HST (Hubble Space Telescope)

start: 24. dubna 1990 
zakončení mise: mise stále probíhá 
nosná raketa: raketoplán Discovery 
hmotnost: 11 600 kg 
nominální výkon: 2 400 W
oběžná dráha: 614 km 
průměr primárního zrcadla: 2,4 m

 
Dalekohled HST umístěný na oběžné dráze Země ve výšce 614 km je nejvýkonnějším dalekohledem na světě. Jde o společný projekt NASA (National Aeronautics and Space Administration) a ESA (European Space Agency). Na oběžné dráze pracuje bez rušivých vlivů atmosféry. Na Zemi existují větší systémy, ale s výrazně menším výkonem. Podpůrná optika umožňuje astronomická pozorování v UV, optickém oboru  a blízkém IR oboru (od 115 nm  do 1 000 nm).


Přístroje

  • COSTAR (Corrective Optics Space Telescope Axial Replacement)
  • WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2)
  • FOC (Faint Object Camera)
  • FGS (Fine Guidence Sensors)
  • STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) - od roku 1997
  • NICMOS(Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) - od roku 1997
  • FOS (Faint Object Spectrograph) - do roku  1997
  • GHRS (Goddard High Resolution Spectrograph) - do roku  1997


Závady

  • Hned při prvních testech se objevil zvláštní jev. V pravidelných intervalech se těleso celé observatoře rozkmitalo, a to tak, že v ohniskové rovině se bodový zdroj roztáhl až na 6 úhlových vteřin.Po týdnu zjistili odborníci z NASA příčinu jevu. Zdrojem kmitání byly panely slunečních baterií. Rozkmitání nastávalo vždy při přechodu ze světla do stínu (způsobeno tlakem záření a teplotními změnami vyvolávající pnutí). Závada odstraněna v dubnu 1991 programovým řešením.
  • Chyba v Katalogu pozičních hvězd. Při pozorování se nedařilo správně vygenerovat hvězdné pole v blízkosti požadovaného objektu. Příčinou byla chyba znaménkové konvence v jednom z použitých vzorců pro výpočet.Chyba nalezena a opravena.
  • Největší šok přišel 20. května 1990 v průběhu technologických zkoušek a prvního snímkování oblohy. Citlivost byla na předpokládané úrovni, ale obraz byl lehce rozostřen. Zaostřit se nedařilo posunem ani náklonem sekundárního zrcadla. Po další zkoušce bylo konstatováno, že optická část teleskopu zavádí sférickou aberaci. Důvodem bylo podleštění o 4 mm. Kombinací chyby 2,4 m zrcadla a 34 cm zrcadla sekundárního vzniká rozdíl ohniskových vzdáleností okrajového a středového paprsku o 38 mm! Tuto závadu nebylo možno jednoduše opravit (např. počítačovým zpracováním obrazu). Při první servisní misi musela být nainstalována korekční technika.

Servisní mise

  • prosinec 1993 - raketoplán Endeavour: oprava a první údržba HST
- instalace korekční desky COSTAR (odstranění sférické aberace)
- výměna širokoúhlé planetární kamery WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) za WF/PC-2 s rozlišovací schopností 0.05
- výměna slunečních baterií
Snímkováno kamerou WFPC1 Snímkováno kamerou WFPC2
Rozdíl mezi kamerou WFPC1 a WFPC2.
  • únor 1997 - raketoplán Discovery: druhá údržba HST
- instalace spektrografu STIS místo spektrografu FOS a IR kamery
- instalace spektrografu NICMOS místo spektrografu GHRS
- výměna jednoho ze čtyř stabilizačních setrvačníků
- nové ochranné pokrývky pro citlivé materiály na HST
  • prosinec 1999 - raketoplán Discovery: třetí (předčasná) údržba HST
- instalace 3 náhradních jednotek gyroskopů RSU (Rate Sensing Unit) po dvou gyroskopech RSG (Rate sensor Gyro)
- instalace řídícího počítače HST-486 s procesorem Intel 486DX (RAM 2 MB, frekvence 25 MHz)
  • další servisní mise - plánované na listopad 2001 a červenec 2003

 Obrázky ze servisních misí 

  1. servisní mise - kosmonauti opravují HST

  2. servisní mise - kosmonaut Lee vlevo, Smith vpravo (EVA 5)

  3. servisní mise - kosmonauti Smith a Grunsfeld při EVA 1


Slavné snímky z HST

  1. NGC 4261 - fotografie rotující černé díry s tlustým akrečním diskem,

  2. Betelgeuse - první snímek povrchu jiné hvězdy než je naše Slunce,

  3. Hubble Deep Field - snímek typické, pečlivě vybrané oblasti Vesmíru,

  4. NGC 4038 a NGC 4039 - srážka dvou galaxií,

  5. Mlhovina v Orionu (M42) - globule, rodící se hvězdy,

  6. Orlí mlhovina (M16) - odkapávající "vajíčka", budoucí hvězdy.


Další informace o této sondě naleznete zde:



 
 
  [ Astrofyzika ] [ Galerie ] [ Sondy ] [ Úkazy ] [ Plazma ] [ Slavní lidé ] [ Aplety ] [ Ke stažení ] [ Odkazy ]