Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 1 (vyšlo 6. ledna, ročník 15 (2017)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Astronomické úkazy roku 2017

Lenka Soumarová

Rok 2017 nám na obloze určitě chystá spoustu zajímavého. Na lednové večerní obloze jistě nepřehlédneme nejjasnější planetu vůbec – Venuši. Přelom března a dubna bude patřit Merkuru, v tomto období bude nejlépe pozorovatelný v roce 2017. Pro Mars je letošní rok bohužel rokem nepříznivým, neboť v něm nenastává opozice se Sluncem. Jupiter spatříme nejlépe v dubnu, opozicí projde 7. 4. ve 23 hodin a Saturn v červnu, opozice nastává 15. 6. v 11 hodin. Jeho prstence pozorujeme ze severní strany, otevřeny jsou na maximum, neboť na severní polokouli nastává v tomto roce letní slunovrat. Obě zatmění Měsíce, která v letošním roce nastanou, budou od nás pozorovatelná. Jedná se ale pouze o zatmění polostínové a částečné. Zatmění Slunce letos z České republiky nespatříme. Příznivé pozorovací podmínky nastávají pro meteorický roj Kvadrantidy a pro Geminidy, jejichž maximum spadá do období před novem. Na začátku roku za pomoci malého dalekohledu spatříme kometu 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, ale rozhodně si můžeme přát, aby byla nějaká ještě jasnější během roku 2017 objevena.

Zatmění Slunce v srpnu 2017

Pás totality pro zatmění Slunce dne 21. srpna 2017. U nás nebude
bohužel viditelné. Zdroj: Google Maps.

SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.

AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů.

Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.

Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.

Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.

Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.

Magnituda – logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log I. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice. Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem).

Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.

Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.

Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.

Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor.

Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem.

Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v době platnosti letního času (SELČ).

Leden

Leden

Leden jasný – roček krásný

Večerní oblohu počátku roku bezesporu ovládne Venuše, nejjasnější planeta sluneční soustavy. Dne 12. 1. ve 14 hodin se totiž dostane do maximální východní elongace a podmínky pro její pozorování budou optimální. Jasnost planety od začátku roku stoupá, maxima (−4,6 mag) dosáhne 17. 2. Na večerní obloze ji po celý leden bude dělat společnost druhá nejbližší planeta naší Země – Mars. Jeho jasnost dosahuje 0,8 mag a svítit bude vysoko nad jihozápadním obzorem. Největší planetu sluneční soustavy – Jupiter zastihneme na obloze ve druhé polovině noci. V polovině ledna ráno nízko nad jihovýchodním obzorem spatříme Merkur, planetu Slunci nejbližší, který je 19. 1. v 11 hodin v maximální západní elongaci. Společnost mu bude na obloze dělat Saturn – nejkrásnější planeta sluneční soustavy. Zatímco Merkur po elongaci rychle slábne a přestává být pozorovatelný, viditelnost Saturnu se naopak s koncem měsíce zlepšuje.

V lednu dojde ke dvěma těsným konjunkcím planety Neptun. V neděli 1. 1. v 8 hodin to bude konjunkce Marsu s Neptunem, Mars bude 0,0° jižně a 12. 1. ve 23 hodin nastane konjunkce Venuše s Neptunem, Venuše se bude nacházet 0,4° severně. Obě konjunkce se sice odehrají pod naším obzorem, ale extrémně těsná přiblížení planet bude možné pozorovat na obloze večer. Planeta Venuše (a ve druhém případě Mars) bude poblíž. Ve čtvrtek 19. 1. v 7 hodin bude v konjunkci Měsíc se Spicou (Spica 5,5° jižně). Seskupení Měsíce, Spiky a Jupiteru bude pozorovatelné na ranní obloze.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 15 hodin 3. ledna, tedy ve dne. Měsíc ale pozorování po půlnoci ze 3. na 4. 1. rušit nebude. Hodinová frekvence v maximu by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Ve středu 4. 1. v 16 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Únor

Únor

Únor bílý – silničáři šílí

Únorové večerní obloze dál vévodí Venuše, která dosahuje maximální jasnosti −4,6 mag v pátek 17. 2. a Mars, který svítí vysoko nad jihozápadním obzorem. Jupiter spatříme většinu noci kromě večera a Saturn je na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem.

Seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky bude pozorovatelné 15. a 16. 2. ve druhé polovině noci, po konjunkci Jupiteru s Měsícem, k níž dojde 15. 2. v 17 hodin (Měsíc 2,0° severně). V pondělí 27. 2. v 1 hodinu nastane konjunkce Marsu s Uranem. Mars se bude nacházet 0,6° severně a planety budeme moci pozorovat 26. 2. večer před konjunkcí nad západním obzorem.

Kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková prošla přísluním sice už v roce 2016, ale nejlepší pozorovací podmínky ji čekají až v tom letošním. Dne 11. 2. projde jen 0,084 auAU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. od Země a měla by být ideální kometou pro malé dalekohledy.

V únoru nastanou dvě zatmění, 11. 2. to bude polostínové zatmění Měsíce, u nás viditelné v celém svém průběhu a 26. 2. prstencové zatmění Slunce, u nás neviditelné.

Časový průběh zatmění Měsíce dne 11. 2. 2017
vstup Měsíce do polostínu 10. 2. 23 h 34 min
střed zatmění 11. 2. 01 h 44 min
výstup Měsíce z polostínu 11. 2. 03 h 54 min

Březen

Březen

V březnu prach – jistý krach

V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku pro planetu Merkur. Od poloviny března ji spatříme večer nad západním obzorem v blízkosti Venuše. Jeho jasnost v té době dosáhne −1,5 mag a postupně bude klesat až na hodnotu −0,1 mag, kterou bude mít při maximální východní elongaci, k níž dojde 1. 4. v 11 hodin. Planeta bude na konci občanského soumraku 11° nad západním obzorem. Na večerní obloze stále ještě svítí MarsVenuše, jejíž viditelnost se ale zhoršuje, 25. 3. v 11 hodin nastává její dolní konjunkce se Sluncem a od poloviny měsíce je nepozorovatelná. Jupiter je před opozicí se Sluncem, takže ho na obloze nalezneme téměř po celou noc, Saturn se nachází ráno nad jihovýchodním obzorem.

V březnu dojde ke třem konjunkcím Měsíce s planetami. Dne 1. 3. ve 4 hodiny to bude konjunkce Měsíce s Venuší (Měsíc 10,6° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu uvidíme večer nad západním obzorem. V úterý 14. 3. ve 21 hodin se Měsíc ocitne v konjunkci s Jupiterem. Měsíc bude 1,8° severně a u Měsíce a Jupiteru spatříme nejjasnější hvězdu souhvězdí Panny – Spicu. Dne 29. 3. uvidíme večer nad západním obzorem seskupení Měsíce, Merkuru a Marsu, které bude viditelné po konjunkci Merkuru a Měsíce ve 13 hodin téhož dne.

Jarní rovnodennost nastává 20. března v 11 hodin 28 minut. V neděli 26. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Duben

Duben

Dubnový sníh a panská láska jsou nestálí jak prodejná kráska

Duben bude patřit Jupiteru. Na 7. 4. 23 hodin připadá jeho opozice se Sluncem a planeta tedy bude v dubnu pozorovatelná po celou noc. O den později, 8. 4. ve 22 hodin bude Jupiter Zemi nejblíže – 4,455 au. Jeho jasnost dosáhne −2,5 mag a kulminovat bude 34° nad jižním obzorem. Merkur je 1. 4. v 11 hodin v maximální východní elongaci, dobré podmínky pro jeho pozorování trvají od poloviny března až do 8. 4., kdy jeho pozorovatelnost končí. Mars spatříme večer nad západním obzorem, Saturn ve druhé polovině noci. Venuše se po dolní konjunkci vynoří ve druhé polovině měsíce na ranní obloze nízko nad východním obzorem. Dne 29. 4. ve 23 hodin dosahuje druhého letošního maxima jasnosti (−4,5 mag).

V pondělí 10. 4. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Měsíc bude 1,4° severně). Na obloze spatříme seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky. Dne 28. 4. ve 20 hodin dojde k zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem.

Květen

Květen

Mokrý máj – ve stodole ráj

Na květnové večerní obloze nalezneme nízko nad západem Mars. Jupiter, který je po opozici se Sluncem bude na obloze většinu noci kromě rána a Saturn, kterého opozice teprve čeká, svítí na obloze po většinu noci kromě večera. Ráno, nízko nad východním obzorem, nalezneme Venuši.

V pondělí 8. 5. v 0 hodin se ocitne Měsíc v konjunkci s Jupiterem, Měsíc bude 1,2° severně. Měsíc, Jupiter a nejjasnější hvězdu souhvězdí Panny – Spicu budeme moci pozorovat 7. a 8. 5.

Červen

Červen

Červen studený – politici krčí rameny

Červnové obloze bude vládnout Saturn, který se ocitne 15. 6. v 11 hodin v opozici se Sluncem a bude tedy na obloze po celou noc. V 15 hodin téhož dne se také nejvíce přiblíží k Zemi, a to na 9,043 au. Na obloze ho spatříme jako objekt 0. magnitudy. V první polovině noci mu bude společnost dělat planeta Jupiter. Venuše, stále na obloze ranní, dosahuje 3. 6. ve 13 hodin maximální západní elongace. Je ale nízko nad východním obzorem a její viditelnost se nelepší, neboť se prodlužuje den a deklinace planety je nízká.

Ke konjunkci Měsíce s Jupiterem dojde 4. 6. ve 3 hodiny. Měsíc bude 1,4° severně a seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky uvidíme na obloze 3. a 4. 6. Dne 10. 6. ve 3 hodiny bude Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc 2,2° severně). Letní slunovrat nastává 21. 6. v 5 hodin 24 minut.

Červenec

Červenec

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče

Večerní červencová obloha bude patřit dvěma největším planetám sluneční soustavy – Jupiteru a Saturnu, který setrvá na obloze po většinu noci kromě rána. Venuši najdeme ráno nad východem. Koncem měsíce začne období její nejlepší letošní viditelnosti na ranní obloze. Mars se 27. 7. dostává do konjunkce se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

V červenci nastanou dvě konjunkce Měsíce s Jupiterem, a to 1. 7. v 9 hodin a 29. 7. v 0 hodin. Měsíc se bude nacházet 2,1° severně a dvojici Měsíc-Jupiter doplní na večerní obloze Spica. Dne 20. 7. v 0 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem. (Aldebaran 0,5° severně). Seskupení Měsíce, Aldebaranu a Venuše můžeme pozorovat přibližně dvě hodiny po konjunkci na ranní obloze.

V pondělí 3. července ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Srpen

Srpenec

Když v srpnu naprší, slunce všecko rychle vysuší

Na večerní obloze jsou stále oba plynní obři – JupiterSaturn, Jupiter nízko nad západním obzorem, Saturn celou první polovinu noci. Nejlepší viditelnost Venuše na ranní obloze trvá. Planeta je vysoko nad východním obzorem.

Dne 25. 8. v 16 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Měsíc 2,5° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky uvidíme (tento rok už po deváté) večer nízko nad západním obzorem.

V pondělí 7. 8. nastane částečné zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v části svého průběhu. Úplné zatmění Slunce 21. 8. je od nás zcela nepozorovatelné. Jako úplné ho uvidí obyvatelé z pásu táhnoucího se z Tichého oceánu přes USA do oceánu Atlantického.

Časový průběh zatmění Měsíce dne 7. 8. 2017
začátek částečného zatmění 18 h 23 min
střed zatmění 19 h 21 min
východ Měsíce 19 h 23 min
konec částečného zatmění 20 h 18 min
výstup Měsíce z polostínu 21 h 51 min

Perseidy mají maximum 12. 8. ve 22 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 150 meteorů. Pozorování bude rušit Měsíc, který je na obloze po celou noc.

Září

Září

Září – na léto jde stáří

Na zářijové večerní obloze osaměl Saturn. Spatříme ho nad jihozápadním obzorem. Planetu Merkur na ranní obloze budeme moci pozorovat nad východním obzorem po 6. 9., a to ve společnosti MarsuVenuše. V tomto období planeta zjasňuje a stoupá. Při maximální západní elongaci 12. 9. v 11 hodin dosahuje jasnosti −0,2 magnitudy. Jedná se o nejlepší období ranní viditelnosti Merkuru, které koncem měsíce končí. Venuši spatříme ráno, vysoko nad obzorem, Mars až ve druhé polovině měsíce nízko nad východním obzorem.

V sobotu 16. 9. ve 20 hodin nastane konjunkce Merkuru s Marsem. Merkur bude pouhých 0,05° severně. Konjunkce se odehraje pod naším obzorem, vzájemné přiblížení planet uvidíme ráno 17. 9. po 4. hodině ve vzájemné úhlové vzdálenosti 0,3°. Měsíc bude v konjunkci s Venuší 18. 9. v 0 hodin (Měsíc 1,3° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše, Marsu a Merkuru uvidíme ráno nad východním obzorem v blízkosti Regula 18. a 19. 9.

Podzimní rovnodennost nastává 22. září v 21 hodin 1 minutu.

Říjen

Říjen

Divoké husy na odletu – konec je babímu létu

Večer, nízko nad jihozápadním obzorem spatříme v říjnu planetu Saturn. Na ranní obloze svítí VenušeMars. Jupiter se 26. 10. dostává do konjunkce se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

Konjunkce Venuše s Marsem se odehraje 5. 10. v 18 hodin –¨sice pod naším obzorem, ale obě planety spatříme ráno po konjkunkci. Venuše bude při konjunkci 0,2° severně. Dne 17. 10. ve 13 hodin nastane konjunkce Měsíce a Marsu (Měsíc 0,9° severně). Seskupení Měsíce, Marsu a Venuše spatříme 17. a 18. 10. ráno na východě.

V neděli 29. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Listopad

Listopad

Listopadové sněžení zušlechťuje osení

Na večerní obloze, ale pouze počátkem měsíce, spatříme nízko nad jihozápadním obzorem Saturn. VenušeMars jsou na obloze ranní. Mars se nachází vysoko nad jihovýchodním obzorem, Venuše naopak nízko nad obzorem východním a ve druhé polovině měsíce její viditelnost končí. Od poloviny měsíce ji ráno nízko nad východním obzorem vystřídá Jupiter.

V pondělí 13. 11. v 9 hodin ještě Venuše a Jupiter stihnou vzájemnou konjunkci. Venuše bude jen 0,3° severně. Planety spatříme před konjunkcí velmi nízko nad východním obzorem. Dne 6. 11. ve 4 hodiny dojede k zákrytu Aldebaranu Měsícem a konjunkce Měsíce a Jupiteru se odehraje 17. 11. v 0 hodin. Měsíc bude 3,4° severně. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše bude pozorovatelné na ranní obloze.

Prosinec

Prosinec

V prosinci hrom hučí – v novém roce vítr skučí

Z prosincové večerní oblohy planety zcela zmizí. Mars se nachází ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem, vychází po 3. hodině. Jupiter je také na obloze ranní. Merkur se objeví koncem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Jeho jasnost roste, ale do maximální západní elongace se dostane až v lednu 2018. Saturn bude 21. 12. ve 22 hodin v konjunkci se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

Ve středu 13. 12. ve 20 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 3,3° severně). Ve dnech 13. až 15. 12. budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze. V prosinci nás též čekají dva zákryty jasných hvězd Měsícem. Dne 8. 12. ve 23 hodin to bude zákryt Regula a 31. 12. ve 3 hodiny zákryt Aldebaranu.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 7 hodin. Měsíc před novem nebude pozorování příliš rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. prosince v 17 hodin 27 minut.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage