COBE (Cosmic Background Explorer)

start: 18. listopadu 1989
objev anisotropie reliktního záření 1992
objev malorozměrových fluktuací teploty reliktního záření
objev IR záření vesmírného pozadí 1998

Popis sondy

Sonda byla vyvinuta v GSFC (Goddard Space Flight Center), které je součástí NASA, s jediným cílem: měřit podrobně mikrovlnné a infračervené difúzní záření pozadí ve Vesmíru. Na sodně byly připraveny tři experimenty:

  1. FIRAS (Far Infrared Absolute Spectrophotometer) - spektrofotometr v daleké IR oblasti
  2. DIRBE (Diffuse Infrared Background Experiment) - sledování difúzního IR pozadí
  3. DMR (Differential Microwave Radiometer)

Sonda COBE


Mikrovlnné pozadí

Mapa intenzity reliktního zářeníMikrovlnné pozadí (tzv. reliktní záření, CBR, Cosmic Bacground Radiation) pochází z období cca 300 000 let po Velkém třesku, kdy došlo k oddělení záření od hmoty. Jeho existenci předpověděl  Gamow. Záření objevili Arno Penzias a Robert Wilson v roce 1965. Mnohem podrobnější měření byla provedena koncem 90. let po vypuštění družice COBE  v roce 1989. Družice provedla detailní průzkum reliktního záření s přesností měření 0.005%. Záření je velice blízké záření absolutně černého tělesa o teplotě 2.73 K. V roce1992 byla objevena anisotropie reliktního záření. Záření je nepatrně teplejší v jednom směru a nepatrně chladnější v opačném směru. Tomu odpovídá naše rychlost pohybu vzhledem k záření 390 km/s. Odečteme-li známý pohyb Slunce kolem středu Galaxie, vychází pro vlastní pohyb naší Galaxie rychlost 600 km/s. Jinak je záření vysoce isotropní. Záření sledované družicí COBE není zcela homogenní. Na mapě intenzity reliktního záření označují červené oblasti teplejší fluktuace a modré a černé oblasti chladnější fluktuace než je průměr. Odchylky těchto fluktuací od průměrné hodnoty jsou asi 1/100 000. Pravděpodobně jde o primordiální fluktuace z období oddělení záření od hmoty, které vedly ke vzniku galaxií. Družice COBE tak přispěla k lepšímu poznání mikrovlnného reliktního záření hlavně dvěma objevy: Objevem anizotropie záření a objevem fluktuací teploty záření.


IR záření pozadí

Hvězdy, které se nacházejí ve Vesmíru v průběhu svého života produkují tepelné IR záření, které se stává součástí záření pozadí. Jde o "fosilní" záření, ke kterému přispěly všechny hvězdy, které kdy ve Vesmíru existovaly.  Objev IR záření pozadí, který byl oznámen 9.1.1998 je završením mnohaletého sbírání IR dat družicí COBE. Obloha byla sledována v pásmu  1.25×10–6 m240×10–6 m. IR záření pozadí bylo detekováno na mapách s dvěma nejdelšími vlnovými délkami: 140×10–6 m a 240×10–6 m. Hledání IR záření pozadí je mnohem složitější než detekce reliktního (mikrovlnného) záření. V IR oboru totiž silně září prach ve Sluneční soustavě, hvězdy, mezihvězdný prach v Mléčné dráze. Sama Země také vyzařuje v IR oboru a dokonce i samotné přístroje, které záření detekují. Všechny tyto zdroje musely být vzaty v úvahu a na mapách odečteny od naměřených hodnot. Množství naměřeného IR záření je větší než se očekávalo. Buď vznikalo v dávných dobách existence Vesmíru více hvězd než dnes, nebo je ve Vesmíru více prachu než si myslíme.



Další informace o této sondě naleznete zde:


 
 
  [ Astrofyzika ] [ Galerie ] [ Sondy ] [ Úkazy ] [ Plazma ] [ Slavní lidé ] [ Aplety ] [ Ke stažení ] [ Odkazy ]