Astronomické úkazy roku 2009
Lenka Soumarová
Opět stojíme na prahu nového roku, roku 2009, Mezinárodního roku
astronomie. Co nás v něm čeká astronomického si můžete přečíst na
následujících řádcích. Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském
čase (SEČ), a to i v době platnosti letního času.
Logo Mezinárodního roku astronomie
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.
Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.
Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.
Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.
Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.
Magnituda – logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log I. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice. Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem).
Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově mračnu za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 AU.
Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.
Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.
|
Leden
Leden – zdroj Mediatinker
Lednová večerní a noční obloha bude patřit planetám. Z pěti
nejjasnějších, které znali lidé už ve starověku, bude na obloze chybět
pouze Mars, který vychází krátce před východem slunce a je tedy
nepozorovatelný. Celé obloze bude vévodit Venuše nacházející se
na konci občanského soumraku vysoko nad jihozápadním obzorem. Planeta je
14. 1. v největší východní elongaci a 20. 1. dosahuje večer výšky 30°
nad obzorem. Do 10. 1. můžeme využít nepříliš časté příležitosti
pozorovat na večerní obloze Merkur – planetu Slunci nejbližší. V největší východní elongaci je planeta 4. 1. a největší výška dané
elongace je 7,2° nad obzorem. Na začátku měsíce nízko nad jihozápadním
obzorem můžeme pozorovat největší planetu sluneční soustavy – Jupiter.
Planeta zapadá za večerního soumraku, protože se blíží její konjunkce se
Sluncem, která nastane 24. 1. Nejkrásnější planeta sluneční soustavy
Saturn bude na lednové noční obloze s výjimkou večera, neboť
začátkem měsíce vychází až kolem 22 hodiny.
V neděli 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude
nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Poměrně dobré pozorovací podmínky bude mít meteorický roj
Kvadrantidy, jehož hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů
za hodinu. Nepříznivá je ale jejich fáze, maximum očekáváme 3. 1. krátce
po poledni. Měsíc bude pozorování rušit jen zvečera.
Dne 26. 1. nastává prstencové zatmění Slunce, které ale u nás
nebude viditelné ani jako částečné.
Únor
Únor – zdroj Mediatinker
Dominantním objektem na obloze zůstává planeta Venuše, která
dosahuje 9. 2. výšky 33° nad obzorem, 15. 2. zapadá nejdéle, 2 hodiny po
astronomickém soumraku a 19. 2. dosahuje nejvyšší jasnosti –4,6
magnitudy. Saturn je též na obloze večerní, vychází kolem 19
hodiny. Dne 13. 2. nastává největší západní elongace Merkuru,
která je ale nevýhodná a planeta bude pozorovatelná pouze za
vynikajících podmínek kolem 7. 2. ráno nad jihovýchodním obzorem.
Měsíc je v konjunkci s Aldebaranem 4. 2. ve 23 hodin a s Polluxem 7. 2.
ve 20 hodin. Saturn bude v konjunkci s Měsícem 11. 2. ve 20 hodin.
Saturn se bude nacházet 6,8° severně.
Dne 9. 2. nastává polostínové zatmění Měsíce, které ale
proběhne pod naším obzorem.
Březen
Březen – zdroj Mediatinker
V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Saturn,
neboť se 8. 3. nachází v opozici se Sluncem, je Zemi nejblíže (v 18
hodin) a na obloze ho lze pozorovat po celou noc. V první polovině
měsíce je na večerní obloze stále dobře pozorovatelná Venuše,
jejíž výška nad obzorem je 1. 3. na začátku občanského soumraku ještě
27°. Dne 27. 3. je planeta v dolní konjunkci, je Zemi nejblíže a není
pozorovatelná. Po průchodu dolní konjunkcí se objeví na konci března
ráno nízko nad východním obzorem. Jupiter se v březnu dostává po
lednové konjunkci se Sluncem na oblohu ranní.
Dne 11. 3. v 5 hodin dojde ke konjunkci Saturnu s Měsícem, Saturn
bude 7,3° severně.
Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 12 hodin 43 minut.
V neděli 29. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si v 02:00 SEČ posuneme hodinky na 03:00 SELČ.
Duben
Duben – zdroj Mediatinker
V dubnu nastává letošní nejvýhodnější východní elongace planety
Merkur. Budeme ho moci pozorovat od 10. 4. do 5. 5. po západu Slunce
a nejvyšší výška planety nad obzorem pro danou elongaci bude 12°. Téměř
celou noc bude v dubnu pozorovatelný Saturn. Na ranní obloze je
Venuše spolu s Jupiterem.
Dne 30. 4. bude Merkur pouze 1,4° jižně od otevřené hvězdokupy
Plejády.
Měsíc je v konjunkci s Regulem 6. 4. ve 3 hodin a se Spikou 10. 4. ve
2 hodiny.
V dubnu má své maximum meteorický roj Lyridy. Nastává 22. dubna, ale bohužel v odpoledních hodinách. Měsíc však bude téměř v novu,
takže pozorování rušit nebude.
Květen
Květen – zdroj Mediatinker
V květnu svítí na večerní obloze pouze Saturn. K Venuši
a Jupiteru na ranní obloze se přidá planeta Mars nízko nad
východním obzorem.
Červen
Červen – zdroj Mediatinker
V červnu si na pozorování planet budeme muset přivstat, neboť čtyři z pěti
nejjasnějších svítí na obloze ranní. Merkur se nachází v největší západní elongaci 13. 6., ale tato elongace je zcela nepříznivá,
neboť Merkur vystoupí ráno na začátku občanského soumraku pouze 2,3° nad
obzor (kolem 25. 6.). Venuše je v červnu též v největší západní
elongaci, a to 5. 6. Na začátku občanského soumraku 29. 6. se nachází ve
výšce 15° nad obzorem. Mars a Jupiter jsou též na obloze
ranní, Jupiter navíc celou druhou polovinu noci. Na večerní obloze
najdeme pouze Saturn.
Měsíc je v konjunkci s Regulem 26. 6. ve 22 hodin a se Spikou 30. 6.
ve 21 hodin.
Letní slunovrat nastává 21. 6. v 6 hodin 45 minut.
Červenec
Červenec – zdroj Mediatinker
Venuše a Mars zůstávají na obloze ranní spolu s Jupiterem, jehož
pozorovatelnost se posouvá a je už vidět většinu noci kromě večera.
Saturn stále zdobí oblohu večerní.
Dne 4. 7. v 1 hodinu dojde ke konjunkci Venuše s otevřenou hvězdokupou
Plejády, Venuše se bude 7° jižně. V pátek 10. 7. projde Mars 5° jižně od
Plejád a poblíž něj se bude nacházet Venuše. Ve stejný den dojde ve 22
hodin ke konjunkci Jupiteru s Měsícem. Dne 18. 7. prochází Mars mezi
Plejádami a Aldebaranem, poblíž bude svítit Měsíc a Venuše.
sobotu 4. 7. ve 3 hodiny bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1
milionu kilometru.
V červenci nastávají dvě zatmění. První, 7. 7. je polostínové zatmění
Měsíce, které proběhne pod naším obzorem a druhé, 22. 7. úplné zatmění
Slunce neviditelné u nás ani jako částečné.
Srpen
Srpen – zdroj Mediatinker
V srpnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro Jupiter. Planeta
je 14. 8. v opozici se Sluncem, takže je viditelná po celou noc, zatímco
Saturn spatříme už jen večer nízko nad obzorem. Pozorovatelnost Marsu se
prodlužuje, můžeme ho kromě rána spatřit také v celé druhé polovině
noci. Venuše zůstává na obloze ranní, kde 8. srpna vystupuje 22° nad
obzor, což je maximální výška této elongace.
Dne 6. 8. ve 22 hodin dojde ke konjunkci Jupiteru s Měsícem, Jupiter
bude 2,5° jižně a 16. 8. ve 3 hodiny nastane konjunkce Marsu s Měsícem,
Mars bude 2,6° jižně.
Maximum meteorického roje Perseidy nastane před půlnocí z 12. na 13. 8. Měsíc bude v poslední čtvrti, takže bude teprve vycházet. Bohužel
radiant roje bude v maximu ještě poměrně nízko nad obzorem. Průměrná
hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů.
Ve čtvrtek 6. 8. dojde k polostínovému zatmění Měsíce, které celé
proběhne nad naším obzorem. Měsíc vstoupí do polostínu v 0 hodin 4 minuty,
střed zatmění připadá na 1 hodinu 39 minut a zatmění končí ve 3 hodiny 14 minut. Polostínové zatmění je bohužel prakticky
nepozorovatelné, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný.
Září
Září – zdroj Mediatinker
Mars vychází pozdě večer a Jupiter je naopak na obloze po celou noc
kromě jitra. Venuše zůstává na obloze ranní a její výška klesá na
začátku občanského soumraku 27. 9. na 18°.
Dne 2. 9. ráno bude Venuše poblíž otevřené hvězdokupy M 44 v Raku.
Téhož dne dojde ve 22 hodin ke konjunkci Jupiteru s Měsícem.
Saturnovy prstence se 4. 9. zcela uzavřou, protože jejich rovina
prochází Zemí. Poté se k nám začne naklánět severní strana prstenců.
Saturn bude ale v tu dobu bohužel blízko konjunkce se Sluncem, a proto
bude úkaz nepozorovatelný.
Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. ve 22 hodin 18 minut.
Říjen
Říjen – zdroj Mediatinker
Na ranní obloze můžeme pozorovat Merkur, Venuši a Saturn. Merkur
je v největší západní elongaci 6. 10. a jedná se o jeho nejvýhodnější západní
elongaci, kdy lze planetu pozorovat ráno, a to od 27. 9. do 20. 10. Na
začátku občanského soumraku bude Merkur nejvýše 10,7° nad obzorem. Mars
vychází koncem října ve 22 hodin a Jupiter je na obloze v první polovině
noci.
Na ranní obloze nastane 8. 10. konjunkce Saturnu s Merkurem, Saturn
bude 0°19´ severně, jeho konjunkce s Venuší se odehraje 13. 10., Saturn
bude 0°34´ severně a 16. 10. se k této trojici planet připojí Měsíc dva
dny před novem.
Dne 12. 10. v 1 hodinu nastává konjunkce Marsu s Měsícem.
Maximum meteorického roje Orionidy připadá na denní hodiny 22. 10.
Měsíc čtyři dny po novu nebude pozorování rušit.
V neděli 25. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ).
V tento den si v 03:00 SELČ vrátíme hodinky zpět na 02:00 SEČ.
Listopad
Listopad – zdroj Mediatinker
Venuše je nízko na ranní obloze, její viditelnost v listopadu končí.
Naproti tomu Saturn najdeme vysoko na ranní obloze spolu s Marsem.
Jupiter je na obloze večerní, zapadá pozdě v noci.
Měsíc je v konjunkci s Aldebaranem 5. 11. v 1 hodinu a s Polluxem 8. 11. v 1 hodinu.
Maximum meteorického roje Leonidy nastává 17. 11. v denních hodinách.
Měsíc v blízkosti novu nebude pozorování rušit.
Prosinec
Prosinec – zdroj Mediatinker
Saturn je pozorovatelný ve druhé polovině noci, vrcholí za svítání a zdobí tedy oblohu ranní. Dne 18. 12. nastává nepříliš příznivá východní
elongace Merkuru, při níž bude planeta pozorovatelná od 20. do 25. 12.
Planeta vystoupí na konci občanského soumraku maximálně 5,2°. Jupiter je
na obloze večerní, zapadá za astronomické noci. Mars je na obloze
většinu noci, vychází kolem 20. hodiny.
V úterý 1. 12. prochází Mars otevřenou hvězdokupou M 44.
Dne 7. 12. ve 3 hodiny dojde ke konjunkci Marsu s Měsícem, Mars bude
6° severně a 21. 12. v 16 hodin nastane konjunkce Jupiteru s Měsícem,
Jupiter bude 3,4° jižně. Konjunkce Měsíce s Aldebaranem se odehraje 29. 12. ve 21 hodin.
Z meteorických rojů budeme moci v prosinci pozorovat Geminidy a Ursaminoridy. Maximum Geminid má nastat v noci 14. 12. Měsíc v blízkosti
novu nebude pozorování rušit. Průměrná hodinová frekvence v maximu je
135 meteorů. Maximum Ursaminorid by mělo nastat 23. 12. Měsíc, který
bude den před první čtvrtí, zapadá před půlnocí.
Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 18 hodin 46 minut.
Na Silvestra 31. 12. 2009 nastane částečné zatmění Měsíce. Jeho velikost
bude ale pouze 0,076. Znamená to, že do stínu bude ponořeno pouze
necelých osm setin měsíčního průměru.
| Časový průběh zatmění |
| východ Měsíce |
31.12 v 15:42 |
| vstup Měsíce do polostínu |
18:17 |
| začátek částečného zatmění |
19:53 |
| střed zatmění |
20:23 |
| konec částečného zatmění |
20:53 |
| výstup Měsíce z polostínu |
22:28 |
| západ Měsíce |
1.1 v 9:34 |
Rok 2009 bude bohužel na „plánované“ astronomické úkazy poměrně
chudý. Pozorování planet neslibuje žádnou specialitu, spíše naopak.
Podmínky pro pozorování Merkuru a Venuše jsou průměrné, pro planetu Mars
v tomto roce vůbec nenastává opozice, Jupiter má poměrně nízkou
deklinaci a prstence Saturnu se v září zcela uzavřou, a to
naneštěstí v době, kdy bude Saturn v blízkosti konjunkce se Sluncem, takže úkaz
nebude pozorovatelný. Rok 2009 nenabízí žádnou jasnou kometu a první
část roku 2009 bude pro pozorování meteorických rojů nevhodná, ale od
podzimu se pozorovací podmínky zlepší. Ze šesti zatmění, která se v roce
2009 odehrají, jsou pouze dvě pozorovatelná z našeho území, a navíc se
jedná pouze o jedno polostínové (takže prakticky nepozorovatelné)
zatmění Měsíce a jedno částečné, jehož fáze je ale pouhých 0,076, takže
zemský stín Měsíc vpravdě jen „lízne“.
Nezbývá nám tedy než čekat, že nám obloha nabídne nějakou atraktivní
podívanou, kterou nelze dopředu předpovědět.
Odkazy
Fórum – diskuze k tomuto
bulletinu
|
