| |
Mezinárodní rok astronomie
Pavel Suchan, Jiří Grygar, Petr Kulhánek
V roce 2006 UNESCO a v roce 2007 Organizace spojených národů
vyhlásily rok 2009 Mezinárodním rokem astronomie. Svět tak přijal návrh
Itálie, abychom si ve všech zemích na naší planetě připomněli 400.
výročí prvního užití hvězdářského dalekohledu Galileo Galileim, který
jím pozoroval například měsíce Jupiteru. Mezinárodní rok astronomie (International
Year of Astronomy 2009,
IYA 2009) na celosvětové
úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie (jejíž 26. kongres
proběhl v roce 2006 v Praze). Česká republika má kromě výročí spojeného
s vynálezem dalekohledu především vlastní želízko v ohni a tím je 400.
výročí publikování díla
Johannesa Keplera Astronomia Nova.
Galileo Galilei. Zdroj: Emilio Segre
Mezinárodní rok astronomie v České republice
Česká i světová veřejnost se má na co těšit, protože na rok 2009 je
připravována řada akcí. Jednou z nich je např. jeden den s hvězdárnami
světa, kdy světové observatoře budou ve 24 hodinách přenášet noční obraz
svých dalekohledů a předávat tak štafetu přímého přenosu dalším podle
toho, kde bude právě noc. Významným tématem je také zachování tmavé
noční oblohy dalším generacím. Slavnostní celosvětové zahájení se bude
konat v sídle UNESCO v Paříži ve dnech 15. a 16. ledna 2009. Čeští
zástupci nebudou chybět. Evropské zahájení by mělo proběhnout v souvislosti s převzetím předsednictví České republiky 7. ledna 2009 na
Staroměstském náměstí v Praze. Na první měsíce roku je do Prahy
připravována exteriérová výstava velkorozměrových fotografií vesmíru.
Záštitu nad Mezinárodním rokem astronomie v České republice převzali
předseda Akademie věd Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předsedkyně české
mise UNESCO Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., primátor hlavního města
Prahy MUDr. Pavel Bém a ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
V České republice pracuje sedmičlenný Český
organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve složení: RNDr. Jiří
Grygar, CSc. (předseda, Fyzikální ústav AV ČR, ČAS), RNDr. Bruno
Jungwiert, PhD. (místopředseda, Astronomický ústav AV ČR), Pavel Suchan
(místopředseda, Astronomický ústav AV ČR, ČAS), Mgr. Michal Švanda, PhD.
(Astronomický ústav AV ČR, Astronomický ústav UK), RNDr. Kateřina
Hofbauerová, PhD. (Společnost Astropis), RNDr. Miloslav Zejda, PhD.
(Masarykova univerzita v Brně) a RNDr. Tomáš Gráf, CSc. (Sdružení
hvězdáren a planetárií). Podrobné informace se dočtete na
www.astronomie2009.cz.
Od Galilea k internetu
Úvodní slovo předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního
roku astronomie Dr. Jiřího Grygara
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil
k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil na základě zpráv
o tomto holandském vynálezu, objevil tímto přístrojem v průběhu jediného
roku tolik nových údajů o vesmíru, že nelenil a sepsal o tom odbornou
zprávu v publikaci nazvané „Nebeský posel“ (Benátky, 1610). Trvalo to
týden, než se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji s dychtivostí sobě vlastní přečetl další slavný matematik, fyzik ale též
astronom Johannes Kepler, jenž v té době působil jako císařský matematik
na dvoře Rudolfa II. Kepler přijal Galileovy objevy s nadšením
a reagoval na to po svém: vydal téhož roku v Praze publikaci „Rozprava s „Nebeským poslem“, která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy
zpět do Itálie ke Galileimu.
Galileovy dalekohledy. Prasklá čočka je umístěna
uprostřed.
Ani jeden z obou geniálních badatelů zajisté netušil, že o pouhých
400 roků později budou astronomická zařízení patřit mezi nejnákladnější
vědecké přístroje lidstva, a že komunikace mezi vědeckými pracovníky se
bude odehrávat téměř rychlostí světla pomocí všudypřítomného internetu.
Přitom na těchto technických samozřejmostech současnosti mají oba
zmínění vědci klíčovou zásluhu. Galileo jako osvícený průkopník
teleskopické astronomie a Kepler jednak jako objevitel zákonů, jimiž se
řídí jak pohyb nebeských těles tak i umělých družic a kosmických sond,
jednak též jako vynálezce refraktoru – dalekohledu, jenž svými optickými
vlastnostmi daleko překonal Galileovo „kukátko“.
V nadcházejícím roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká
veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný
pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Z iniciativy
profesionálních astronomů sdružených v Mezinárodní astronomické unii (IAU)
byl příští rok prohlášen světovou organizací UNESCO za Mezinárodní rok
astronomie (IYA 2009) pod patronací OSN. Česká republika patří k nejstarším členským státům IAU a tak příslušný český Národní komitét
astronomický zřídil již na podzim r. 2007 Český organizační výbor (ČOV),
jenž má na starosti jak přípravu, tak i koordinaci české účasti na této
mimořádně rozsáhlé mezinárodní akci. Naštěstí nemusíme výzvu k účasti
profesionálních i amatérských českých astronomů i všech příznivců
astronomie při uskutečnění IYA 2009 posílat kurýry na koních, ale právě
zcela pohodlně prostřednictvím už zdomácnělého vynálezu WWW, který
mimochodem pochází z Evropského centra pro výzkum částic (CERN), kde se
fyzikové při práci u obřího urychlovače už před dvaceti lety začali
potýkat s nedokonalostmi telefonické i elektronické komunikace po obvodu
27 km dlouhé urychlovací trubice.
První internetový server světa v CERNu.
O úspěchu české účasti v MRA 2009 však nerozhodnou žádní sebeobětavější
funkcionáři, ale všichni, kdo mají astronomii v oblibě, ať už pro
neustále proměnlivé hvězdné divadlo nad našimi hlavami, ale též kvůli
stále se zrychlujícímu tempu závažných a překvapujících astronomických
objevů. Dnes máme všichni tak skvělý a aktuální přístup k informacím, že
by nám to jistě Galileo i Kepler záviděli. Využijme proto této jedinečné
příležitosti, aby se během příštího roku každý člověk v naší republice
dozvěděl, že vesmír je náš svět.
Dva vlasy děda Vševěda – aktualita
Nedávno se odehrála ještě jedna významná událost souvisící s astronomií, která jakoby byla předzvěstí nadcházejícího Mezinárodního
roku astronomie. Polští vědci nalezli v katedrále ve Fromborku (na
severu Polska) hrob s ostatky Mikoláše Koperníka, člověka, který světu
odkázal heliocentrický systém a odebral Zemi výsadní postavení ve středu
světa. Pod jedním z bočních oltářů bylo nalezeno 16 hrobů, z nichž ale
jen dva přicházely v úvahu, protože v nich byli pohřbeni starší lidé.
Koperník se dožil na svou dobu úctyhodného věku 70 let. Koperník byl
knězem a tak neměl žádné potomky, kteří by umožnili
genetické testy pozůstatků. Švédský profesor astronomie Göran Henriksson
ale nalezl v jedné z knih, které Koperník vlastnil, 4 vlasy. Ukázalo se,
že dva z nich mají stejné DNA jako kosterní pozůstatky v hrobu. Po
mnohaletém úsilí tak by definitivně nalezen Koperníkův hrob.
Mikoláš Koperník se narodil v roce 1473 v Toruni. Zajímal se o filosofii, lékařství, astronomii a matematiku. K nejznámějším dílům
patří pojednání O pohybu těles (De revolutionibus orbium
coelestium). Koperník zemřel v roce 1543 a jako kněz
byl pochován pod oltář ve Fromborské katedrále. Jeho hrob byl objeven v roce 2005 a s definitivní platností bylo pomocí testu DNA potvrzeno v listopadu 2008, že jde o pozůstatky
Koperníka. Na základě lebky byla provedena
počítačová rekonstrukce Koperníkovy podoby.
Počítačová rekonstrukce Koperníkovy podoby. Zdroj: ČTK.
Odkazy
Fórum – diskuze k tomuto
bulletinu
|
|
