Tabulky → Mendělejevova tabulka prvků

 

1 1,01 HVodík – Hydrogenium, je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru. Má široké praktické využití jako zdroj energie, redukční činidlo při chemické syntéze a v metalurgii nebo jako náplň balonů a vzducholodí. Vodík objevil roku 1766 Henry Cavendish. 1s1

xxxx – protonové číslo xx.xxxx.xx – relativní hmotnost XX – značka prvku xxxxxx – spinová struktura atomárního obalu

2 4,00 HeHelium – plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny a tvořící druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, chemicky zcela inertní. Francouzský astronom Pierre Janssen objevil helium ze spektrální analýzy sluneční korony. V roce 1895 se britskému chemikovi Williamu Ramsayovi podařilo izolovat plynné helium na Zemi. Je pojmenované po starořeckém bohu Slunce, Héliovi. 1s2

3 6,94 LiLithium – nejlehčí ze skupiny alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu. Jedná se o lehký a měkký kov, který lze krájet nožem. Dobře vede elektrický proud a teplo. Bylo objeveno roku 1817 švédským chemikem Johannem Arfvedsonem. 2s1

4 9,01 BeBerylium – nejlehčí prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání. Vede špatně elektrický proud a teplo. Velmi dobře propouští radioaktivní záření. Jeho soli jsou mimořádně toxické. Berylium bylo objeveno roku 1798 Louisem Vauguelinem jako součást minerálu berylu a smaragdů. 2s2

5 10,81 BBor – Borum, nejlehčí z III. hlavní skupiny prvků. Svými vlastnostmi leží na hranici mezi kovy a nekovy. Byl izolován roku 1808 sirem Humphry Davyem, Gay-Lusacem a L. J. Thénardem v nepříliš vysoké čistotě a teprve roku 1824 ho Jakob Berzelius označil za samotný prvek. Využívá se v metalurgii a sklářském průmyslu. 2s22p1

6 12,01 CUhlík – Carboneum, chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organismů. Sloučeniny uhlíku jsou jedním ze základů světové energetiky, kde především fosilní paliva jako zemní plyn a uhlí slouží jako energetický zdroj pro výrobu elektřiny a vytápění, produkty zpracování ropy jsou nezbytné pro pohon spalovacích motorů a silniční dopravu. Výrobky chemického průmyslu na bázi uhlíku jsou součástí našeho každodenního života ať jde o plastické hmoty, umělá vlákna, nátěrové hmoty, léčiva a mnoho dalších. 2s22p2

7 14,01 NDusík – Nitrogenium, plynný chemický prvek tvořící hlavní složku zemské atmosféry. Patří mezi biogenní prvky, které jsou základními stavebními kameny živé hmoty. Tento plyn popsal jako první Němec Carl Wilhelm Scheele v roce 1777. Poté co bylo zjištěno, že je kyselina dusičná odvozena od dusíku, pro něj Chaptal navrhl název nitrogéne, což znamená ledkotvorný, který se udržel v latinském označení nitrogenium. 2s22p3

8 15,99 OKyslík – Oxygenium, plynný chemický prvek, tvoří druhou hlavní složku zemské atmosféry. Je biogenním prvkem a jeho přítomnost je nezbytná pro existenci většiny živých organizmů na naší planetě. V atmosféře tvoří plynný kyslík 21 objemových %. Kromě obvyklých dvouatomových molekul O2 se kyslík vyskytuje i ve formě tříatomové molekuly jako ozon O3. Produkty hoření se nazývají oxidy, dříve kysličníky. Kyslík je třetím nejhojnějším prvkem ve vesmíru. 2s22p4

9 19,00 FFluor – nekovový značně toxický prvek, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní, vyznačuje se největší elektronegativitou ze všech prvků periodické soustavy. Je nejlehčím prvkem ze skupiny halogenů. Fluor poprvé připravil Henri Moissan roku 1886. Fluor je součástí často používaných freonů, které poškozují ozónovou vrstvu. 2s22p5

10 20,18 NeNeon – plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Nevytváří sloučeniny. Neon byl objeven v roce 1898 Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem. Využívá se v osvětlovacích tělesech a světelných indikátorech. Slouží jako náplň do některých typů laserů. 2s22p6

11 22,99 NaSodík – Natrium, nejběžnější prvek ze skupiny alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organizmech. Sodík je měkký, lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Volný kov se poprvé podařilo připravit roku 1807 siru Humphry Davymu. 3s1

12 24,31 MgHořčík – Magnesium, lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov, druhý nejlehčí z kovů alkalických zemin. Využívá se při výrobě lehkých a pevných slitin, jako redukční činidlo v organické syntéze a při pyrotechnických aplikacích. V léčitelství se soli hořčíku používají od 17. století. Čistý hořčík elektrolyticky připravil sir Humphry Davy roku 1808. 3s2

13 26,98 AlHliník – Aluminium, velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích. Hliník byl objeven roku 1825 dánským fyzikem Hansem Christianem Oerstedem. 3s23p1

14 28,09 SiKřemík – polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře. Slouží jako základní materiál pro výrobu polovodičových součástek nebo položek pro pěstování nanostruktur. Oxid křemičitý je základní surovina pro výrobu skla a významná součást keramických a stavebních materiálů. Objev křemíku je připisován švédskému chemikovi J. Jacobu Berzeliovi (1824). 3s23p2

15 30,97 PFosfor – Phosphorus, nekovový chemický prvek, poměrně hojně se vyskytující v zemské kůře, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organizmů. Historicky byl fosfor poprvé izolován německým alchymistou Heningem Brandtem v roce 1669. Elementární fosfor se vyskytuje ve třech modifikacích – bílý, červený a černý fosfor. 3s23p3

16 32,06 SSíra – Sulphur, je nekovový chemický prvek žluté barvy, hojně zastoupený v přírodě. Tvoří přibližně 0,05 % zemské kůry. Patří do skupiny tzv. chalkogenů. Síra byla známa již v dávnověku, ve starověké Číně sloužila jako jedna ze složek střelného prachu. V chemickém průmyslu se síra používá především pro vulkanizaci kaučuku. Dále je elementární síra základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové. Síra je významnou složkou různých prostředků působících proti růstu hub a plísní. Síření sklepů i sudů pro uchovávání vína či piva efektivně brání množení nežádoucích plísní a mikroorganizmů. 3s23p4

17 35,46 ClChlór – chloros, toxický světle zelený plyn, druhý člen skupiny halogenů. Byl objeven roku 1774 Carlem Wilhelmem Scheelem, ale dnešní pojmenování mu dal až roku 1810 anglický chemik sir Humphry Davy. Je hojně používán v různých technologiích, například k dezinfekci vody, průmyslově se používá kyselina chlorovodíková, dříve DDT k hubení hmyzu, polychlorovabné bufenily a jiná svinstva. 3s23p5

18 39,95 ArArgon – prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří necelé 1 % zemské atmosféry. Jde o nereaktivní bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Objev argonu je oficiálně připisován lordu Rayleighovi a Williamu Ramsayovi, kteří ho detekovali roku 1894. Jako inertní atmosféra se využívá v metalurgii, při balení potravin, v plazmových technologiích i ve výbojkách. 3s23p6

19 39,10 KDraslík – Kalium, velmi důležitý a reaktivní prvek ze skupiny alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organizmech. Draslík je měkký, lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Volný kov se poprvé podařilo připravit roku 1807 siru Humphry Davymu. 4s1

20 40,08 CaVápník – Calcium, nejvýznamnější prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov. Vápenaté sloučeniny jsou lidstvu známy již od starověku - pálením vápence nebo mramoru lze získat pálené vápno. Vápník poprvé připravil sir Humphry Davy roku 1808 elektrolýzou vápenatého amalgámu. 4s2

21 44,96 ScSkandium – Scandium, stříbřitě bílý, měkký a výrazně lehký kov, je podobný svými vlastnostmi hliníku, titanu a lanthanoidům. Jeho existenci předpověděl ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Skandium objevil švédský chemik Lars Fredrick Nilson za pomoci spektrální analýzy. 3d14s2

22 47,87 TiTitan (prvek) – Titanium, šedý až stříbřitě bílý lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře. Je poměrně tvrdý a mimořádně odolný proti korozi. Jeho výrazně většímu technologickému uplatnění brání doposud vysoká cena výroby čistého kovu. Hlavní uplatnění nalézá jako složka různých slitin a protikorozních ochranných vrstev, ve formě chemických sloučenin slouží často jako složka barevných pigmentů. Titan byl objeven roku 1791 anglickým chemikem Williamem Gregorem. 3d24s2

23 50,94 VVanad – Vanadium, spolu s niobem a tantalem členem V. skupiny periodické tabulky prvků. Vanad patří mezi kovové prvky, v praxi je používán pro výrobu speciálních slitin a průmyslových katalyzátorů. Poprvé ho objevil v roce 1801 A. M. del Rio ve vzorku mexické olověné rudy. 3d34s2

24 52,0 CrChróm – Chromium, světle bílý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov. Používá se v metalurgii při výrobě legovaných ocelí a dalších slitin, tenká vrstva chromu chrání povrch kovových předmětů před korozí a zvyšuje jejich tvrdost. Byl objeven roku 1797 Louisem Nicolasem Vauquelinem. 3d54s1

25 54,94 MnMangan – Manganum, světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii jako přísada do různých slitin, katalyzátorů a barevných pigmentů. Mangan objevil roku 1774 švédský chemik Carl W. Scheele. Oxid manganičitý (burel) je znám již od starověku, kdy se používal při výrobě skla. 3d54s2

26 55,85 FeŽelezo – Ferrum, kovový prvek významně zastoupený na Zemi i ve vesmíru. Má všestranné využití při výrobě slitin pro výrobu většiny základních technických prostředků používaných člověkem. Objev výroby a využití železa byl jedním ze základních momentů vzniku současné civilizace. 3d64s2

27 58,9 CoKobalt – Cobaltum, namodralý, feromagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii pro zlepšování vlastností slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky. Kov, který byl součástí rud využívaných k barvení skla, objevil roku 1735 švédský chemik George Bradnt. 3d74s2

28 58,69 NiNikl – Niccolum, bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov. Vyznačuje se vysokou elektrickou vodivostí. Slouží jako součást různých slitin a k povrchové ochraně jiných kovů před korozí. Předměty ze slitin niklu se podařilo nalézt v Číně a jejich stáří je více než 2 000 let. Nikl byl objeven roku 1751 německým chemikem baronem Axelem Frederikem Cronstedtem. 3d84s2

29 63,55 CuMěď – Cuprum, ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolný proti atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin a mimořádně důležitý pro elektrotechniku. 3d104s1

30 65,41 ZnZinek – měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se při výrobě barviv a jeho přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu. 3d104s2

31 69,72 GaGalium – Gallium, velmi lehce tavitelný kov, bílé barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný. Hlavní uplatnění nalézá v elektronice jako složka polovodičových materiálů. Objevil jej roku 1875 spektroskopicky francouzský chemik Paul Èmile Lecoq de Boisbaudran. 3d104s24p1

32 72,64 GeGermanium – vzácný polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu. Objevil jej roku 1886 německý chemik Clemens A. Winkler a pojmenoval jej podle své vlasti. Využívá se při výrobě tranzistorů, integrovaných obvodů a světlovodné techniky. 3d104s24p2

33 74,92 AsArzén – Arsenicum, toxický polokovový prvek, známý již od starověku. Jeho současné uplatnění se nachází v oblasti metalurgie jako součást speciálních slitin a v polovodičovém průmyslu. Za objevitele prvku je označován středověký alchymista Albertus Magnus, který ho izoloval kolem roku 1250. Oxidy i jiné sloučeniny jsou silně toxické. 3d104s24p3

34 78,96 SeSelen – Selenium, nekovový prvek ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi. Selen je poměrně vzácný prvek, byl objeven roku 1817 Jonsem Jacobem Berzeliem. Selen se využívá při výrobě fotočlánků. Nedostatek selenu v potravě způsobuje srdeční potíže. 3d104s24p4

35 79,90 BrBróm – Bromum, prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina. Byl objeven roku 1826 Antoinem Balardem. Elementární brom je velmi silné oxidační činidlo. Je značně toxický. Díky poměrně nízkému bodu varu se rychle odpařuje a jeho páry ve vyšších koncentracích mohou způsobit smrt zadušením, i v nižších koncentracích však poškozují pokožku a především oči. 3d104s24p5

36 83,80 KrKrypton – plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Je bezbarvý, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem. Krypton byl objeven v roce 1898 Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem. Využívá se ve výbojkách, k datování hornin a dříve se jeden z jeho zářivých přechodů využíval v definici metru. 3d104s24p6

37 85,47 RbRubidium – prvek ze skupiny alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou. Rubidium je měkký (asi jako vosk), lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Na rozdíl od předchozích alkalických kovů je těžší než voda. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Rubidium bylo objeveno roku 1861 německým chemikem Robertem W. Bunsenem a německým fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem. 5s1

38 87,62 SrStroncium – Strontium, čtvrtý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov. Je pojmenoán podle vesnice Strontian ve Skotsku, kde byla poprvé nalezena ruda stroncianit obsahující tento kov. Stroncium poprvé elektrolyticky připravil sir Humphry Davy roku 1808. 5s2

39 88,91 YYtrium – stříbřitě bílý, středně tvrdý, poměrně vzácný přechodný kov. V zemské kůře je obsaženo v množství přibližně 30 mg/kg. Bylo objeveno v roce 1794 švédským chemikem Johanem Gadolinem a poprvé bylo v čisté formě izolováno Friedrichem Wohlerem roku 1828. Název získalo podle obce Ytterby u Stockholmu, kde je neleziště nerostu, který prvek obsahuje. 4d15s2

40 91,22 ZrZirkon – Zirkonium, šedý až stříbřitě bílý kovový prvek, mimořádně odolný proti korozi. Hlavní uplatnění nalézá v jaderné energetice, protože vykazuje velmi nízký účinný průřez pro záchyt neutronů. Dále je složkou různých slitin a protikorozních ochranných vrstev. Zirkon objevil Martin Heinrich Klaproth v roce 1789. 4d25s2

41 92,91 NbNiob – Niobium, přechodový kovový prvek, který nachází využití v elektronice a metalurgii při výrobě speciálních slitin. Při teplotách nižších než 9,26 K a magnetických polích pod 410 mT je supravodivý. Niob byl objeven roku 1801 Charlesem Hatchttem v minerálu kolumbitu a byl pojmenován podle Niobe, dcery bájného krále Tantala. 4d4 5s1

42 95,94 MoMolybden – molybdaenum, kovový prvek VI. skupiny periodické soustavy prvků. Praktické využití nalézá hlavně jako složka vysoce legovaných ocelí a při výrobě průmyslových katalyzátorů. Roku 1778 švédský chemik C. W. Scheele izoloval z minerálu molybdenitu oxid dosud neznámého prvku. P. J. Hjelm připravil z tohoto oxidu kovový molybden redukcí dřevěným uhlím. 4d5 5s1

43 98,0 TcTechnecium – nemá žádný stabilní izotop. Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 D. I. Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 Italové Carlo Perrier a Emilio G. Segré ve vzorku kovového molybdenu, který byl v cyklotronu vystaven bombardování jádry deuteria. 4d55s2

44 101,1 RuRuthenium – drahý kov šedivě bílé barvy. Ruthenium bylo objeveno roku 1844 v sibiřské platinové rudě ruským chemikem Karlem Karlovičem Klausem. V přírodě doprovází platinové kovy. 4d75s1

45 102,9 RhRhodium – drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé s poměrně vysokým bodem tání. Hlavní uplatnění nalézá ve slitinách s platinou při výrobě termočlánků a chemicky a teplotně odolných součástí průmyslových výrobních zařízení. Rhodium objevil v roce 1803 anglickým chemik William Hyde Wollaston. 4d85s1

46 106,4x PdPaládium – drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou. Nalezá uplatnění především při výrobě průmyslových katalyzátorů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské využití. Paladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston. 4d105s0

47 107,9 AgStříbro – Argentum, ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství, jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl. 4d105s1

48 112,4 CdKadmium – Cadmium, měkký, lehce tavitelný, toxický kovový prvek. Slouží jako součást různých slitin a k povrchové ochraně jiných kovů před korozí. Vzhledem k jeho toxicitě je jeho praktické využití omezováno na nejnutnější minimum. Kadmium pohlcuje neutrony, proto se kadmiové tyče využívají v některých typech reaktorů k utlumení štěpné reakce. Kadmium bylo objeveno roku 1817 německým chemikem Friedrichem Stohmeyerem. 4d105s2

49 114,8 InIndium – snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný. Objevili jej roku 1863 Ferdinand Reich a Hieronymus T. Richter ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. V jaderné energetice slouží jako materiál pro výrobu moderátorových tyčí. Je důležitým prvek při výrobě tranzistorů, termistorů, kapalných krystalů (LCD) a světlo emitujících diod (LED). 4d105s25p1

50 118,7 SnCín – Stannum, patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku především jako součást slitiny zvané bronz. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi. Nachází využití při výrobě slitin (bronz, pájky, ložiskový kov), v potravinářství při dlouhodobém uchovávání potravin (pocínování konzerv, cínové fólie) a při výrobě uměleckých předmětů. 4d105s25p2

51 121,8 SbAntimon – Stibium, patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se ve výrobě elektronických prvků, barviv a keramických materiálů. 4d105s25p3

52 127,6 TeTellur – Tellurium, polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii. Byl objeven roku 1782 Franzem Josephem Mullerem. Chemicky patří spíše mezi kovy, ale jsou známy i kyseliny telluru a jejich soli, v nichž chemicky připomíná spíše síru nebo selen. 4d105s25p4

53 126,9 IJód – Iodum, prvek za skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu. Jód je velmi vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem. 4d105s25p5

54 131,3 XeXenon – plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Je bezbarvý, bez chuti a zápachu, nereaktivní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem, chlorem a kyslíkem. Xenon objevil William Ramsay v roce 1898. Využívá se v xenonových výbojkách. 4d105s25p6

55 132,9 CsCesium – Caesium, chemický prvek ze skupiny alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou. Cesium je měkký (měkkčí než vosk), lehký a zlatožlutý kov, který lze krájet nožem. Na rozdíl od ostatních alkalických kovů je spolu s rubidiem těžší než voda. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Cesium bylo objeveno roku 1860 německým chemikem Robertem W. Bunsenem a německým fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem. 6s1

56 137,3 BaBaryum – pátý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin. Měkký, velmi reaktivní a toxický kov. Všechny rozpustné soli jsou prudce jedovaté. Dlouho známou sloučeninou je síran barnatý (baryt, těživec). Samostané baryum poprvé připravil sir Humphry Davy roku 1808 elektrolýzou barnatého amalgámu. 6s2

57 138,9 LaLanthan – stříbřitě bílý, měkký přechodný kov. Chemicky je lanthan značně reaktivním prvkem. Již za normální teploty reaguje se vzdušným kyslíkem za vzniku velmi stabilního oxidu lanthanitého. S vodou reaguje lanthan zvolna za vzniku plynného vodíku Byl objeven v roce 1839 Carlem Mosanderem, v čisté podobě byl izolován až roku 1923. 5d16s2

58 140,1 CeCer – Cerium, šedavě bílý, přechodný kovový prvek, druhý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá v metalurgickém průmyslu při výrobě speciálních slitin a nebo jejich deoxidaci, je složkou některých skel a průmyslových katalyzátorů. Cer objevil roku 1803 švédský chemik Jöns Jacob Berzelius a Wilhelm von Hisinger. Nezávislý objev se podařil téhož roku v Německu Martinovi Heinrichu Klaprothovi. 4f15d16s2

59 140,9 PrPraseodym – Praseodymium, měkký, stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, třetí člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá v metalurgickém průmyslu při výrobě speciálních slitin anebo jejich deoxidaci a je složkou skel se zvláštními vlastnostmi. Praseodym izoloval rakouský chemik baron Carl Auer von Welsbach v roce 1885. 4f25d16s2

60 144,2 NdNeodym – Neodymium, měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, čtvrtý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě speciálních skel a keramiky a slouží také k výrobě mimořádně silných permanentních magnetů. Neodym izoloval rakouský chemik baron Carl Auer von Welsbach v roce 1885. 4f35d16s2

61 145,0 PmPromethium – jediný lanthanoid, který nemá stabilní izotop a v přírodě se nevyskytuje. Důkaz o existenci promethia podali teprve v roce 1945 Jacob A. Marinsky, Lawrence E. Glendenin a Charles D. Coryell na základě analýzy produktů jaderného rozpadu uranu v jaderném reaktoru. 4f45d16s2

62 150,4 SmSamarium – měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, šestý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě mimořádně silných permanentních magnetů a slouží také k výrobě speciálních skel a keramiky. Samarium objevil švýcarský chemik Jean Charles Galissard de Marignac roku 1853. 4f55d16s2

63 152,0 EuEuropium – měkký, stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 7. člen skupiny lanthanoidů. Z této skupiny je prakticky nejžádanějším prvkem díky svému uplatnění při výrobě barevných televizních obrazovek, kde funguje jako luminofor. Europium objevil Paul Émile Lecoq de Boisbaudran roku 1890. 4f65d16s2

64 157,3 GdGadolinium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový feromagnetický prvek, osmý člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití v jaderné energetice a při výrobě počítačových pamětí. Má nejvyšší účinný průřez pro záchyt tepelných neutronů ze všech známých prvků. Gadolinium objevil spektroskopicky švýcarský chemik Jean Charles Galissard de Marignac v roce 1880. Jmého získalo gadolinium podle minerálu, ten byl pojmenován po finském chemiku a geologovi Johanu Gadolinovi. 4f75d16s2

65 158,9 TbTerbium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, devátý člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro elektroniku a barevných luminoforů pro televizní obrazovky. Terbium objevil roku 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander. 4f85d16s2

66 162,5 DyDysprosium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 10. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a při výrobě laserů. Dysprosium objevil roku 1886 francouzský chemik Paul-Emile Lecoq de Boisbaudran. 4f95d16s2

67 164,9 HoHolmium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 11. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě silných permanentních magnetů, speciálních slitin pro jadernou energetiku a při výrobě laserů. Holmium objevili roku 1878 současně Marc Delafontaine, Jacques Louis Soret a Per Teodor Cleve. Holmium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 1,2 mg/kg. 4f105d16s2

68 167,3 ErErbium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 12. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Erbium objevil roku 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander. Erbium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 2,6 mg/kg. 4f115d06s2

69 168,9 TmThulium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 13. člen skupiny lanthanoidů. Thulium objevil roku 1879 švédský chemik Per Teodor Cleve a pojmenoval je po bájné zemi Thule. V zemské kůře je obsaženo pouze v koncentraci 0,2 až 0,5 mg/kg. 4f125d16s2

70 173,0 YbYtterbium – měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 14. člen skupiny lanthanoidů. Ytterbium objevil roku 1878 švýcarský chemik Jean Charles Galissard de Marignac. Ytterbium se vyskytuje v zemské kůře v koncentraci 3 mg/kg. 4f135d16s2

71 175,0 LuLutecium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, poslední člen skupiny lanthanoidů. Lutecium objevili teprve roku 1907 nezávisle na sobě francouzský chemik Georges Urbain a rakouský mineralog Carl Auer von Welsbach. Lutecium je poměrně dosti vzácný prvek, v zemské kůře se vyskytuje jen v koncentraci 0,5 až 0,75 mg/kg. 4f145d16s2

72 178,5 HfHafnium – šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, chemicky velmi podobný zirkonu. Hlavní uplatnění nalézá jako složka některých speciálních slitin. Hafnium bylo objeveno roku 1923 v dánském hlavním městě Kodani, podle jehož latinského jména bylo také pojmenováno. Objeviteli byli chemici Dirk Coster a Georg von Hevesy. 4f145d26s2

73 180,9 TaTantal – Tantalum, vzácný, tvrdý, modro-šedý, lesklý, přechodný kov. Je vysoce korozivzdorný a používá pro výrobu chirurgických nástrojů a implantátů, protože je zcela inertní vůči organickým tělesným tkáním. Tantal byl objeven roku 1802 švédským chemikem Andersem G. Ekebergem, čistý prvek byl izolován až v roce 1820 Jönsem Berzeliem. 4f145d36s2

74 183,8 WWolfram – Wolframium, šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov. Hlavní uplatnění nalézá jako složka různých slitin, v čisté formě se s ním běžně setkáváme jako s materiálem pro výrobu žárovkových vláken. Wolfram byl objeven roku 1781 švédským chemikem Wilhelmem Scheelem. 4f145d46s2

75 186,2 ReRhenium – velmi vzácný, těžký a tvrdý, odolný kovový prvek s vysokým bodem tání. Rhenium objevili Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto C. Berg v roce 1925. V zemské kůře činí průměrný obsah rhenia pouze kolem 3 ng/kg. 4f145d56s2

76 190,23 OsOsmium – drahý kov modro-šedé barvy. Osmium bylo objeveno roku 1804. Ušlechtilý, značně tvrdý a křehký kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Patří spolu s iridiem a platinou do tzv. triády těžkých platinových kovů. Společně s iridiem je prvkem s největší známou hustotou. V přírodě doprovází v rudách platinové kovy, hlavní naleziště jsou na Urale a v Americe. 4f145d66s2

77 192,2 IrIridium – drahý kov šedivě bílé barvy. Iridium bylo objeveno roku 1804. Ušlechtilý, poměrně tvrdý i když křehký kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje téměř pouze jako ryzí kov, převážně v okolí míst dopadu meteoritů. 4f145d76s2

78 195,1 PtPlatina – velmi těžký a chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy. Jako doba objevení platiny je obvykle označován rok 1735. Ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí. Využití má v elektrotechnickém průmyslu a šperkařství. 4f145d86s2

79 197,0 AuZlato – aurum, chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů, šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí. 4f145d96s2

80 200,6 HgRtuť – Hydrargyrum, těžký, toxický kovový prvek. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným kovem, který je za normálních podmínek kapalný. 4f145d106s2

81 204,4 TlThalium – značně toxický měkký, lesklý kov bílé barvy. Objevil jej roku 1861 sir William Crookes při spektroskopickém zkoumání obsahu telluru ve zbytcích po zpracování sirných rud. Dříve se používalo jako součást jedu na krysy. 4f145d106s26p1

82 207,2 PbOlovo – Plumbum, těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi. Je součástí barviva – olovnaté běloby, žlutý chroman olovnatý je známý jako chromová žluť. Zvyšuje oktanové číslo paliva. Velmi čistý PbS je citlivým detektorem infračerveného záření a využívá se při výrobě fotografických expozimetrů a fotočlánků. 4f145d106s26p2

83 209,0 BiVizmut – Bismuthum, patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se při výrobě barviv a keramických materiálů. 4f145d106s26p3

84 209,0 PoPolonium – nestabilní radioaktivní prvek, nejtěžší za skupiny chalkogenů. Byl objeven roku 1898 Marií Sklodovskou-Curiea pojmenován podle Polska. Chemicky patří mezi kovy. Polonium je členem uran-radiové, neptuniové i thoriové rozpadové řady a v přírodě se proto vyskytuje v přítomnosti uranových rud. 4f145d106s26p4

85 210 AtAstat – Astatinum, nejtěžší známý prvek ze skupiny halogenů, existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů. Byl objeven roku 1940 pomocí cyklotronem iniciované přeměny izotopu bismutu 209. 4f145d26s26p5

86 222,0 RnRadon – Radonum, nejtěžší prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop. Byl objeven roku 1900 Friedrichem Ernstem Dornem. V geologii slouží studium obsahu izotopů radonu v podzemních vodách k určení jejich původu a stáří. Radon se využívá i v medicíně jako zářič s krátkým poločasem rozpadu. 4f145d106s26p6

87 223,0 FrFrancium – nejtěžší známý prvek ze skupiny alkalických kovů. Je nestabilní, velmi silně radioaktivní. Nejstabilnější izotop francia Fr 223 má poločas rozpadu 21 minut a podléhá beta rozpadu. Francium bylo objeveno až roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle země svého objevu. 7s1

88 226,0 RaRadium – šestý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, silně radioaktivní, vzniká v rozpadové řadě uranu a thoria. Radium bylo objeveno roku 1898 Marií Curie-Sk³odowskou, jejím manželem Pierem a Gustavem Bémontem v jáchymovském smolinci. 7s2

89 227,0 AcAktinium – silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Yáří přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo. Aktinium objevil francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě roku 1899. 6d17s2

90 232,0 ThThorium – druhý člen řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek. Díky velmi dlouhému poločasu rozpadu jader thoria nacházíme tento prvek v horninách zemské kůry v množství 8 až 12 mg/kg. Thorium je potenciálním palivem v jaderné energetice. Objevil jej již roku 1828 švédský chemik Jöns Jakob Berzelius a pojmenoval ho po Thórovi, bohu blesku ve skandinávské mytologii. 5f16d17s2

91 231,0 PaProtaktinium – třetí z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek. Jako první identifikovali izotop 234 Kasimir Fajans a O. H. Göhring jako produkt rozpadu uranu 238. Za objevitele jsou ale označováni Otto Hahn a Lise Meitner z Německa a Frederick Soddy a John Cranston z Velké Británie, kteří roku 1918 nezávisle na sobě oznámili objev izotopu 231 s mnohem delším poločasem rozpadu. 5f26d17s2

92 236,8 UUran (prvek) – radioaktivní chemický prvek, kov, patří mezi aktinoidy. Prvek objevil v roce 1789 Martin Heinrich Klaproth, v čisté formě byl uran izolován roku 1841 Eugene-Melchior Peligotem. Izotop 235 se využívá jako palivo v jaderných elektrárnách. Je pojmenován po planetě Uran. 5f36d17s2

93 237,1 NpNeptunium – první z řady transuranů a pátý prvek z řady aktinoidů. Byl objeven roku 1940 Edwinem McMillanem a Phillipem Abelsonem. Jde o umělý radioaktivní kov, stříbrné barvy. Je pojmenován po planetě Neptun. 5f46d17s2

94 244,0 PuPlutonium – šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, silně radioaktivní toxický kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především pro výrobu atomových bomb. Plutonium má poločas rozpadu přibližně 88 roků. Je využitelné rovněž jako palivo pro jaderné reaktory a jako zdroj energie pro radioizotopový termoelektrický generátor. Plutonium bylo poprvé připraveno roku 1940 dvěma vědeckými týmy bombardováním uranu 238 neutrony. V Berkeley jej připravili Edwin M. McMillan a Philip Abelson a v britské Cambridgi Norman Feather a Egon Bretscher. Plutonium je pojmenováno po trpasličí planetě Pluto. 5f56d17s2

95 243,0 AmAmericium – sedmý člen řady aktinoidů, třetí transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia. Americium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním Pu 239 neutrony v jaderné laboratoři chicagské university. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Leon O. Morgan, Ralph A. James a Albert Ghiorso. 5f66d17s2

96 247,0 CmCurium – osmý členem řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia. Curium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním Pu 239 částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Ralph A. James a Albert Ghiorso. 5f76d17s2

97 247,0 BkBerkelium – devátý člen řady aktinoidů, pátý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia. Berkelium bylo poprvé připraveno v roce 1949 bombardováním Am 241 částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Vznikl izotop Bk 243 s poločasem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso. 5f86d17s2

98 251,0 CfKalifornium – Californium, desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia. Kalifornium bylo poprvé připraveno v roce 1950 bombardováním izotopu curia Cm 242 částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Vznikl tak izotop Cf 245 s poločasem rozpadu 44 minut. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso. 5f96d17s2

99 252,0 EsEinsteinium – jedenáctý člen řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. Jako první identifikoval einsteinium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley a současně ohlásil objev tohoto prvku i G. R. Choppin v Los Alamos. 5f106d17s2

100 257,0 FmFermium – dvanáctý člen řady aktinoidů, osmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. Jako první identifikoval fermium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley. 5f116d17s2

101 258,0 MdMendelejevium – třináctý člen řady aktinoidů, devátý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader einsteinia. Mendelevium bylo poprvé připraveno na v roce 1955 v laboratořích kalifornské university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey a Greg Choppin. 5f126d17s2

102 259,0 NoNobelium – čtrnáctý člen řady aktinoidů, desátý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia. Svůj název získal na počest Alfreda Nobela, objevitele dynamitu. Nobelium bylo poprvé připraveno v roce 1958 v laboratořích kalifornské university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland. 5f136d17s2

103 260,0 LrLawrencium – patnáctý (poslední) člen řady aktinoidů, jedenáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader kalifornia. Lawrencium bylo poprvé připraveno v roce 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. 5f146d17s2

104 265 RfRutherfordium – 12. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic. Ruthefordioum bylo připraveno v roce 1969 v Berkeley. Původní ohlášení z roku 1964 (Dubna, SSSR) se nepotvrdilo. Tehdy se prvek měl jmenovat Kurčatovium.

105 262 DbDubnium – 13. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic. První příprava prvku s atomovým číslem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu.

106 263 SgSeaborgium – čtrnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První příprava prvku s atomovým číslem 106 byla ohlášena v roce 1974 nezávisle v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu a v Kalifornské univerzitě v Berkeley.

107 272 BhBohrium – patnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 107 ohlásila skupina vedená Georgiem Flerovem v roce 1976 v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně.

108 278 HsHassium – šestnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 108 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg roku 1984 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Prvek byl pojmenován po německé spolkové zemi Hesensko.

109 268 MtMeitnerium – sedmnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg roku 1982 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Prvek byl poté pojmenován rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitner.

110 282 DsDarmstadtium – 18. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 110 oznámili němečtí fyzici z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu v roce 1994. Prvek byl poté pojmenován podle jména města, v němž byl připraven.

111 284 RgRoentgenium – 19. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 111 oznámili němečtí fyzici z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu v roce 1994.

112 285 CnKopernicium – silně radioaktivní kovový prvek s protonovým číslem 112, dvacátý transuran. Izotop 277 byl objeven v roce 1996 v Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Patří do skupiny přechodových kovů.

113 284 NhNihonium – transuran s protonovým číslem 113 připravený v roce 2004 v ruské Dubně a americké Lawrencově národní laboratoři v Berkeley. Vzniká při alfa rozpadu moscovia. Téhož roku potvrdili existenci prvku v japonském pracovišti RIKEN. Nihon v japonštině znamená „země vycházejícího Slunce“.

114 289 FlFlerovium – transuran s protonovým číslem 114. Poprvé byl připraven v ruské Dubně v roce 1999. Pojmenován je podle objevitele samovolného štěpení a spoluzakladatele Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně Georgije Nikolajeviče Fljorova.

115 288 McMoskovium – transuran s protonovým číslem 115. Objeven byl v letech 2003 až 2004 v Rusku, Spojených státech a Japonsku.

116 293 LvLivermorium – transuran s protonovým číslem 116. Objeven byl v roce 1999 v Lawrencově národní laboratoři v Livermoru. Podle tohoto města byl také pojmenován.

117 292 TsTennessin – transuran s protonovým číslem 117. Prvek byl připraven v laboratořích v ruském městě Dubna v roce 2012. Název má připomínat americký stát Tennessee, v němž sídlí Národní laboratoř Oak Ridge, která přispěla k objevům nových prvků.

118 293 OgOganesson – chemická značka Og, transuran s protonovým číslem 118. Prvek je pojmenován na počest ruského jaderného vědce Jurije Colakoviče Oganesjana. Objeven byl v letech 1999 až 2006 na více pracovištích.

Použity byly zdroje informací z Wikipedie