Družicovou observatoř postavila firma TRW Space & Electronics Group, Redondo Beach, CA (USA). Provozovatelem je středisko NASA Marshall Space Flight Center (MSFC), Huntsville, AL (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science, Washington, DC (USA).

Chandra je tříose stabilizovaná družice válcového tvaru o celkové délce 11,80 m (s otevřenou sluneční clonou 13,81 m) a průměru 4,25 m. Je vybavena párem panelů slunečních baterií o rozpětí 19,51 m, dodávajících 2,35 kW elektrické energie a dobíjejících 3 akumulátorové NiH2 baterie s kapacitou 3×40 Ah. Je určena k pozorování kosmických zdrojů rentgenového záření o energii do 10 keV. Porovnejte tuto sondu s vůbec první rentgenovou sondou Uhuru.

Předpokládaná aktivní životnost je 5 let.

Popis sondy

Na palubě observatoře je rentgenový dalekohled o průměru 1,2 m a ohniskové délce 10,05 m, tvořený čtyřmi soubory souosých paraboloidněhyperboloidních zrcadel o délce 0,85 m, se zorným polem o průměru 1,0° a s rozlišením 0,5". Za tento dalekohled jsou připojeny vědecké přístroje:

• zobrazující spektrometr ACIS [Advanced CCD Imaging Spectrometer] (rozsah energií 0,2-10 keV)
• vysokorozlišující kamera HRC [High Resolution Camera] (zorné pole 31'×31', rozlišení 0,5")
• průhledová mřížka pro vysoké energie HETG [High Energy Transmission Grating] (rozsah energií 0,4-10 keV)
• průhledová mřížka pro nízké energie LETG [Low Energy Transmission Grating] (rozsah energií 0,09-3 keV)

U HETG a LETG může jako detektor sloužit volitelně buď ACIS nebo HRC. Observatoř je vybavena vysokokapacitní polovodičovou pamětí pro záznam naměřených vědeckých dat (kapacita 1,8 Gbit). Orientační a stabilizační systém PCAD [Pointing Controland Aspect Determination] využívá detektory Země, hvězdnou kameru (zorné pole 1,40°×1,40°, rozlišení 0,25"), 2 redundantní inerciální plošiny a 6 silových setrvačníků a udržuje polohu s přesností ±30".

Soustava zrcadel družicové observatoře Chandra.

Vznik rentgenového (X-ray) záření

Výsledky pozorování

Horní snímek je ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra a dolní snímek v rentgenové oblasti.

NGC 4038/4039 neboli Tykadla: kolize dvou galaxií v souhvězdí Havrana.	M 82 neboli Cigáro: nepravidelná galaxie, velmi blízko galaxii M 81.	Sírius ze souhvězdí Velkého psa. Po Slunci je to nejjasnější hvězda naší oblohy.

Krabí mlhovina M1 ze souhvězdí Býka - pozůstatek supernovy, která vzplanula na obloze roku 1054.

Záření v ultrafialovém oboru spektra.	Záření ve viditelném oboru spektra.	Záření ve viditelném oboru s vloženým detailem z Hubblova teleskopu.	Rentgenové záření středu Krabí mlhoviny.	Střed Krabí mlhoviny v gamma oboru.

Podívejte se na počítačovou simulaci pulsaru ve středu Krabí mlhoviny.

Elektromagnetické spektrum. Směrem vlevo roste vlnová délka [nm], směrem vpravo roste energie [eV].
Sonda Chandra pozoruje v rentgenovém oboru spektra - na obrázku anglický název X-ray.

  Další informace o této sondě naleznete zde: