Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 13 (vyšlo 29. března, ročník 2 (2004)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Sedna

Pavel Břichnáč

Dne 15. 3. 2004 oznámily tiskové agentury zprávu o objevu nové "planety". Má jí být transneptunické těleso s označením 2003 VB12, které objevili američtí astronomové M. E. Brown, C. A. Trujillo a D. Rabinowitz na observatoři Mt. Palomar pomocí 1,2 m dalekohledu Oschina Schmidta a CCD kamery QUEST II. Těleso se v době objevu nacházelo 90 AU od Slunce. Svého přísluní má dosáhnout v roce 2075 a to bude vzdáleno "jen" 76 AU od Slunce.

Kuiperův pás - jedná se o jakési úložiště planetesimál (malé kamenné nebo ledové tělísko zformované při zrodu sluneční soustavy). Vnitřní okraj pásu se nachází ve vzdálenosti asi 30 AU a vnější asi ve vzdálenosti 600 AU od Slunce. Je "položen" do roviny ekliptiky. Odhaduje se, že obsahuje na 700 000 tělísek a v dnešní době jich známe více než 700. Průměry těles nepřesahují (až na ojedinělé výjimky) 100÷300 km.

TNO (Trans Neptunian Objects) - tělesa nacházející se za oběžnou drahou Neptunu, jiný název objektů Kuiperova pásu. Dělí se na Plutína (Plutinos), klasické objekty Kuiperova pásu (Classical Kuiper Belt Objects - KBO's) a rozptýlené objekty Kuiperova pásu (Scattered KBO's ).

Plutína - objekty s oběžnou drahou podobnou Plutu a Cháronu, která rezonuje s Neptunovou v poměru 2:3 (na dva oběhy Plutín připadnou 3 oběhy Neptunu). Odhaduje se, že objektů s průměrem větším než 100 km je zhruba 1 400. Největšími zástupci jsou pochopitelně Pluto a Cháron.

Klasické objekty Kuiperova pásu - objekty nacházející se za oběžnou dráhou Pluta. Někdy se označují Cubewana, podle největšího zástupce této skupiny. Jejich dráhy jsou téměř kruhové, mají  jen nepatrnou excentricitu.

Rozptýlené objekty Kuiperova pásu - tělesa s velikou výstředností a chaotickými drahami. Odsluní (afélium) drah těchto excentrických těles může být až mnoho set AU.

Oortův oblak - také Oortovo-Öpikovo mračno. Jedná se o jakousi zásobárnu kometárních jader, která se nachází ve vzdálenosti zhruba 20 000÷100 000 AU. Podobně jako transneptunické objekty obsahuje také Oortovo mračno mnoho nepravidelných těles s nejrůznějšími drahami. Jedná se povětšinou o zmrzlé úlomky hornin, které se dostávají do blízkosti Slunce vlivem gravitačních poruch. Jejich počet se odhaduje na jeden bilión při celkové hmotnosti 100 MZ.

Sedna - název nově objeveného tělesa 2003 VB12. Jméno je vypůjčeno od severských Inuitů (Eskymáků) a v jejich řeči znamená bohyni moře. Je známa z pověsti, kdy je doprovázena tuleni a velrybami. Tato pověst vznikla na kanadském Labradoru. Jde o transneptunické těleso s načervenalou barvou o průměru zhruba 1 700 km (tedy něco mezi Cháronem a Plutem) s velmi eliptickou drahou (e = 0,86) a sklonem k ekliptice 12 stupňů. Přísluní je 75,8 AU od Slunce a odsluní ve vzdálenosti téměř 1 000 AU, hlavní poloosa dráhy má délku 531,7 AU a oběžnou dobu 12 260 let. Teplota na povrchu se odhaduje zhruba na −240 °C.

Bulvár a ti druzí

Palcové titulky v bulvárních plátcích bezostyšně hlásají: "Sedna: desátá planeta, nebo lež?", "Doplňte si prosím vzdělání: planet Sluneční soustavy není devět, ale deset.". Podobné výkřiky jsou pro odbornou veřejnost jen k pobavení. Dnes je všeobecně přijímán fakt, že Neptun je poslední planetou a Pluto, Quaoar, Sedna ani jiné těleso již mezi planety prostě nepatří. Jsou k tomu dobré důvody. Například výstředná dráha, velká vzdálenost od Slunce a složení. U Pluta došlo v minulosti k "astronomickému lobby". Jelikož byla planeta objevena v roce 1930 američanem Clydem Tombaughem, chtěli ji američané zařadit mezi "pravé" planety a to se jim nakonec podařilo.

Ke zpřesnění výpočtu dráhy planetky Sedna přispěla i česká observatoř na Kleti. Přesná data získaná 1,06 m dalekohledem KLENOT na Kleti 13. a 14.března 2004 prodloužila známý oblouk dráhy o dva a půl měsíce a umožnila zpřesnit výpočet dráhy tohoto unikátního tělesa, jak ukazuje cirkulář MPEC 2004-E45 vydaný Minor Planet Center.

Do budoucna lze očekávat další objevy těles srovnatelných s rozměry Pluta v Kuiperově pásu a (až to úroveň pozorovatelské techniky umožní) v Oortově oblaku.

Porovnání Sedny s ostatními tělesy

Porovnání velikosti Sedny s ostatními tělesy.
NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC-Caltech).

Dráha Sedny ve sluneční soustavě

Poloha a dráha 2003 VB12 ve sluneční soustavě.
NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC-Caltech).

Sedna - projekt KLENOT

Snímek TNO 2003 VB12 byl pořízen 1,06 m teleskopem
KLENOT 14.března 2004 expozicí 60 sekund na Observatoři Kleť.
Planetka je označena šipkou (zobrazené pole je výřezem).
Foto Jana Tichá a Miloš Tichý.

Sedna - pohyb mezi hvězdami

Sedna pohybující se mezi hvězdami.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage