SEE 2005 - Córdoba

V době rozkvětu byla Córdoba hlavní metropolí islámu na Západě. Córdoba je především kouskem Orientu v Evropě. Za římských časů byla Córdoba hlavním městem provincie Baetica. Po muslimské invazi roku 711 se Córdoba stala až do rozpadu córdobského kalifátu v roce 1002 hlavním městem celého poloostrova. Umájovský princ Abdarrahmán I. učinil město centrem svého emirátu zvaného Al-Andalus. Abdarrahmán III. se roku 929 prohlásil chalífem a Córdoba se stala nezávislou na Bagdádu.

Díky důmyslnému zavlažovacímu systému přetvořili noví vládci vyprahlou pustinu v kvetoucí úrodnou zemi. Z Córdoby se stalo centrum vzdělanosti a významné město Evropy. Po smrti Al-Mansúra ji od 11. století postupně zastiňovala Sevilla a v 13. století byla při rekonquistě společně se Sevillou dobyta křesťany.

Jednou z nejimpozantnějších památek je Mezquita patřící k velkolepým islámským stavbám. Jedenáctilodní mešita postavená mezi 8. a 11. stoletím se svou nádherou řadila k předním islámským stavbám. Když byla roku 1236 Córdoba dobyta křesťanským králem Ferdinandem III., byla Mezquita změněna na křesťanský chrám. Córdobská mešita tak zůstala ušetřena ničení křesťanských dobyvatelů. Až roku 1523 byla kouzelná atmosféra narušena. Části modlitebny byly zbořeny, aby mohla být uprostřed postavena katedrála, poněkud těžkopádně zakomponovaná do celého celku. Vnitřní prostor Mezquity s nesčetnými sloupy vyzařuje graciézní lehkost. V modlitebně se nachází 856 sloupů z mramoru, jaspisu a dalších drahých kamenů.