Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 44 (vyšlo 9. listopadu, ročník 5 (2007)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Dopad meteoritu v Peru v září 2007

Jakub Haloda

Dne 15. září 2007 krátce před polednem byl v pohraniční oblasti Peru a Bolivie v blízkosti známého andského jezera Titicaca pozorován velmi velký a jasný bolidBolid – mimořádně jasný meteor, zpravidla má jasnost vyšší než −4 magnituda.. Na základě dokumentovaných pozorování bylo zřejmé, že se muselo jednat o velké těleso, které se nestačilo v zemské atmosféřeAtmosféra – plynný obal vesmírného tělesa, který si těleso drží vlastní gravitací. Atmosféru mají především planety. Málo hmotné atomy z atmosféry relativně snadno unikají do meziplanetárního prostoru. dostatečně zbrzdit a pohybovalo se nadzvukovou rychlostí.

Meteor – světelná stopa vzniklá průletem meteoroidu atmosférou planety, zpravidla Země.

Meteoroid – těleso obvykle vzniklé postupným rozpadem komet nebo planetek Hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Některé meteoroidy mohou být pozůstatkem původního materiálu, z něhož vznikala Sluneční soustava. Meteoroidy se pohybují v meziplanetárním prostoru.

Meteorit – pozůstatek po meteoroidu, těleso pocházející z meziplanetárního prostoru, které se srazilo s planetou (Země, Mars, …), přežilo průlet atmosférou a dopadlo na povrch.

Meteorit kamenný – nejběžnější skupina meteoritů tvořená převážně silikátovými minerály. Tvoří 94 % všech známých meteoritů dopadlých na Zemi. 84 % kamenných meteoritů tvoří tzv. chondrity – chemicky primitivní hmota, která se svým obsahem chemických prvků (mimo lehké prvky) blíží složení sluneční fotosféry, a tedy i složení materiálu ze kterého vznikala sluneční soustava. 8 % tvoří tzv. achondrity – meteority vzniklé obvykle kompletním přetavením chondritů. Zvláštní skupiny achondritů tvoří lunární a marsovské meteority a diferencované meteority nejasného postavení.

Meteorit železný – siderit. Skupina meteoritů tvořená výhradně redukovaným materiálem – slitinami železa a niklu s možnými silikátovými inkluzemi a vzácnými – akcesorickými minerály. Představují pravděpodobně (ve většině případů) materiál z jader planetesimál vzniklý v počátcích vývoje pevných těles.

Meteorit železno-kamenný – siderolit, meteorit tvořený rovným podílem slitin železa a niklu a silikátového materiálu. Rozlišujeme skupinu pallasitů (meteority tvořené téměř výhradně silikátovým minerálem – olivínem a slitinami železa a niklu) a mezosideritů (meteority tvořené slitinami železa a niklu společně se směsí silikátových minerálů nejčastěji pyroxeny a plagioklasy).

Zbytky meteoroiduMeteoroid – těleso obvykle vzniklé postupným rozpadem komet nebo planetek Hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Některé meteoroidy mohou být pozůstatkem původního materiálu, z něhož vznikala Sluneční soustava. Meteoroidy se pohybují v meziplanetárním prostoru. dopadly na území Peru v blízkosti vesnice Carancas. Největší fragment vytvořil při pádu kráter velký 14 m a hluboký asi 4,5 m. Dopad doprovázela exploze a malé zemětřesení. Dno kráteru se velice krátce po pádu zalilo vodou. V prvních dnech po události byl pro nedostatek informací pád meteorituMeteorit – pozůstatek po meteoroidu, těleso pocházející z meziplanetárního prostoru, které se srazilo s planetou (Země, Mars, …), přežilo průlet atmosférou a dopadlo na povrch. zpochybňován a čekalo se na první výsledky průzkumu místa odborníky. Tito definitivně potvrdili dopad meteoritu a jeho nalezené fragmenty byly předány k detailnímu výzkumu. Provedené analýzy potvrdily, že se skutečně jedná o fragmenty meteoritu. Tento byl předběžně klasifikován jako obyčejný chondritChondrit – druh kamenného meteoritu. Je složený z primitivní hmoty, která se svým obsahem blíží složení materiálu ze kterého vznikala sluneční soustava. chemického typu H. Obyčejné chondrity typu H jsou jedny z nejběžnějších typů meteoritů a jejich původ můžeme hledat v hlavním pásu planetek mezi MarsemMars – rudá planeta se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Na povrchu se nacházejí obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila.JupiteremJupiter – největší a nejhmotnější (1,9×1027 kg) planeta Sluneční soustavy má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Se svými mnoha měsíci se Jupiter podobá jakési „sluneční soustavě“ v malém. Jupiter má, stejně jako všechny obří planety, soustavu prstenců. Rychlá rotace Jupiteru (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna, která je pozorována po několik století. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je −160 °C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupiteru silné dipólové magnetické pole.. Jako obyčejné chondrity typu H byly klasifikovány i známé české meteority PříbramPříbram – první meteorit na světě nalezený u Příbrami v roce 1959 na základě pozorování dráhy bolidu. Dodnes (2009) existuje jen 5 případů meteoritů nalezených na základě výpočtu z jejich dráhy a 10 případů pozorování průletu i nalezení tělesa. V ČR se podařilo nalézt ještě meteorit Morávka v roce 2000.MorávkaMorávka – meteorit nalezený na Moravě na základě pozorování dráhy bolidu z 6. 5. 2000. Jde o chondrit, z něhož se nalezly 3 úlomky. Původní těleso mělo rozměr přibližně 1 metr a hmotnost asi 2 tuny. Jde o jeden z několika na světě nalezených meteoritů na základě pozorování (2 ČR, 2 USA, 2 Kanada, 1 Německo). U nás byl v roce 1959 ještě nalezen slavný meteorit Příbram..

MeteoritMeteorit – pozůstatek po meteoroidu, těleso pocházející z meziplanetárního prostoru, které se srazilo s planetou (Země, Mars, …), přežilo průlet atmosférou a dopadlo na povrch. dostal podle místa nálezu předběžné označení Carancas. Definitivní označení bude v budoucnu potvrzeno nomenklaturní komisí (The Meteoritical Society Nomenclature Committee) na základě detailních poznatků o mineralogickém a chemickém složení meteoritu. Statisticky dochází k pádu takto velkého meteoritu, který na ZemiZemě – největší z planet zemského typu. Je jedinou planetou v celém vesmíru, o které víme, že na ní existuje život. Má dostatečně hustou atmosféru, dostatek kapalné vody v povrchových oceánech. Kolem Země obíhá jediný měsíc s vázanou rotací. Při pozorování Země z kosmu vidíme hlavně modrou barvu oceánů. 70 % povrchu Země je pokryto oceány, 30 % tvoří kontinenty. Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra. Plášť a kůra jsou odděleny tzv. Mohorovičićovým rozhraním. Kůra se posouvá a „plave“ na polotekutém plášti. Teplota v centru Země je 5 100 °C, tlak 360 GPa. Magnetické pole Země má přibližně dipólový charakter, je deformováno slunečním větrem do typického tvaru. vytvoří kráter o průměru kolem 15 m, velmi často – v průměru jednou za 3 roky. Ovšem takto velkých pozorovaných a popsaných pádů je velmi málo a proto dopad meteoritu Carancas patři mezi jedny z nejlépe zdokumentovaných na celém světě.

Pozůstatek po pádu

Kráter po dopadu meteoritu.

Mapa oblasti

Mapa místa dopadu. Jezero v těsné blízkosti je Titicaca. Městečko Puno leží v Peru,
La Paz v Bolívii. Zdroj: Google Maps.

Klip týdne: Meteorit Carancas

Carrancas, dopad meteoritu, 2007 (avi, 2 MB)

Meteorit Carancas. Meteorit dopadl v Peru v blízkosti městečka Carancas dne 15. září 2007 a vyhloubil kráter o průměru 14 metrů. Jde o jeden z nejlépe zdokumentovaných pádů meteoritů. Očití svědkové tvrdí, že v okolí místa dopadu byl cítit nepříjemný zápach. Brzo po pádu se vyrojily fámy, že pozorovatelé, kteří se ocitli v blízkosti kráteru, onemocněli záhadnou nemocí. Nic takového se ovšem nepotvrdilo. Na klipu vidíte okamžiky těsně po pádu meteoritu, kdy oblast zajistila policie a náhodní diváci sledují pozůstatek dopadu z povzdálí. Zdroj: www.proxy.st. (avi, 2 MB)

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage