|
Rosat (Roentgen Satellite)
(RTG družice)
|
start: 1. června 1990
nosná raketa: Delta II (Cape Canaveral)
nominální výkon: 1 000 W |
oběžná dráha: 430 km
inklinace: 57° |
Historie
ROSAT (Roentgen Satellite) vznikla za spolupráce Německa, USA a Velké Británie.
Jde o německou sondu vypuštěnou ve Spojených státech. Po tragedii
Challengeru nebyla sonda vynesena na oběžnou dráhu raketoplánem, jak bylo plánováno,
ale nosnou raketou Delta II. Přístroje na sondě byly zapnuty dva týdny po
startu. Dalších šest týdnů probíhala kalibrace přístrojů. Potom sonda půl
roku prováděla celooblohovou přehlídku RTG zdrojů ve Vesmíru. Ve
fokusu hlavního daklekohledu XRT bylo zařízení PSPC (směrově citlivý čítač
RTG záření). Sonda je napájena ze tří panelů slunečních baterií, které
zajišťují výkon 1 kW, je-li sonda přivrácena ke Slunci. Na opačné
straně Země (ve stínu) je sonda napájena z baterie. Tato fáze trvá 40
minut.
Přístrojové vybavení
|
- XRT (X-Ray Telescope): Vlastní RTG dalekohled
vyvinutý v Německu. Čtyřvrstvý zrcadlový systém má d
= 83 cm, f = 240 cm a l
= (0.1-2) keV. V ohniskové rovině může být na otočném
karuselu jedno z následujících zařízení:
- PSPC (Position Sensitive Proportional Counter): Směrově
citlivý čítač RTG záření. Vyroben v MPE (Německo). Rozlišovací
schopnost: 2°.
- HRI (High Resolution Imager): Druhý z možných RTG
detektorů, konstrukce NASA. Rozlišovací schopnost: 40'.
- WFC (Wide Field XUV Camera): Širokospektrá UV kamera.
Konstrukce v Anglii (Leicester University). Zvětšení vlnového
rozsahu o nízké energie. Apertura 58 cm, f = 52.5 cm.
|
|
Cíle mise
- Kompletní přehlídka RTG a UV zdrojů na obloze s rozlišením
0.5'.
- Studium RTG záření hvězd všech spektrálních typů.
- Detekce a mapování pozůstatků po supernovách.
- Sledování aktivních jader galaxií (Seyfertovy galaxie,
quasary, atd.).
- RTG záření kup galaxií.
- Mapování místního mezihvězdného prostředí.
|
Objev RTG záření komet
Dne 27. března 1996 sonda ROSAT identifikovala kometu Hyakutake v RTG oboru.
Kometa byla od Země při prvním snímku vzdálena cca 15×106
km. Intenzita detekovaného RTG záření byla stokrát vyšší než
teoretické předpovědi. Dalším překvapením byly rychlé změny intenzity záření
vs typickým časem několika hodin. Zdá se, že RTG záření přichází ze
srpkovitého útvaru na straně přivrácené ke Slunci. Jedna z možností je,
že jde o sluneční RTG záření pohlcené molekulami vodní páry v blízkosti
jádra komety a znovu vyzářené fluorescenčními jevy. Mračno vodní páry
je tak tlusté, že absorbuje veškeré RTG záření Slunce na přivrácené
straně. Tím vzniká srpkovitý útvar. Jinou možností je vznik RTG interakcí
kometárního materiálu se Slunečním větrem při nadzvukové rychlosti.
Další slavné snímky ze sondy ROSAT
- Plejády - RTG snímek nejznámější
otevřené hvězdokupy v souhvězdí Býka.
- Galaxie - centrum naší Galaxie
v RTG oboru.
- Cygnus Loop - Řasová mlhovina
v souhvězdí Labutě. Fotografie složena ze 40 záběrů zařízení
HRI (High Resolution Imager) z 26 směrů. U každého pozorování
bylo odečteno pozadí a korigována expozice. Struktura pozůstatku této
supernovy v RTG oboru odpovídá klasickému modelu: interakci rázové vlny
s nehomogenitami v mezihvězdném prostředí.
- Temná hmota - RTG záření
horkých plynů v malé galaxii.
- Andromeda - Bodové RTG zdroje ve Velké
galaxii v Andromedě (M 31). Pravděpodobně jde o záření
z těsných binárních systémů s přetokem hmoty. Kompaktní složky
těchto dvojhvězd jsou s vysokou pravděpodobností černé díry. Snímek
je z oboru (0.4-1.6) keV.
- Vlasy Bereniky - RTG snímek
z kupy galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky.
|
|