Zvuk je mechanické vlnění šířící se látkovým prostředím. Naukou týkající se zvuku se zabývá obor, který se nazývá akustika. Akustika se zabývá vznikem zvuku, jeho přenosem i oblastí vnímání zvuku. Akustika se dělí na několik specializovaným oblastí a to např. stavební akustiku, prostorovou akustiku, hudební akustiku atd. Slyšitelná oblast zvuku zahrnuje frekvenční rozsah přibližně od 16 Hz do 16 kHz. Pro frekvence nižší hovoříme o infrazvuku a pro frekvence vyšší naopak o ultrazvuku. Pokud hovoříme o zvuku šířícím se ve vzduchu, pak se jedná o postupné vlnění podélné. Z fyzikálního hlediska popisují zvuk veličiny frekvence, amplituda, akustický tlak, intenzita zvuku. Z hlediska posluchače pak hovoříme např. v hudební akustice o výšce tónu, hlasitosti, barvě zvuku. Rychlost šíření zvuku ve vzduchu je přibližně 340 m/s.
První záznamy zvuku byly pořízeny mechanicky (gramofon) či později magneticky (magnetofon, kazeta). Moderní digitální záznam zvuku vznikne, pokud převedeme zvukový signál do číslicové podoby.
Pokud bychom např. popisovali pro zvuk z matematického hlediska závislost akustického tlaku na čase, pak by se jednalo o spojitou funkci. Pokud budeme chtít tento zvuk nahrát, dojde k tomu, že se z původně spojitého signálu stává signál diskrétní. Kvalita takto zaznamenaného zvuku souvisí se vzorkovací frekvencí a se tzv. kvantováním signálu.