloze, nedaleko od nich se bude nacházet Mars. Konjunkce Měsíce s Venuší nastane 28. 11. ve 21 hodin pod naším obzorem. Venuše bude 1,24° jižně. Velmi těsné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru spatříme večer před konjunkcí nad jihozápadním obzorem. Planeta Saturn bude opodál. O den později 29. 11. ve 23 hodin bude Měsíc v konjunkci se Saturnem (opět pod naším obzorem). Planeta bude 1,42° severně a seskupení Měsíce, Saturnu, Venuše a Jupiteru uvidíme večer nad jihozápadem. V listopadu nás ještě čekají konjunkce Měsíce s Aldebaranem a Regulem. Ta první se odehraje 14. 11. v 7 hodin nad naším obzorem. Aldebaran bude 2,50° jižně. Regulus bude v konjunkci s Měsícem 20. 11. v 0 hodin (Regulus 3,15° jižně). I tato konjunkce nastává nad naším obzorem.

V pondělí 11. 11. v 16 hodin bude Merkur v dolní konjunkci se Sluncem. V takovém případě je planeta zcela nepozorovatelná. Spatříme ji pouze tehdy, pokud se nachází v blízkosti uzlu své dráhy a navíc pouze jako černou tečku přecházející přes Slunce. Přechod Merkuru přes sluneční disk je úkaz odehrávající se asi 14× za století. Naposledy jsme ho od nás mohli pozorovat 9. 5. 2016 a na ten příští si budeme muset počkat až do 13. 11. 2032. Z našeho území budeme moci pozorovat pouze první polovinu listopadového úkazu. Merkur se poprvé dotkne slunečního kotouče krátce po půl druhé, maximální fáze úkazu, která nastane v 16 hodin 19,7 minuty, je ale prakticky nepozorovatelná, na většině našeho území bude už Merkur pod obzorem. 

Časový průběh přechodu Merkuru přes Slunce dne 11. listopadu (SEČ)
1. kontakt 13 h 35,5 min
2. kontakt 13 h 37,2 min
střed 16 h 19,7 min
západ Slunce 16 h 22 min

Prosinec

Prosinec

Prosincové večerní obloze bude bezesporu vévodit Venuše, jejíž viditelnost se postupně zlepšuje, na konci roku dosahuje jasnosti −4 magnitudy. V první polovině měsíce Venuši na večerní obloze ještě doprovodí Saturn. Najdeme ho ale nízko nad jihozápadním obzorem a koncem roku už ho neuvidíme. Ranní obloha bude patřit MarsuMerkuru. Merkur spatříme v první dekádě měsíce ráno nad jihovýchodem.

Ve středu 11. 12. v 11 hodin nastane konjunkce Venuše se Saturnem. Venuše bude pouhých 1,80° jižně a planety spatříme večer nad jihozápadním obzorem. V prosinci dojde také ke dvěma konjunkcím Měsíce s planetami, které se ale odehrají pod naším obzorem. Den před Štědrým dnem ve 3 hodiny to bude konjunkce s Marsem (Mars 2,88° jižně). Měsíc a Mars spatříme krátce po konjunkci nad jihovýchodním obzorem. Dne 29. 12. také ve 3 hodiny nastane konjunkce Měsíce s Venuší (Venuše 1,45° severně). Měsíc u Venuše bude pozorovatelný 28. a 29. 12. večer nad jihozápadem. Nad naším obzorem v noci dojde 17. 12. v 7 hodin ke konjunkci Měsíce s Regulem. Nejjasnější hvězda souhvězdí Lva bude 3,13° jižně.

Ani poslední zatmění roku 2019, které nastane 26. 12., z našeho území neuvidíme. Půjde o prstencové zatmění Slunce a spatří ho obyvatelé Saudské Arábie, Indie, Srí Lanky, Indonésie, Malajsie a Filipín.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. ve 13 hodin. Měsíc krátce po úplňku bude svítit, a tedy značně rušit pozorování, po celou dobu. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. prosince v 5 hodin 19 minut.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage