|
COBE (Cosmic Background
Explorer)
|
start: 18. listopadu 1989
|
objev anisotropie reliktního záření 1992
objev malorozměrových fluktuací teploty reliktního záření
objev IR záření vesmírného pozadí 1998
|
Popis sondy
Sonda byla vyvinuta v GSFC (Goddard Space Flight Center),
které je součástí NASA, s jediným cílem: měřit podrobně
mikrovlnné a infračervené difúzní záření pozadí ve
Vesmíru. Na sodně byly připraveny tři experimenty:
- FIRAS (Far Infrared Absolute Spectrophotometer) -
spektrofotometr v daleké IR oblasti
- DIRBE (Diffuse Infrared Background Experiment) -
sledování difúzního IR pozadí
- DMR (Differential Microwave Radiometer)
Mikrovlnné pozadí
Mikrovlnné
pozadí (tzv. reliktní
záření, CBR, Cosmic Bacground Radiation) pochází z
období cca 300 000 let po Velkém třesku, kdy došlo k
oddělení záření od hmoty. Jeho existenci předpověděl
Gamow. Záření objevili Arno Penzias a Robert Wilson v roce
1965. Mnohem podrobnější měření byla provedena koncem 90.
let po vypuštění družice COBE v roce 1989. Družice
provedla detailní průzkum reliktního záření s přesností
měření 0.005%. Záření je velice blízké záření
absolutně černého tělesa o teplotě 2.73 K. V roce1992 byla
objevena anisotropie reliktního záření. Záření je
nepatrně teplejší v jednom směru a nepatrně chladnější v
opačném směru. Tomu odpovídá naše rychlost pohybu vzhledem
k záření 390 km/s. Odečteme-li známý pohyb Slunce kolem středu
Galaxie, vychází pro vlastní pohyb naší Galaxie rychlost 600
km/s. Jinak je záření vysoce isotropní. Záření sledované
družicí COBE není zcela homogenní. Na mapě intenzity
reliktního záření označují červené oblasti teplejší
fluktuace a modré a černé oblasti chladnější fluktuace než
je průměr. Odchylky těchto fluktuací od průměrné hodnoty
jsou asi 1/100 000. Pravděpodobně jde o primordiální fluktuace
z období oddělení záření od hmoty, které vedly ke vzniku
galaxií. Družice COBE tak přispěla k lepšímu poznání
mikrovlnného reliktního záření hlavně dvěma objevy:
Objevem anizotropie záření a objevem fluktuací teploty
záření.
IR záření pozadí
Hvězdy, které se nacházejí ve Vesmíru v průběhu svého
života produkují tepelné IR záření, které se stává
součástí záření pozadí. Jde o "fosilní"
záření, ke kterému přispěly všechny hvězdy, které kdy ve
Vesmíru existovaly. Objev IR záření pozadí, který byl
oznámen 9.1.1998 je završením mnohaletého sbírání IR dat
družicí COBE. Obloha byla sledována v pásmu 1.25×10–6
m až 240×10–6 m. IR záření pozadí bylo
detekováno na mapách s dvěma nejdelšími vlnovými délkami: 140×10–6
m a 240×10–6 m. Hledání IR záření pozadí je
mnohem složitější než detekce reliktního (mikrovlnného)
záření. V IR oboru totiž silně září prach ve Sluneční soustavě,
hvězdy, mezihvězdný prach v Mléčné dráze. Sama Země také vyzařuje v IR
oboru a dokonce i samotné přístroje, které záření
detekují. Všechny tyto zdroje musely být vzaty v úvahu a na
mapách odečteny od naměřených hodnot. Množství
naměřeného IR záření je větší než se očekávalo. Buď
vznikalo v dávných dobách existence Vesmíru více hvězd než
dnes, nebo je ve Vesmíru více prachu než si myslíme.
Další
informace o této sondě naleznete zde:

|
|