| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Černé díry středních hmotností
Jakub Rozehnal
V polovině září roku 2002 oznámily dva týmy vědců objev nové skupiny černých děr – černé díry střední hmotnosti. Tyto objekty byly nalezeny v jádrech kulových hvězdokup, objektů, které se tvořily zároveň s galaxiemi, a jsou tak jedněmi z nejstarších objektů ve vesmíru.
Dosud jsme znali jen dva typy černých děr – černé díry s hmotnostmi v intervalu od desetin po několikanásobek hmotnosti Slunce (MS) a obří černé díry v jádrech galaxií, jejichž hmotnost se pohybuje v řádech milionů MS.
O existenci černých děr „střední třídy“ svědčí měření rychlostí hvězd v blízkosti jader kulových hvězdokup. Taková měření provedly týmy vedené Van Der Marelem (Space Telescope Science Institute) a Michaelem Richem (University of California) s pomocí Hubblova vesmírného dalekohledu (HST).
Kulová hvězdokupa v Pegasu a G1 v Andromedě
První tým zkoumal kulovou hvězdokupu M 15 v souhvězdí Pegase. Tato hvězdokupa, která patří k těm nejhustším v naší Galaxii, se nachází ve vzdálenosti necelých 33 000 světelných let. Tým se zaměřil na oblast v blízkosti jádra hvězdokupy, kde zkoumal změny přírůstku oběžné rychlosti hvězd směrem k centru. Ty svědčily o více méně Keplerovském pohybu, který je důsledkem přítomnosti velmi hmotného centrálního tělesa. Tím je právě černá díra o hmotnosti cca 4 000 MS.
Druhý tým se zaměřil na obří kulovou hvězdokupu G1, která se nachází mimo naši Galaxii – jejím domovem je galaxie M 31 v Andromedě, ležící ve vzdálenosti 3 milionů světelných let. Tato kulová hvězdokupa je tvořena až deseti miliony hvězd. Vzhledem k její velké vzdálenosti se ani s pomocí HST nepodařilo rozlišit jednotlivé hvězdy. Měřeny byly proto oběžné rychlosti jednotlivých oblastí v blízkosti centra G1, z kterých plyne přítomnost černé díry o hmotnosti kolem 20 000 MS.
Stáří hvězdokup M 15 a G1 je odhadováno na 12 respektive 10 miliard let. Vzhledem k tomu, že máme důvod domnívat se, že černé díry se v jejich jádrech vytvořily již v období jejich vzniku nebo bezprostředně po něm, máme zde zřejmě zároveň ukázku těch nejstarších černých děr ve vesmíru.
Objev těchto těles může vnést nové světlo do problematiky počátečního vývoje galaxií – zatímco vznik černých děr z osamocených hvězd nebo dvojhvězd o počátečních hmotnostech větších než 30 MS je dobře popsán, okolo původu masivních černých děr v jádrech galaxií panují mnohé nejasnosti.
Odkazy
