Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 1 (vyšlo 1. ledna, ročník 14 (2016)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Astronomické úkazy roku 2016

Lenka Soumarová

Stojíme na prahu roku 2016, který pro nás připravil spoustu zajímavých objektů a jevů k pozorování. Hned na počátku roku si budeme moci během ledna prohlédnout všechny planety viditelné pouhým okem. Merkur bude na obloze večerní a Venuše, Mars, Jupiter a Saturn na té ranní. Podobná situace nastane ještě v říjnu, kdy na ranní obloze spatříme Merkur a Jupiter a večer bude patřit Venuši, Marsu a Saturnu. Každá planeta ale bude letos excelovat v jiném měsíci. Merkur nejlépe spatříme na večerní obloze v dubnu, pro Venuši není rok 2016 příznivým rokem, neboť nenastává žádná maximální elongace, ale na konci roku bude určitě nepřehlédnutelnou Večernicí, která zapadá po 20. hodině. Blízká opozice Marsu připadá na květen, Jupiter bude nejlépe pozorovatelný v březnu a Saturn v červnu. Prstence planety pozorujeme ze severní strany, otevřeny jsou na maximum, i když se ještě nepatrně budou rozevírat až do roku 2017. Od března do června bychom tedy měli každý měsíc využít k pozorování jiné planety. Zatměním Slunce a Měsíce rok 2016 příliš nepřeje, neboť ze čtyř zatmění, k nimž v tomto roce dojde, bude od nás pozorovatelné pouze jedno – polostínové zatmění Měsíce dne 16. září, které je ale bohužel pouhým okem prakticky nepostřehnutelné. Tuto skutečnost nám ale rozhodně vynahradí přechod Merkuru přes Slunce, který je v podstatě stejným typem úkazu jako zatmění, jen Merkur je úhlově příliš malý na to, aby mohl zakrýt celé Slunce. Dojde k němu dne 9. května a budeme ho moci pozorovat vysoko nad obzorem téměř v celém průběhu. Hned na začátku roku bychom mohli spatřit kometu C/2013 US10 (Catalina), jejíž jasnost by měla být na hranici pozorovatelnosti pouhým okem. V říjnu bychom si neměli nechat ujít několik těsných konjunkcí. I když tělesa přesně v okamžiku konjunkce neuvidíme, seskupení a přiblížení budou pozorovatelná ráno nebo večer. A na Silvestra nás ještě čeká těsné přiblížení Marsu k Neptunu.

Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2006

Přechod Merkuru přes Slunce pozorovaný v roce 2006 ze Země. Obdobná
podívaná nás čeká letos v květnu. Zdroj: ESA/NASA/SOHO.

SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.

AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů.

Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.

Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.

Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.

Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.

Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru).

Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.

Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.

Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.

Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor.

Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem.

Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v době platnosti letního času (SELČ).

Leden

Leden

Na počátku roku na večerní obloze spatříme pouze Merkur, planetu Slunci nejbližší. Její maximální východní elongace nastala 29. 12., a proto bude pozorovatelná na začátku měsíce večer nízko nad jihozápadním obzorem. Všechny ostatní planety viditelné pouhým okem (a známé středověkým hvězdářům) si daly dostaveníčko na obloze ranní. Venuše dosahuje jasnosti –4,1 mag a na počátku občanského soumraku ji nalezneme16° nad jihovýchodním obzorem. Jasnost planety Mars bude v tuto dobu 1,2 mag a na začátku nautického soumraku se bude nacházet 30° nad jižním obzorem. Největší planeta sluneční soustavy, Jupiter, je na obloze kromě večera po celou noc. Saturn bude nad jihovýchodním obzorem, jeho viditelnost se postupně zlepšuje.

Seskupení Měsíce, VenušeSaturnu budeme moci pozorovat ráno 7. 1. nad jihovýchodním obzorem nedaleko hvězdy Antares.

V sobotu 9. 1. v 5 hodin nastane těsná konjunkce Venuše se Saturnem. Saturn se bude nacházet 0,1° jižně. Tělesa ale nad obzor vycházejí až asi čtvrt hodiny po konjunkci.

Dne 20. 1. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem, Aldebaran nalezneme 0,2° severně a přibližování těles bude pozorovatelné po půlnoci nad západním obzorem.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 9 hodin 4. ledna. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

V neděli 3. 1. v 0 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Jednou z nejjasnějších komet roku se zřejmě stane dlouhoperiodická kometa C/2013 US10 (Catalina). Nejblíže k Zemi bude 17. ledna (0,72 au) a její jasnost by měla být na hranici pozorovatelnosti pouhým okem (5,5 mag).

datum rektascenze deklinace magnituda ideální čas
5. 1. 14 11.45 25 36.6 5,1 6:26
10. 1 14 5.98 36 28.7 5,1 6:25
15. 1. 13 55.53 48 59.6 5,2 6:06
20. 1. 13 33.78 62 3.8 5,5 5:24
25. 1 12 39.78 73 52.2 5,8 4:09
30. 1. 9 56.40 81 13.9 6,2 1:09
4. 2. 6 18.18 79 25.8 6,6 20:49
9. 2. 4 57.83 73 59.6 7,0 19:24
14. 2. 4 28.94 68 59.3 7,5 18:39
19. 2. 4 16.48 64 52.2 7,9 18:22
24. 2. 4 10.93 61 32.3 8,2 18:30
29. 2. 4 8.91 58 50.5 8,6 18:38

Některé parametry komety C/2013 US10 (Catalina).

Vyhledávací mapka komety Catalina

Vyhledávací mapka komety Catalina. Zdroj: Sky & Telescope.

Únor

Únor

Únorová večerní obloha bude bohužel bez planet. Jupiter před opozicí je pozorovatelný po celou noc kromě večera. Venuši spatříme už jen počátkem měsíce ráno nad jihovýchodním obzorem, během měsíce přestává být pozorovatelná. Mars je spolu se Saturnem také na obloze ranní, spatříme je vysoko nad východním a jihovýchodním obzorem.

Březen

Březen

Březnové obloze bude vévodit Jupiter, neboť je 8. 3. ve 12 hodin v opozici se Sluncem, a bude tedy pozorovatelný po celou noc. K Zemi se nejvíce přiblíží v 19 hodin, a to na 4,435 au, jeho jasnost dosáhne –2,5 mag a vrcholí 46° nad obzorem. Ve druhé polovině noci budeme moci spatřit MarsSaturn, Mars ale pouze nízko nad západním obzorem.

V březnu nastanou dvě zatmění, 9. 3. to bude úplné zatmění Slunce a 23. 3. polostínové zatmění Měsíce. Ani jedno zatmění ale bohužel není pozorovatelné z našeho území.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 5 hodin 30 minut. V neděli 27. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Duben

Duben

Nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku nastávají pro planetu Merkur v dubnu, protože na 18. 4. 15 hodin připadá jeho maximální východní elongace. Spatříme ho v polovině měsíce večer nad západním obzorem. Na počátku měsíce má jasnost –1,5 mag, postupně slábne, ale stoupá jeho výška nad obzorem. V polovině dubna na konci občanského soumraku je 12° nad západním obzorem a jasnost je −0,3 mag. Jeho jasnost i výška bude postupně klesat a po 23. 4. období jeho viditelnosti končí. Planetu Mars nejlepší pozorovací podmínky teprve čekají. V dubnu ho ale spatříme kromě večera po celou noc. Jupiter je na obloze naopak po celou noc kromě jitra a Saturn ve druhé polovině noci.

Dne 6. 4. v 9 hodin nastane konjunkce MěsíceVenuší, Měsíc se bude nacházet 0,2° jižně. Zákryt nastane nad obzorem za dne.

V pondělí 11. 4. v 0 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem, (Měsíc 0,5° severně). Konjunkce se odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení těles bude pozorovatelné 10. 4. před půlnocí.

Květen

Květen

Květnová obloha bude patřit Marsu. Na obloze ho spatříme po celou noc, protože na 22. 5. 12 hodin připadá jeho opozice se Sluncem. Jedná se o blízkou opozici (planeta je při ní blízko Slunce), ale bude nízko nad obzorem. Mars se Zemi nejvíce přiblíží na 0,503 au v pondělí 30. 5. ve 23 hodin. Planeta kolem opozice kulminuje 18,5° nad obzorem, dosahuje jasnosti −2,1 mag a nedaleko ní můžeme vyhledat Saturn a Antares. Saturn bude na obloze také po celou noc, protože se blíží jeho opozice a Jupiter je vidět většinu noci kromě rána.

V pondělí 9. 5. v 16 hodin bude Merkur v dolní konjunkci. V takovém případě je planeta zcela nepozorovatelná. Spatříme ji pouze tehdy, pokud se nachází v blízkosti uzlu své dráhy a navíc pouze jako černou tečku přecházející přes Slunce. Přechod Merkuru přes sluneční disk je úkaz odehrávající se asi 14× za století. Naposledy jsme ho od nás mohli pozorovat 7. 5. 2003 a ten příští připadá na 11. listopadu 2019. Ten letošní budeme moci pozorovat téměř v celém průběhu. Začne krátce po poledni vysoko nad jižním obzorem a budeme ho moci pozorovat do západu Slunce. Až bude Merkur sluneční disk opouštět, bude už Slunce pod naším obzorem.

Časový průběh přechodu Merkuru přes Slunce dne 9. května (SEČ)
první kontakt 12 h 12,1 min
druhý kontakt 12 h 15,3 min
střed přechodu 15 h 56,1 min
západ Slunce 19 h 31,0 min
třetí kontakt 19 h 37,3 min
čtvrtý kontakt 19 h 40,5 min

Červen

Červen

Červen bude měsícem opozice Saturnu. Dochází k ní 3. 6. v 8 hodin a v 11 hodin se planeta nachází Zemi nejblíže (9,015 au). Saturn uvidíme celou noc a jeho jasnost bude 0,0 mag. Mars po opozici uvidíme na obloze po většinu noci kromě rána a Jupiter už jen v první polovině noci.

Dne 26. 6. v 0 hodin dojde k zákrytu Neptunu Měsícem. Letní slunovrat nastává 20. 6. v 23 hodin 34 minut.

Červenec

Červenec

Na červencové večerní obloze zůstává stále trio Mars, JupiterSaturn. Mars uvidíme v první polovině noci, Jupiter jen večer nad západním obzorem a Saturn po většinu noci kromě rána.

Dne 2. 7. ve 4 hodiny nastane těsná konjunkce MěsíceAldebaranem, Aldebaran bude pouze 0,4° severně a ve čtvrtek 28. 7. ve 4 hodiny dojde ke konjunkci SaturnuAntarem (Antares 6,2° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara budeme moci pozorovat večer na jihozápadě.

V pondělí 4. 7. v 17 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Srpen

Srpenec

Srpnovou večerní oblohu opustil Jupiter, spatříme už pouze MarsSaturn nad jihozápadním obzorem. Dne 24. 8. ve 12 hodin bude Mars v konjunkci se Saturnem (Mars 4,4° jižně) a v 18 hodin s Antarem (Antares 1,8° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara je pozorovatelné večer na jihozápadě a budeme ho moci pozorovat až do konce září.

Perseidy mají maximum 12. 8. ve 14 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 150 meteorů.

Září

Září

V září budeme mít nejlepší příležitost k pozorování Merkuru na ranní obloze. Koncem měsíce ho spatříme nad východním obzorem. K největší západní elongaci dojde 28. 9. ve 21 hodin a ráno poté bude planeta 11° nad východním obzorem a navíc v konjunkci s Měsícem. Jasnost planety bude −0,5 mag a ještě poroste. Planety MarsSaturn spatříme večer nad jihozápadním obzorem a koncem měsíce se k nim připojí Venuše, která bude ale nízko nad obzorem západním.

V září dojde ke třem konjunkcím Měsíce. Dne 8. 9. ve 20 hodin to bude konjunkce s Antarem, Antares se bude nacházet 9,1° jižně, ve středu 21. 9. ve 23 hodin konjunkce s Aldebaranem (Aldebaran 0,6° severně) a 29. 9. v 10 hodin s planetou Merkur, Měsíc se bude nacházet 1,3° jižně. Seskupení Měsíce, Saturnu, Marsu a Antara budeme moci pozorovat 8. 9. na večerní obloze.

Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. v 15 hodin 20 minut.

V září nastanou dvě zatmění, 1. 9. to bude prstencové zatmění Slunce, které od nás nebude pozorovatelné a 16. 9. polostínové zatmění Měsíce u nás viditelné v podstatě v celém svém průběhu. Polostínové zatmění Měsíce je ale bohužel úkaz málo nápadný, zpozorovat můžeme pouze ztmavnutí severovýchodního okraje měsíčního disku.

Časový průběh zatmění Měsíce 16. 9. (SEČ)
vstup Měsíce do polostínu 17 h 55 min
východ Měsíce 18 h 10 min
střed zatmění 19 h 54 min
výstup Měsíce z polostínu 21 h 54 min

Říjen

Říjen

Na říjnové ranní obloze bude v první polovině měsíce nad východním obzorem pozorovatelný Merkur a ve druhé polovině měsíce ho zde vystřídá planeta Jupiter. Večerní oblohu bude zdobit nad jihozápadním obzorem Mars a nízko nad západním obzorem Venuše se Saturnem.

V úterý 11. 10. v 11 hodin nastane těsná konjunkce MerkuruJupiterem, Merkur bude 0,8° severně. Obě planety spatříme na ranní obloze nad východním obzorem a jasnost Merkuru bude dosahovat −1,1 mag.

V říjnu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce. Dne 19. 10. v 9 hodin to bude těsná konjunkce s Aldebaranem (Měsíc 0,3° severně) a 28. 10. ve 12 hodin s planetou Jupiter (Měsíc 0,6° severně). Konjunkce se odehrají za dne, ale přibližování těles bude možné spatřit ráno před konjunkcí.

Dne 30. 10. bude v konjunkci Venuše se Saturnem (Venuše 3° jižně). Úkaz se odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení planet budeme moci pozorovat na večerní obloze.

V neděli 30. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Listopad

Listopad

Vysoko nad jihovýchodním obzorem září ráno planeta Jupiter. Na večerní obloze nalezneme nad jihozápadním obzorem Venuši a vysoko nad jihozápadním obzorem Mars.

Dne 15. 11. v 17 hodin dojde k těsné konjunkci MěsíceAldebaranem, Aldebaran bude 0,5° severně. Ke konjunkci dojde 15 minut před východem Aldebaranu nad obzor.

Prosinec

Prosinec

Na prosincové obloze jsou planety umístěné stejně jako v listopadu, tedy vysoko nad jihovýchodním obzorem spatříme ráno Jupiter a nad jihozápadním obzorem září Venuše. Její jasnost dosahuje −4,3 mag a v její blízkosti se nachází planeta Mars.

Dne 13. 12. v 7 hodin dojde ke konjunkci MěsíceAldebaranem (Aldebaran 0,3° severně). Zákryt těles se odehraje se západem Aldebaranu pod obzor.

Na Silvestra 31. 12. budeme svědky těsného přiblížení MarsuNeptunu. Tělesa bude od sebe dělit jen 0,02°. Konjunkce nastává až na Nový rok pod naším obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 1 hodinu. Měsíc v úplňku bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 11 hodin 43 minut.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage