| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2026
Lenka Soumarová
I v roce2026 nás na obloze čeká řada zajímavých úkazů. Nejlepší podmínky pro pozorování nejbližší planety ke Slunci – Merkuru – nastávají na ranní obloze koncem listopadu a začátkem prosince. I Venuše má ideální podmínky pro pozorování koncem roku a také na obloze ranní, i když v dubnu a květnu na večerní obloze bude nápadnou večernicí. Opozice Marsu se Sluncem v roce 2026 nenastává, takže jeho nejpříhodnější podmínky pro pozorování jsou také na konci roku, neboť se blíží do opozice, jež nastane v únoru 2027. Naopak začátek roku je vhodný pro Jupiter, neboť jeho opozice se Sluncem nastává v lednu. Saturn je v opozici se Sluncem v říjnu, takže v tomto měsíci bude nejlépe pozorovatelný. Prstence vidíme z jižní strany a zatím jsou velmi tenké. Z meteorických rojů můžeme letos doporučit srpnové Perseidy, jejichž pozorování nebude rušit Měsíc. A v srpnu též určitě nezapomeňme na částečné zatmění Slunce.
Perseidy nad Mohavskou pouští v roce 2021. Fotografie je
složená z 19 snímků
pokrývajících 3,5 hodiny. Zdroj: Jim Vajda, Oxford,
Ohio, USA, cc by 2,0.
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. Astronomická jednotka – au (astronomical unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Leden
Večerní obloze na počátku roku budou vévodit dvě největší planety Sluneční soustavy – Jupiter a Saturn. Pro Jupiter nastávají vůbec nejpříznivější pozorovací podmínky v tomto roce, neboť se 10. 1. v 10 hodin ocitá v opozici se Sluncem a bude na obloze pozorovatelný po celou noc. Navíc se o den dříve, tedy 9. 1. v 9 hodin, nejvíce přiblíží Zemi, a to na 633,1 milionu kilometru, a jeho jasnost dosáhne –2,7 mag. Nejkrásnější planeta, s prstencem, bude zářit vysoko nad jihozápadním obzorem. Slunci nejbližší planety – Merkur a Venuše – budou v lednu v horní konjunkci se Sluncem, takže jsou v tomto období zcela nepozorovatelné; podobně jako Mars, který se v konjunkci se Sluncem ocitá 9. 1.
V sobotu 3. 1. v 18 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru. Ve stejný bude mít své maximum meteorický roj Kvadrantidy. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc v úplňku, navíc těsně po průchodu přízemím. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.
Únor
Únorové obloze nadále vévodí obři Jupiter a Saturn. Jupiter po celou noc, Saturn jen večer nízko na jihozápadem. V polovině měsíce a na jeho konci je doplní vnitřní planety Merkur a Venuše. Největší východní elongace Merkuru nastává 19. 2. v 18 hodin, jeho jasnost dosahuje –0,5 mag. Venuše se v záři zapadajícího Slunce objeví nízko nad západním obzorem na konci února.
Ve čtvrtek 19. 2. se v konjunkci s Měsícem postupně ocitnou planety Merkur, Saturn a Neptun. Seskupení Měsíce, Merkuru, Saturnu a Neptunu spatříme na večerní obloze hodinu po západu Slunce. Prvním zatměním roku 2026 bude prstencové zatmění Slunce 17. 2., které je ale od nás nepozorovatelné.
Březen
Únorové planety v březnu zůstávají stále na obloze večer. Venuši spatříme postupně výš a výš nad západním obzorem, Jupiter bude pozorovatelný po většinu noci a Saturn už jen na začátku měsíce nízko nad západem, neboť se 25. 3. ocitá v konjunkci se Sluncem. Dne 8. 3. v 15 hodin bude Venuše v konjunkci se Saturnem (Saturn 0,91° jižně). Úkaz se odehraje na denní obloze, planety poblíž sebe spatříme krátce po západu Slunce. Dne 3. 3. nastane úplné zatmění Měsíce, které je ale z naší zeměpisné polohy neviditelné.
V neděli 29. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ. Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 15 hodin 46 minut.
Duben
Na dubnové večerní obloze nám zbyly pouze dvě planety, zato ty nejjasnější. Vysoko nad západem bude zářit Venuše a po většinu noci je pozorovatelný Jupiter. V neděli 19. 4. v 7 hodin se Měsíc ocitá v konjunkci s Venuší (Venuše 3,7° jižně). Měsíc v Plejádách s Venuší a Uranem opodál bude pozorovatelný toho dne večer.
Květen
Nejjasnější planety Venuši a Jupiter, které spatříme na obloze večerní, doplní koncem měsíce planeta Slunci nejbližší – Merkur. Objeví se 24. 5. půl hodiny po západu Slunce nad severozápadním obzorem. Maximální východní elongace dosáhne až v červnu, ale tehdy už se bude ztrácet na jasné obloze před letním slunovratem. Venuše je v tomto období nápadnou večernicí zapadající začátkem května až během astronomické noci.
Podobně jako v dubnu, nastane seskupení planet i v květnu. Tentokrát spatříme Měsíc, Venuši a Jupiter 19. 5. večer po konjunkci Měsíce s Venuší, k níž dojde ve 3 hodiny (Venuše 1,96° jižně) a před konjunkcí Měsíce s Jupiterem (20. 5. ve 14 hodin, Jupiter 2,64° jižně). Obě planety budou od sebe ve vzdálenosti 20 stupňů a Měsíc bude mezi nimi. Maximum meteorického roje eta Akvarid, jehož hodinová frekvence se pohybuje kolem 50 meteorů, připadá na 6. 5. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc po úplňku.
Červen
V průběhu noci během celého měsíce června se na obloze objeví všechny planety pozorovatelné pouhým okem a známé starověkým hvězdářům. Merkur bude velmi nízko nad severozápadním obzorem pozorovatelný zhruba do poloviny měsíce. Maximální východní elongace dosáhne 15. 6. ve 21 hodin při jasnosti +0,5 mag. Venuše je stále nápadnou večernicí a ve společnosti Jupiteru tvoří nejjasnější pár červnové oblohy. Saturn se vynoří na obloze ranní a koncem měsíce se k němu přidá Mars.
Konjunkce dvou nejjasnějších planet Venuše s Jupiterem nastane 9. 6. ve 21 hodin (Jupiter 1,61° jižně). Dne 17. 6. dojde ke dvěma nápadným konjunkcím Měsíce. V 7 hodin to bude konjunkce Měsíce s Jupiterem (Jupiter 1,89° jižně) a ve 22 hodin nastane konjunkce Měsíce s Venuší (Venuše 0,68° severně). Seskupení Měsíce, Merkuru, Jupiteru a Venuše budeme pozorovat ten den na večerní obloze. Měsíc s Venuší budou nedaleko Jesliček v Raku. Jupiter bude opodál nad západem a Merkur bude ještě více západně.
Letní slunovrat nastává 21. 6. v 9 hodiny 25 minut.
Červenec
Na červencové večerní obloze osaměla nad západním obzorem Venuše. Saturn spatříme ve druhé polovině noci a Mars zůstává na obloze ranní.
Dne 11. 7. v 6 hodin bude Měsíc v konjunkci s Uranem (Uran 4,74° jižně) a v 16 hodin s Marsem (Mars 4,65° jižně). Seskupení Měsíce, Plejád, Marsu a Uranu bude viditelné na obloze ten den ráno. V pátek 17. 7. dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce. Ve 2 hodiny to bude konjunkce Měsíce s hvězdou Regulus (Regulus 1,41° severně) a v 16 hodin s Venuší (Venuše 2,47° severně). Měsíc, Venuši a Regula spatříme večer velmi nízko na západním obzorem.
V pondělí 6. 7. v 19 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
Srpen
V průběhu noci a měsíce srpna budeme mít opět šanci spatřit všechny planety pozorovatelné pouhým okem. Merkur se objeví ráno velmi nízko nad severovýchodním obzorem během první poloviny měsíce. Jeho maximální západní elongace nastává 2. 8. v 9 hodin, jasnost Merkuru je +0,2 mag. Viditelnost planety končí 17. 8. Venuše je stále na obloze večerní, ale už jen nízko nad západním obzorem. V největší východní elongaci bude 15. 8. v 7 hodin. Mars budeme pozorovat ve druhé polovině noci nad východním obzorem. Jupiter se vynoří na samém konci měsíce ráno a Saturn bude pozorovatelný po většinu noci kromě večera.
Dne 9. 8. v 6 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 3,96° jižně) a v 19 hodin s trpasličí planetou Ceres (Ceres 1,42° jižně). Ráno nad východním obzorem tak budeme moci pozorovat Měsíc, Mars a Ceres. V sobotu 15. 8. ve 12 hodin nastane těsná konjunkce Merkuru s Jupiterem (Jupiter 0,55° jižně). Planety spatříme ráno velmi nízko nad obzorem.
V měsíci srpnu nás čekají dvě zatmění. První zatmění se odehraje 12. 8., půjde o úplné zatmění Slunce, které u nás bude pozorovatelné jako částečné (89 %). Jako úplné bude zatmění pozorovatelné v Grónsku, na Islandu a ve Španělsku. Druhé zatmění bude úplné zatmění Měsíce, které budeme moci pozorovat jen nízko nad obzorem a pouze do poloviny průběhu, a to dne 28. 8.
| Časový průběh zatmění Slunce dne 12.srpna (SEČ) | |
|---|---|
| začátek částečného zatmění | 18 h 20 min |
| maximální fáze | 19 h 12 min |
| západ Slunce | 19 h 24 min |
| Časový průběh zatmění Měsíce dne 28. srpna (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 2 h 24 min |
| začátek částečného zatmění | 3 h 34 min |
| střed zatmění | 5 h 13 min |
| západ Měsíce | 5 h 15 min |
| konec částečného zatměnmí | 6 h 52 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 8 h 02 min |
Pro pozorování Perseid letos nastávají výborné pozorovací podmínky, neboť maximum (13. 8. ve 4 hodiny) nebude rušit Měsíc, který je v novu. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů.
