|
Genesis
|
start: 8. srpna 2001
zakončení mise: mise stále probíhá
nosná raketa: Delta II 7326
elektrický příkon: 254 W
konečná hmotnost: 636 kg (sonda a pohonné hmoty)
velikost: 2,3×2 m (bez solárních
panelů)
solární panely: 6,8 m
rychlost přenosu dat: 15 kbit/s
|
sběr vzorků začátek: 3.12.2001
sběr vzorků konec: 2.4.2004
blízký průlet Země na cestě k L2: 2.5.2004
návrat modulu se vzorky: 8.9.2004
návrat se nepodařil a sonda tvrdě přistála poté co selhal přistávací systém a neotevřely se padáky.
doba letu: 1125 dní
doba vystavení slunečnímu větru: 884 dní
parametry sbíraných vzorků: Ø 0,4 miligramy, Ø 1020 iontů
|
Mise Genesis, s rozpočtem 209 miliónů USD, je jedním z mnoha výzkumných
programů americké NASA. Hlavním cílem je přivézt zpět na Zemi částice
slunečního větru. Tato mise je v několika směrech jedinečná:
- Vzorky, které se vrátí z této mise budou první v novém tisíciletí,
- Pro sběr částic byly poprvé použity materiály nazývané kovové
sklo,
- Zařízení byla poprvé vyráběna v místnostech s 10. stupněm čistoty
(10 částic/m3),
- Genesis bude první sonda, která se vrátí z Lagrangeova bodu L1 na Zemi.
Cíle mise
Získat přesné měření výskytu izotopů na Slunci (Genesis bude měřit
izotopické složení kyslíku, dusíku a vzácných plynů. Tato data poslouží k lepšímu
porozumění izotopické různosti v meteoritech, kometách, měsíčních
vzorcích a v atmosférách planet). Cílem je také získání velice dokonalého měření
různorodých částic slunečního větru. Dalším cílem je již v úvodu zmiňované
přivezení vzorků slunečního větru (sluneční hmoty).
Cesta a umístění sondy
Nosná raketa byla vypuštěna 8. srpna 2001. Počítá se s umístěním
v okolí Lagrangeova bodu L1 soustavy Země–Slunce (více informací
o Lagrangeových bodech naleznete na stránce věnované sondě MAP),
mimo dosah magnetického pole Země. Do tohoto bodu letěla sonda až do listopadu
2001. Od listopadu do dubna roku 2004 bude sonda kroužit kolem bodu L1.
Během této doby stihne 5 otáček. Poté se část sondy vrátí k Zemi.
Pokud vše proběhne podle plánu, dorazí k nám v září 2004. Sběr částic
slunečního větru je naplánován od 80. dne po startu (říjen 2001) do
dubna 2004.
Popis cesty sondy Genesis (L1–Lagrangeův
bod, Earth–Země, Moon–Měsíc).
Popis sondy, přístroje
Pro vědecké experimenty jsou na sondě nejdůležitější následující tři
přístroje:
-
Sběrné plochy (Collector arrays) – jde o sběrače s velmi čistého materiálu,
který slouží pro zachytávání částic slunečního větru. Celková plocha těchto
sběračů je větší než 1 m2.
- Koncentrátor (Concentrator) – elektrostatické zrcadlo.
Slouží k soustředění lehkých částic a jejich následné velmi přesné isotopické
analýze. Ze všech prvků nás nejvíce zajímá kyslík.
- Monitory slunečního větru (Solar wind monitors) – slouží k analýze iontů a elektronů. Výsledky dodává
kolektoru a koncentrátoru.
Počítačové vybavení:
Srdcem výpočetního subsystému je RAD6000, což je PowerPC odolné radiaci. Systém obsahuje 128 MB RAM, kde je umístěn veškerý software pro
let a řízení sondy. Interface k externím zařízením jsou realizována jako zásuvné karty do základní desky (obdobně jako u PC). Celý výpočetní subsystém je
jedenkrát zálohovaný.
Update (2004)
Časový harmonogram letu je znázorněn na následujícím obrázku:
Bohužel přistání se nezdařilo a přistávací modul sondy se roztříštil v poušti "Utah Test and Training Range". I přes tento defekt získali vědci kapsle se vzorky, které nyní analyzují. Mají k dispozici přes 3000 kontejnerů se vzorky.
Další informace o této
sondě naleznete zde:
|
|