Rosetta je jednou z několika mála sond, které byly vyvinuty k výzkumu komet. Díky finančním problémům americké NASA byly podobné projekty zrušeny nebo redukovány na menší a tak se nakonec musela taktovky ujmout Evropská kosmická agentura (ESA). Celá mise je velmi rozsáhlá (i časově, zakončení se předpokládá v létě 2013). Sonda nese malého robotického průzkumníka, který by měl přistát přímo na jádru komety Wirtanen a provést podrobnější výzkum.
Projekt dostal jméno Rosetta podle rosettské desky, která pomohla jazykovědcům rozluštit tajemství egyptských hieroglyfů. Sonda má být klíčem k odhalení tajemství malých ledovcových světů, skrývajících odpovědi na základní otázky vzniku planet a snad i života.

Cíle mise

• Navést sondu na oběžnou dráhu kometárního jádra.
• Provést řízené přistání na jádru komety.
• Podrobný výzkum pomocí přistávacího modulu: Panoramatické záběry, detailní snímky povrchu, výzkum hustoty okolního materiálu, jeho povrchových vlastností a také chemického složení.
• Průlet kolem planetek Siwa a Otawara.
• Vyzkoušet nový typ solárních článků (sonda se přiblíží až k dráze Jupiteru – tak daleko nebyla žádná sonda napájená pomocí solárních článků).

Popis cesty (původní plán)

Díky obrovské vzdálenosti, kterou musí sonda urazit, je její cesta poměrně komplikovaná. Přestože ESA použije svůj nejsilnější raketový nosič (Ariane-5), nebude to ani zdaleka stačit k přímému dosažení komety. K urychlení a správnému nasměrování bude využita gravitační energie Marsu (v srpnu 2005) a naší planety (v listopadu 2005 a listopadu 2007). Než dorazí k cíli, obletí dvakrát Slunce a stihne přitom navštívit dvě planetky: Siwa a Otawara. Po většinu této doby bude Rosetta v hibernovaném stavu (kromě období blízkého přeletu již zmíněných objektů), ušetří tak energii i drahocenné palivo. Velká korekce dráhy je plánována na červenec 2009.

V listopadu 2011 nastane závěrečný manévr. Po zážehu korekčního motoru se sonda vydá přímo k jádru komety Wirtanen. Nejdříve se zpomalí na 25 m/s vůči kometě, a bude se během půl roku přibližovat až na vzdálenost asi 35 km. V květnu 2012 se sníží relativní rychlost až na 2 m/s a začne dlouhé období detailního průzkumu povrchu. Kromě kamer budou data sbírat také spektrometry a další přístroje jako například zařízení pro analýzu kometárního prachu. Během výzkumu povrchu bude vytipováno několik míst pro přistání modulu Lander, který se pokusí přistát v červenci 2012.

Cesta sondy Rosetta (mpg, 4.4 MB).

Popis sondy - orbitální modul

Přístroje

Kometa 46P/Wirtanen

Kometa Wirtanen, ostatně jako všechny ostatní komety, je slepenec ledu a prachu. Její oběžná doba kolem Slunce je 5,5 let. Během této doby se kometa pohybuje mezi dráhami Jupiteru a Země. Přesto o ni víme tak málo.

Díky Slunci se led vypařuje. Vzniká tak proud plynu a prachu, který vane za kometou. Tato koma sice zvyšuje jasnost komety, ale na druhou stranu zase zastiňuje její jádro.

UPDATE (2004)

Vzhledem k posunutí startu sondy bylo nutné změnit i cíl mise. Novým objektem bádání byla zvolena kometa 67 P/Churyumov–Gerasimenko. Během desetiletého pobytu sondy ve vesmíru se předpokládá alespoň jeden blízký průlet kolem asteroidu.

Kometa 67 P/Churyumov–Gerasimenko

Objevená v roce 1969. Jádro má rozměry jádra 3×5 km, perioda rotace 12 hodin, perihélium 1,29 AU, afélium 5,74 AU, perioda 6,57 let.

Další informace o této sondě naleznete zde: