|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rosetta je jednou z několika mála sond, které byly vyvinuty k výzkumu komet.
Díky finančním problémům americké NASA byly podobné projekty zrušeny nebo
redukovány na menší a tak se nakonec musela taktovky ujmout Evropská kosmická
agentura (ESA). Celá mise je velmi rozsáhlá (i časově, zakončení se předpokládá
v létě 2013). Sonda nese malého robotického průzkumníka, který by měl přistát
přímo na jádru komety Wirtanen a provést podrobnější výzkum. Cíle mise
Popis cesty (původní plán)Díky obrovské vzdálenosti, kterou musí sonda urazit, je její cesta poměrně komplikovaná. Přestože ESA použije svůj nejsilnější raketový nosič (Ariane-5), nebude to ani zdaleka stačit k přímému dosažení komety. K urychlení a správnému nasměrování bude využita gravitační energie Marsu (v srpnu 2005) a naší planety (v listopadu 2005 a listopadu 2007). Než dorazí k cíli, obletí dvakrát Slunce a stihne přitom navštívit dvě planetky: Siwa a Otawara. Po většinu této doby bude Rosetta v hibernovaném stavu (kromě období blízkého přeletu již zmíněných objektů), ušetří tak energii i drahocenné palivo. Velká korekce dráhy je plánována na červenec 2009.
V listopadu 2011 nastane závěrečný manévr. Po zážehu korekčního motoru se sonda vydá přímo k jádru komety Wirtanen. Nejdříve se zpomalí na 25 m/s vůči kometě, a bude se během půl roku přibližovat až na vzdálenost asi 35 km. V květnu 2012 se sníží relativní rychlost až na 2 m/s a začne dlouhé období detailního průzkumu povrchu. Kromě kamer budou data sbírat také spektrometry a další přístroje jako například zařízení pro analýzu kometárního prachu. Během výzkumu povrchu bude vytipováno několik míst pro přistání modulu Lander, který se pokusí přistát v červenci 2012. Cesta sondy Rosetta (mpg, 4.4 MB). Popis sondy - orbitální modul
Přístroje
Kometa 46P/Wirtanen
Díky Slunci se led vypařuje. Vzniká tak proud plynu a prachu, který vane za kometou. Tato koma sice zvyšuje jasnost komety, ale na druhou stranu zase zastiňuje její jádro. UPDATE (2004)Vzhledem k posunutí startu sondy bylo nutné změnit i cíl mise. Novým objektem bádání byla zvolena kometa 67 P/Churyumov–Gerasimenko. Během desetiletého pobytu sondy ve vesmíru se předpokládá alespoň jeden blízký průlet kolem asteroidu. Kometa 67 P/Churyumov–GerasimenkoObjevená v roce 1969. Jádro má rozměry jádra 3×5 km, perioda rotace 12 hodin, perihélium 1,29 AU, afélium 5,74 AU, perioda 6,57 let.
Další informace o této
sondě naleznete zde: |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|