![]() |
![]() |
||||||
ÚvodHlavní cíl této mise je doletět ke kometě P/Wild 2 a sebrat vzorky prachových částic a par v ohonu komety. Tyto vzorky pocházejí z vnějšku Sluneční soustavy a představují základní látky, z nichž byla kdysi naše soustava utvořena. Po návratu na Zem budou vzorky podrobeny detailnímu průzkumu. Sonda dále nabere vzorky mezihvězdného prachu. Další výzkum zahrnuje fotografování jádra komety a předběžný rozbor kometárního prachu. Časový plánPo startu v únoru bude Stardust naveden na eliptickou
heliocentrickou oběžnou dráhu. Sběr mezihvězdného prachu se uskuteční
od října 1999 do března 2000. Po jednom obletu Slunce se 14. ledna
využije přelet nad Zemí k vystrčení sondy na další oběžnou dráhu.
Další sběr prachu se provede mezi květnem a říjnem roku 2002.
Druhý oblet kolem Slunce bude u konce v prostředku roku 2003, a setkání
s kometou P/Wild 2 je naplánováno na leden 2004. Sběr vzorkůPři sbírání částic se používá aerogel, což je řídká
netečná mikroporézní látka založená oxidu křemičitém, která umožní
chytit relativně rychlé částice bez velkých změn jejich fyzikálních
a chemických vlastností. Aerogel je na sběrači připevněn v řadách
hliníkových buněk. Jedna strana sběrače je vystavena mezihvězdnému
prachu, druhá je použita pro shromáždění kometárních vzorků. Částice
zanechají v aerogelu stopy, ale jejich množství asi nebude velké, a tak
nedojde k záměně vzorků mezihvězdného prachu a kometárních částic.
|
![]() |
Fotografie komety 81P/Wild 2 17. prosince 1990, IFA University of Hawaii |
Kometa P/Wild 2 přišla do vnitřku Sluneční
soustavy poměrně nedávno a proto jí ještě Slunce nerozžhavilo a
nezbavilo plynů. Pochází z oběžné dráhy mezi Jupiterem a Uranem a její
dráha byla změněna průletem u Jupitera 10. září 1974. Její současná
dráha je mezi Marsem a Jupiterem. Kometa má přibližně čtyři kilometry
v průměru.
Komety byly utvořeny ve stejné době jako Sluneční soustava a jsou složeny
z primitivních látek z doby vzniku soustavy. Vzorky z ohonu komety proto
umožní získat obraz o složení a dynamice ranné Sluneční soustavy.
Mezihvězdný prach vniká do Sluneční soustavy ze směru souhvězdí Štíra.
Tyto částice jsou menší a mají vyšší rychlost než kometární
prach. Fyzikální vlastnosti těchto částic jsou důležité pro zkoumání
procesů mimo naši soustavu.