Zvuk – základní pojmy

Úvod

Zvuk je mechanické vlnění šířící se látkovým prostředím. Naukou týkající se zvuku se zabývá obor, který se nazývá akustika. Akustika se zabývá vznikem zvuku, jeho přenosem i oblastí vnímání zvuku. Akustika se dělí na několik specializovaným oblastí a to např. stavební akustiku, prostorovou akustiku, hudební akustiku atd. Slyšitelná oblast zvuku zahrnuje frekvenční rozsah přibližně od 16 Hz do 16 kHz. Pro frekvence nižší hovoříme o infrazvuku a pro frekvence vyšší naopak o ultrazvuku. Pokud hovoříme o zvuku šířícím se ve vzduchu, pak se jedná o postupné vlnění podélné. Z fyzikálního hlediska popisují zvuk veličiny frekvence, amplituda, akustický tlak, intenzita zvuku. Z hlediska posluchače pak hovoříme např. v hudební akustice o výšce tónu, hlasitosti, barvě zvuku. Rychlost šíření zvuku ve vzduchu je přibližně 340 m/s.

Záznam zvuku

První záznamy zvuku byly pořízeny mechanicky (gramofon) či později magneticky (magnetofon, kazeta). Moderní digitální záznam zvuku vznikne, pokud převedeme zvukový signál do číslicové podoby.

Digitalizace zvuku

Pokud bychom např. popisovali pro zvuk z matematického hlediska závislost akustického tlaku na čase, pak by se jednalo o spojitou funkci. Pokud budeme chtít tento zvuk nahrát, dojde k tomu, že se z původně spojitého signálu stává signál diskrétní. Kvalita takto zaznamenaného zvuku souvisí se vzorkovací frekvencí a se tzv. kvantováním signálu.

---