Trasa začínala sestupem z chaty do Kitzbühelu, dále se pokračovalo auty přes Kirchberg až na úpatí Pengelsteinu. Odbočku jsme napoprvé nenašli a jeli omylem až do Gründau, pak jsme se museli vracet. Ani na místě, kde jsme zaparkovali (dál už byl zákaz vjezdu) jsme si nebyli jisti, kde se přesně nacházíme. GPS nepomohla, neboť poskytuje pouze souřadnice a nadmořskou výšku a umí spočítat vzdálenosti od dříve zaznamenaných bodů, což byly informace v tuto chvíli k ničemu. Vydali jsme se nahoru a na rozcestí, ze kterého ukazovaly na Pengelstein dva směry, každý prý jinou cestou, jsme vybrali cestu po konzultaci s domorodcem. Před Pengelsteinem jsme překonávali velmi prudké převýšení. Na vrcholku (1938 m) jsme se setkali s Vencou a Pavlem, kteří na místo dorazili na kole. Po naobědvání se a orazítkování různých částí těla vrcholovým razítkem a po hromadné fotografii jsme pokračovali na sousední vrcholek Steinbergkögel (1972 m) a pak zpět. Cestou z Pengelsteinu k autům jsme opět zariskovali a zkrátili si cestu terénem, s občasnou navigací podle GPS. Museli jsme překonávat ostnatý drát, a já tak přišel ke skobě na kalhotech. Říkali jsme si, jak budou reagovat v Tirolsku domorodci, že jim přecházíme přes soukromý pozemek. Jenže když se otevřely dveře, z chaty vykoukly dvě krávy. Pak následovala cesta do Kitzbühelu a výstup na chatu. Ovšem bez auta Havlíčkových, kteří se někde zdrželi a dorazili později.