Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 49 (vyšlo 28. listopadu, ročník 6 (2008)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Mezinárodní rok astronomie

Pavel Suchan, Jiří Grygar, Petr Kulhánek

V roce 2006 UNESCO a v roce 2007 Organizace spojených národů vyhlásily rok 2009 Mezinárodním rokem astronomie. Svět tak přijal návrh Itálie, abychom si ve všech zemích na naší planetě připomněli 400. výročí prvního užití hvězdářského dalekohledu Galileo Galileim, který jím pozoroval například měsíce Jupiteru. Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA 2009) na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie (jejíž 26. kongres proběhl v roce 2006 v Praze). Česká republika má kromě výročí spojeného s vynálezem dalekohledu především vlastní želízko v ohni a tím je 400. výročí publikování díla Johannesa Keplera Astronomia Nova.

Galileo Galilei

Galileo Galilei. Zdroj: Emilio Segre

Mezinárodní rok astronomie v České republice

Česká i světová veřejnost se má na co těšit, protože na rok 2009 je připravována řada akcí. Jednou z nich je např. jeden den s hvězdárnami světa, kdy světové observatoře budou ve 24 hodinách přenášet noční obraz svých dalekohledů a předávat tak štafetu přímého přenosu dalším podle toho, kde bude právě noc. Významným tématem je také zachování tmavé noční oblohy dalším generacím. Slavnostní celosvětové zahájení se bude konat v sídle UNESCO v Paříži ve dnech 15. a 16. ledna 2009. Čeští zástupci nebudou chybět. Evropské zahájení by mělo proběhnout v souvislosti s převzetím předsednictví České republiky 7. ledna 2009 na Staroměstském náměstí v Praze. Na první měsíce roku je do Prahy připravována exteriérová výstava velkorozměrových fotografií vesmíru. Záštitu nad Mezinárodním rokem astronomie v České republice převzali předseda Akademie věd Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předsedkyně české mise UNESCO Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém a ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. V České republice pracuje sedmičlenný Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve složení: RNDr. Jiří Grygar, CSc. (předseda, Fyzikální ústav AV ČR, ČAS), RNDr. Bruno Jungwiert, PhD. (místopředseda, Astronomický ústav AV ČR), Pavel Suchan (místopředseda, Astronomický ústav AV ČR, ČAS), Mgr. Michal Švanda, PhD. (Astronomický ústav AV ČR, Astronomický ústav UK), RNDr. Kateřina Hofbauerová, PhD. (Společnost Astropis), RNDr. Miloslav Zejda, PhD. (Masarykova univerzita v Brně) a RNDr. Tomáš Gráf, CSc. (Sdružení hvězdáren a planetárií). Podrobné informace se dočtete na www.astronomie2009.cz.

Oficiální logo

Od Galilea k internetu

Úvodní slovo předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Dr. Jiřího Grygara

Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil na základě zpráv o tomto holandském vynálezu, objevil tímto přístrojem v průběhu jediného roku tolik nových údajů o vesmíru, že nelenil a sepsal o tom odbornou zprávu v publikaci nazvané „Nebeský posel“ (Benátky, 1610). Trvalo to týden, než se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji s dychtivostí sobě vlastní přečetl další slavný matematik, fyzik ale též astronom Johannes Kepler, jenž v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler přijal Galileovy objevy s nadšením a reagoval na to po svém: vydal téhož roku v Praze publikaci „Rozprava s „Nebeským poslem“, která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Itálie ke Galileimu.

Galileovy dalekohledy

Galileovy dalekohledy. Prasklá čočka je umístěna uprostřed.

Ani jeden z obou geniálních badatelů zajisté netušil, že o pouhých 400 roků později budou astronomická zařízení patřit mezi nejnákladnější vědecké přístroje lidstva, a že komunikace mezi vědeckými pracovníky se bude odehrávat téměř rychlostí světla pomocí všudypřítomného internetu. Přitom na těchto technických samozřejmostech současnosti mají oba zmínění vědci klíčovou zásluhu. Galileo jako osvícený průkopník teleskopické astronomie a Kepler jednak jako objevitel zákonů, jimiž se řídí jak pohyb nebeských těles tak i umělých družic a kosmických sond, jednak též jako vynálezce refraktoru – dalekohledu, jenž svými optickými vlastnostmi daleko překonal Galileovo „kukátko“.

V nadcházejícím roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Z iniciativy profesionálních astronomů sdružených v Mezinárodní astronomické unii (IAU) byl příští rok prohlášen světovou organizací UNESCO za Mezinárodní rok astronomie (IYA 2009) pod patronací OSN. Česká republika patří k nejstarším členským státům IAU a tak příslušný český Národní komitét astronomický zřídil již na podzim r. 2007 Český organizační výbor (ČOV), jenž má na starosti jak přípravu, tak i koordinaci české účasti na této mimořádně rozsáhlé mezinárodní akci. Naštěstí nemusíme výzvu k účasti profesionálních i amatérských českých astronomů i všech příznivců astronomie při uskutečnění IYA 2009 posílat kurýry na koních, ale právě zcela pohodlně prostřednictvím už zdomácnělého vynálezu WWW, který mimochodem pochází z Evropského centra pro výzkum částic (CERN), kde se fyzikové při práci u obřího urychlovače už před dvaceti lety začali potýkat s nedokonalostmi telefonické i elektronické komunikace po obvodu 27 km dlouhé urychlovací trubice.

Internet

První internetový server světa v CERNu.

O úspěchu české účasti v MRA 2009 však nerozhodnou žádní sebeobětavější funkcionáři, ale všichni, kdo mají astronomii v oblibě, ať už pro neustále proměnlivé hvězdné divadlo nad našimi hlavami, ale též kvůli stále se zrychlujícímu tempu závažných a překvapujících astronomických objevů. Dnes máme všichni tak skvělý a aktuální přístup k informacím, že by nám to jistě Galileo i Kepler záviděli. Využijme proto této jedinečné příležitosti, aby se během příštího roku každý člověk v naší republice dozvěděl, že vesmír je náš svět.

Dva vlasy děda Vševěda – aktualita

Nedávno se odehrála ještě jedna významná událost souvisící s astronomií, která jakoby byla předzvěstí nadcházejícího Mezinárodního roku astronomie. Polští vědci nalezli v katedrále ve Fromborku (na severu Polska) hrob s ostatky Mikoláše Koperníka, člověka, který světu odkázal heliocentrický systém a odebral Zemi výsadní postavení ve středu světa. Pod jedním z bočních oltářů bylo nalezeno 16 hrobů, z nichž ale jen dva přicházely v úvahu, protože v nich byli pohřbeni starší lidé. Koperník se dožil na svou dobu úctyhodného věku 70 let. Koperník byl knězem a tak neměl žádné potomky, kteří by umožnili genetické testy pozůstatků. Švédský profesor astronomie Göran Henriksson ale nalezl v jedné z knih, které Koperník vlastnil, 4 vlasy. Ukázalo se, že dva z nich mají stejné DNA jako kosterní pozůstatky v hrobu. Po mnohaletém úsilí tak by definitivně nalezen Koperníkův hrob.

Mikoláš Koperník se narodil v roce 1473 v Toruni. Zajímal se o filosofii, lékařství, astronomii a matematiku. K nejznámějším dílům patří pojednání O pohybu těles (De revolutionibus orbium coelestium). Koperník zemřel v roce 1543 a jako kněz byl pochován pod oltář ve Fromborské katedrále. Jeho hrob byl objeven v roce 2005 a s definitivní platností bylo pomocí testu DNA potvrzeno v listopadu 2008, že jde o pozůstatky Koperníka. Na základě lebky byla provedena počítačová rekonstrukce Koperníkovy podoby.

Koperník

Počítačová rekonstrukce Koperníkovy podoby. Zdroj: ČTK.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage