Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics)
Číslo 1 (vyšlo 7. ledna, ročník 9 (2011)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Astronomické úkazy roku 2011

Lenka Soumarová

Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v době platnosti letního času (SELČ).

SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.

AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů.

Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.

Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.

Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.

Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.

Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru).

Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.

Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.

Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.

Leden

Leden

Leden – zdroj Mediatinker

Hned na samém začátku roku, v období od 1. do 15. 1. budeme moci pozorovat planetu Slunci nejbližší – Merkur. Planeta, která dosáhne maximální jasnosti pouze –0,2 mag bude v největší západní elongaci 9. 1. a budeme ji tedy moci pozorovat ráno nad východním obzorem (8°). Příznivé pozorovací podmínky nastávají v lednu i pro další planetu – Venuši. Při maximální západní elongaci, ke které dojde 8. 1., spatříme Venuši ráno jako jitřenku o jasnosti -4,5 mag v maximální výšce 20° nad jihovýchodním obzorem.

Spolu s Merkurem a Venuší bude na ranní obloze ještě Saturn – nejkrásnější planeta. Na počátku roku vychází krátce po půlnoci a bude pozorovatelná v celé druhé polovině noci nad východem až jihovýchodem, přičemž za soumraku vystoupí 35° nad jižní obzor. Planetu najdeme v souhvězdí Panny, kde se bude pohybovat po celý rok.

Na počátku roku budeme proto v ranních hodinách moci pozorovat volnější seskupení Merkuru, Měsíce, Venuše a Saturnu. Tělesa se v uvedeném pořadí od východu rozprostřou mezi jihovýchodním a jižním obzorem.

Jedinou planetou zdobící večerní oblohu bude Jupiter – největší planeta sluneční soustavy. Ve večerních hodinách se bude nacházet asi 40° nad jižním obzorem v souhvězdí Ryb a bude se jednat o nejjasnější těleso na obloze, jeho jasnost dosáhne –2,4 mag.

Planeta Mars dosáhne před horní konjunkcí maximální vzdálenosti od Země 8. 1. v 1 hod (2,379 AU) a bude tedy zcela nepozorovatelná.

V lednu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce se dvěma planetami: Venuší a Saturnem. Dne 25. 1. v 6 hod to bude konjunkce Saturnu s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 7,5° jižně. Těsně pod obzorem nastane hned první konjunkce Venuše s Měsícem tohoto roku (30. 1. ve 4 hod), kdy se Venuše dostane 3,5° severně od Měsíce ve stáří 4 dny před novem. Obě tělesa se dostanou nad obzor přibližně hodinu po konjunkci.

V pondělí 3. 1. v 19 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Příznivé pozorovací podmínky nastávají letos pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy, neboť jejich pozorování nebude rušit Měsíc, který je v novu. Maximum nastává ráno 4. ledna (ve 3 hodiny) a hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

V úterý 4. 1. nastane částečné zatmění Slunce, které bude u nás pozorovatelné prakticky v celém průběhu nízko nad obzorem. V maximální fázi dosahuje zatmění velikosti kolem 79 procent. Časový průběh zatmění:

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011
východ Slunce  7 h 58 min
začátek zatmění  8 h 05 min
maximální fáze  9 h 25 min
konec zatmění 10 h 52 min

Zatmění 4. 1. 2011

V maximální fázi bude zatmění připomínat smějící se ústa.

Únor

Únor

Únor – zdroj Mediatinker

Z planet bude v únoru nejlépe pozorovatelný Saturn, který zdobí oblohu kromě večera po celou noc. Večer můžeme nízko nad západem pozorovat Jupiter a ráno nízko nad jihovýchodním obzorem Venuši. Mars je stále nepozorovatelný, neboť k jeho horní konjunkci dochází 4. 2. v 18 hod.

Březen

Březen

Březen – zdroj Mediatinker

V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku pro planetu Merkur. Spatříme ji ve druhé polovině měsíce večer, a to nejlépe v období 11.–29. 3. Při největší východní elongaci 23. 3. se bude na konci občanského soumraku nacházet 11° nad západním obzorem a jeho jasnost bude dosahovat –1,2 mag. Počátkem měsíce budeme moci ještě večer nízko nad západem (5°) pozorovat Jupiter, který ve dnech 24. 2. – 8. 3. projde malou částí souhvězdí Velryby. Pozorovací podmínky pro planetu Saturn se stále zlepšují, kromě večera ho budeme moci pozorovat po celou noc, neboť na začátku měsíce vychází 2 hodiny po setmění. V první polovině měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem ještě spatříme planetu Venuši.

Dne 16. 3. v 18 hodin dojde k blízkému přiblížení Merkuru s Jupiterem (Jupiter 2° jižně). Přiblížení obou planet by mělo být pozorovatelné, neboť k němu dochází v období maximální elongace a na konci občanského soumraku se bude Merkur nacházet přes 9° nad západním obzorem. V březnu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce s planetami - Venuší a Saturnem. Hned 1. 3. ve 4 hod to bude konjunkce Venuše s Měsícem. Vlastní konjunkce se sice odehraje pod obzorem, ale o 2 hodiny později už budou obě tělesa nad obzorem. Dne 20. 3. ve 20 hod dojde ke konjunkci Saturnu s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 7,5° jižně.

Jarní rovnodennost nastává 21. března v 0 hodin 20 minut. A na příštích 91 let (do roku 2102) je to naposledy, co první jarní den připadá na 21. března. V neděli 27. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Duben

Duben

Duben – zdroj Mediatinker

Měsíc duben bychom mohli nazvat měsícem Saturnu, neboť to bude jediná pozorovatelná planeta tohoto měsíce a vzhledem k tomu, že 4. 4. v 1 hod dojde k jeho opozici se Sluncem, bude na obloze po celou noc. Hodinu před opozicí se navíc nejvíce přiblíží Zemi, a to na 8,614 AU. Budeme ho moci pozorovat jako objekt o jasnosti +0,4 mag a díky malé deklinaci (–3°) se dostane maximálně 37° nad obzor. Planeta Jupiter je 6. 4. v 16 hod v konjunkci se Sluncem, 8. 4. ve 3 hod dosahuje největší vzdálenosti od Země – 5,949 AU a je zcela nepozorovatelná.

Květen

Květen

Květen – zdroj Mediatinker

Noční obloze stále vévodí Saturn, který je na obloze téměř po celou noc. Koncem měsíce na ranní obloze 5° nad východním obzorem budeme moci jako objekt o jasnosti –2,1 mag pozorovat planetu Jupiter. Merkur se 7. 5. dostává do největší západní elongace, ale tato elongace je natolik nepříznivá, že se do začátku občanského soumraku planeta nedostane vůbec nad obzor.

Dne 1. 5. v 5 hod dojde ke konjunkci Marsu s Jupiterem. Úhlová vzdálenost obou těles bude pouhých 0,3° a vzhledem k tomu, že úkaz nastává při východu Slunce, bude na pozorování třeba dalekohled. Další konjunkce planet v měsíci květnu nastává 11. 5. v 16 hod. Jedná se o konjunkci Venuše s Jupiterem. Úhlová vzdálenost obou těles bude pouhých 34´, takže, i s ohledem na hodinu, kdy konjunkce nastává, bude na její pozorování třeba dalekohled.

Červen

Červen

Červen – zdroj Mediatinker

V první polovině noci můžeme v červnu pozorovat Saturn. Planeta Mars se bude v polovině června ráno nacházet 5° nad východním obzorem v souhvězdí Býka. Ráno nad východním obzorem najdeme též Jupiter, ale až ve druhé polovině měsíce. Dne 9. 6. dojde k těsnému přiblížení Saturnu k hvězdě gama Vir (Porrima, +3,4 mag), Saturn bude jen 15´ jižně.

Částečné zatmění Slunce, které nastane 1. 6., nebude od nás bohužel pozorovatelné. Úplné zatmění Měsíce 15. 6. bude u nás pozorovatelné v části svého průběhu. Měsíc vyjde nedlouho před úplnou fází. Časový průběh zatmění:

Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011
vstup Měsíce do polostínu  18 h 25 min
začátek částečného zatmění  19 h 23 min
východ Měsíce  20 h 02 min
začátek úplného zatmění  20 h 23 min
střed zatmění  21 h 13 min
konec úplného zatmění 22 h 03 min
konec částečného zatmění 23 h 02 min
výstup Měsíce z polostínu 0 h 01 min

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 18 hodin 16 minut.

Červenec

Červenec

Červenec – zdroj Mediatinker

Večer nad západem bude pozorovatelný Saturn. Merkur, který dosahuje 20. 7. největší východní elongace, bude večer pouhé 2° nad západem a je tedy prakticky nepozorovatelný. Ráno nad východem bude pozorovatelná největší planeta sluneční soustavy – Jupiter a ve druhé polovině měsíce se k němu přidá Mars.

Z jasných hvězd dojde 5. 7. v 5 hod ke konjunkci Marsu s Aldebaranem (Aldebaran 5,5° jižně). K samotné konjunkci již dojde za dne, těsně před rozedněním však obě tělesa vyjdou nevysoko nad obzor. Dne 23. 7. ve 22 hod dojde ke konjunkci Jupiteru s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 5° severně, přiblížení obou těles bude pozorovatelné asi 2 hod po konjunkci.

Ani další částečné zatmění Slunce, které nastane 1. 7., nebude od nás bohužel pozorovatelné.

V pondělí 4. července v 16 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Srpen

Srpen

Srpen – zdroj Mediatinker

V první polovině měsíce budeme ještě moci večer nízko nad západem pozorovat Saturn. Na ranní obloze najdeme MarsJupiter, který bude pozorovatelný v celé druhé polovině noci. Na konci měsíce ráno nad východem spatříme Merkur. Venuše se 16. 8. ve 13 hod dostává do horní konjunkce a je tedy zcela nepozorovatelná. Dne 13. 8. v 10 hod dosáhne největší vzdálenosti od Země – 1,731 AU.

Na 13. 8. v 7 hod připadá maximum meteorického roje Perseid, které bude ale značně rušeno Měsícem v úplňku. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Září

Září

Září – zdroj Mediatinker

Prakticky po celou noc bude v září pozorovatelný Jupiter, neboť počátkem měsíce vychází necelé 2 hodiny po západu Slunce. Saturn naopak spatříme pouze zvečera, na počátku měsíce se bude nacházet na konci soumraku jen 6° nad západním obzorem. Na ranní obloze budeme moci ve dnech 29. 8. – 14. 9. pozorovat Merkur – planetu Slunci nejbližší. Merkur se bude nacházet jako objekt o jasnosti –0,3 mag v době největší západní elongace 3. 9. počátkem soumraku asi 9,5° nad východem. Bude to nejlepší období ranní viditelnosti Merkuru tohoto roku. Jasnost planety se bude rychle zvyšovat a v polovině měsíce dosáhne –1,2 mag. Planeta Mars bude na obloze na konci noci a ráno nad východem.

Dne 8. 9. v 10 hod dojde ke konjunkci Marsu s hvězdou beta Gem (Pollux 6° severně).

Podzimní rovnodennost nastává 23. září v 10 hodin 4 minuty.

Říjen

Říjen

Říjen – zdroj Mediatinker

V říjnu budeme moci po celou noc pozorovat největší planetu sluneční soustavy – Jupiter, neboť na 29. 10. ve 3 hod připadá jeho opozice se Sluncem. Dne 27. 10. ve 20 hod se nejvíce přiblíží Zemi, a to na 3,97 AU a jeho jasnost dosáhne maxima –2,9 mag. Ve druhé polovině noci bude pozorovatelný Mars. Saturn bude 13. 10. ve 22 hod v konjunkci se Sluncem a o hodinu později dosáhne největší vzdálenosti od Země – 10,666 AU. Pozorovatelný začne být tedy až na konci října, kdy se na počátku soumraku dostane 6° nad východní obzor.

V říjnu dochází ke dvěma konjunkcím planet s Měsícem. Bude to konjunkce Jupiteru s Měsícem, která nastane 13. 10. v 17 hod, Měsíc bude 4,6° severně. Seskupení obou těles budeme moci pozorovat asi hodinu po vlastní konjunkci. Dále pak konjunkce Marsu s Měsícem, která nastane 21. 10. ve 21 hodin, ale bohužel pod naším obzorem. Přiblížení Marsu k srpku Měsíce 5 dní před novem bude pozorovatelné zhruba 4 hodiny po vlastní konjunkci.

V neděli 30. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Listopad

Listopad

Listopad – zdroj Mediatinker

Jupiter lze v listopadu stále pozorovat po celou noc. Na večerní oblohu se pomalu vyhoupne též Venuše. Spatříme ji ale až na konci měsíce při končícím soumraku večer, 5° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Střelce. Na 14. 11. připadá největší východní elongace planety Merkur. Planeta bude ale večer bohužel pouze 1° nad západem a bude tedy prakticky nepozorovatelná. Ve druhé polovině noci budeme moci pozorovat Mars a na ranní obloze nízko nad východem bude Saturn.

Dne 19. 11. v 6 hod nastane konjunkce Marsu s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 7° jižně. Z konjunkcí planet s jasnými hvězdami dochází v listopadu ke dvěma. Dne 11. 11. v 5 hod to bude konjunkce Marsu s Regulem (Regulus 1,3° jižně) a 15. 11. v 1 hod Saturnu se Spicou (Spica bude 4,3° jižně). Tato konjunkce se sice odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení obou těles bude pozorovatelné zhruba 5 hodin po konjunkci.

A do třetice ani částečné zatmění Slunce 25. 11. nebude z našeho území pozorovatelné.

Prosinec

Prosinec

Prosinec – zdroj Mediatinker

Na konci roku budeme moci zhlédnout během jediné noci všechny planety pozorovatelné pouhým okem. Na večerní obloze budou zářit dvě nejjasnější planety – VenušeJupiter. Venuše bude na konci měsíce večer 15° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Kozoroha, Jupiter bude zářit po většinu noci kromě rána a na počátku prosince ho nalezneme na konci soumraku po západu Slunce 30° nad jihovýchodem. Na ranní obloze budou planety Merkur, MarsSaturn. Merkur bude nejlépe pozorovatelný ve druhé polovině měsíce ráno. Na 23. 12. připadá jeho největší západní elongace a tehdy ho budeme moci pozorovat jako objekt s maximální jasností –0,4 mag ve výšce 9° nad východním obzorem na počátku soumraku. Mars bude pozorovatelný ve druhé polovině noci a na počátku prosince ráno před soumrakem dosáhne výšky 50° nad jižním obzorem. Planeta Saturn zdobí též oblohu ranní. Na konci roku se bude před rozedněním nacházet 30° nad jihem.

V prosinci dojde ke třem konjunkcím Měsíce s planetami. Dne 6. 12. v 18 hod to bude konjunkce Jupiteru s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 5° severně, 20. 12. v 7 hod nastane konjunkce Saturnu s Měsícem, Měsíc bude 6° jižně a do třetice 23. 12. ve 4 hod dojde ke konjunkci Merkuru s Měsícem, Měsíc bude 2,5° jižně. Poslední konjunkce se odehraje pod obzorem, ale přibližně 3 hodiny po konjunkci budou obě tělesa pozorovatelná nad jihovýchodním obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 19 hod, ale pozorování tohoto roje bude rušeno Měsícem po úplňku. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

V sobotu 10. 12. nastane úplné zatmění Měsíce, které bude u nás pozorovatelné v podstatě jen jako částečné, protože Měsíc vychází těsně před koncem úplného zatmění. Časový průběh zatmění:

Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011
vstup Měsíce do polostínu  12 h 34 min
začátek částečného zatmění  13 h 46 min
začátek úplného zatmění  15 h 06 min
střed zatmění  15 h 32 min
východ Měsíce  15 h 56 min
konec úplného zatmění 15h 57 min
konec částečného zatmění 17 h 18 min
výstup Měsíce z polostínu 18 h 30 min

Zimní slunovrat nastává 22. prosince v 6 hodin 29 minut.

Závěr

Rok 2011 nám na obloze určitě chystá spoustu zajímavého. Okem pozorovatelné planety budeme moci zhlédnout koncem roku během jediné noci všechny, na počátku roku bude chybět pouze Mars. Nejpříznivější podmínky pro pozorování Merkuru nastávají v březnu, pro Venuši není rok 2011 příliš příznivý, opozice Marsu v roce 2011 bohužel nenastává. Jupiter bude nejlépe pozorovatelný v říjnu a Saturn v dubnu, neboť v těchto měsících dochází k opozicím zmíněných planet se Sluncem. Měsíc duben bychom naopak mohli nazvat měsícem jediné planety – Saturnu, neboť bude noční obloze vládnout zcela sám. Ze čtyř částečných zatmění Slunce je od nás pozorovatelné pouze jedno, ale zato bude určitě ozdobou oblohy, pokud se počasí vydaří, neboť ze Slunce bude zakryto téměř 80 % a „drak“ ho začne ukusovat v podstatě hned s jeho východem. Ani jedno ze dvou úplných zatmění Měsíce nebudeme moci pozorovat v celém jeho průběhu. Z prosincového zatmění Měsíce bude pozorovatelná pouze fáze částečná. V červnu bude situace mnohem lepší, neboť Měsíc vychází ještě před úplnou fází. Příznivé pozorovací podmínky pro meteorické roje nastávají pouze pro Kvadrantidy, neboť jejich maximum spadá do období novu. Žádnou předpovězenou jasnou kometu nečekáme, můžeme si jen přát, aby nějaká jasná byla během roku 2011 objevena. V březnu se rozloučíme s 21. březnem jako prvním jarním dnem na plných 91 let.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage