Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 26 (vyšlo 20. června, ročník 6 (2008)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Plutoid – nové označení pro vzdálené trpasličí planety

Stanislav Poddaný

IAU – Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union), organizace založená v roce 1919. Sdružuje astronomické společnosti z celého světa a vydává závazná rozhodnutí ohledně názvosloví těles a útvarů na nich. Vedení IAU sídlí v Paříži. Od roku 1922 (s výjimkou válečných let 1939–1948) zasedá IAU pravidelně každé tři roky na Valném shromáždění IAU.

Pluto – spolu s Charonem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu, která patří do rodiny plutoidů. Do roku 2006 byl Pluto řazen konvenčně mezi planety. V blízkosti jsou čtyři menší měsíce Nix, Hydra, Kerberos a Styx. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 pozemských let po protáhlé, eliptické dráze. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, kde je nejvíce zastoupen dusíkový a metanový led, dobře odráží světlo. Dráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979–1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17,1°. Sklon rotační osy od kolmice na rovinu dráhy je 122,5°. Pluto se, podobně jako Uran, odvaluje v rovině dráhy.

Eris – největší trpasličí planeta. Objevena byla v roce 2003, průměr má 2 600 km, Slunce obíhá ve vzdálenosti 38÷98 AU a je větší než Pluto. Excentricita dráhy je 0,44. Slunce oběhne za 557 roků. Eris má jediný měsíc Dysnomii.

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém posledním zasedání v norském Oslu (2008) definovala nový termín pro tělesa sluneční soustavy – tzv. plutoid. Tahanice o Pluto ale započaly již v létě roku 2006 na pražském zasedání IAU, kdy byly po nekonečných diskuzích konečně definovány termíny planeta a trpasličí planeta:

Planeta
  1. Obíhá kolem Slunce.
  2. Má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa a tedy dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového).
  3. Vyčistilo okolí své dráhy.
Trpasličí planeta
  1. Obíhá kolem Slunce.
  2. Má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa a tedy dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového).
  3. Nevyčistilo okolí své dráhy a není satelitem.

Díky této definici se z planetek CeresCeres – trpasličí planeta mezi drahou Marsu a Jupiteru. Objevena byla v roce 1801 Giuseppem Piazzim. Průměr má 974 kilometrů. Pojmenována je po římské bohyni úrody. Slunce oběhne jednou za 4,6 roku ve vzdálenosti 2,5÷3 AU., ErisEris – největší trpasličí planeta. Objevena byla v roce 2003, průměr má 2 600 km, Slunce obíhá ve vzdálenosti 38÷98 AU a je větší než Pluto. Excentricita dráhy je 0,44. Slunce oběhne za 557 roků. Eris má jediný měsíc Dysnomii.PlutoPluto – spolu s Charonem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu, která patří do rodiny plutoidů. Do roku 2006 byl Pluto řazen konvenčně mezi planety. V blízkosti jsou čtyři menší měsíce Nix, Hydra, Kerberos a Styx. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 pozemských let po protáhlé, eliptické dráze. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, kde je nejvíce zastoupen dusíkový a metanový led, dobře odráží světlo. Dráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979–1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17,1°. Sklon rotační osy od kolmice na rovinu dráhy je 122,5°. Pluto se, podobně jako Uran, odvaluje v rovině dráhy. staly trpasličí planety (nesplňují 3. podmínku pro planetu). Současné zasedání IAUIAU – Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union), organizace založená v roce 1919. Sdružuje astronomické společnosti z celého světa a vydává závazná rozhodnutí ohledně názvosloví těles a útvarů na nich. Vedení IAU sídlí v Paříži. Od roku 1922 (s výjimkou válečných let 1939–1948) zasedá IAU pravidelně každé tři roky na Valném shromáždění IAU. situaci ještě zkomplikovalo. Protože se mnoho lidí nedokázalo smířit s faktem, že Pluto mezi planety opravdu nepatří, prosadili další hlasování. Jeho výsledkem je další definice:

Plutoid
  1. Obíhá kolem Slunce.
  2. Má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa a tedy dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového).
  3. Nevyčistilo okolí své dráhy a není satelitem.
  4. Obíhá za drahou Neptunu.

Definici plutoidu ze známých a pojmenovaných těles splňuje pouze samotné Pluto a Eris. První trpasličí planeta Ceres (obíhá mezi MarsemMars – rudá planeta se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Na povrchu se nacházejí obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila.JupiteremJupiter – největší a nejhmotnější (1,9×1027 kg) planeta Sluneční soustavy má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Se svými mnoha měsíci se Jupiter podobá jakési „sluneční soustavě“ v malém. Jupiter má, stejně jako všechny obří planety, soustavu prstenců. Rychlá rotace Jupiteru (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna, která je pozorována po několik století. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je −160 °C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupiteru silné dipólové magnetické pole.) nesplňuje 4. bod definice a zůstává tak „obyčejnou“ trpasličí planetou. Zastánci Pluta teď již snad budou spokojeni, protože alespoň v něčem je teď Pluto první... i když stále nejmenší. Plutoidy

Nově vzniklá skupina těles se svými měsíci seřazená podle velikosti. Protest

Poblázněná americká veřejnost stávkuje za Pluto. Za povšimnutí stojí nápisy na transparentech – „size doesn´t matter“ v překladu „na velikosti nezáleží“.... Kvůli velikosti ale Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto nebylo!

Klip týdne: Pluto

Pluto (mpg, 614 kB)

Pluto. K vytvoření této animace posloužila série portrétů ve vizuální a ultrafialové části spektra pořízených dalekohledem HST v roce 1994. Pluto je trpasličí planetou v Kuiperově pásu, který se nachází za oběžnou drahou Neptunu. Obdobných těles je zde větší množství, větším tělesem je například trpasličí planeta Eris. Pluto má silně excentrickou dráhu se sklonem 17° k ekliptice. Na své pouti je doprovázen dalším, ještě menším tělesem, které nazýváme Cháron a dalšími dvěma měsíci, které byly pojmenovány Nix a Hydra. Pluto je dokonce menší než náš Měsíc.  (mpg, 614 kB)

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage