|
Při srážce protonů s látkou vzniká řada párů protonů a antiprotonů.
Tyto antiprotony lze dále využít v experimentech s antihmotou, ale nejprve
je třeba je zpomalit. K tomu účelu slouží antiprotonový zpomalovač (AD,
Antiproton Decellerator). Jde vlastně o urychlovač naruby. Místo urychlování
se v něm částice zpomalují. Magnetické pole je vede na uzavřené dráze
a fokusuje, elektrické pole je zpomaluje. Kromě toho jsou k dispozici další
druhy zpomalování, například chlazení za pomoci elektronů. Ochlazené
antiprotony jsou drženy v magnetických pastech (dříve například ATRAP, dnes
je nejvýznamnější pastí Alpha). Pokud se k antiprotonům přivedou z jiné pasti
pozitrony, vznikne antivodík, který se v CERN rutinně připravuje. Pozitrony
jsou získávány buď z radioaktivního sodíku 22, nebo z terčíku ozářeného
laserem. Experimenty s antivodíkem se konají v hale nad antiprotonovým
zpomalovačem. Zkoumá se spektrum antivodíku, jeho chování v gravitaci a další důležité vlastnosti antihmoty. |