Září
V září bude po celou noc pozorovatelný Saturn, neboť se blíží jeho opozice se Sluncem. Planety Mars a Jupiter spatříme ráno nad východním obzorem. Dne 14. 9. v 11 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší (Venuše 0,09° severně). Zákryt planety Měsícem se odehraje nad naším obzorem ve dne. Planeta o 5 dní později dosáhne své největší jasnosti, a to –4,5 mag.
Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. v 1 hodinu 5 minut.
Říjen
V říjnu se planeta Saturn ocitá v opozici se Sluncem (4. 10. ve 14 hodin) a o hodinu později je pak nejblíže Zemi (1 261,7 milionu km), takže bez nadsázky můžeme říci, že říjen bude měsícem této planety, kterou budeme moci pozorovat po celou noc. Ve druhé polovině noci se přidají planety Mars a Jupiter. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem (24. 10. v 5 hodin), takže je nepozorovatelná.
Dne 5. 10. v 7 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 0,69° jižně) a 6. 10. ve 12 hodin s Jupiterem (Jupiter 0,6° severně). Ve dnech 5. a 6. 10. proto spatříme ráno Měsíc poblíž Marsu a Jupiteru. Ve státní svátek 28. 10. ve 3 hodiny bude Měsíc v konjunkci s Plejádami. Měsíc je 0,3°severně, takže dojde k zákrytu části hvězdokupy Měsícem.
V neděli 25. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Listopad
Na konci listopadu nás čekají letošní nejlepší podmínky pro pozorování planety Merkur. Maximální západní elongace planety nastane 21. 11. v 1 hodinu. Planeta se objeví ale už 11. 11. a pozorovatelná bude až do 7. 12. Po dolní konjunkci se Sluncem se na ranní obloze vynoří Venuše a dne 29. 11. dosáhne maximální jasnosti –4,7 mag a spatříme ji tak jako nápadnou jitřenku. Mars svítí ve druhé polovině noci nad východem spolu s Jupiterem. Saturn je na obloze první polovinu noci, neboť je po opozici se Sluncem.
Ve dnech 2. a 3. 11. projde Měsíc konjunkcemi s Marsem (2. 11. v 15 hodin, Mars 1,92° severně), s Jupiterem (2. 11. ve 23 hodin, Jupiter 1,01° severně) a 3. 11. v 11 hodin s Regulem (Regulus 1,77° severně), proto v těchto dnech spatříme po půlnoci seskupení Měsíce, Marsu, Jupiteru a Regulu. Dne 7. 11. ve 12 hodin a poté v 16 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Venuše 1,78° severně) a se Spicou (Spica 3,37° severně). Na ranní obloze nás tak ten den těsně před východem Slunce bude čekat seskupení Měsíce, Venuše a Spicy. V pondělí 16. 11. v 7 hodin nastává konjunkce Marsu s Jupiterem, Jupiter bude 1,19° jižně. Dne 28. 11. ve 24 hodin projde Měsíc hvězdokupou Jesličky (M44). Poslední listopadový den dojde ke třem konjunkcím Měsíce. V 10 hodin to bude konjunkce s Jupiterem (Jupiter 1,94° severně), v 17 hodin s Regulem (Regulus 2,04° severně) a v 18 hodin s Marsem (Mars 3,74° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu a Regulu uvidíme po půlnoci.
Prosinec
Pozorovatelnost planet v prosinci se od listopadové v podstatě neliší. Jen Merkur bude vidět pouze v prvních dnech měsíce ráno velmi nízko nad obzorem. Venuši spatříme ráno naopak vysoko nad jihovýchodem, Mars vychází před půlnocí nad východní obzor. Jupiter bude na obloze po většinu noci kromě večera, takže jedinou okem viditelnou večerní planetou bude Saturn zářící na obloze v první polovině noci.
Dne 22. 12. ve 2 hodiny nastane konjunkce Měsíce s Plejádami, Měsíc bude 0,3°severně a hvězdokupu z části zakryje kolem půlnoci. Ve dnech 27. a 28. 12. dojde ke třem konjunkcím Měsíce. Nejprve 27. 12. v 17 hodin pod naším obzorem s Jupiterem (Jupiter 2,08° severně), ve 23 hodin s Regulem (Regulus 1,81° severně) a 28. 12. v 15 hodin s Marsem (Mars 5,56° severně) – opět pod obzorem. Seskupení těles Měsíce, Jupiteru, Marsu a Regulu nás na obloze čeká v noci z 27. na 28. 12. Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. v 15 hodin, bude rušit Měsíc, ale pouze večer. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat nastává 21. 12. ve 21 hodin 50 minut.
Ilustrace Ivan Havlíček
Odkazy
