Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 38 (vyšlo 29. října, ročník 14 (2016)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Rosetta – mise splněna

Radek Beňo

Mise sondy Evropské kosmické agenturyESA – European Space Agency, Evropská kosmická agentura. ESA spojuje úsilí 18 evropských zemí na poli kosmického výzkumu. Centrální sídlo je v Paříži, pobočky jsou v mnoha členských zemích. ESA byla založena v roce 1964 jako přímý následovník organizací ESRO a ELDO. Nejznámější nosnou raketou využívanou ESA je Ariane. Česká republika vstoupila do ESA v listopadu 2008.RosettyRosetta – sonda ESA vypuštěná 2. března 2004, která byla jako první navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety (67P/Čurjumov–Gerasimenko dne 6. srpna 2014). Dále uskutečnila průlet kolem planetek 2867 Steins (5. září 2008) a 21 Lutetia (10. července 2010); řízené přistání na jádru komety (modul Philae, 12. listopadu 2014). Během cesty ke kometě se podílela na projektu Deep Impact při pozorování komety 9P/Tempel 1 a projektu New Horizons při pozorování Jupiteru a plazmového toru měsíce Io. Sonda spolu s kometou prošla perihéliem 13. srpna 2015. Mise byla několikrát prodloužena a definitivně byla ukončena dne 30. září 2016 řízeným pádem na povrch komety. – by s úspěchem naplnila celovečerní Hollywoodský trhák a ještě by možná zbylo něco i na další dvě pokračování, jak tomu v poslední době bývá zvykem. V titulní roli neohrožená Rosetta zažívala strasti i slasti napříč celou sluneční soustavou a její láskyplný vztah s řídicím centrem ESA v německém Darmstadtu překonával mnohdy hranice prostoru, času ale hlavně současného poznání a vytvářel nové odstavce jak ve školních učebnicích, tak v Guinessově knize rekordů. Poprvé jsme vstoupili na oběžnou dráhu komety. Poprvé jsme na kometě přistáli a dostali šanci ji přímo studovat a to i během jejího obletu kolem Slunce. A to jsou jen ty pomyslné špičky ledovce celkového úspěchu mise. Ale stejně jako v životě, všechno, byť by to bylo sebehezčí, musí jednou skončit. Po 12 letech, 6 měsících a 28 dnech, dne 30. září 2016, dochází u Rosetty k řízenému sestupu z oběžné dráhy s cílem přistát na zkoumané kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko (celou kometu si lze prohlédnout na simulátoru ESA). Za zmínku stojí, že o šestnáct dní později, tj. 16. 10. 2016, umírá i ukrajinský astronom a vedoucí Kyjevského planetária Klym Čurjumov (Klym Churyumov), spoluobjevitel komety 67P/Č-G, kolem které se celý náš příběh točí.

Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko

Kometa na dosah. Dne 3. srpna 2014 zaslala Rosetta první detailní fotografii jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. O pouhé tři dny později (6. srpna 2014) se přepisovaly dějiny, neboť sonda Rosetta poprvé vstoupila na oběžnou dráhu komety. Zdroj: ESA.

Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.

ESA – European Space Agency, Evropská kosmická agentura. ESA spojuje úsilí 18 evropských zemí na poli kosmického výzkumu. Centrální sídlo je v Paříži, pobočky jsou v mnoha členských zemích. ESA byla založena v roce 1964 jako přímý následovník organizací ESRO a ELDO. Nejznámější nosnou raketou využívanou ESA je Ariane. Česká republika vstoupila do ESA v listopadu 2008.

Rosetta – sonda ESA vypuštěná 2. března 2004, která byla jako první navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety (67P/Čurjumov–Gerasimenko dne 6. srpna 2014). Dále uskutečnila průlet kolem planetek 2867 Steins (5. září 2008) a 21 Lutetia (10. července 2010); řízené přistání na jádru komety (modul Philae, 12. listopadu 2014). Během cesty ke kometě se podílela na projektu Deep Impact při pozorování komety 9P/Tempel 1 a projektu New Horizons při pozorování Jupiteru a plazmového toru měsíce Io. Sonda spolu s kometou prošla perihéliem 13. srpna 2015. Mise byla několikrát prodloužena a definitivně byla ukončena dne 30. září 2016 řízeným pádem na povrch komety.

Pokud by byly bulletiny na serveru Aldebaran řazeny do seriálů, patřil by ten o Rosettě k nejdelším. O počátcích mise a startu vás informoval Karel Řezáč v AB 20/2003, a pak jsme se s Vítkem Kříhou víceméně střídali, abychom zprostředkovali nejžhavější novinky z úspěšného navedení Rosetty na oběžnou dráhu komety (AB 29/2014), přistání modulu Philae na jádru komety (AB 37/2014), o jeho skvělém vybavení (AB 6/2015) a o jeho zdánlivé smrti a zmrtvýchvstání (AB 24/2015) včetně zajímavých objevů týkající se rychlého rozpadu molekul vody a oxidu uhličitého v koměKoma – plynný obal jádra komety, vzniká při přiblížení komety ke Slunci. Koma může mít rozměry stovek až tisíců kilometrů. komety a průzkumech jejího ledu. Při výročí deseti let mise vyšel bulletin (AB 29/2015) rozebírající dramatické momenty především během startu a navádění Rosetty směrem ke kometě, kde byl jedním z klíčových momentů průlet kolem MarsuMars – rudá planeta se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Na povrchu se nacházejí obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila., později přejmenovaný na „Hru o miliardu euro“, či připomínající fakt, že během průletu kolem Země byla Rosetta několikrát astronomy zaměněna za apokalyptickou planetkuPlanetka – nesprávně asteroid, malé těleso o rozměrech maximálně stovek kilometrů na samostatné dráze kolem Slunce. Nejvíce planetek se nachází v tzv. Hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru. Obdobná tělesa jsou i v Kuiperově pásu za drahou Neptunu.. Inu, bez omylu není ani vědy, ani pokroku. Poslední informace se týkaly potvrzení stavebních kamenů života (nejjednodušší aminokyseliny – glycinu a fosforu) na kometě (AB 20/2016) a polemikou nad odvěkou otázku lidstva: Kde se vzal život na Zemi?

Na kometě!

Na kometě! Další fotografie, která obletěla svět hned několikrát dokola. Modul Philae se 12. listopadu 2014 v 9:35 SEČ odpoutal od těla Rosetty, aby mohl téhož dne v 17:03 SEČ přistát na jádru komety 67P/Č-G. Stalo se tomu tak poprvé v dějinách lidstva. Zdroj ESA.

A to je konec, přátelé…

Poté, co se kometa spolu s Rosettou vydala na cestu od Slunce do hlubin naší sluneční soustavy, byly díky nižšímu slunečnímu svitu čím dál méně napájeny solární panely sondy, což vedlo především k obavám o dostatek energie k jejímu vyhřívání. Vedení mise tak začalo rozebírat dva možné scénáře pokračování. První možností bylo uvést Rosettu již podruhé do stádia hybernace, ve kterém by přečkala do dalšího přiblížení ke Slunci, druhou pak řízený náraz sondy do povrchu jádra komety. Nakonec bylo rozhodnuto o druhé variantě, především z důvodu maximální návratnosti získaných poznatků. Nikdo totiž nedokázal zaručit, že se ze solárních panelů nasbírá opravdu dostatek energie k výhřevu a že sonda nezmrzne. Po více než dvou letech strávených na oběžné dráze kolem komety, začal řízený sestup dne 29. září 2016 ve 20:50 UTUT – světový čas, Universal Time. Čas je dnes měřen podle standardu UTC (Universal Time Coordinated) a je totožný s pásmovým časem na Greenwichském poledníku. Do roku 1928 se označoval zkratkou GMT (Greenwich Mean Time), v té době byl odvozen od střední doby oběhu Země kolem Slunce., kdy Rosetta zažehla na 208 sekund hlavní motor a začala sestupovala z orbity ve výšce 19 km na povrch komerty. Během sestupu sonda pořizovala fotografie a sbírala data z veškerého přístrojového vybavení. Cílem sestupu byl region Ma'at – čelo komety, kde bylo místo přistání pojmenováno Sais podle staroegyptského města, v němž byla nalezena Rosettská deska s hieroglyfy, která dala sondě její jméno.

Místo přistání Rosetty na kometě

Místo přistání sondy Rosetta na kometě 67P/Č-G. Zdroj ESA.

Po sestupu, který trval 14,5 hodin, došlo k přistání sondy na povrchu komety. Poslední paket dat byl odeslán z Rosetty pomocí přístroje OSIRIS dne 30. 9. 2016 v 10:39 UT a byl přijat v 11:19 UT řídicím střediskem v německém Darmstadtu. Předpokládaná rychlost sondy v okamžiku přistání byla 3,2 km/h. I když se zdá, že tímto sestupem by mohl celý příběh o Rosettě skončit, komplexní analýza dat mise bude ještě dlouhou dobu zaměstnávat vědce z celého světa. Na co přijdeme příště?

Poslední snímek pořízený sondou Rosetta

Poslední snímek pořízený sondou Rosetta přibližně ve výšce 20 m nad povrchem
komety a asi 10 sekund před dopadem. Zdroj ESA.

Rosetta – průřez celou misí. Video s českými titulky: YouTube.

Rosetta – příběh o přistání na kometě. Video s českými titulky: YouTube.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage