| |
Zvuk týdne: Pulsary

Nahrávka radiové intenzity pulsarů je snadno převeditelná na zvukový
záznam beze změny frekvence. Pro nejznámější pulsary převedli intenzitu
radiového signálu na zvuk astronomové z Jodrell Bank Observatory.
Pulsary jsou neutronové hvězdy, jejichž magnetická a rotační osa nemají
shodný směr. Zářící oblasti v magnetických pólech hvězdy díky rotaci
vytvářejí pro pozorovatele majákovým efektem pulsy, zpravidla radiové,
výjimečně až rentgenové či gama. Poslechněte si nahrávku druhého
nejrychlejšího pulsaru B1937+21
(perioda 1,6 ms),
krátkoperiodického pulsaru v Krabí mlhovině
PSR B0531+21 (perioda 33 ms) a
typického pulsaru B0329+54
(perioda 714 ms).
Jan Pacák: Nejrychlejší milisekundový pulsar J1748-2446ad
Vědcům pracujícím na
radioteleskopu v Green BankuGBT – Green Bank Telescope, radioteleskop Roberta C. Byrda v Green Banku v Západní Virginii (79° 50′ 23,42″ západní délky, 38° 25′ 59,26″ severní šířky). Průměr antény je dle použitého radiového okna 100÷110 m. Radioteleskop je největším pohyblivým zařízením tohoto druhu na světě. Lze tak snímat celou oblohu od výšky 5° nad obzorem. Na rozdíl od většiny klasických antén je jeho talíř asymetrickým výřezem z paraboloidu o průměru 208 m a optická osa prochází 4 m od okraje antény. Na místě stojí již druhá verze radioteleskopu. První radioteleskop o průměru 92 metrů se v Green Banku zřítiil vlastní vahou dne 15. 2. 1988. se podařilo najít nejrychlejší
milisekundový pulsarMilisekundový pulsar – neutronové hvězdy s rotační periodou v rozmezí 1÷10 ms. Občas jsou také nazývány „recyklovanými“ pulsary. Většinou se jedná o binární systémy, ve kterých je rotace urychlena v důsledku přetoku hmoty z průvodce na neutronovou hvězdu. Moment hybnosti látky se při tom zachovává. Záblesky se zkracují a jejich perioda dosahuje milisekundových hodnot. rotující s frekvencí 716 Hz
(perioda 1,4 ms). Téměř 23 let trvalo, než se
podařilo překonat rekord 642 Hz (perioda 1,6 ms) u pulsaru B1937+21. Pokud
má
pulsarPulsar – neutronová hvězda, jejíž magnetická a rotační osa nemají shodný směr. Zářící oblasti v magnetických pólech hvězdy díky rotaci vytvářejí pro pozorovatele majákovým efektem pulzy, zpravidla radiové, výjimečně až rentgenové či gama. První pulzar byl objeven v roce 1967 Jocelyne Bellovou pod vedením Anthony Hewishe. hmotnost
menší jak
2 MS, musí být jeho poloměr při této rotační rychlosti menší
než 16 km.

Green Bank Telescope, obří radioteleskop s průměrem 100 metrů.
|
GBT – Green Bank Telescope, radioteleskop Roberta C. Byrda v Green Banku v Západní Virginii (79° 50′ 23,42″ západní délky, 38° 25′ 59,26″ severní šířky). Průměr antény je dle použitého radiového okna 100÷110 m. Radioteleskop je největším pohyblivým zařízením tohoto druhu na světě. Lze tak snímat celou oblohu od výšky 5° nad obzorem. Na rozdíl od většiny klasických antén je jeho talíř asymetrickým výřezem z paraboloidu o průměru 208 m a optická osa prochází 4 m od okraje antény. Na místě stojí již druhá verze radioteleskopu. První radioteleskop o průměru 92 metrů se v Green Banku zřítiil vlastní vahou dne 15. 2. 1988.
Neutronová hvězda – těleso tvořené degenerovaným neutronovým plynem o hmotnosti menší než přibližně 2 MS (Tolmanova-Oppenheimerova-Volkoffova mez). Typický průměr neutronové hvězdy je v řádu desítek kilometrů, průměrná hustota 1011 kg m−3 dosahuje hodnot hustoty atomového jádra. Neutronové hvězdy vznikají při gravitačním kolapsu velmi hmotných červených veleobrů, při výbuchu supernovy typu II. Obrovský tlak způsobuje „vtlačení“ elektronů do protonů za vzniku neutronů a neutrin. Neutronové hvězdy byly teoreticky předpovězeny ve 30. letech 20. století.
Pulsar – neutronová hvězda, jejíž magnetická a rotační osa nemají shodný směr. Zářící oblasti v magnetických pólech hvězdy díky rotaci vytvářejí pro pozorovatele majákovým efektem pulzy, zpravidla radiové, výjimečně až rentgenové či gama. První pulzar byl objeven v roce 1967 Jocelyne Bellovou pod vedením Anthony Hewishe.
Milisekundový pulsar – neutronové hvězdy s rotační periodou v rozmezí 1÷10 ms. Občas jsou také nazývány „recyklovanými“ pulsary. Většinou se jedná o binární systémy, ve kterých je rotace urychlena v důsledku přetoku hmoty z průvodce na neutronovou hvězdu. Moment hybnosti látky se při tom zachovává. Záblesky se zkracují a jejich perioda dosahuje milisekundových hodnot.
|
Určení maximální možné frekvence těchto zdrojů mikrovlnného a někdy
dokonce i rentgenového
záření je důležité pro velký okruh astrofyzikálních problémů, zahrnující
například chování
látky s extrémní hustotou nebo vysílání gravitačních vln.
Nejvíce milisekundových pulsarů můžeme nalézt
v kulových hvězdokupáchKulová hvězdokupa – systém obsahující statisíce až miliony hvězd, držený pohromadě gravitací. Hvězdy v kulových hvězdokupách neobsahují prakticky žádné těžší prvky, a jsou proto velmi staré, nezřídka 12 až 13 miliard roků. Vznikly z prvotního plynu – vodíku a hélia v zárodcích budoucích galaxií..
Je to proto, že v jádru hvězdokupy je velmi vysoká koncentrace hvězd
(104÷106 pc−3),
což umožňuje vytvoření binárních systémů, které jsou důležité pro vznik těchto
objektů. Více jak 80% milisekundových pulsarů je součástí binárního systému. Výzkum se proto věnoval hmotným a hustým kulovým hvězdokupám,
jako je Terzan 5. Vědecký tým pod vedením Jasona W. T. Hesselse v této hvězdokupě našel
celkem 30 rychlých pulsarů. Všechna pozorování byla prováděna
radioteleskopem GBTGBT – Green Bank Telescope, radioteleskop Roberta C. Byrda v Green Banku v Západní Virginii (79° 50′ 23,42″ západní délky, 38° 25′ 59,26″ severní šířky). Průměr antény je dle použitého radiového okna 100÷110 m. Radioteleskop je největším pohyblivým zařízením tohoto druhu na světě. Lze tak snímat celou oblohu od výšky 5° nad obzorem. Na rozdíl od většiny klasických antén je jeho talíř asymetrickým výřezem z paraboloidu o průměru 208 m a optická osa prochází 4 m od okraje antény. Na místě stojí již druhá verze radioteleskopu. První radioteleskop o průměru 92 metrů se v Green Banku zřítiil vlastní vahou dne 15. 2. 1988..

Kulová hvězdokupa Terzan 5. Zdroj: Institute of Astronomy, University of Tokyo.
Pulsar J1748−2446ad byl poprvé objeven 10. listopadu 2004, pozorování bylo
potvrzeno 8. ledna 2005. Poté následovala každý měsíc pěti až šestihodinová pozorování v pásmu se
středem na 1 950 MHz a pološířkou 600 MHz.
Pásmo bylo rozděleno na 786 kanálů sledovaných se vzorkováním 82 μs. Při zpracování dat byl objeven průvodce pulsaru o minimální hmotnosti 0,14 MS,
obíhající po eliptické dráze ve vzdálenosti 5÷6 RS,
s oběžnou periodou 26 hodin (MS je hmotnost Slunce, RS
je poloměr Slunce).

Těsná dvojhvězda s přetékající hmotou, která může urychlit rotaci pulsaru.

Průběh pulzu pulsaru J1748-2446ad v relativních jednotkách.
Dále se zjistilo, že rovnice běžně používaná pro odhad maximální frekvence
milisekundových pulsarů (základní tvar je odvozen z
newtonovské mechaniky, koeficient byl určen experimentálně a zahrnuje obecně
relativistické efekty)
fmax = 1045×(M/MS)1/2(10 km/R)3/2 [Hz]
neplatí pro pulsary z této hvězdokupy, neboť se otáčejí z neznámého důvodu rychleji,
škálovací konstanta před vztahem má jinou hodnotu než u jiných pulsarů. Na závěr
uveďme tabulku deseti nejrychlejších milisekundových pulsarů:
| Pulsar |
Frekvence [Hz] |
Perioda [ms] |
Průvodce |
Umístění |
| J1748-2446ad |
716 |
1,40 |
ano |
Terzan 5 |
| B1937+21 |
642 |
1,56 |
ano |
Galaxie |
| B1957+20 |
622 |
1,61 |
ano |
Galaxie |
| J1748-2446O |
596 |
1,68 |
ano |
Terzan 5 |
| J1748-2446P |
578 |
1,73 |
ano |
Terzan 5 |
| J1843-1113 |
542 |
1,85 |
ne |
Galaxie |
| J0034-0534 |
533 |
1,88 |
ano |
Galaxie |
| J1748-2446Y |
488 |
2,05 |
ano |
Terzan 5 |
| J1748-2446V |
482 |
2,07 |
ano |
Terzan 5 |
| B0021-72J |
476 |
2,10 |
ano |
47 Tukanae |
Fórum – diskuze k tomuto
bulletinu
Odkazy
|
|