| |
Pyramidy po celém světě začaly vyzařovat paprsky do fotonového mračna
Terrence Aym
Ačkoliv NASA informovala o podivném fotonovém oblaku, který nyní obklopuje
sluneční soustavu, od některých vědců unikly další informace. A nyní, jak se
tento osudný mrak blíží, ovlivňuje Slunce a planety již zaznamenatelným a
měřitelným způsobem. Kupodivu, jak tato bizarní energie proniká no našeho
prostoru, některé nejslavnější pyramidy světa počínají tvořit intenzivní
energii. Je dobře zdokumentováno hned několik neskutečných incidentů, kdy
viditelné energetické paprsky vyšlehly do nebe do prostoru, ve kterém se nachází
cizí fotonový oblak.

Pyramidy tryskající energii
|
Foton – polní částice elektromagnetické interakce, kvantum elektromagnetického záření. Má nulovou klidovou hmotnost a nemá elektrický náboj. Jeho energie a hybnost jsou přímo úměrné frekvenci záření (E = ħω, p = E/c). Stav fotonu zahrnuje také polarizaci, protože jde o příčné vlnění.
Polarizace světla – jde o vlastnost, pomocí níž popisujeme určitou chaotičnost světla. Elektromagnetické záření je příčným vlněním, které lze popsat kmity vektorů E a B kolmých na sebe a na směr šíření vlny. U nepolarizované vlny opisují koncové body obou vektorů chaotické křivky. U polarizovaného světla je naproti tomu průmět obou vektorů do roviny kolmé na směr šíření vlny přesně definován. Podle tohoto průmětu pak rozlišujeme polarizaci rovinnou, kruhovou, a eliptickou. Polarizaci posuzujeme dohodou podle směru elektrického vektoru. Při kruhové polarizaci opisuje konec elektrického vektoru v prostoru kružnici. Příkladem polarizovaného záření je například záření odražené od rovinného zrcadla.
Index lomu – absolutní index lomu je v homogenním izotropním prostředí bez disperze definován jako podíl rychlosti světla a fázové rychlosti. Obecně je index lomu komplexní veličina závislá na frekvenci, v případě anizotropního prostředí tenzorová. Frekvenční závislost reálné části popisuje disperzi v daném prostředí. Imaginární část indexu lomu popisuje (v závislosti na znaménku) absorpci nebo zesílení světla. Relativní index lomu je dán poměrem indexů lomu prostředí, do kterého záření vstupuje vůči indexu lomu prostředí, z něhož záření vychází. Na rozhraní dvou prostředí je relativní index lomu roven podílu sinu úhlu dopadu a sinu úhlu lomu (Snellův zákon). Uvozující přídavné jméno (absolutní nebo relativní) se často vypouští, takže zda se jedná o absolutní či relativní index lomu poznáme pouze z kontextu.
Elektromagnetická interakce – interakce působící na všechny částice s elektrickým nábojem. Má nekonečný dosah, mezi tělesy ubývá s druhou mocninou vzdálenosti. Polními částicemi jsou fotony, které vytvářejí mezi nabitými tělesy elektromagnetické pole. Nemají elektrický náboj, mají nulovou klidovou hmotnost a spin rovný jedné. Teorie elektromagnetické interakce se nazývá kvantová elektrodynamika (QED).
|
Zároveň začali lidé na celém světě slyšet a zaznamenávat děsivé zvuky
– hluk, který působí jako by samotná
ZeměZemě – největší z planet zemského typu. Je jedinou planetou v celém vesmíru, o které víme, že na ní existuje život. Má dostatečně hustou atmosféru, dostatek kapalné vody v povrchových oceánech. Kolem Země obíhá jediný měsíc s vázanou rotací. Při pozorování Země z kosmu vidíme hlavně modrou barvu oceánů. 70 % povrchu Země je pokryto oceány, 30 % tvoří kontinenty. Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra. Plášť a kůra jsou odděleny tzv. Mohorovičovým rozhraním. Kůra se posouvá a „plave“ na polotekutém plášti. Teplota v centru Země je 5 100 °C, tlak 360 GPa. Magnetické pole Země má přibližně dipólový charakter, je deformováno slunečním větrem do typického tvaru.
sténala a kvílela. Všechny fenomény – včetně měření dříve nikdy
nevídaných zelektrizování turbulentního
SlunceSlunce – nám nejbližší hvězda, tzv. hvězda hlavní posloupnosti, která se nachází ve vzdálenosti 149,6×106 km od Země. Jde o žhavou plazmatickou kouli s průměrem 1,392×106 km, teplotou na povrchu 5 780 K, teplotou v centru přibližně 15×106 K a zářivým výkonem 3,846×1026 W. Zdrojem energie je jaderná syntéza, při které se za každou sekundu sloučí v jádru Slunce 700 milionů tun vodíku na hélium.
– jsou, zdá se,
soustředěny kolem smrtícího fotonového oblaku, který někteří nazvali
„potenciální kosmická událost soudného dne“. Starodávné pyramidy se po
staletích a tisíciletích spánku probouzí. Turisté ječeli, další točili
ve spěchu svými mobilními telefony videa, když se mayská pyramida
rozburácela. Ale nenásledovalo žádné zemětřesení, místo toho vystřelil
do nebe jasný paprsek světla, a zděšení přihlížející lapali po dechu a
žasli, co to může znamenat.

Mayský energetický paprsek. Zpracovaný obrázek vpravo
ukazuje skrytý blesk.
Ale mayská pyramida Kukulkana vysílající mohutný sloup neskutečné
energie do prostoru byla jen tou poslední z pyramid, které toto učinily. Nedávno začala čínská vláda pečlivě monitorovat pyramidu Xianyang,
jestli vykazuje známky aktivity. Vloni tým vědců pyramidu zkoumal a
domnívají se, že může mít mimozemský původ. (Mimozemská základna
nalezena v čínské pyramidě).

Čínská pyramida Xianyang. Zdá se, že je
mimozemského původu.
Energetické paprsky, vortexy, cyklony intenzivní síly… co to znamená?
Kam je tato energie směrována a proč? Co aktivovalo záhadnou energii
těchto tichých kamenných hlídačů, označujících plynutí staletí… dokud
něco nenarušilo jejich spánek? To, co je přivedlo k životu, může být
ještě neuvěřitelnější než aktivity pyramid: příchod neznámé síly z
galaktické pustiny, která nyní obklopila většinu sluneční soustavy.

Aztécká pyramida Měsíce vystřeluje energii ze svého
vrcholku. Tento úžasný incident byl následován výronem vortexu –
majícího svědky a zachyceného na film – který vystřelil z vrcholku
slavné aztécké pyramidy Slunce v mexickém Teotihuanaco.
Smrtící fotonový pás
NASA a Evropská kosmická agentura roky varovaly svět před blížícími
se katastrofami, ke kterým může dojít v letech 2012 a 2013. Jen málo
lidí však poslouchalo. Nyní vynikající astrofyzik, Alexej Dmitrijev (Planetofyzikální
stav Země a života), tvrdí, že to, co se děje, je horší – mnohem horší –
než to, před čím varovala NASA a ESA. (NASA zakrývá blížící se kosmickou
událost soudného dne). Celá naše sluneční soustava vstoupila do
obrovského, potenciálně smrtícího, oblaku mezihvězdné energie. Dr.
Dmitrijev odhalil, že jak Voyager 1, tak Voyager 2 oznámil, že je
ohrožena celá sluneční soustava. Ba co hůř, Merav Opher, hostující
heliofyzik v NASA z univerzity George Masona tvrdí, že mezihvězdný
energetický oblak je nestabilní a turbulentní. Ruský vědec dále tvrdí,
že tento fotonový energetický oblak vybuzuje atmosféru planet, a
obzvláště naše slunce a vstupuje s ním do interakce. To způsobuje, že se
slunce stává aktivnějším, což má za následek větší výkon a nestabilitu.
Magnetický tok, interakce s magnetosférou slunce a se zemskými
geomagnetickými poli může způsobit silné mutace, anomální víry v polích
a polární magnetické změny, vytvářející super bouře, divoké výkyvy
počasí a – a to je neúžasnější ze všeho – atmosférické a podzemní
harmonické kmity, slyšitelné po celé planetě.

Astrofyzik Dr. Alexejev Dmitrijev (napravo) a
energetický oblak (nalevo).
Pyramidy – přírodní rezervoáry zemské energie a vyspělé kondenzátory
navržené pro napojení se na síly magnetického pole planety – vypouštějí
a vystřelují čistou energii do cestujícího kosmického oblaku,
obklopujícího bezbrannou sluneční soustavu. Předpovězené harmonické
kmity jsou zaslechnuty, zaznamenány a vášnivě diskutovány od jara 2011.
Nedávno se objevilo několik záznamů na Youtube, z celého světa, které
tam umístili zmatení, někdy i vyděšení lidé, dožadující se informací o
tom, co jsou tyto zvuky zač. Zatímco některé jsou bezpochyby podvrhy a
podvody, další jsou skutečné záznamy podzemních a atmosférických
harmonických kmitů.

Ilustrace, jak mohou pyramidy vytvářet energii.
V nedávném rozhovoru pro časopis Geochange na téma podivných zemských
harmonických kmitů přední vědec, profesor dr. Elchin Khalilov, poskytl
tuto analýzu: „Možná příčina těchto zvuků… může spočívat v zemském
jádru. Faktem je, že zrychlení posunu zemského severního magnetického
pólu, který se v letech 1998 až 2003 zrychlil více než pětkrát a dnes je
na stejné úrovni, ukazuje na zintenzivnění energetických procesů v
zemském jádru, protože jsou to procesy ve vnitřním a vnějším jádru, co
tvoří zemské geomagnetické pole. „Mezitím, jak jsme již uvedli, 15.
listopadu 2011 všechny geofyzikální stanice ATROPATENA, které
zaznamenávají trojrozměrné proměny v zemském gravitačním poli, téměř
zároveň zaznamenaly silný gravitační impulz. Stanice jsou rozmístěny v
Istanbulu, Kyjevě, Baku a Yogyakarta, kdy prvně a posledně uvedené dělí
vzdálenost asi 10,000 km. Takový fenomén je možný pouze tehdy, pokud je
zdroj tohoto vyzařování na úrovní zemského jádra. Tento obrovský
energetický výron ze zemského jádra na konci loňského roku byl jakýmsi
startovním signálem, označujícím přechod vnitřní energie Země do nové
aktivní fáze.“ (Časopis Geochange). A harmonické kmity vychází ze
zemského jádra, jak teoretizuje tento dobrý profesor. Podobné zvuky jsou
někdy slyšet před velkým zemětřesením. Nicméně tentokrát tyto zvuky
nevěstí obrovské zemětřesení, ale jsou vytvářeny pokřiveným magnetickým
polem a pulzujícími změnami u bortících se částí pláště rotujícího
zemského jádra. Vše reaguje na příchod obrovského fotonového oblaku,
který pronikl do naší oblasti Mléčné dráhy.

Profesor dr. Elchin Khalilov probírá harmonické kmity
(nalevo). Stanice Astropatena
registrovaly gravitační impulz z jádra Země dne 15. listopadu 2011
(napravo).
Co očekávat
Dmitrijev varuje, abychom se připravili na nejhorší. „Globální
katastrofu! Ne za desítky let, ale v nejbližších letech.“ A mezitím, jak
kvílení Země stoupá k obloze, pyramidy dál vrhají obrovské blesky
energie do dalekého vesmíru.
Toto číslo bylo ryze aprílové

|
|