Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 10 (vyšlo 8. března, ročník 2 (2004)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Nejbližší trpasličí galaxie – Canis Major Dwarf

Ivan Havlíček

Mezinárodní tým astronomů z Francie, Itálie, Velké Británie a Austrálie uveřejnil 4. 12. 2003 objev dosud neznámé trpasličí galaxie, která je nejblíže středu naší Galaxie. Byla nazvána Canis Major Dwarf podle souhvězdí, do kterého se nám na obloze promítá. Spolu s několika kulovými hvězdokupami je vzdálena 8÷10 kpc (26÷32,6 kly) od sluneční soustavy a 45 kly od středu Galaxie. Trpasličí galaxie je pozorována jako útvar o plošné hvězdné velikosti v rozmezí 24÷26 mag/arcmin2 ve středu pozorovaného objektu. Je v prostoru blíž než trpasličí galaxie ve Střelci (Sagittarius Dwarf), která byla objevena v roce 1994 a byla doposud považována za nejbližší galaktický útvar. Obě zmíněné trpasličí galaxie kolidují s naší Galaxií.

Dwarf Galaxy - trpasličí galaxie. Galaxie velmi malých rozměrů o hmotnosti 109÷1010 MS, často nepravidelného tvaru. Obsahují hvězdy nejrůznějšího stáří a proto je lze spektroskopicky odlišit od obřích kulových hvězdokup, ve kterých se nachází jen velmi staré hvězdy.

2MASS - Two Micron All Sky Survey, přehlídka oblohy na vlnové délce 2 μm. Přehlídka byla prováděna automaticky dvěma 1,3 m dalekohledy umístěnými na Mt. Hopkins (Arizona) a na Cerro Tololo (Chile). Přehlídka byla prováděna v pásmech J (1,25 μm), H (1,65 μm) a K (2,17 μm) v letech 1997 až 2001.

Světelný rok (ly) - vzdálenost, kterou světlo ve vakuu ulétne za jeden rok, 1 ly = 9,46×1012 km.

Parsek (pc) - paralaktická sekunda. Vzdálenost, ze které je vidět střední vzdálenost Země-Slunce (tj. 1AU) pod úhlem jedné obloukové vteřiny. Měří se kolmo k zornému paprsku, 1 pc = 30,9×1012 km = 3,27 ly.

Plošná hvězdná velikost - hvězdná velikost části plošného objektu o velikosti čtvereční obloukové vteřiny nebo minuty.

Canis Major

Trpasličí galaxie je narůžovělá struktura ve středu obrázku dole, vlevo nahoře ji v prostoru doprovází kulové hvězdokupy. Obrázek je kreslen podle pozorovaných dat z pohledu ve směru od sluneční soustavy. Počítačová simulace [1].

Canis Major

Řez kolmo na rovinu Galaxie (bílý horizontální útvar uprostřed), trpasličí galaxie je pro pozorování ze sluneční soustavy – vpravo v rovině disku – pod galaktickou rovinou a tudíž zakryta prachovými mraky. Počítačová simulace [2].

Objev byl proveden v rámci infračerveného přehlídkového programu 2MASS. Infračervená detekce nebeských objektů umožňuje prohlédnout skrz prachová mračna, která jsou převážně nakupena podél spirálních ramen v diskové složce Galaxie, protože mezihvězdný prach je lépe propustný pro delší vlnové délky. Trpasličí galaxie byla objevena díky záření chladných červených obrů spektrální třídy M. Tyto, v našem okolí nepříliš běžné hvězdy, byly použity jako majáky, pomocí nichž byla galaxie lokalizována. Světlo všech ostatních hvězd, z nichž je utvořena, je prachovou clonou galaktického disku mezihvězdné látky pro nás příliš utlumeno a nejsme schopni ho pozorovat.

Pomocí infračervené detekce byla určena vzdálenost galaxie Canis Major a byl vytvořen model celé struktury ve 3D. Tak byly nalezeny také pozůstatky potrhaných vláknových struktur navazujících na trpasličí galaxii a táhnoucích se za ní prostorem. Vlákna vytvářejí obrovské prstencové útvary kolem celé Galaxie. Velmi pravděpodobně jsou pozorovaná vlákna vytahována z trpasličí galaxie naší Galaxií. Byl by to přímým pozorováním podpořený proces galaktického kanibalismu. Hvězdy galaxie Canis Major jsou absorbovány do disku Galaxie. Galaxie pohlcováním menších členů místní galaktické skupiny narůstá a kulové haló je obohacováno mezihvězdnou látkou pocházející z roztrhaných trpasličích galaxií. Trpasličí galaxie Canis Major je v porovnání s Galaxií nesrovnatelně malou strukturou o hmotnosti okolo miliardy MS. Postupně bude nejpravděpodobněji roztrhána gravitací Galaxie a pohlcena do její spirální struktury. I když se jedná o ne více než 1 % hmotnosti Galaxie, tak je tento objev významný zejména poznáním, že Galaxie se stále na velkorozměrových měřítkových škálách vyvíjí a její struktura ještě nedosáhla stabilního tvaru. Otázkou je, zda se dá v tak rozsáhlé struktuře o stabilitě soustavy v měřítku našich běžných časových stupnic vůbec hovořit.

Canis Major

Spirálová struktura Galaxie je znázorněna modře, vláknité prstence sledující dráhu pohybu galaxie Canis Major jsou znázorněny červeně. Počítačová simulace [2].

Členové objevitelského týmu:
Rodrigo Ibata,
Nicolas F. Martin
Observatoire de Strassbourg
Univesité Louis Pasteur
Francie
Michele Bellazzini INAF
Observatorio Astronomico di Bologna
Itálie
Michael J. Irwin Institute of Astronomy
Cambridge
Velká Británie
Geraint F. Lewis Institute of Astronomy
Sydney University
Austrálie
W. Dehnen Dept. of Physics and Astronomy
University of Leicester
Velká Británie

Mapa

Schematický nákresek galaxií do 500 000 ly. Jde o 10 trpasličích galaxií. Na obrázku není nově objevená galaxie Canis Major Dwarf, která by se jevila jen jako  zhuštění vlákna v Galaxii v pozici 240°. Přesnou polohu naleznete na animaci vytvořené na Universitě Louise Pasteura (1,2 MB) ve Francii.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage