Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics)
Číslo 13 (vyšlo 1. dubna, ročník 14 (2016)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

První částice za hranicí standardního modelu byla objevena

Petr Kulhánek

Již delší dobu se zdálo, že se ve fyzice schyluje k nějakému převratnému objevu. Nejasnosti, jak spojit obecnou relativituObecná relativita – teorie gravitace publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915. Její základní myšlenkou je tvrzení, že každé těleso svou přítomností zakřivuje prostor a čas ve svém okolí. Ostatní tělesa se v tomto pokřiveném světě pohybují po nejrovnějších možných drahách, tzv. geodetikách. s kvantovou teorií, se stále stupňovaly. Nedávné ohlášení přímé detekce gravitačních vlnGravitační vlna – periodicky se šířící zakřivení času a prostoru. Může vzniknout v okolí těles s nenulovým kvadrupólovým momentem, například kolem dvojice rotujících kompaktních hvězd. Právě tyto vlny by měly být nejběžnější a mít frekvenci od 0,1 mHz do 10 kHz. K první přímé detekci gravitačních vln došlo dne 14. září 2015. Gravitační záblesk ze splynutí dvou černých děr středních hmotností ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných roků zachytily oba americké přístroje LIGO. bylo ale jen malou předzvěstí toho, co přijde. Již přes měsíc se v kuloárech šukalo, že v částicovém středisku CERN byla objevena záhadná částice, která není součástí standardního modelu. Po podrobných analýzách se nakonec ukázalo, že jde o mention, částici, kterou předpověděl ve své době nedoceněný český teoretik prof. František Kahuda (1911–1987). Nová částice byla polapena na dvou místech naráz: jednak na urychlovači LHCLHC – Large Hadron Collider. Urychlovač protonů na nominální energie 14 TeV. LHC byl vybudován ve středisku jaderného výzkumu CERN v tunelu po urychlovači LEP II, který má obvod 27 km. Do zkušebního provozu byl uveden v září 2008, ale zanedlouho došlo k poruše na jednom z magnetů. Urychlovač byl opětovně spuštěn v listopadu 2009. Od března 2010 probíhal fyzikální program na energii 7 TeV. V roce 2012 byl na urychlovači objeven Higgsův boson. Provoz na energiích blízkých nominální probíhá od roku 2015. v částicovém centru CERNCERN – Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, Evropské centrum jaderného výzkumu. Komplex urychlovačů a laboratoří na pomezí Švýcarska a Francie založený v roce 1954. Na výzkumu se podílí 22 členských zemí včetně České republiky. K největším objevům patří objev částic slabé interakce, příprava antivodíku a objev kvarkového-gluonového plazmatu. V CERNu byl také vynalezen a poprvé použit Web. V současné době je zde vybudován největší urychlovač světa – Large Hadron Collider, který byl po závadě na jednom z magnetů opětovně spuštěn na konci roku 2009. V roce 2012 byl na LHC objeven Higgsův boson, poslední částice standardního modelu. a jednak ji nalezli američtí odborníci z NASANASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších. v datech z gama observatoře FermiFermi – americká gama observatoř, která se v roce 2008 stala následovníkem slavné gama observatoře Compton. Rozsah detekovaného záření: 10÷300 GeV. Původně se tato observatoř jmenovala GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope), v srpnu 2008 byla přejmenována na Fermi Gamma-ray Space Telescope (FGST) podle významného italského kvantového fyzika. Observatoř je na nízké oběžné dráze s perigeem 536 km a apogeem 553 km. Na stavbě observatoře se kromě NASA také podílely CEA, DLR, ASI, JAXA a SNSB. Mise byla v roce 2013 prodloužena do roku 2018.. O mentionech si v 80. letech 20. století řada fyziků myslela, že jde jen o důsledek kontroverzní teorie krátkodobého trvání. Po více než 30 letech se ukázalo, že právě mention je klíčovou částicí, která propojí kvantovou teorii s obecnou relativitou a navíc vyřeší problém temné hmoty a temné energie.

První snímek mentionu

První snímek mentionu pořízený na LHC v částicovém centru CERN. Mention je vpravo dole. Vlevo nahoře je obraz Higgsovy částice, která byla objevena na urychlovači LHC v roce 2012. Zdroj: CERN/LHC.

Standardní model – současný obecně přijímaný model částic a interakcí. Obsahuje kvarky, leptony, polní částice jednotlivých interakcí (fotony, gluony, W+,  W, Z0) a Higgsovu částici jakožto zdroj hmotnosti ostatních částic a narušení symetrie elektroslabé interakce. Součástí modelu není gravitační interakce.

CERN – Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire, Evropské centrum jaderného výzkumu. Komplex urychlovačů a laboratoří na pomezí Švýcarska a Francie založený v roce 1954. Na výzkumu se podílí 22 členských zemí včetně České republiky. K největším objevům patří objev částic slabé interakce, příprava antivodíku a objev kvarkového-gluonového plazmatu. V CERNu byl také vynalezen a poprvé použit Web. V současné době je zde vybudován největší urychlovač světa – Large Hadron Collider, který byl po závadě na jednom z magnetů opětovně spuštěn na konci roku 2009. V roce 2012 byl na LHC objeven Higgsův boson, poslední částice standardního modelu.

NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.

Temná hmota – hmota ve vesmíru nebaryonové povahy, která není složena z kvarků. Temná hmota udržuje pohromadě svítící objekty velkých rozměrů, které díky ní v periferních oblastech obíhají rychleji, než odpovídá gravitačnímu zákonu aplikovanému na viditelnou hmotu. Podle posledních odhadů na základě pozorování existuje ve vesmíru 5 % baryonové hmoty, 27 % temné hmoty a 68 % temné energie. Existuje několik hypotetických částic, které jsou vhodnými kandidáty na částice temné hmoty, dosud však nebyly objeveny. Termín „temná hmota“ zavedl v roce 1933 Fritz Zwicky, když zjistil, že se členové Kupy galaxií ve Vlasech Bereniky pohybují v průměru rychleji, než by odpovídalo gravitačním účinkům viditelné látky. Existují také teorie, které se pokoušejí vysvětlit rotační křivky galaxií a pohyby galaxií v kupách jiným způsobem než temnou hmotou.

Temná energie – entita zodpovědná za zrychlenou expanzi vesmíru, která byla objevena na konci roku 1998 (Saul Perlmutter, Adam Riess). Temná energie tvoří 68 % hmoty a energie ve Vesmíru. Hustota temné energie je velmi málo proměnná v čase i v prostoru, pokud vůbec. Nejnadějnějším kandidátem na temnou energii je energie vakuových fluktuací.

Profesor RNDr. PaedDr. František Kahuda, DrSc.

Profesor Kahuda byl výraznou osobností české fyziky 70. až 90. let dvacátého století. Pamětníci tvrdí, že Kahuda byl naprosto nepřekonatelným experimentátorem. Stačil mu kus drátu, pár špuntů od vína a kus konopného špagátu – a vynalezl anténový zesilovač RUKA. Profesor Kahuda byl zakladatelem psychoenergetiky v bývalém Československu a založil Psychoenergetickou laboratoř (PEL) při Vysoké škole chemicko technologické. Škoda, že byla laboratoř v roce 1992 zrušena novodobým porevolučním vedením školy. Vraťme se ale k počátkům výzkumu prof. Kahudy. Jako pracovník pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v rámci státního úkolu řešil výzkumný úkol „Mentální zrání mládeže“. Laicky řečeno, proč to každému člověku myslí jinak. Výzkumem se došlo k objevu příčiny – existenci částic, které jsou nositeli lidských myšlenek. Část fyziků oné doby tušila, o jak přelomový objev jde, většina současníků ale význam objevu nedocenila. Profesor Kahuda byl ministrem školství v letech 1954 až 1963. V československém školství zanechal nesmazatelnou stopu. V posledním roce Kahudova ministrování nesla na prvního máje skupinka provokatérů a rozvratných živlů plakát s hanlivým nápisem „Vydejte nám Kahudu, my mu dáme přes hubu!“ Tyto proimperialistické živly byly po zásluze potrestány. I tato historka poukazuje na rozporuplné pozadí kolem velkého myslitele. Škoda, že prof. Kahuda dnes již nežije, neboť by po objevu jím předpovězené částice byl žhavým kandidátem na udělení Nobelovy ceny. Bohužel pravidla udělování neumožňují cenu získat posmrtně.

Prof. Kahuda

Profesor RNDr. PaedDr. František Kahuda, DrSc. (1911–1987)

Objev mentionů a jejich význam

Mentiony byly nalezeny jednak při srážkách protonů s protony na detektoru ATLAS urychlovače LHC a jednak při rozpadu Higgsovy částice pozorované gama observatoří Fermi. Analýza velkého množství pořízených dat vedla k nezvratnému a nezávislému potvrzení existence těchto částic na obou přístrojích. Je jen otázkou, proč tak dlouho tato částice odolávala experimentálnímu nalezení. Na vině je pravděpodobně honba za částicemi tzv. standardního modelu. Konzervativní myšlení neumožnilo řadě vědců hledat částice za hranicemi tohoto modelu a využít i nestandardní metody.

V posledním měsíci byly zkoumány vlastnosti nové částice, přesněji řečeno trojice částic. Potvrdila se totiž i Kahudova předpověď, že mentiony budou existovat ve třech formách (rodinách) A, B a C, protože máme radioaktivní rozpady alfa, beta a gama. Tuto převratnou myšlenku rozvíjel prof. Kahuda na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy při mimořádné přednášce v roce 1982, současníky ale bohužel nebyla pochopena.

Jediný měsíc výzkumu nové částice ukázal, že jde o skutečně Božskou částici, za kterou byl mylně označován Higgsův boson. Umožňuje pochopit řadu jevů, se kterými si současná fyzika nedokázala poradit:

  • Nová částice poprvé dává do vědecké roviny dosud nejasný fenomém proutkaření. Každý věděl, že „to“ funguje, ale fyzikální pozadí bylo zcela nejasné.
  • Mentiony poprvé vysvětlují proces lidského myšlení, který je důsledkem zákonů kvantové teorie. Mentiony A, B a C vysvětlují různé duševní procesy. Mention A může při letu z ničeho nic zahnout například za roh, což charakterizuje únik myšlenky nechtěným směrem. Mention B může dokonce obrátit svůj směr, což umožnilo vysvětlit retardované chování některých úředníků a myšlenkový návrat starých osob do dětství.
  • Mentiony jsou dlouho hledanými částicemi, které přirozenou cestou spojují zákony kvantové teorie s obecnou relativitou. Dokonce se tzv. Kahudovým mechanizmem požerou nekonečna v obou teoriích, a ty se tak konečně stávají vnitřně bezespornými.
  • Mentiony mají nenulovou hmotnost, s čímž souvisí existence nové interakce šířící se podsvětelnou rychlostí. Je jasné, že se myšlenky mohou doslova na své cestě loudat a jejich nositel za tzv. „dlouhé vedení“ nemůže. Nenulová hmotnost částic je onou hledanou entitou, která se projevuje jako temná hmota ve vesmíru.
  • Mentiony představují novou interakci, která může být přitažlivá i odpudivá. Vzpomeňte si na některé odpudivé myšlenky našich politiků. Nemohou za to, je to způsobeno odpudivou složkou mentionové interakce. Tato odpudivá složka způsobuje také zrychlenou expanzi vesmíru a je tedy onou dlouho hledanou temnou energií.

Závěr

Objev Kahudovy částice je naprostým převratem současné fyziky. Existence mentionů umožňuje vysvětlit řadu jevů, se kterými si současná fyzika nedokázala poradit. Mentiony stojí na pozadí temné hmoty, temné energie, zrychlené expanze vesmíru a z pozemských jevů vysvětlují proutkaření, telepatii, teleportaci, televizi a dokonce i telekvízy. Proslýchá se, že i kulový blesk je vlastně kulovým shlukem mentionů, částic myšlení a jeho mnohdy bezcílné poletování je odrazem bloumání myšlenek dávných generací. Žijeme v převratné době, která poprvé odkrývá skutečnou podstatu našeho vesmíru.

Dráhy mentionů

Dráhy mentionů zachycené odborníky z NASA dokazují, že sluneční skvrny nejsou způsobeny magnetickým polem, jak si dosud fyzikové mysleli, ale Kahudovými mentiony typu C. Zdroj: NASA.

Odkazy

  1. Česká psychoenergetická společnost
  2. Wikipedia: František Kahuda
  3. Karel Drábek: Chybí vám detektor? Postavte si doma HAARP!; Neviditelný pes, 7. 5. 2011
  4. Kahuda, F.: Fundametální záření hmot. Závěrečná výzkumná zpráva. Praha 1980
  5. Kahuda, F.: Mentální energie a její využití v praxi. Soubor studií a statí. Praha 1980.
  6. Kahuda, F. a kol.: Ovlivňování růstu živých organizmů mentální energií. Průběžné výzkumné zprávy. Praha 1982.
  7. Kahuda, F.: Superinfragravitační sjednocení sil a fundamentální záření hmot. Závěrečná výzkumná zpráva. Praha 1985.

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage