|
|
||||
Přístroje
Rentgenová observatoř XMM (X–ray Multi–Mirror) byla v roce 2000 přejmenována na XMM–Newton podle sira Isaaca Newtona, který se jako první zabýval spektroskopii světla. V současné době je XMM nejkvalitnější rentgenovská sonda všech dob a jako projekt ESA je významným konkurentem americké NASA. Skládá ze tří systémů soustředných zrcadel uložených v tubusech o délce 7 m. Zrcadla jsou kombinací hyperbolické a parabolické plochy a v každém ze tří systémů je celkem 58 zrcadlových ploch, které jsou soustředně umístěny jedna v druhé a průměr největšího zrcadla je 70 cm. Tenká zrcadla jsou vyrobena z pozlaceného niklu a jejich celková plocha je srovnatelná s plochou tenisového hřiště. Zrcadla lámou rentgenové paprsky ke trojici detektorů CCD EPIC (European Photon Imaging Camera) a část paprsků je odrážena do spektrometru RGS (Reflection Grating Spectrometer). Třetím přístrojem na palubě XMM je optický dalekohled s průměrem 30 cm, který získává doplňková data z optického a UV oboru. 3D model sondy
Obrázek znázorňuje pozůstatek supernovy, která explodovala v roce 1006. Horní levý snímek: nízkoenergetické rentgenové záření představované především teplým plynem na K–čáře kyslíku. Horní pravý: energetické rentgenové záření (TeV) - synchrotronní záření. Dolní levý: červená barva 0,5÷0,8 keV, zelená 0,8÷2 keV a modrá 2÷4,5 keV. Výsledek vznikl smícháním všech barev ze šesti pozorování. Dolní pravý: nízkoenergetické částice (GeV) vyzařující synchrotronní záření. Všechny snímky jsou zobrazeny ve falešných barvách.
Další informace o této
sondě naleznete zde:
|
|||||
|
|
