Wheatstoneův můstek je obvod používaný pro měření odporu a malých změn odporu. Můstek vynalezl roku 1833 britský vědec a matematik Samuel Hunter Christie (1784–1865), ale zdokonalil jej a popularizoval až roku 1843 britský fyzik a vynálezce Sir Charles Wheatstone (1802–1875).
Můstek se obvykle skládá se ze dvou větví připojených na stejnosměrný napájecí zdroj. Horní i dolní větev se chová jako dělič napětí. Proud protékající měřidlem je úměrný rozdílu potenciálů obou děličů. V případě, že je můstek vyvážen (měřidlem neprotéká proud), je poměr rezistorů v horní a dolní větvi stejný. Díky tomu můžeme velikost odporu neznámého rezistoru Rx vyjádřit vztahem:
| Rx = | R1 R2 |
· RN |
kde R1 označuje velikost odporu části potenciometru vlevo od jezdce, R2 velikost odporu pravé části a RN velikost známého rezistoru (normálu) zapojeného do můstku.
|
|
| Fyzika - aplety |
URL: http://www.walter-fendt.de/ph14cz/wheatstone_cz.htm
© Walter Fendt, February 11, 2006
© Překlad do češtiny: Miroslav Panoš, Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Last modification: September 11, 2009