|
HST (Hubble Space Telescope)
|
start: 24. dubna 1990
zakončení mise: mise stále probíhá
nosná raketa: raketoplán Discovery
hmotnost: 11 600 kg
nominální výkon: 2 400 W |
oběžná dráha: 614 km
průměr primárního zrcadla: 2,4 m |
Dalekohled
HST umístěný na oběžné dráze Země
ve výšce 614 km je nejvýkonnějším dalekohledem na světě. Jde o společný
projekt NASA (National Aeronautics and Space Administration) a ESA (European
Space Agency). Na oběžné dráze pracuje bez rušivých vlivů atmosféry. Na
Zemi existují větší systémy, ale s výrazně menším výkonem. Podpůrná
optika umožňuje astronomická pozorování v UV, optickém oboru a blízkém
IR oboru (od 115 nm do 1 000 nm).
Přístroje
- COSTAR (Corrective Optics Space Telescope Axial Replacement)
- WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2)
- FOC (Faint Object Camera)
- FGS (Fine Guidence Sensors)
- STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) - od roku 1997
- NICMOS(Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) - od
roku 1997
- FOS (Faint Object Spectrograph) - do roku 1997
- GHRS (Goddard High Resolution Spectrograph) - do roku 1997
|
Závady
- Hned při prvních testech se objevil zvláštní jev. V pravidelných
intervalech se těleso celé observatoře rozkmitalo, a to tak, že v
ohniskové rovině se bodový zdroj roztáhl až na 6 úhlových vteřin.Po
týdnu zjistili odborníci z NASA příčinu jevu. Zdrojem kmitání byly
panely slunečních baterií. Rozkmitání nastávalo vždy při přechodu ze
světla do stínu (způsobeno tlakem záření a teplotními změnami vyvolávající
pnutí). Závada odstraněna v dubnu 1991 programovým řešením.
- Chyba v Katalogu pozičních hvězd. Při pozorování se nedařilo správně
vygenerovat hvězdné pole v blízkosti požadovaného objektu. Příčinou
byla chyba znaménkové konvence v jednom z použitých vzorců pro výpočet.Chyba
nalezena a opravena.
- Největší šok přišel 20. května 1990 v průběhu technologických
zkoušek a prvního snímkování oblohy. Citlivost byla na předpokládané
úrovni, ale obraz byl lehce rozostřen. Zaostřit se nedařilo posunem ani náklonem
sekundárního zrcadla. Po další zkoušce bylo konstatováno, že optická
část teleskopu zavádí sférickou aberaci. Důvodem bylo podleštění o
4 mm. Kombinací chyby 2,4 m zrcadla a 34 cm
zrcadla sekundárního vzniká rozdíl ohniskových vzdáleností okrajového
a středového paprsku o 38 mm! Tuto závadu
nebylo možno jednoduše opravit (např. počítačovým zpracováním
obrazu). Při první servisní misi musela být nainstalována korekční
technika.
Servisní mise
- prosinec 1993 - raketoplán Endeavour: oprava a první údržba
HST
- |
instalace korekční desky COSTAR
(odstranění sférické aberace) |
- |
výměna širokoúhlé planetární kamery WFPC2 (Wide
Field Planetary Camera 2) za WF/PC-2 s rozlišovací schopností 0.05 |
- |
výměna slunečních baterií |
|
|
Rozdíl
mezi kamerou WFPC1 a WFPC2. |
- únor 1997 - raketoplán Discovery: druhá údržba HST
- |
instalace spektrografu STIS místo spektrografu FOS a IR kamery |
- |
instalace spektrografu NICMOS místo spektrografu GHRS |
- |
výměna jednoho ze čtyř stabilizačních setrvačníků |
- |
nové ochranné pokrývky pro citlivé materiály na HST |
- prosinec 1999 - raketoplán Discovery: třetí (předčasná)
údržba HST
- |
instalace 3 náhradních jednotek gyroskopů RSU (Rate Sensing Unit)
po dvou gyroskopech RSG (Rate sensor Gyro) |
- |
instalace řídícího počítače HST-486 s procesorem Intel 486DX
(RAM 2 MB, frekvence 25 MHz) |
- další servisní mise - plánované na listopad 2001 a
červenec 2003
Obrázky ze servisních misí
-
servisní mise - kosmonauti opravují HST
-
servisní mise - kosmonaut Lee vlevo, Smith vpravo (EVA 5)
-
servisní mise - kosmonauti Smith a Grunsfeld při EVA 1
Slavné snímky z HST
-
NGC 4261 - fotografie rotující černé
díry s tlustým akrečním diskem,
-
Betelgeuse - první snímek povrchu
jiné hvězdy než je naše Slunce,
-
Hubble Deep Field - snímek typické, pečlivě
vybrané oblasti Vesmíru,
-
NGC 4038 a NGC 4039 - srážka dvou
galaxií,
-
Mlhovina v Orionu (M42) - globule, rodící
se hvězdy,
-
Orlí mlhovina (M16) - odkapávající
"vajíčka", budoucí hvězdy.
Další informace o této sondě
naleznete zde:
|
|