Rosat (Roentgen Satellite)
(RTG družice)

start: 1. června 1990 
nosná raketa: Delta II (Cape Canaveral)
nominální výkon: 1 000 W
oběžná dráha: 430 km 
inklinace: 57°

Historie

ROSAT (Roentgen Satellite) vznikla za spolupráce Německa, USA a Velké Británie. Jde o německou sondu vypuštěnou ve Spojených státech. Po tragedii Challengeru nebyla sonda vynesena na oběžnou dráhu raketoplánem, jak bylo plánováno, ale nosnou raketou Delta II. Přístroje na sondě byly zapnuty dva týdny po startu. Dalších šest týdnů probíhala kalibrace přístrojů. Potom sonda půl roku prováděla celooblohovou přehlídku RTG zdrojů ve Vesmíru. Ve  fokusu hlavního daklekohledu XRT bylo zařízení PSPC (směrově citlivý čítač RTG záření). Sonda je napájena ze tří panelů slunečních baterií, které zajišťují výkon 1 kW, je-li sonda přivrácena ke Slunci. Na opačné straně Země (ve stínu) je sonda napájena z baterie. Tato fáze trvá 40 minut.
 

Přístrojové vybavení

 
  • XRT (X-Ray Telescope):  Vlastní RTG dalekohled vyvinutý v Německu. Čtyřvrstvý zrcadlový systém má d = 83 cmf = 240 cm a l = (0.1-2) keV. V ohniskové rovině může být na otočném karuselu jedno z následujících zařízení:
    • PSPC (Position Sensitive Proportional Counter): Směrově citlivý čítač RTG záření. Vyroben v MPE (Německo). Rozlišovací schopnost: 2°.
    • HRI (High Resolution Imager): Druhý z možných RTG detektorů, konstrukce NASA. Rozlišovací schopnost: 40'.
  • WFC (Wide Field XUV Camera): Širokospektrá UV kamera. Konstrukce v Anglii (Leicester University). Zvětšení vlnového rozsahu o nízké energie. Apertura 58 cm, f = 52.5 cm.
 


Cíle mise

  • Kompletní přehlídka RTG a UV zdrojů na obloze s rozlišením 0.5'.
  • Studium RTG záření hvězd všech spektrálních typů.
  • Detekce a mapování pozůstatků po supernovách.
  • Sledování aktivních jader galaxií (Seyfertovy galaxie, quasary, atd.).
  • RTG záření kup galaxií.
  • Mapování místního mezihvězdného prostředí.
 

Objev RTG záření komet

 
Dne 27. března 1996 sonda ROSAT identifikovala kometu Hyakutake v RTG oboru. Kometa byla od Země při prvním snímku vzdálena cca 15×106 km. Intenzita detekovaného RTG záření byla stokrát vyšší než teoretické předpovědi. Dalším překvapením byly rychlé změny intenzity záření vs typickým časem několika hodin. Zdá se, že RTG záření přichází ze srpkovitého útvaru na straně přivrácené ke Slunci. Jedna z možností je, že jde o sluneční RTG záření pohlcené molekulami vodní páry v blízkosti jádra komety a znovu vyzářené fluorescenčními jevy. Mračno vodní páry je tak tlusté, že absorbuje veškeré RTG záření Slunce na přivrácené straně. Tím vzniká srpkovitý útvar. Jinou možností je vznik RTG interakcí kometárního materiálu se Slunečním větrem při nadzvukové rychlosti. 


Další slavné snímky ze sondy ROSAT 

RTG snímek Plejád Centrum naší Galaxie v RTG oboru Cygnus Loop - Řasová mlhovina v RTG
Horké plyny v malé galaxii Bodové RTG zdroje v galaxii v Andromedě Kulpa galaxií Vlasy Bereniky v RTG
  1. Plejády - RTG snímek nejznámější otevřené hvězdokupy v souhvězdí Býka.
  2. Galaxie - centrum naší Galaxie v RTG oboru.
  3. Cygnus Loop - Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě. Fotografie složena ze 40  záběrů zařízení HRI (High Resolution Imager) z  26 směrů. U každého pozorování bylo odečteno pozadí a korigována expozice. Struktura pozůstatku této supernovy v RTG oboru odpovídá klasickému modelu: interakci rázové vlny s nehomogenitami v mezihvězdném prostředí.
  4. Temná hmota - RTG záření horkých plynů v malé galaxii.
  5. Andromeda - Bodové RTG zdroje ve Velké galaxii v Andromedě (M 31). Pravděpodobně jde o záření z těsných binárních systémů s přetokem hmoty. Kompaktní složky těchto dvojhvězd jsou s vysokou pravděpodobností černé díry. Snímek je z oboru (0.4-1.6) keV.
  6. Vlasy Bereniky - RTG snímek z kupy galaxií  v souhvězdí Vlasy Bereniky.

 
 
  [ Astrofyzika ] [ Galerie ] [ Sondy ] [ Úkazy ] [ Plazma ] [ Slavní lidé ] [ Aplety ] [ Ke stažení ] [ Odkazy ]