Poseidon (TOPEX/Poseidon)
(Země)
start: 10. srpna 1992 
nosná raketa: Ariane 
oběžná dráha: 1 336 km 
oběžná doba: 112 minut
inklinace: 66°
výzkum jevu El Niňo: 1995


Start rakety Ariane (ESA)Poseidon
 

Historie

Sonda je společným projektem dvou Zemí:
 
USA NASA National Aeronautics and Space Administration
Francie CNES Centre National d'Etudes Spatiales
  
Hlavním cílem je sledování interakce světových oceánů s atmosférou a porozumění globálnímu klimatu planety. NASA řídí let sondy, připravila 8 experimentů. CNES vypustila sondu na raketě Ariane a připravila 2 experimenty. Nosná raketa startovala z Kourou (Francouzská Guiana) a navedla sondu na oběžnou dráhu ve výšce 1 336 km s oběžnou dobou 112 minut a se sklonem k rovníku 66°. Do stejné oblasti Země se sonda vrací každých 10 dní. Přesnou pozici sondy určuje síť cca 50 pozemských stanic z mikrovlnného Dopplerova jevu a cca 15 stanic určuje polohu sondy z laserových měření. Poloha sondy je určena s přesností 10 cm. Na sondě jsou dva nezávislé unikátní výškoměry (dvoufrekvenční NASA a jednofrekvenční CNES), které jsou schopny spolu s měřením vlhkosti určit výšku hladiny oceánu s přesností 13 cm.

Leden 1994. Měření výšky oceánu.TOPEX (leden 1994). Měření výšky oceánu. Výška kolísá oproti geoidu o ± 200 cm. 

Naprosto jedinečné údaje o topografii světového oceánu poskytuje aparatura TOPEX (Topografy Experiment), jež od srpna 1992 měří výšku hladiny oceánu s přesností na 130 mm a plošným rozlišením na 10 km. Lze tak určovat výšku slapů na širém oceánu i asymetrii obou polokoulí a zejména studovat vliv oceánu na klima, přenos tepla a živin. Ukazuje se, že výška severního oceánu pulsuje s větší amplitudou než jižní. Kromě toho družice odhalila další efekt El Niňo na počátku r. 1995, jenž se podle Lee-Lueng Fua aj. nejprve projevil zvýšením hladiny oceánu v rovníkovém pásmu Pacifiku. Družice rovněž objevila déletrvající vzestup hladiny světového oceánu mezi prosincem 1992 a zářím 1994 rychlostí 3 mm/rok. Očekává se, že měření budou pokračovat ještě alespoň 4 roky. Souběžně družice ERS-1 a Geosat měří reliéf dna oceánu na jižní polokouli mezi 30 deg a 70 deg j.š. I zde se dosahuje plošného rozlišení 10 km.  

Praktické aplikace

  • Sledování skleníkového efektu
  • Předpověď počasí a klimatických změn (El Niňo)
  • Monitorování zdrojů ryb
  • Předpověď vln a bouří
  • Zlepšení navigace
  • Monitoring znečištění oceánů
 

Efekt El Niňo

Období charakterizované vzrůstem srážek a teploty povrchu moře v Tichém oceánu v okolí Galapág (Equador). V roce 1983-1984 vzrostla teplota celé východní části Tichého oceánu o několik °C. Dopad na život v moři i na Zemi je ohromný. Jev je rekurentní a souvisí s interakcí atmosféry s oceánskými proudy. 
 

Další informace o této sondě naleznete zde:


  
 
  [ Astrofyzika ] [ Galerie ] [ Sondy ] [ Úkazy ] [ Plazma ] [ Slavní lidé ] [ Aplety ] [ Ke stažení ] [ Odkazy ]