|
Poseidon (TOPEX/Poseidon)
(Země)
|
start: 10. srpna 1992
nosná raketa: Ariane |
oběžná dráha: 1 336 km
oběžná doba: 112 minut
inklinace: 66°
výzkum jevu El Niňo: 1995 |
Historie
Sonda je společným projektem dvou Zemí:
USA |
NASA |
National Aeronautics and Space Administration |
Francie |
CNES |
Centre National d'Etudes Spatiales |
Hlavním cílem je sledování interakce světových oceánů s atmosférou a
porozumění globálnímu klimatu planety. NASA řídí let sondy, připravila 8
experimentů. CNES vypustila sondu na raketě Ariane a připravila 2
experimenty. Nosná raketa startovala z Kourou (Francouzská Guiana) a navedla
sondu na oběžnou dráhu ve výšce 1 336 km s oběžnou dobou 112 minut a se
sklonem k rovníku 66°. Do stejné oblasti Země se sonda vrací každých 10
dní. Přesnou pozici sondy určuje síť cca 50 pozemských stanic z mikrovlnného
Dopplerova jevu a cca 15 stanic určuje polohu sondy z laserových měření.
Poloha sondy je určena s přesností 10 cm. Na sondě jsou dva nezávislé unikátní
výškoměry (dvoufrekvenční NASA a jednofrekvenční CNES), které jsou
schopny spolu s měřením vlhkosti určit výšku hladiny oceánu s přesností
13 cm.
TOPEX
(leden 1994). Měření výšky oceánu. Výška kolísá oproti geoidu o ±
200 cm.
Naprosto jedinečné údaje o topografii světového oceánu poskytuje aparatura
TOPEX (Topografy Experiment), jež od srpna 1992 měří výšku hladiny oceánu
s přesností na 130 mm a plošným rozlišením na 10 km. Lze tak určovat výšku
slapů na širém oceánu i asymetrii obou polokoulí a zejména studovat vliv
oceánu na klima, přenos tepla a živin. Ukazuje se, že výška severního oceánu
pulsuje s větší amplitudou než jižní. Kromě toho družice odhalila další
efekt El Niňo na počátku r. 1995, jenž se podle Lee-Lueng Fua aj. nejprve
projevil zvýšením hladiny oceánu v rovníkovém pásmu Pacifiku. Družice
rovněž objevila déletrvající vzestup hladiny světového oceánu mezi
prosincem 1992 a zářím 1994 rychlostí 3 mm/rok. Očekává se, že měření
budou pokračovat ještě alespoň 4 roky. Souběžně družice ERS-1 a Geosat měří
reliéf dna oceánu na jižní polokouli mezi 30 deg a 70 deg j.š. I zde se
dosahuje plošného rozlišení 10 km.
Praktické aplikace
- Sledování skleníkového efektu
- Předpověď počasí a klimatických změn (El Niňo)
- Monitorování zdrojů ryb
- Předpověď vln a bouří
- Zlepšení navigace
- Monitoring znečištění oceánů
|
Efekt El Niňo
|
Období charakterizované vzrůstem srážek a teploty povrchu moře v
Tichém oceánu v okolí Galapág (Equador). V roce 1983-1984 vzrostla
teplota celé východní části Tichého oceánu o několik °C. Dopad
na život v moři i na Zemi je ohromný. Jev je rekurentní a souvisí s
interakcí atmosféry s oceánskými proudy. |
Další informace o této sondě
naleznete zde:
|
|