Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 21 (vyšlo 25. května, ročník 10 (2012)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Dragon letí k Mezinárodní kosmické stanici

Jiří Vašátko

Vesmírnou agenturu NASA dnes nikomu představovat nemusíme. Doba studené války skončila, a tím i štědré dotace americké vlády této organizaci. Pod taktovkou nynějšího amerického prezidenta Baracka Obamy se rozpočet NASA ještě snížil. Již v roce 2006 zahájila NASA program s názvem COTS (Commercial Orbital Transportation Services) pro vývoj komerčního dopravního prostředku na oběžnou dráhu. Cílem bylo nahradit dosluhující program raketoplánů prostředky ze soukromé sféry. Tuto soutěž vyhrála společnost SpaceX.

Logo mise

Logo mise Dragon. Zdroj: SpaceX.

NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen v roce 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.

Raketoplán – Space Shuttle (oficiálně Space Transportation System) byl americký pilotovaný kosmický letoun provozovaný pro lety do vesmíru agenturou NASA. Firma Rockwell International Space Systems Group (nyní Boeing North American) raketoplán vyprojektovala a postavila pět plně provozuschopných exemplářů. První let proběhl v roce 1981. Raketoplán startoval za pomoci nosné rakety, samostatně se pohyboval ve vesmíru a samostatně přistával. Lety byly řízeny z Johnsonova kosmického střediska v texaském Houstonu. Lety raketoplánu byly ukončeny v roce 2011. Obdobný sovětský projekt raketoplánu Buran nebyl dokončen, došlo k jedinému startu v roce 1988.

ISS – International Space Station, mezinárodní vesmírná stanice. Od roku 1993 je společným projektem americké NASA, Ruska, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA a Japonska. První modul byl vynesen v roce 1998, první posádka na stanici byla v roce 2000. ISS je neustále ve stavbě a potýká se s finančními problémy na ruské i americké straně. V roce 2008 byl k ISS připojen Evropský výzkumný modul Columbus. V roce 2011 letěl k ISS poslední raketoplán.

Úkolem společnosti SpaceX bylo zkonstruovat komerční raketu schopnou dopravit náklad nebo lidskou posádku na nízkou oběžnou dráhu, resp. k Mezinárodní kosmické stanici. Jedná se o snahu snížit náklady z řádu tisíců dolarů za kilogram nákladu na stovky dolarů, zvýšit přepravní kapacitu a snížit závislost na ruských Sojuzech. To se společnosti SpaceX dne 4. června 2010 podařilo. Vypustila svojí první komerční raketu Falcon na oběžnou dráhu spolu s maketou modulu Dragon. Dne 8. prosince 2010 poslala do vesmíru další raketu – tentokrát už s plně automatickým modulem Dragon, který úspěšně přistál na Zemi. Dne 22. května 2012 vypustila tuto raketu v plně automatickém módu potřetí, tentokrát s částečně naloženým modulem Dragon. Dne 25. května 2012 se modul Dragon přiblížil k Mezinárodní kosmické stanici. Po otestování přibližovacích systémů byl zachycen pomocí robotického ramene a ukotven ke spojovacímu modulu Harmony Mezinárodní kosmické stanice. Dne 31. května 2012 Dragon se Dragon vrátil na Zem a úspěšně přistál na třech padácích v Tichém oceánu. SpaceX se tak stala první společností s komerčním modulem, který dopravil náklad k Mezinárodní kosmické stanici.

Rakety SpaceX

Nosné rakety vyvíjené společností SpaceX. Nalevo je pro porovnání raketa Saturn VSaturn V – největší nosná raketa dosud vyrobená člověkem. Raketa Saturn V byla použita v programu Apollo a bezpečně dopravila člověka na Měsíc. Později vynesla upravená verze kosmickou stanici Skylab na oběžnou dráhu Země. Jedná se o třístupňovou raketu. První stupeň (5 motorů F1) využíval jako palivo kerosin a kapalný kyslík, hořel 150 sekund a celkový tah měl 34 MN. Druhý stupeň (5 motorů J2) měl jako palivo kapalný vodík a kyslík, hořel 360 sekund a tah měl 5 MN. Třetí stupeň měl jediný motor J2 s tahem 1 MN a zapaloval se dvakrát, poprvé na 165 sekund a podruhé na 335 sekund. Celková výška rakety byla 111 metrů, průměr měla 10 metrů, hmotnost 3 000 tun. Při 13 startech rakety nedošlo nikdy k žádné havárii. Poslední start proběhl v roce 1973..

Nosná raketa Falkon 9 má dvě základní varianty: Falcon 9 a Falcon 9 heavy. Jedná se o dvoustupňovou raketu. Falkon 9 pohání 9 motorů na tekutý kyslík a kerosin, které při startu musí všechny fungovat. V pozdější fázi mohou 2 motory případně vynechat a raketu by to už nemělo ohrozit. Příčinou prvního nepodařeného startu, který byl zastaven 0,5 s před hlavním zážehem byla porucha na jednom z motorů. Palubní počítač detekoval vyšší než limitní tlak ve spalovací komoře motoru č. 5, který byl způsoben vadným ventilem. Opakovaný start už proběhl se všemi motory funkčními. Rakety Falcon 9 mají tedy za sebou tři úspěšné starty. Co přinese komercializace letů do vesmíru dnes nikdo neví, jen se odhaduje její budoucí význam. Doufejme, že nám umožní poslat více sond k průzkumu Vesmíru a planet sluneční soustavy.

Modul Dragon pro opakované použití
délka kabiny 3,1 m
délka nákl. prostoru 2,7 m
celková délka modulu 6,1 m
průměr modulu 3,7 m
objem přetlakového prostoru 10 m3
objem nepřetlakového prostoru 14 m3
hmotnost bez nákladu 4 200 kg
hmotnost nákladu  3 310 kg
celková hmotnost 7 510 kg
výdrž na dráze 7 dní až dva roky
Nosná raketa Falcon 9 Heavy
výška 54 m
průměr 3,6 m
hmotnost 325 000 kg
nosnost až 27 500 kg
motory Merlin 1C
tah motoru (1./2. stupeň) 4 086 kN / 513 kN
palivo RP-1/LOX (kerosin/kyslík)

Modul Dragon

Modul Dragon pro vícenásobné použití. Zdroj: SpaceX.

Dragon

1. Dragon u kosmické stanice. 2. Obytná část Dragonu. 3. Přistání Dragonu.

Start rakety Falcon 9 dne 22. května 2012 s modulem Dragon. (mp4, 27 MB)

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage