Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze Číslo 4 (vyšlo 30. ledna), ročník 4 (2006) © Copyright Aldebaran Group for Astrophysics Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno. ISSN: 1214-1674, Email: bulletin@aldebaran.cz

4/2006

Klip týdne: Sonda New Horizons

Sonda New Horizons startovala k Plutu dne 19. 1. 2006. Byla vynesena raketou Atlas V551. Animace začíná oddělením sondy od třetího stupně nosné rakety tvořené motorem STAR 48B na pevné palivo. Opuštění Zeměkoule je propočteno tak, aby sonda byla nasměrována k Jupiteru. Následuje průlet kolem Jupitera, který sondu urychlí na cestu k Plutu. Dále je znázorněn oběh Pluta a Charónu kolem Slunce – dráha těžiště soustavy je vyznačena světlou elipsou se Sluncem ve velmi vzdáleném ohnisku a obě tělesa krouží téměř kolmo na společnou oběžnou dráhu. V bližším přiblížení je vidět vázaná rotace obou těles. Sonda snímkuje Pluto dalekohledem LORRI. Následuje velmi rychlý průlet kolem Pluta a Charónu a sonda pokračuje do oblasti transneptunických těles Kuiperova pásu. (mpeg, 24 MB)

Filip Přibyl: Cesta k Plutu – New Horizons

Tato sonda je vůbec první sondou, která má za cíl prozkoumat nejvzdálenější planetu sluneční soustavy, PlutoPluto – spolu s Charonem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu, která patří do rodiny plutoidů. Do roku 2006 byl Pluto řazen konvenčně mezi planety. V blízkosti jsou dva menší měsíce Nix a Hydra. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 pozemských let po protáhlé, eliptické dráze. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, patrně složený z metanového ledu, dobře odráží světlo. Dráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979-1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17,1°. Sklon rotační osy od kolmice na rovinu dráhy je 122,5°. Pluto se, podobně jako Uran, odvaluje v rovině dráhy.. Jelikož je PlutoPluto – spolu s Charonem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu, která patří do rodiny plutoidů. Do roku 2006 byl Pluto řazen konvenčně mezi planety. V blízkosti jsou dva menší měsíce Nix a Hydra. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 pozemských let po protáhlé, eliptické dráze. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, patrně složený z metanového ledu, dobře odráží světlo. Dráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979-1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17,1°. Sklon rotační osy od kolmice na rovinu dráhy je 122,5°. Pluto se, podobně jako Uran, odvaluje v rovině dráhy. téměř čtyřicetkrát dál od Slunce než Země, je opředen mnohými tajemstvími.

Jsme zvyklí, že sonda zkoumající některé těleso sluneční soustavy se „zaparkuje“ na jeho oběžnou dráhu a z ní dlouhodobě zkoumá daný objekt. Avšak kolem Pluta si to New Horizons proletí rychlostí zhruba 14 km/s a bude jej zkoumat jen v době největšího přiblížení a zhruba 200 dní před tím. Poté zamíří dále směrem do Kuiperova pásuKuiperův pás – jedná se o jakési úložiště planetezimál (malé kamenné nebo ledové tělísko zformované při zrodu sluneční soustavy). Vnitřní okraj pásu se nachází ve vzdálenosti asi 30 AU a vnější asi ve vzdálenosti 600 AU od Slunce. Je „položen“; do roviny ekliptiky. Odhaduje se, že obsahuje až 6×10⁸ těles o průměru d > 1 km. V dnešní době jich známe více než 1 400. Průměry těles nepřesahují (až na ojedinělé výjimky) 100÷300 km. planetek, kde bude studovat tělesa obdobného typu jako je PlutoPluto – spolu s Charonem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu, která patří do rodiny plutoidů. Do roku 2006 byl Pluto řazen konvenčně mezi planety. V blízkosti jsou dva menší měsíce Nix a Hydra. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 pozemských let po protáhlé, eliptické dráze. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, patrně složený z metanového ledu, dobře odráží světlo. Dráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979-1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17,1°. Sklon rotační osy od kolmice na rovinu dráhy je 122,5°. Pluto se, podobně jako Uran, odvaluje v rovině dráhy.. Která z nich ještě není určeno, ale máme zhruba 9 let času, než se budeme muset definitivně rozhodnout.

Cíle mise

Prvním místem, kde New Horizons bude získávat informace, je planeta JupiterJupiter – největší a nejhmotnější (1,9×10²⁷ kg) planeta sluneční soustavy má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Se svými mnoha měsíci se Jupiter podobá jakési „sluneční soustavě“ v malém. Jupiter má, stejně jako všechny obří planety, soustavu prstenců. Rychlá rotace Jupiteru (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna, která je pozorována po několik století. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je −160 °C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupiteru silné dipólové magnetické pole.. Zde bude sbírat vzorky prachu, bude zkoumat polární záře, magnetosféru a také bude snímkovat okolí měsíce Io v ultrafialovém oboru. Poté, za pomoci Jupiterova gravitačního pole, se díky gravitačnímu praku urychlí o cca 4 km/s a bude dále putovat k Plutu. Tam poletí přibližně devět let.

Další část práce začne, až se New Horizons bude blížit k Plutu. Již ve vzdálenosti kolem 105 milionů kilometrů začne snímkovat kamerou povrch Pluta i Charónu a výzkumný tým začne tvořit první mapy a pořizovat první spektrální měření. Touto činností se bude zabývat zhruba tři měsíce, než sonda dorazí do těsné blízkosti Pluta (9600 km) a Charónu (27 000 km). Zde proběhne nejdůležitější část mise vůbec. Sonda bude snímkovat Pluto a Charón jak v normálním viditelném spektru, tak i v infračerveném oboru, který pomůže odhalit, jak vypadá struktura povrchu. Zároveň budou pořizovány snímky ve spektru blízkém infračervenému, které zjistí rozložení pevného metanu na povrchu obou těles. Tyto snímky budou mít rozlišení až 60 metrů. Dále bude měřeno ultrafialové záření v atmosféře, jež pomůže analyzovat její složení a jaký vliv má na atmosféru sluneční záření.

Po průletu kolem Pluta zamíří New Horizons do Kuiperova pásuKuiperův pás – jedná se o jakési úložiště planetezimál (malé kamenné nebo ledové tělísko zformované při zrodu sluneční soustavy). Vnitřní okraj pásu se nachází ve vzdálenosti asi 30 AU a vnější asi ve vzdálenosti 600 AU od Slunce. Je „položen“; do roviny ekliptiky. Odhaduje se, že obsahuje až 6×10⁸ těles o průměru d > 1 km. V dnešní době jich známe více než 1 400. Průměry těles nepřesahují (až na ojedinělé výjimky) 100÷300 km., kde pokud všechno půjde hladce, zamíří k nějakému transneptunickému tělesu. Tento projekt bude další možností jak využít sondu, než se vydá dál za hranice naší sluneční soustavy.

Základní okamžiky mise sondy New Horizons. Zdroj NASA.

Přístroje nesené sondou New Horizons

Sonda odstartovala 19. 1. 2006. Byla vynesena na raketě typu Atlas VAtlas V – nosná raketa NASA, celková výška Atlasu s druhým stupněm Centaurem je 60 m. Vzletová hmotnost je až 333 000 kg. Atlas je poháněn dvěma motory o celkovém tahu 3,8 MN a Centaur je poháněn jedním motorem o tahu 100 kN nebo dvěma motory o tahu 200 kN., váží 465 kg včetně paliva a stála 700 milionů dolarů. Celá její mise bude trvat minimálně 10 let a my můžeme jen doufat, že všechno bude fungovat tak jak má, a že sonda pořídí zajímavé informace o planetě, nám ze všech nejméně známé.

Fórum – diskuze k tomuto bulletinu

Odkazy