 |
 |
|||||||||||
Sonda původně patřila americkému námořnictvu US NAVY oddělení ONR
(Office of Naval Research), pozděli SPAWAR (Space and Naval Warfare Systems
Command). Hlavním cílem bylo přesné mapování tavru geoidu v oblastech oceánů.
Hlavním přístrojem byl kvalitní radarový výškoměr. Gravitační působení
podmořských masivů k sobě přitahuje mořskou vodu. Průměrná hladina oceánu
nad masivy je až o 100 metrů vyšší než v okolí. Obdobně vytvářejí
podmořské prolákliny na povrchu oceánu ďolíky. Tyto kopce a ďolíky na
povrchu oceánu rostou a klesají natolik povlovně, že pro lodě nejsou
pozorovatelné. Lze je však snadno detekovat radarovým výškoměrem z Geosatu
a podle nich usuzovat na tvar mořského dna. Tyto "snímky"
reliéfu dna oceánů se brzo staly známé po celém světě. Geologie zemského
dna je sice jednodušší než geologie povrchu kontinentů, ale neméně zajímavá.
Pod mořem existují řetězce podmořských vulkánů, zlomy a prolákliny,
podmořské hory a planiny. Tyto útvary po dlouhou dobu zůstávaly lidskému
oku skryté. Hlavním důvodem byl několik kilometrů tlustý vodní příkrov,
který znemožňoval přímá pozorování. Elektromagnetické vlny tak tlustou
vrstvou vody pronikají mimořádně obtížně. Jedinou cestou byly sonary na
lodích - vyhodnocování odrazů akustických vln od mořského dna. Mapování
mořského dna z lodí bylo značně drahé a neefektivní. Data získaná z
Geosatu jsou obdobná datům, která později získala sonda Magellan
na Venuši. Prvních 18 měsíců práce
Geosatu stálo 80 milionů dolarů. |
||||||||||||
Historie| vodorovné rozlišení: 10 km svislé rozlišení: 3 cm |
Ukázky zpracování dat
 |
 |
 |
 |
|
 |
