Astronomické úkazy roku 2010
Lenka Soumarová
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ), a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.
Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.
Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.
Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.
Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.
Magnituda – logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log I. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice. Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem).
Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově mračnu za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 AU. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.
Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.
Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.
|
Leden
Leden – zdroj Mediatinker
Lednová večerní obloha bude patřit
Marsu.
Pro jeho pozorování nastávají nejlepší podmínky tohoto roku, neboť 29.
ledna dojde k jeho
opoziciOpozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. se Sluncem. Při opozici je planeta na obloze
po celou noc a nastává tedy období její nejlepší pozorovatelnosti. Ve
středu 27. ledna se Mars nejvíce přiblíží Zemi, a to na 99 330 000 km,
jeho jasnost dosáhne -1,3
magnitudyMagnituda – logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log I. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice. Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem).
a průměr jeho kotoučku bude 14″.
Tato opozice ale bohužel není příliš příznivá, neboť Mars bude poměrně
daleko. Při příznivých
opozicíchOpozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. je jeho vzdálenost kolem 56 milionů km
a úhlový průměr dosahuje 25″. Výhodou této opozice je vysoká
deklinaceDeklinace – oblouk mezi světovým rovníkem a hvězdou měřený po deklinační kružnici hvězdy ve stupních. (světový rovník 0°, severní světový pól 90°, jižní světový pól –90°).
Marsu.
Největší planetu sluneční soustavy –
Jupiter
nalezneme také na obloze večerní, druhá největší planeta, planeta
Saturn bude na obloze většinu noci kromě večera. Na ranní obloze bude svítit nejbližší planeta ke
Slunci –
Merkur. Nejlépe ho můžeme pozorovat od 19. do 24. ledna,
ale pouze 6° nad obzorem. V neděli 3. 1. v 1 hodinu bude
Země nejblíže
ke
SlunciSlunce – nám nejbližší hvězda, tzv. hvězda hlavní posloupnosti, která se nachází ve vzdálenosti 149,6×106 km od Země. Jde o žhavou plazmatickou kouli s průměrem 1,392×106 km, teplotou na povrchu 5 780 K, teplotou v centru přibližně 15×106 K a zářivým výkonem 3,846×1026 W. Zdrojem energie je jaderná syntéza, při které se za každou sekundu sloučí v jádru Slunce 700 milionů tun vodíku na hélium., bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
U meteorického roje Kvadrantid nastává
maximum večer 3. ledna a jejich pozorování bude rušit Měsíc vycházející
2 hodiny po soumraku. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů
za hodinu
V pátek 15. ledna
nastane prstencové zatmění Slunce. U nás bude viditelný pouze 4. kontakt
při východu Slunce, a navíc pouze z Moravy.
Únor
Únor – zdroj Mediatinker
V únoru je planeta Mars krátce po opozici,
takže je na obloze pozorovatelná po celou noc. Koncem února navíc
dosáhne nejsevernější
deklinaceDeklinace – oblouk mezi světovým rovníkem a hvězdou měřený po deklinační kružnici hvězdy ve stupních. (světový rovník 0°, severní světový pól 90°, jižní světový pól –90°).
23° 50´. Saturn je na obloze
celou noc kromě večera. Dne 7. února
prochází Mars 3° severně od otevřené hvězdokupy Praesepe (Jesličky) M 44
v Raku
Březen
Březen – zdroj Mediatinker
Na březnovou večerní oblohu se dostává nejjasnější
planeta sluneční soustavy – Venuše. Budeme ji moci pozorovat nad
západním obzorem, kde koncem března dosáhne výšky 11°. Téměř po celou
noc budeme moci pozorovat Mars, který vrcholí večer. Nejlepší
letošní pozorovací podmínky nastávají v březnu pro planetu Saturn.
Na 22. března připadá jeho opozice se Sluncem, a proto je na obloze po
celou noc. Den před opozicí ve 23 hodin se nejvíce přiblíží Zemi, a to
na 8,504 AUAU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), střední vzdálenost Země od Slunce, 149 597 870 696 ± 0,1 m. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů..
Jarní rovnodennost nastává 20. března v 18 hodin 32 minut. V neděli 28. března
začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2
hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.
Duben
Duben – zdroj Mediatinker
Měsíc duben bude patřit planetám. V průběhu noci
budeme moci zhlédnout všech pět planet viditelných pouhým okem. Na
večerní obloze to bude Merkur, Venuše, Mars a Saturn, na ranní Jupiter.
Pro pozorování Merkuru nastávají od 25. března do 15. dubna
nejvýhodnější pozorovací podmínky, neboť 9. dubna dojde k nejvýhodnější
východní elongaci planety roku 2010. Planeta se bude nacházet až 12° nad
obzorem. Venuše bude na večerní obloze u severozápadu a koncem
dubna ji najdeme 15° nad obzorem. Mars vrcholí za večerního
soumraku a zapadá časně ráno. Saturn zdobí dubnovou oblohu téměř
po celou noc, vrcholí pozdě večer. Nízko na ranní obloze bude Jupiter.
Ve dnech 3. a 4. dubna se k sobě přiblíží vnitřní
planety Merkur a Venuše, Venuše bude 3° od Merkuru. Dne 17. dubna
prochází Mars 1° severně od otevřené hvězdokupy Praesepe (Jesličky) M 44
v Raku.
V dubnu má své
maximum meteorický roj Lyridy. Nastává 22. dubna, ale bohužel
v odpoledních hodinách a navíc bude rušeno Měsícem.
Květen
Květen – zdroj Mediatinker
Dominantou květnové večerní oblohy bude bezesporu
Venuše, která dosáhne 20. května na konci občanského soumraku
největší výšky, a to 17°. Spolu s Venuší budeme moci pozorovat Mars,
který vrcholí k večeru a zapadá časně ráno a Saturn, který je na
obloze po většinu noci kromě jitra. Ranní obloha bude patřit Jupiteru.
Dne 4. května bude
procházet Venuše 6° severně od nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka –
AldebaranuAldebaran – α Tauri, nejjasnější hvězda ze souhvězdí Býka. Jde o oranžového obra s poloměrem 38 krát větším než Slunce, jasností 0,87 magnitudy a spektrální třídou K5. Aldebaran má trpasličího průvodce spektrální třídy M2. Aldebaran je od nás vzdálený 65 světelných let a má nepravidelně proměnnou jasnost s amplitudou 0,2 magnitudy. Název hvězdy pochází z arabštiny a znamená „Ten, který sleduje“. V názvu je tak vystiženo, že Aldebaran na své pouti noční oblohou sleduje výraznou hvězdokupu Plejády.
.
Červen
Červen – zdroj Mediatinker
Večerní obloze stále vévodí Venuše, Mars
a Saturn. Druhá polovina noci bude patřit Jupiteru. Dne 6. června projde Mars necelý 1° severně od
Regula, nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva a 9. června bude Venuše 5°
jižně od Polluxe. V neděli 20. června prochází Venuše otevřenou
hvězdokupou M 44.
Letní slunovrat nastává 21. 6. ve 12 hodin 28 minut.
V sobotu 26. června
nastane částečné zatmění Měsíce, které ale od nás není bohužel
pozorovatelné.
Červenec
Červenec – zdroj Mediatinker
Na večerní obloze stále svítí Venuše,
Mars a Saturn, které ve druhé polovině noci vystřídá
Jupiter. V sobotu 10. července budeme moci večer nevysoko
nad západním obzorem pozorovat Venuši 1° severně od Regula. V úterý 6. července ve 12 hodin bude Země
nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
V neděli 11. července nastane úplné zatmění Slunce, od nás bohužel nepozorovatelné
ani jako částečné.
Srpen
Srpen – zdroj Mediatinker
Jupiter se pomalu přidává k ostatním
planetám známým středověkým hvězdářům, které se přesunuly na oblohu
večerní, ale jsou bohužel velmi nízko nad obzorem, takže například
Merkur nebude pozorovatelný vůbec. Venuši, Mars a
Saturn ale na obloze zvečera ještě spatříme a Jupiter vychází
během soumraku. Dne 1. srpna dojde ke konjunkci Marsu se Saturnem,
Mars bude 2° jižně. V pátek 6. srpna budeme moci večer nízko nad
západním obzorem pozorovat těsné seskupení Venuše, Marsu a Saturnu. Dne 10. srpna nastane konjunkce Saturnu s Venuší,
Saturn bude 3° severně.
Velice dobré
pozorovací podmínky budou mít srpnové Perseidy, neboť jejich
maximum nastává po půlnoci 13. srpna a tři dny starý Měsíc pozorování
nebude rušit. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů.
Září
Září – zdroj Mediatinker
Září bude patřit největší planetě sluneční soustavy
– Jupiteru, neboť 21. září nastává jeho opozice se Sluncem a planeta je tedy pozorovatelná po celou noc. Den před opozicí, 20. září
ve 22 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží Zemi, a to na 3,954 AU. Planeta
Slunci nejbližší – Merkur – bude koncem měsíce na obloze ranní.
Budeme ji moci pozorovat od 15. září do 1. října při nejlepší západní
elongaci tohoto roku. Planeta vystoupí 10° nad obzor.
Podzimní
rovnodennost nastává 23. září ve 4 hodiny 8 minut.
Říjen
Říjen – zdroj Mediatinker
V říjnu budeme moci pozorovat dvě největší planety
sluneční soustavy, Jupiter většinu noci kromě jitra a Saturn
se naopak během měsíce objevuje na obloze ranní. Dne 24. října prochází Saturn 0° 39´ jižně od hvězdy
gama Vir (Porrima) ze souhvězdí Panny.
Ve druhé polovině října by měla být na hranici
viditelnosti pouhým okem pozorovatelná kometa 103P/Hartley 2. Kometa se
bude nacházet v souhvězdí Persea.
V neděli 31. října
končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3
hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Listopad
Listopad – zdroj Mediatinker
Jupiter bude pozorovatelný většinu noci
kromě jitra. Naproti tomu Saturn a postupně i Venuše budou
na obloze ranní.
Maximum meteorického
roje Leonidy nastane 18. listopadu. Jejich pozorování bude rušit Měsíc
před úplňkem. Podmínky pro pozorování se zlepší až k ránu, po západu
Měsíce.
Prosinec
Prosinec – zdroj Mediatinker
Na večerní obloze budeme moci pozorovat Jupiter,
který kulminuje za večerního soumraku. Ranní obloze bude vévodit
nejjasnější planeta – Venuše, která 6. prosince, 2 hodiny před
koncem astronomické noci (tedy ve 4 hodiny SEČ), dosáhne výšky 24° nad
obzorem. Spolu s ní bude na ranní obloze Saturn, který vrcholí za
ranního soumraku.
Maximum meteorického roje Geminidy má nastat
v poledne 14. 12. a Měsíc v první čtvrti zapadá krátce po půlnoci.
Zimní slunovrat nastává 22. prosince v 0 hodin 38
minut.
V úterý 21. prosince
nastane úplné zatmění Měsíce, které u nás bude viditelné jen z malé
části a nízko nad obzorem. Časový průběh
zatmění je uveden v tabulce.
| Úplné zatmění Měsíce 21. prosince 2010 |
| vstup Měsíce do polostínu |
6 h 30 min |
| začátek částečného zatmění |
7 h 33 min |
| západ Měsíce |
7 h 58 min |
| začátek úplného zatmění |
8 h 41 min |
| střed zatmění |
9 h 17 min |
| konec úplného zatmění |
9 h 53 min |
| konec částečného zatmění |
11 h 1 min |
| výstup Měsíce z polostínu |
12 h 5 min |
Rok 2010 bude
bohužel na plánované astronomické úkazy chudý. Nečeká nás v něm ani
žádné pořádné zatmění, ani žádná předpovězená jasná kometa. Pro
předpovězené komety bude rok 2010 podprůměrný. Jedinou předpovězenou
kometou, která by mohla být vidět v roce 2010 pouhým okem, je
103P/Hartley 2. Ani planety nám nechystají žádnou zvláštní podívanou.
Merkur bude nejlépe pozorovatelný při dubnové elongaci, podmínky
pozorovatelnosti Venuše jsou průměrné, opozice Marsu je nepříznivá.
Podmínky viditelnosti Jupiteru se s rostoucí deklinací pozvolna
zlepšují, ale prstence Saturnu jsou pro pozorovatele ze Země zcela
uzavřeny. Pro pozorování meteorických rojů bude rok 2010 nepříznivý.
Můžeme si tedy jen přát, aby nás rok 2010 něčím neplánovaným mile
překvapil.
Odkazy
Fórum – diskuze k tomuto
bulletinu
|
