Mezinárodní kosmická stanice (ISS) je od roku 1993 společným projektem americké NASA, Kanady, evropských států sdružených v kosmické agentuře ESA, Japonska, Brazílie a Ruska. Konečně končí "éra soupeření" a začíná smysluplná spolupráce v kosmu.

Celá stavba má být vytvořena z 16-ti válcových modulů a dalších součástí (celkem více než 100). Všechny části budou vyneseny na oběžnou dráhu více něž 40-ti vesmírnými lety. Stanice by měla být dostavěna do roku 2006 (podle plánu z konce roku 2000).

Od prosince 2000 lze kosmickou stanici pozorovat na noční obloze. Více v odstavci "Jak a kdy je možno vidět ISS". Po dokončení bude jedním z nejzářivějších objektů na noční obloze. Pokud chcete vědět, kde se ISS právě teď nachází, podívejte se na tento aplet.

Význam mezinárodní kosmické stanice

Mezinárodní kosmická stanice bude nejdražším umělým kosmickým tělesem, jaké kdy bylo zkonstruováno. Propagátoři projektu již léta prohlašují, že z výzkumu na oběžné dráze bude obrovský užitek po stránce vědecké i po stránce komerčního využití. Jiné skupiny odborníků upozorňují, že ačkoliv bude na stanici možné provádět určité zajímavé experimenty, očekávané výsledky nemohou ospravedlnit celkové výdaje na zařízení. Zájem obchodních společností je slabý, i když Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) dal podnikům četné podněty k provádění výzkumu a fabrikaci výrobků náročné technologie v kosmu. Nesmírné náklady na vynesení čehokoliv na oběžnou dráhu (30 až 40 tisíc dolarů za kilogram) však odradily společnosti od jakékoliv výroby v kosmu.

Věda a obchodní zájmy konec konců nejsou důvodem pro budování kosmické stanice. Ta je stavěna proto, aby se zkoumalo jak mohou lidé v kosmu žít a účelně pracovat. Stav beztíže totiž ovlivňuje lidský organismus způsobem daleko vážnějším, než nás může napadnout. Kosti ztrácejí vápník, svalstvo atrofuje a může dojít i ke snížení imunity. Zdravotní prohlídky astronautů se budou provádět na speciálním zařízení, kde můžeme nalézt přístroje na vážení lidí (což není bez gravitace nikterak jednoduché), k měření síly jejich svalstva a k analýze jejich krve, vydechnutých plynů a dalších životních funkcí.

Přehled součástí ISS

Čím vynášejí jednotlivé státy součásti ISS

	Raketoplány budou hlavními dodavateli součástí pro kosmickou stanici. Jejich pomocí bude také dopravována posádka. Raketoplány vlastní a používá USA.
	Ariane 5 používá evropská kosmická agentura (ESA). Bude využita při stavbě Mezinárodní kosmické stanice v roce 2003.
	Proton - tato raketa bude vynášet ruské součásti. V listopadu 1998 vynesl na oběžnou dráhu první modul Zarja.
	Soyuz bude mít stejnou funkci jako americké raketoplány. Měl by vykonat 11 vesmírných letů během roku 2004. Soyuz používá Rusko.
	H 2 poslouží při kompletaci v roce 2002. Přepravní modul bude ukotven ke stanici pomocí mechanického ramene. H 2 použije Japonsko.

Jak a kdy je možno vidět ISS ?

Od prosince 2000 můžeme díky panelům s fotoelektrickými články vidět Mezinárodní kosmickou stanici. Ta se nám zjevuje stejně jako ostatní družice. Stačí nám k tomu jasná noční obloha a několik informací. Tyto informace naleznete v NASA. Pokud nerozumíte anglickým výrazům v nalezené tabulce, nezoufejte a klikněte na obrázek pod tímto textem. Po kliknutí se objeví původní anglické názvy.

Tabulka s informacemi k obrázku.

Uskutečněné lety

Několik animací:

• představení prvních tří modulů mezinárodní kosmické stanice (3 MB, mpg)
• instalace panelů s fotoelektrickými články - let STS-97 (1,8 MB, mpg)
• průběh montáže modulu Destiny při letu STS-98 (2 MB, mpg)

Interiéry

Obytný modul (vpravo sprcha) - USA.	Experimentální modul KIBO - Japonsko.
Laboratorní modul pro výzkum - USA.	Columbus Orbital Facility - ESA.

Další interiéry: servisní modul Zvezda (Rusko), modul Unity (USA) , modul NODE 2 (USA).

Pokud Vám tyto informace nestačí, vyjděte si do NASA na virtuální procházku po celé stanici.

Stálé posádky

První stálá posádka - od 2. listopadu 2000 do 10. března 2001 - 138 dní.
Americký velitel Bill Shepherd (uprostřed), Sergeij Krikaljov (vlevo) Jurij Gidzenko (vpravo).

Druhá stálá posádka - od 10. března 2001 do 10. srpna 2001 - 167 dní.
Ruský velitel Yury Usachev, James Voss, Susan Helms.

Třetí stálá posádka - od 10. srpna 2001 do 7. prosince 2001 - 130 dní.
Frank L. Culbertson - velitel, Mikhail Tyurin a Vladimir Dezhurovboth.

Čtvrtá stálá posádka - od 7. prosince 2001 do 7. června 2002 - 195  dní.
Daniel W. Bursch, Yury I. Onufrienko - velitel, Carl E. Walz.

Pátá stálá posádka - od 7. června 2002.
Valery Korzun - velitel, Peggy Whitson a Sergei Treschev.

  Další informace o této sondě naleznete zde: